Kaple svatého Jiří (Litovel)

Kaple svatého Jiří, nazývaná také Moravská nebo Česká je pozdně gotická kaple v městě Litovli. Stojí na stavebním pozemku parcelní číslo st. 18 v katastrálním území Litovel. Byla postavena v roce 1484 jako hřbitovní kaple Karla staršího z Vlašimi. Kaple je zapsanou nemovitou kulturní památkou s číslem 16809/8-1855.

Historie

+morejpg|náhled|vlevo'>Kaple sv. Jiří na historické pohlednici Kaple byla postavena na území církevního areálu kolem farního kostela svatého Marka v roce 1484. Tento letopočet je uveden na nástěnné malbě z roku 1580, která byla objevena v roce 2009. Tím byla upřesněna starší vročení, která kladla stavbu kaple na přelom 15. a 16. století (mezi roky 1440 a 1513). Areál přiléhal k městským hradbám a sestával z kostela svatého Marka, hřbitova ohraničeného ze dvou stran zdí, kaple svatého Jiří, fary, školy (zbořena v roce 1864) a provizorní zvonice. Při archeologickém průzkumu v devadesátých letech 20. století byly objeveny zbytky zdiva starší budovy o délce 9 metrů a tloušťce zdiva 130 cm. Patrně se jedná o starší kapli, snad o hřbitovní kapli svatého Marka, která je zmíněna v nadační listině Litovelského soukeníka Tomáše Walhara z roku 1503.

Skutečnost, že kaple sv. Jiří byla postavena na již existujícím hřbitově byla doložena během archeologického průzkumu, kdy byly nalezeny hroby, které zasahovaly pod základy kaple.

Existence kaple v Litovli je poprvé písemně zmiňována v městské knize v roce 1497, vizuálně je kaple poprvé zobrazena na ideálním pohledu na město Litovel z roku 1724. Údajně byla vystavěna pro utrakvistickou či Bratrskou církev. +more Tyto dohady ale nejsou nijak doloženy a rovněž výzdoba kaple tomuto nenasvědčuje. Na německého a moravského kazatele v Litovli odkazují i dokumenty Karla staršího z Vlašimi z let 1459-1466.

V roce 1496 bylo při kapli založeno literátské bratrstvo, jehož zakládací listina se dochovala.

Později se zde konaly protestantské bohoslužby, které jsou doloženy ještě v roce 1630.

Koncem 16. století byla vestavěna hudební kruchta. V devatenáctém století byly upraveny okenní kružby.

Po povodních v roce 1997 byla kaple rekonstruována. Během restaurátorského průzkumu byly odhaleny nástěnné malby, které byly v letech 2009-2011 zrestaurovány. +more Díky nim byla upřesněna doba vzniku kaple. Nápis na fresce svatého Jana uvádí rok vzniku 1485. Na nápisu na kruchtě je zpráva o opravě kostela postaveného v roce 1484 a opraveného 1580.

Stavebník

Ze vzájemného rozmístění erbů v klenbě kostela se vyvozuje následující význam: kaple byla postavena Karlem starším z Vlašimi jako hřbitovní kaple (ten se ale dokončení kaple nedožil, zemřel asi v roce 1480). Erb stavebníka je na centrálním svorníku nad kněžištěm a je obklopen štítky se zobrazením Krista, krále Davida a dalších světců. +more Rod pánů z Vlašimi získal významné místo mezi českými a moravskými šlechtici během vlády Lucemburků. Jan z Vlašimi získal od Václava IV. do zástavy hrad Úsov, který se nalézá asi 12 kilometrů severně od Litovle. V roce 1440 je doložen Karel st. z Vlašimi jako litovelský královský hejtman. V letech 1459-1466 zastával úřad moravského podkomořího. Během česko-uherských válek se přiklonil na stranu Matyáše Korvína. Současně byl úzce spřízněn s pány z Boskovic, svůj majetek odkázal Barboře z Boskovic a svým synovcům, Karlu mladšímu a Jiřímu z Vlašimi. Karel mladší z Vlašimi se po roce 1480 stal politickým nástupcem svého strýce. Po smrti Matyáše Korvína potvrdil král Vladislav Jagellonský Karlovi mladšímu z Vlašimi jeho práva v Litovli. Po smrti Karla mladšího z Vlašimi asi v roce 1503 se panství ujal Jiří z Vlašimi. Ten zemřel v roce 1520 a s ním vymřel rod pánů z Vlašimi po meči a panství z vůle krále Vladislava Jagellonského získali páni z Boskovic.

Umělecko-historická analýza ukazuje, že stavitel byl patrně inspirován Velkým refektářem radnice ve Vratislavi. Karlův synovec Václav z Boskovic se v roce 1474 zúčastnil diplomatických jednání mezi Matyášem Korvínem, Vladislavem Jagellonským a +more_Jagellonský'>Kazimírem IV. Jagellonským, které probíhalo právě ve Vratislavi. Mohl to být tedy on, kdo tyto vlivy přinesl do Litovle.

Popis

Kaple je samostatně stojící orientovaná sálová (jednolodní) stavba s trojbokým závěrem. Do kaple vedou dva vstupní portály, sedlový portál na severovýchodní stěně s lomeným tympanonem ve kterém se nachází reliéf Krista na kříži. +more V nedaleké Mohelnici je v kostele svatého Tomáše z Canterbury podobný portál do sakristie, nad kterým se nachází tympanon ze 60. let 15. století s erbem biskupa Tase z Boskovic a reliéfem Krista na kříži, který je litovelskému velmi podobný. Druhý portál v severozápadním průčelí je lomený s přetínajícími se pruty. Podobný portál se nachází ve Vyškově v kostele Nanebevzetí Panny Marie. Tento kostel postavil ve druhé polovině 15. století rovněž Tas Černohorský z Boskovic. Vzhledem k příbuzenským vztahům obou rodů lze předpokládat, že se jedná o díla téze kamenické huti.

Podlaha kaple se nachází pod úrovní okolního terénu. Kaple je osvětlena šesti okny nestejné velikosti. +more Okna ve zkosených stěnách závěru jsou větší než okna v ostatních stěnách. Kružby oken jsou různé varianty plaménkového typu.

Průčelí jsou hladká s výraznou kordonovou římsou, která u portálu a oken zkoseného závěru mění výšku. Nároží jsou armovaná obnaženými kamennými bloky.

Střecha je prejzová; tento druh krytiny byl doložen archeologickým průzkumem jako původní. Nad střechu vystupuje šestihraný sanktusník.

File:Chapel of Saint George Litovel (7404). jpg|Portál v severovýchodní stěně kaple. +more File:Litovel St. Mark (8419). jpg|Portál do sakristie v sousedním kostele svatého Marka. File:Chapel of Saint George Litovel (7409). jpg|Severozápadní průčelí kaple. File:Chapel of Saint George Litovel (7413). jpg|Portál v severozápadní stěně kaple. File:Brno-portál-severní-předsíně-katedrály2017b. jpg|Katedrála svatého Petra a Pavla v Brně, portál severní předsíně katedrály. File:Chapel of Saint George Litovel (7415). jpg|Původní kružba okna.

Interiér kaple

Prostor kaple je zaklenut síťovou hvězdovou klenbou o čtyřech polích a závěru. Žebra jsou cihlová s iluzivní malbou kamenných článků.

Původní oltář, který vznikl přibližně kolem roku 1700 má oltářní obraz s výjevem Snímání z kříže. Nad ním se nacházel menší oválný obraz svatého Jiří drakobijce.

Na stěnách je deset světících (konsekračních) křížů. Dva z původních dvanácti jsou zakryty později vestavěnou kruchtou.

File:Chapel of Saint George Litovel (7380). jpg|Pohled na kruchtu File:Chapel of Saint George Litovel (7366). +morejpg|Pohled z kruchty do lodi File:Chapel of Saint George Litovel (7377). jpg|Pohled z kruchty na klenbu lodi File:4040viki Stary ratusz. Foto Barbara Maliszewska. jpg|Pravděpodobní inspirace stavebníka: refektář radnice ve Vratislavi.

Svorníky a kolčí štítky

+more6'>Schema a označení svorníků a kolčích štítků V letech 2009-2011 proběhly restaurátorské práce, během kterých byly odkryty novější přemalby na svornících a kolčích štítcích klenby a byly zrestaurovány nejstarší malby, které se vsákly přímo do kamene. Některé z nich se nepodařilo jednoznačně identifikovat, většinu z nich ale ano. Čtyři svorníky mají tvar čtyřlístku (kvadrilobu). Svorník v závěru klenby (A1) má reliéf se znakem pánů z Vlašimi. Svorník nad kruchtou (A2) pak znak města Litovle. Mezilehlé svorníky jsou malované a zobrazují svatou Kateřinu (B1) a Archanděla Michaela (B2). Dále je v křížení jednotlivých žeber klenby umístěno sedmnáct kolčích štítků s erby a sakrálními motivy.

Erbovní galerie

Štítky v západní části kaple dosvědčují politickou pozici stavebníka. Jsou zde erby spřízněných šlechtických rodin: páni z Boskovic, Kostkové z Postupic, Znak města Brna odkazuje na starobrněnský klášter, který držel podací právo k Litovli a jehož abatyší byla Perchta z Boskovic. +more Znak Matyáše Korvína jako vládce Moravy, ke kterému se Karel z Vlašimi přiklonil, je doplněn znaky jeho zemí: Moravy, Slezska, Dolní Lužice. Uprostřed západní části klenby je svorník se znakem města Litovle.

Kolčí štítky byly později přemalovávány dalšími motivy, naposledy ve 2. polovině 20. +more století, kdy je neodborně přemaloval místním malířem Františkem Flasarem. Tyto přemalby byly během restaurování v letech 2009-2011 odstraněny.

Podobné erbovní galerie jako připomenutí významu a moci stavebníka byly na přelomu 14. a 15. +more století oblíbené. Jako další dochované příklady je možné jmenovat: * soubor vitráží s erby z brněnské radnice z doby vlády Albrechta Habsburského z let 1437-1439, * soubor zemských znaků z doby vlády Ladislava Pohrobka (před 1457) v radnici města Olomouce, druhotně umístěný při přestavbě v roce 1474 na západní schodiště radnice, * soubor svorníků v kostele svatého Mořice v Olomouci z roku 1483, * soubor svorníků moravského zemského hejtmana Ctibora Tovačovského z Cimburka v paláci hradu Buchlov z let 1484-1486, * erbovní galerie v kostele svatého Benedikta v Krnově-Kostelci z let 1474-1477, * erbovní galerie na klenbě chóru chrámu svaté Barbory v Kutné Hoře, kolem roku 1500.

Nástěnné malby

Na možnou přítomnost nástěnných maleb ukázal již průzkum v roce 1989.

Nástěnné malby byly odkryty a zrestaurovány v letech 2010-2011. Na jižní stěně proti vstupu do kaple je malba svatého Jiří. +more Malba je datována rokem 1485 ("ano domini milesimo CCCCLXXXV"). Znázorňuje svatého Jiří na koni bojujícího s drakem. V pozadí je zobrazena klečící princezna a v protějším rohu hrad. Malba je inspirována grafickými listy Mistra E. S. (čísla 145 a 146), je ale stranově převrácena, takže podkladem byla spíše některá kopie těchto grafik. Malba má podobu iluzivní - tehdy módní, avšak nákladné - nástěnné tapiserie. Ve skutečnosti je provedena malbou "al fresco".

Podobná nástěnná malba se nachází v presbytáři kostela svatého Jiří v Bořitově. Ta vznikla v roce 1480 a je rovněž spojena s osobou biskupa Tase z Boskovic.

Ve středu poprsně kruchty byla nalezena renesanční kartuše, jejíž český text zaznamenává rok vzniku a rok opravy kaple (Letha 1484 gest tato czeska kapla / wistawena gest szase obnowena 1580 / ktomu kameni kůru i ka / zatelnicze szdelati dali).

Na epištolní straně presbytáře se dochoval malovaný renesanční epitaf s latinským a českým textem"HODIE MIHI CRAS TI/BI, METAM PROSPERAMUS AD/UNAM, SIB…38 CA(P)" "ORTUS CUNCTA (SUOS) REPETUNT MATREMQUE REQU(IRUN)T/ET RE(DI) TIN (NIHILUM), QUOD FUIT ANTE (NIHIL)" V dolní části epitafu se nachází zlomek českého textu: "Letha panie 159…/v orlogy…/S)wa. )tý mattyas syn w…/z(s)ta… 50…(h)odin Le(tha)…1(5)93…/krysta…15… (K)aterzina dc(era)…/stari 4 l(eth)…" a dále "kdožkoli… do chramu panie/ wchazite kattarzi…/(Lap)is na(sz) wezmi kupr(ikladu. +more)…" a vyobrazením klečící ženské a dětské postavy v pravém dolním rohu.

Na stěnách hudební kruchty je řada kreseb a nápisů v češtině, němčině a latině, které zjevně pocházejí od žáků, zpěváků a hudebníků, kteří zde po léta působili.

Během restaurátorských prací byly na klenbě nalezeny dvě kreslené hvězdy. Je tedy možné, že celá klenba byla původně pojata jako nebeská klenba.

Soubor:Chapel of Saint George Litovel (7281). jpg|Nástěnná malba svatého Jiří z roku 1485 Soubor:Meister-e-s-der-heilige-georg-im-kampf-mit-dem-drachen. +morejpg|Svatý Jiří bojuje s drakem, grafický list Mistra E. S. , pravděpodobná inspirace tvůrce nástěnné malby v kapli sv. Jiří Soubor:Chapel of Saint George Litovel (7284). jpg|Pamětní nápis z roku 1580 Soubor:Chapel of Saint George Litovel (7287). jpg|Renesanční epitaf Soubor:Chapel of Saint George Litovel (7372). jpg|Příklad kresby na stěně kruchty.

Účel stavby

Jednalo se o hřbitovní kapli rodiny Karla staršího v Vlašimi. Výzdoba kaple byla současně dokladem pozice stavebníka v politickém světě a demonstrovala souvislost s dalšími spřízněnými moravskými šlechtickými rody.

Kaple rovněž pravděpodobně sloužila jako místo velikonočních pobožností - jako kaple Božího hrobu. Sem byla ukládána socha Krista.

Odkazy

Poznámky

Reference

Literatura

Externí odkazy

Památka číslo

Jiří Litovel Litovel Kategorie:Kulturní památky v Litovli Kategorie:Náboženství v Litovli Kategorie:Stavby v Litovli