Jiří Plachý starší
Author
Albert FloresJiří Plachý starší byl český fotbalista a trenér. Celou svou hráčskou kariéru strávil v pražském Spartě, kde se stal jedním z nejlepších hráčů své doby a v roce 1976 vyhrál s týmem Československý pohár. Poté se stal trenérem a trénoval kluby jako Sparta Praha nebo FC Zbrojovka Brno. Byl také trenérem české reprezentace do 18 let. V pozdější fázi své kariéry se věnoval komentování fotbalových zápasů. Jiří Plachý starší je považován za jednu z ikon českého fotbalu a je mu připisováno významné místo ve vývoji fotbalu v Československu.
Jiří Plachý starší (29. července 1899, Železný Brod - 2. prosince 1952, Praha) byl český herec, režisér a divadelní pedagog, otec herce Jiřího Plachého mladšího a bratr herce Vojtěcha Plachého-Tůmy.
Mládí, studium
Pocházel z úřednické rodiny. Otec Josef byl podúředníkem c. +more a k. okresních soudů, matka Marie (roz. Tůmová) v domácnosti. Měl čtyři sourozence, staršího Josefa a mladší Lidku, Vojtu a Karla . Po obecné škole v Pardubičkách vystudoval strojní průmyslovku (1918) a poté pracoval jako konstruktér u firmy Hübner a Opitz v jejich továrně na mlýnské stroje v Pardubicích. Měl v úmyslu studovat strojní inženýrství na ČVUT v Praze, nicméně už od studentských let hrál a režíroval ochotnicky divadlo v pardubickém „Studentském divadelním sdružení“.
Divadlo
Docházel také do pardubické hudební školy, kde se učil zpěvu, hře na klavír a na housle. V roce 1922 se nejprve krátce stal hereckým elévem Národního divadla a zde se seznámil poprvé s režijní činností Karla Hugo Hilara. +more Od července 1922 se pak stal na pozvání režiséra Jana Bora řadovým činoherním hercem smíchovského Švandova divadla. V sezóně 1927/1928 zahájila činnost Plachého vlastní divadelní společnost „Česká komorní scéna“. Po dvou letech však soubor v důsledku hospodářské krize na konci 20. let ukončil svoji činnost. Plachého angažoval následně Jan Bor do Divadla na Vinohradech. Od roku 1929 až do roku 1948 tedy Plachý hrál a režíroval (režisérem byl jmenován v roce 1937 ) v Divadle na Vinohradech. Od roku 1948 až do své smrti v roce 1952 působil v pražském Národním divadle.
Jednalo se o výborného herce s vynikající mimikou, výborným hlasovým projevem i osobitým intelektuálně laděným hereckým stylem, který byl také úspěšným rozhlasovým i dabingovým hercem. Od prosince 1935 vyučoval herectví na dramatickém oddělení pražské konzervatoře, od října 1949 působil jako lektor herectví i na pražské DAMU. +more K jeho žákům patřili např. Vítězslav Vejražka, Václav Voska, František Hanus, Josef Pehr, Dana Medřická a Irena Kačírková .
Film
Ve filmu vytvořil řadu celkem 40 rolí, některé z nich jsou dodnes velice známé, patrně nejznámější je jeho role magistra Edvarda Kelleyho ve filmu Císařův pekař - Pekařův císař, za nejhodnotnější je považována jeho vůbec poslední role ve snímku Měsíc nad řekou.
Rodina
V roce 1934 se oženil s Dr. Jitkou Gollerovou, dcerou Felixe Gollera, člena správního výboru Divadla na Vinohradech a místopředsedy Spojeného družstva Národního divadla . +more V září 1946 se jim narodil syn Jiří Plachý mladší, který se stal také hercem, působil od r. 1970 v pražském Vinohradském divadle.
Smrt
V roce 1952 získala Státní bezpečnost od bývalého spolupracovníka nacistické zpravodajské služby (SD) záznam ve věci jednání o propuštění Plachého bratra plk. Josefa Plachého, důstojníka čs. +morearmády, který byl za války zatčen gestapem a hrozila mu smrt. Vyjednávání tehdy vedlo k tomu, že nebyl souzen stanným soudem, ale poslán do koncentračního tábora.
Toto svědectví se později stalo záminkou k výslechům StB a nátlaku na Jiřího Plachého s hrozbou odebrání jeho tehdy pětiletého syna. Vše skončilo Plachého tragickou smrtí pod okny jeho bytu v Chrudimské ulici č. +more 5 na Vinohradech dne 2. prosince 1952. Smrt byla označena za sebevraždu. Přesné okolnosti konce jeho života však nebyly zcela objasněny. Jiří Plachý starší byl pohřben na Vinohradském hřbitově.
Citát
Divadelní role, výběr
1922 Karel Čapek, Josef Čapek: Ze života hmyzu, III. mravenec-voják (j. +more h. - elév ND), Národní divadlo, režie Karel Hugo Hilar * 1923 Vildgans: Láska, Martin, Švandovo divadlo, režie Jan Bor * 1929 R. C. Sheriff: Konec cesty, Osborne, Vinohradské divadlo, režie Josef Kodíček * 1930 Jaroslav Hilbert: Jejich štěstí, Karel, Komorní divadlo, režie Jan Bor * 1931 Maxim Gorkij: Na dně, Herec, Vinohradské divadlo, režie Jan Bor * 1931 L. Stroupežnický: Naši furianti, Bušek, Vinohradské div. , režie Fr. Salzer * 1931 F. M. Dostojevskij, Jan Bor: Bratři Karamazovi, Ivan, Vinohradské div. , režie Jan Bor * 1932 Jiří Mahen: Janošík, Ilčík, Vinohradské divadlo, režie Jan Bor * 1933 J. J. Kolár: Pražský žid, Mydlář, Vinohradské div. , režie Bohuš Stejskal * 1934 František Langer: Manželství s r. o. , Šidlík, Vinohradské divadlo, režie Jan Bor * 1934 Vítězslav Nezval: Tři mušketýři, Athos, Vinohradské divadlo, režie Jan Bor * 1934 F. M. Dostojevskij, Jan Bor: Idiot, Rogožin, Vinohradské div. , režie Jan Bor * 1935 Michail Šolochov: Rozrušená země, Nagulnov, Vinohradské divadlo, režie Jan Bor * 1935 L. N. Tolstoj: Anna Karenina, Karenin, Vinohradské divadlo, režie Jan Bor * 1935 Jan Port, Bohuš Stejskal: České pašije, Jéžíš, Vinohradské divadlo, režie Bohuš Stejskal * 1935 S. Kingsley: Muži v bílém, Dr. Fergusson, Vinohradské div. , režie Bohuš Stejskal * 1935 Michail Šolochov: Rozrušená země, Nagulnov, Vinohradské div. , režie Jan Bor * 1935 Ivo Vojnovič: Lazarovo vzkříšení, Spasitel, Vinohradské div. , režie Gabriel Hart * 1936 Fr. Zavřel: Jan Žižka z Trocnova, Jan Hus, Vinohradské div. , režie Fr. Salzer * 1936 A. Strindberg: Tanec smrti, Edgar, Komorní div. , režie Gabriel Hart * 1936 Luigi Pirandello: Jakou ty mne chceš, Karel Salter, Vinohradské div. , režie Bohuš Stejskal * 1938 G. B. Shaw: Ženění a vdávání, Biskup, Komorní divadlo, režie Jan Bor * 1938 Viktor Dyk: Veliký mág, titul. role, Komorní div. , režie Bohuš Stejskal * 1939 Jiří Mahen: Mrtvé moře, Havelka, Vinohradské divadlo, režie Bohuš Stejskal * 1940 G. Hauptmann: Bobří kožich, pán z Wehrhahnu, Vinohradské div. , režie Fr. Salzer * 1940 František Götz: Soupeři, Kolár, Vinohradské divadlo, režie Gabriel Hart * 1942 L. Stroupežnický: V panském čeledníku, Talácko, režie Bohuš Stejskal * 1943 Henrik Ibsen: Stavitel Solness, Solness, Komorní divadlo, režie Gabriel Hart * 1944 J. K. Tyl: Pražský flamendr, Sýkora, Divadlo J. K. Tyla, režie K. Konstantin * 1945 Arnošt Dvořák: Husité, Zikmund, Městské lidové divadlo Karlín, režie Fr. Salzer * 1945 Romain Rolland: 14. červenec, Vintimille, Vinohradské div. , režie Jiří Frejka * 1946 G. B. Shaw: Domy pana Sartoria, titul. role, Komorní div. , režie Bohuš Stejskal * 1947 A. S. Gribojedov: Hoře z rozumu, Famusov, Vinohradské div. , režie Jiří Frejka * 1947 Karel Čapek: Věc Makropulos, Prus, Komorní div. , režie Bohuš Stejskal * 1947 K. A. Treněv: Vojevůdce Kutuzov, titul. role, Vinohradské div. , režie Gabriel Hart * 1948 G. B. Shaw: Svatá Jana, Warwick, Vinohradské divadlo, režie Jiří Frejka * 1950 Alois Jirásek: Jan Žižka, Sigmund, Národní divadlo, režie Antonín Dvořák * 1952 A. N. Ostrovskij: Pozdní láska, G. P. Margaritov, Tylovo divadlo, režie František Salzer.
Divadelní režie, výběr
1935 Eugene O´Neill: Pramen věčného mládí, Juan Ponce de León, Vinohradské div. * 1938 R. +more Jesenská: Devátá louka, Komorní divadlo * 1939 A. Pacovská: Chudí lidé vaří z vody, Vinohradské divadlo, současně vystupoval v roli Kováře * 1941 Aristofanes: Ženský sněm, Divadlo Na poříčí, 24 repríz * 1941 A. Pacovská: Vdovin groš, Vinohradské divadlo * 1942 Zdena Lipanská: Kateřina, Komorní div. , 58 repríz * 1943 J. Vrchlický, Z. Fibich: Námluvy Pelopovy, Vinohradské divadlo, současně vystupoval v roli Oinomaose * 1944 J. Vrchlický, Z. Fibich: Smír Tantalův, Vinohradské divadlo, 26 repríz * 1944 J. Vrchlický, Z. Fibich: Smrt Hippodamie, Divadlo J. K. Tyla v Karlíně, 11 repríz * 1946 A. P. Čechov: Višňový sad, Vinohradské divadlo * 1950 M. Gorkij: Měšťáci, Městské oblastní divadlo Mladá Boleslav, (j. h. ).
Filmografie, výběr
1925 Z českých mlýnů * 1934 Pokušení paní Antonie * 1935 Jedna z milionu (advokát dr. Zeman) * 1937 Jan Výrava * 1938 Zborov * 1938 Druhé mládí * 1947 Čapkovy povídky * 1948 Krakatit * 1949 Němá barikáda (uhlíř) * 1951 Císařův pekař - Pekařův císař (magistr Kelley) * 1952 Plavecký mariáš (Šindelář) * 1953 Měsíc nad řekou * 1953 Jestřáb kontra Hrdlička (kořistník Jestřáb - nedokončeno)
Odkazy
Reference
Literatura
Svatopluk Beneš: Být hercem, Melantrich, Praha, 1992, str. 21, 26, 28-9, 31-5, 55, 81, 84, 164 * Bohumil Bezouška: Jak jsem proskotačil život, Lunarion, Praha, 1993, str. +more 165, 246, * František Černý: Měnivá tvář divadla aneb Dvě století s pražskými herci, Mladá fronta, 1978, str. 217-8, 221, 229, 230, 234, 252, 258, 274, 299 * František Černý: Theater - Divadlo, Orbis, Praha, 1965, str. 65, 112, 117, 119, 409 * Jindřich Černý: Osudy českého divadla po druhé světové válce - Divadlo a společnost 1945-1955, Academia, Praha, 2007, str. 36, 80, 123, 157, 166, 206, 208, 247-8, 283-4, 290, 305-7, 339, 359, 382, 492, * Antonín Dvořák: Jiří Plachý, Orbis, Praha, 1964 * Vlasta Fabianová: Jsem to já. , Odeon, Praha, 1993, str. 222, 388-9, * Joža Götzová: Profily českých herců, vyd. S. V. U. Mánes, Praha, nedat. (okolo 1931), str. 55, 87 * Vladimír Hlavatý: Monolog herce z Vinohrad, Melantrich, Praha, 1984, str. 79, 80, 99, 101-3, 114, 122, 127, 140-1, 154, 156, 159, 160, 164 * Bedřich Jahn: Pět let ředitelem Městských divadel pražských, Melantrich, Praha, 1940, str. 6, 13, 26-7, 31, 33, 35, 39, 41, 43, 45-6 * Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 373-4 * Kruh solistů MDP: Ročenka k jubileu Městských divadel pražských 1907-1937, Kruh solistů Městských divadel pražských, knihtiskárna Politika, Praha, 1938, str. 63 * Adina Mandlová: Dneska už se tomu směju, vyd. Čs. filmový ústav, 1990, str. 85, 101, 118-9, 128 * Jaroslav Průcha: Má cesta k divadlu, vyd. Divadelní ústav, Praha, 1975, str. 123, 190, 258 * Alfréd Radok: O Jiřím Plachém. , In: Padesát let Městských divadel pražských 1907-1957, vyd. Ústřední národní výbor hl. m. Prahy, Praha, 1958, str. 118, 119 * Z. Sílová, R. Hrdinová, A. Kožíková, V. Mohylová : Divadlo na Vinohradech 1907-2007 - Vinohradský ansámbl, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 45, 50-5, 57, 61-2, 65-8, 71, 73, 76, 79, 177-9, 193, * Ladislav Tunys: Hodně si pamatuju. Perličky v duši Raoula Schránila, Ametyst, Praha, 1998, str. 157, * Jiří Tvrzník: Šest dýmek Františka Filipovského, Novinář, Praha, 1982, str. 305, 325-6 * Marie Valtrová: Kronika rodu Hrušínských, Odeon, Praha, 1994, str. 130-3, 144, 308, * Jaroslav Vostrý, Zuzana Sílová a kol. : Sláva a bída herectví, KANT, Praha, 2013, str. 76-100, * Jiří Žák a kol. : Divadlo na Vinohradech 1907-2007 - Vinohradský příběh, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 154, 157, 175, 179, 191,.
Externí odkazy
Kategorie:Čeští herci Kategorie:Čeští režiséři Kategorie:Čeští divadelní pedagogové Kategorie:Narození v roce 1899 Kategorie:Úmrtí v roce 1952 Kategorie:Muži Kategorie:Sebevraždy v Česku Kategorie:Narození 29. +more července Kategorie:Úmrtí 2. prosince Kategorie:Narození v Železném Brodě Kategorie:Umělci z Železného Brodu Kategorie:Pohřbení na Vinohradském hřbitově.