Jindřich Vilém ze Starhembergu

Život

Zámek Riedegg, rodiště Jindřicha Viléma Starhemberga Pocházel ze starobylého rakouského rodu Starhembergů, narodil se na hornorakouském zámku Riedegg jako nejstarší z pěti synů Reicharda Starhemberga (1570-1613), matka pocházela z rodu Rogendorfů. +more Po studiích se vydal na kavalírskou cestu po Evropě, procestoval německé země, Nizozemí, Francii, navštívil také Anglii a Irsko. Při pobytu v Itálii došlo ke konfliktu mezi Benátskou republikou a habsburskou monarchií, což mu dalo příležitost uplatnit se již v raném mládí jako diplomat. Jindřich Vilém byl původně jako většina Starhembergů evangelík, později přestoupil na katolickou víru a to mu umožnilo další kariéru v císařských službách. Za třicetileté války bojoval jako velitel vlastního pluku, během selského povstání v Rakousku (1626-1627) se znovu uplatnil jako diplomatický zprostředkovatel a poté patřil k předním osobnostem rekatolizace habsburských zemí.

Ještě za císaře Matyáše byl jmenován císařským číšníkem a v roce 1625 se stal císařským komorníkem. V roce 1634 se stal nejvyšším maršálkem +more_Habsburský'>arcivévody Ferdinanda, po jehož boku se zúčastnil tažení za třicetileté války. Po Ferdinandově nástupu na trůn (jako Ferdinand III. ) se Starhemberg stal nejvyšším maršálkem císařského dvora a v této funkci setrval i za jeho nástupce Leopolda I. Z titulu své funkce měl významnou úlohu během Leopoldovy volby římským císařem ve Frankfurtu nad Mohanem v letech 1657-1658. V roce 1643 získal říšský titul hraběte (spolu s ním byl do hraběcího stavu povýšen jeho vzdálený bratranec Konrád Baltazar Starhemberg). Od roku 1671 zastupoval Jindřicha Viléma ve funkci nejvyššího maršálka Ferdinand Bonaventura z Harrachu, Starhemberg zůstal ale formálně v úřadu až do roku 1674. Od roku 1656 byl též členem tajné rady.

Manželství a rodina

Erb rodu Starhembergů Byl dvakrát ženatý, jeho první manželkou byla hraběnka Zuzana z Meggau (1615-1662), dcera Leonarda Helfrieda z Meggau, císařského nejvyššího hofmistra. +more Zuzana spolu se svými sestrami vlastnila v Čechách panství Žleby a Rabštejn nad Střelou jako dědictví po otci. Podruhé se Starhemberg oženil v roce 1662 s hraběnkou Eleonorou Františkou z Lambergu (1636-1689), dcerou diplomata Jana Maxmiliána z Lambergu. Mezi Jindřichem Vilémem a jeho druhou manželkou byl věkový rozdíl 43 let. Podle dochované korespondence současníků (včetně dopisů císaře Leopolda I. ) se Starhemberg v době námluv choval značně neadekvátně svému věku a vzbudil tím posměch celého dvora.

Potomstvo měl jen z prvního manželství, jediný syn Kryštof zemřel krátce po narození (1632). Dcera Helena Dorothea (1636-1688) se provdala za svého vzdáleného bratrance Arnošta Rogera ze Starhembergu (1638-1701), který byl polním maršálem a obráncem Vídně v roce 1683. +more Mladší dcera Marie Anna (1640-1679) byla manželkou hraběte Lobkotta z Kuefsteinu, císařského tajného rady a komořího.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

[url=https://de. wikisource. +moreorg/wiki/BLK%C3%96:Starhemberg,_Heinrich_Wilhelm]Jindřich Vilém Starhemberg in: Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich[/url] * [url=http://w. genealogy. euweb. cz/austria/starhemb2. html]Rodokmen Starhembergů na stránkách genealogy. euweb. cz (Miroslav Marek)[/url] * [url=https://kaiserhof. geschichte. lmu. de/10091]Dvorská kariéra Jindřicha Viléma Starhemberga[/url].

Jindřich Vilém Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Diplomaté Rakouska Kategorie:Politici habsburské monarchie Kategorie:Osobnosti třicetileté války Kategorie:Tajní radové Kategorie:Císařští komoří Kategorie:Narození 28. +more února Kategorie:Narození v roce 1593 Kategorie:Narození v Horních Rakousích Kategorie:Úmrtí 2. dubna Kategorie:Úmrtí v roce 1675 Kategorie:Úmrtí ve Vídni Kategorie:Muži.