Cesko.wiki Karel Reiner
Author
Albert FloresŽivot
Otec skladatele, Josef Reiner (1872-1942) byl vrchní kantor v žatecké synagoze. Studoval zpěv na vídeňské Conservatorium der Gesellschaft der Musikfreunde. +more V Žatci také zpěv a klavír vyučoval. Syn tak již v dětství získal základní hudební vzdělání. Po maturitě na německém gymnáziu v Žatci studoval na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Vedle toho studoval hru na varhany na Německé hudební akademii, hudební teorii a skladbu u Aloise Háby a kompozici na mistrovské škole u Josefa Suka. Právnická studia dokončil v roce 1933. Pokračoval studiem hudební vědy na Filozofické fakultě Karlovy univerzity a dál se vzdělával v kurzu čtvrttónové a šestinotónové hudby na Pražské konzervatoři u Aloise Háby, s nímž velmi těsně spolupracoval jako interpret na čtvrttónové piano.
V letech 1934-1938 působil jako pianista a skladatel scénické hudby v divadle D 35-39 Emila Františka Buriana. Účastnil se také činnosti Levé fronty a hudební sekce Svazu dělnických divadelních ochotníků československých. +more Byl členem výboru Sdružení pro soudobou hudbu Přítomnost a přispíval do odborných hudebních časopisů.
Po obsazení Československa Němci se musel kvůli nacistickým rasovým zákonům vzdát veřejné činnosti. V letech 1939-1943 pracoval jako redaktor Židovských listů v Židovské náboženské obci. +more Roku 1943 byl vězněn v Terezíně, kde se aktivně zapojil do kulturní činnosti jako klavírista i skladatel. Byl deportován do koncentračního tábora v Osvětimi, prošel i koncentračním táborem Kaufering. V závěru války se mu podařilo uniknout z pochodu smrti.
Po válce byl zaměstnán jako hudební referent novin Kulturní politika a Svobodné Československo . Byl jedním ze zakladatelů opery +more_května'>Divadla 5. května. V letech 1947-1949 byl tajemníkem Syndikátu českých skladatelů, v roce 1949 tajemníkem české sekce Svazu československých skladatelů. Potom byl obviněn z formalizmu a odeslán na roční tvůrčí dovolenou. Po roce 1951 působil v různých funkcích v rozmanitých kulturních institucích. Zároveň skládal tvorbu, která patřila k hlavnímu směřování masové písně 50. let. V letech 1964-1969 byl předsedou Českého hudebního fondu. V roce 1961 obdržel vyznamenání Za vynikající práci a roku 1967 byl jmenován zasloužilým umělcem.
Ve své tvorbě vycházel z netematického slohu a nauky o harmonii Aloise Háby. Nezanedbatelný je však i vliv Josefa Suka a E. +more F. Buriana. V poválečném období se jeho skladby formálně přibližují neoklasicismu. Po roce 1948 se také angažoval jako autor politické a masové písně a zkomponoval i řadu úprav lidových písní. Jeho skladatelské dílo je rozsáhlé. Napsal více než 280 menších i větších, převážně instrumentálních skladeb. Významnou část díla tvoří scénická hudba pro film, divadlo a rozhlas. Rovněž široká je i jeho činnost na poli hudební vědy a činnost publicistická. U některých děl publikovaných za okupace jeho jméno z rasových důvodů buď vůbec chybí, nebo ho svým jménem zaštítil Alois Hába.
Reinerovy písně z cyklu Květovaný kůň (na texty Reinerova kolegy, taktéž rasově pronásledovaného, Norberta Frýda pro děti ze židovských sirotčinců), divadelního představení Staročeská Esther (lidový text z 18. století připravovaný k realizaci Déčkem E. +more F. Buriana, ale nakonec premiérovaný v terezínském ghettu v režii Norberta Frýda) a jednu z předválečného minicyklu Tři písně milostné (Starodávná milá) ve svých úpravách nahrála skupina Květovaný kůň (Zuzana Hanzlová, Michal Hrubý, Petr Tichý, Jarda Svoboda) na album Ztracené písně (2016).
Melodie z cyklu Květovaný kůň a představení Staročeské Esther reinterpretovala také pianistka a zpěvačka Aida Mujačič, v podobném duchu jako Anthony Coleman písně M. Gebirtiga.
Zemřel roku 1979 v Praze. Byl pohřben na Vinohradském hřbitově.
Dílo (výběr)
Klavírní skladby
9 veselých improvizací pro klavír (1928-29) * 5 jazzových studií pro klavír (1929-30) * 27 invencí pro klavír (1929-30) * Dvanáct. Suita pro klavír (1931) * 1. +more sonáta pro klavír (1931) * Fantasie pro čtvrttónový klavír (1932) * 2. sonáta pro klavír „Vítězství“ (1942) * 3. sonáta pro klavír (1961) * Tři skladby pro klavír (1964-65).
Komorní skladby
1. sonáta pro housle a klavír (1930); * 1. +more smyčcový kvartet (1931) * 7 miniatur pro dechový kvintet (1931) * Suita pro sólové housle (1932) * Koncert pro nonet (1933) * Sonáta pro saxofon a klavír (1938) * 2. smyčcový kvartet (1941) * Sonáta brevis pro violoncello a klavír (1946) * Sonatina ve čtvrttónovém systému pro trubku a pozoun (1946) * 3. smyčcový kvartet (1947) * 2 skladby pro lesní roh a klavír (1948) * 4. smyčcový kvartet (1951) * 4 skladby pro klarinet a klavír (1954-57) * Elegie a capriccio pro violoncello a klavír (1957) * Sonáta pro kontrabas a klavír (1957) * 2. sonáta pro housle a klavír (1959) * Malá suita pro 9 dechových nástrojů (1960) * Dvě skladby pro hoboj a harfu (1962) * Čtyři kusy pro sólový klarinet in B (1963) * Tři preludia pro varhany (1963) * 6 studií pro flétnu a klavír podle obrazu Františka Jiroudka (1964) * Trio pro flétnu, basklarinet a bicí nástroje (1964) * Suita pro harfu (1964) * Suita pro fagot a klavír (1965) * Klavírní trio (1965) * Hudba pro 4 klarinety (1966) * 3 koncertantní skladby pro basklarinet a klavír (1966) * Črty pro klavírní kvartet (1966) * Dvě skladby pro altový saxofon a klavír à Sigurd M. Rascher (1967) * Koncertantní sonáta pro bicí nástroje (1967) * Tři koncertní etudy pro cimbál (1967) * Prolegomena pro smyčcový kvartet (1967) * Zkratky pro žesťový kvintet (1968) * Volné listy pro klarinet, violoncello a klavír (1969) * Dua. Pět virtuózních skladeb v rozsahu c1 - h2 pro dvoje klarinety, hoboje, flétny či trubky a jejich kombinace (1969) * Formule pro pozoun a klavír (1970) * Záznamy pro fagot sólo (1970) * Kresby. Komorní hudba pro klarinet, lesní roh a klavír (1970) * Sentence pro flétnu, housle, violu a violoncello (1970) * Tercety pro hoboj, klarinet a fagot (1971) * Dua pro 2 čtvrttónové klarinety (1971). * Hrátky pro dechový kvintet (1971-72) * Akrostichon a Allegro pro basklarinet a klavír (1972) * Růžový věnec drahokamů. 23 předeher, interpolací a doher pro varhany - hudba k recitaci (1972); * Náměty pro kytaru (1973) * Repliky. Trio pro flétnu, violu a harfu (1973) * Preambule. 2. nonet (1974) * Overtura ritmica per chitarra sola (1974) * Sloky pro violu a klavír (1975) * Portréty. Suita pro housle, violu a violoncello (1977) * Partita pro soubor Symposium musicum (1977) * Dialogy pro 2 flétny (1978) * Marginálie pro basklarinet (1979) * Panely. Sextet pro 2 trubky, lesní roh, 2 pozouny a tubu (1979) * Hovory pro baryton-saxofon a flétnu (1979).
Orchestrální skladby
Suita pro velký orchestr (1931) * Koncert pro klavír a orchestr v jedné větě (1932) * Předehra a tanec. Úprava 2 částí ze scénické hudby ke hře „Mistr Pleticha“ pro orchestr (1935) * Koncert pro housle a malý orchestr (1937) * Koncert pro violoncello a orchestr (1942) * Divertimento. +more Čtyři koncertantní skladby pro klarinet, harfu, smyčce a bicí nástroje (1947) * Koncertantní suita pro dechové a bicí nástroje (1947) * Zpěv z hor a Tanec pro lesní roh a orchestr (1949) * 3 české tance pro orchestr (1949) * Jarní předehra pro orchestr (1950, revidováno 1959) * Sinfonia pro velký orchestr (1959) * Motýli tady nežijí. 6 obrázků pro symfonický orchestr (1960, z hudby ke stejnojmennému filmu) * Symfonická předehra pro velký orchestr (1963) * Koncert pro basklarinet, smyčce a bicí (1966) * Koncertantní suita pro symfonický orchestr (1967) * Concertino pro fagot, dechové a bicí nástroje (1969) * Promluvy pro komorní orchestr (1975) * Hudba pro smyčce (1976) * Diptych č. 2. Introdukce a Allegro pro symfonický orchestr (1976); * Diptych č. 1. Sostenuto rubato pro symfonický orchestr (1977); * Tři symfonické věty pro orchestr (1978).
Písně
Písně na slova Pavla Brandla pro zpěv a klavír (1931, český překlad Adolf Wenig) * Jsem víc, jsem míň, Hledá se muž (slova Josef Hora (1934) * Tři písně pro vyšší hlas a klavír na slova Antonína Sovy (1934); * Sedm říkánek pro dětský hlas a klavír na slova Jana Doliny ze sbírky „Holahej“ (1935) * 5 písní na německá a česká slova Karla Hynka Máchy s doprovodem sólových houslí ve čtvrttónovém systému (1936) * Tři písně milostné pro zpěv a klavír * 14 písní na Mathesiovy překlady čínských písní pro baryton a mezzosoprán s malým orchestrem (1936, 1946) * Sládek dětem. Dvojzpěvy pro vysoký a nízký ženský hlas s doprovodem klavíru ve čtvrttónovém systému na slova Josefa Václava Sládka (1946). +more * Abeceda. 27 jednohlasých říkanek s doprovodem klavíru na slova Miloše Holase (1947) * Rodná země. Cyklus komorních písní pro tenor a klavír na slova Viléma Závady (1956) * Písně na slova F. Th. Csokora pro nižší hlas a klavír (1967) * Ábrnky. Pět písní dětem pro nižší hlas a klavír na slova Ljuby Štíplové, Dagmar Hilarové, Jiřího Havla a Václava Čtvrtka (1968) * Tři psiny. Tři písničky dětem pro střední hlas a klavír na slova Jiřího Havla (1969) * Aus den „Zahmen Xenien“. 11 písní pro bas a flétnu na slova Johanna Wolfganga Goetha (1970) * Myší minibalady pro zpěv a klavír na slova Jiřího Havla (1972) * Lieder nach Reiner Kunze. 5 písní na slova Reinera Kunze (1975).
Sbory
6 dvouhlasých písní pro dětský sbor na slova Jana Doliny (1936) * Květovaný kůň. Básně, hry a rýmovačky pro sóla, dětský sbor, recitátora a klavír na slova Norberta Frýda (1942) * Tři pohádky pro ženský sbor podle Karla Jaromíra Erbena na slova +more_Vačkář'>Dalibora C. Vačkáře (1948) * Sloky osvobozeného člověka. Mužský sbor na slova Antonína Sovy (1956) * 6 dvojzpěvů pro ženský sbor s doprovodem klavíru na slova Josefa Václava Sládka (1958) * Florian Geyer. Volné 4-8hlasé zpracování staré německé písně ze 16. století pro smíšený sbor s českým textem Františka Němce (1962) * Mírová. Madrigal pro smíšený sbor na slova Bertolda Brechta v překladu Ludvíka Kundery (1963);.
Jevištní díla
Jednota. Pantomima na vlastní libreto na počest jednotné fronty u příležitosti zavraždění studenta Zahradníčka (1933, provedení zakázáno). +more * Zakletá píseň. Opera na slova Karla Josefa Beneše (1951) * O strašlivém drakovi, princezně a ševcovi. Naivní opera o 4 dějstvích na polskou loutkovou hru Marie Kownatské v českém přebásnění Kamila Bednáře (1972) * Máj. Hudba k voicebandové kompozici „Máje“ Karla Hynka Máchy v dramatizaci E. F. Buriana pro harfu a čtvrttónové harmonium ve čtvrttónovém systému (1935, divadlo D 36).
Filmová hudba
Odznak (1949, režie Ada Rys-Kavan) * Zima (1956, režie Hanuš Burger) * On partu nezradí (1957, režie Hanuš Burger) * Motýli tady nežijí (1958, režie Miro Bernat) * Sluneční laboratoř (1960, režie Miro Bernat) * Pohádka pro kočku. Scénická hudba k televizní úpravě pohádky Karla Čapka (1960) * Sklo (1961, režie Miro Bernat) * Ledové moře volá (1961, režie Hanuš Burger) * Dialogy s hvězdami (1964, režie Miro Bernat); * Otto Gutfreund (1966, režie František Lukáš, cena v kategorii dokumentárního filmu soutěže o nejlepší hudební dílo vytvořené pro film a televizi 1967) * Pomoc Florencii (1969, režie František Lukáš) * Harmonices Mundi (1971, režie Miro Bernat)
Dílo literární
Technika hry na čtvrttónovém klavíru (Klíč 3, 1932/33, s. 22-23) * Nový způsob notace ve dvanáctitónovém a čtvrttónovém (24 tónovém) systému (Klíč 3, 1932/33, s. +more 69-71) * Interpretace nethematické hudby(Klíč 4, 1933/34, s. 46-48) * Soudobá česká hudba (Československá vlastivěda VIII, Sfinx, B. Janda, Praha 1935) * O voice-bandu (Mladá kultura 1, 1935, č. 3-4, s. 34-35) * Moje zkušenosti při studiu čtvrttónové hudby (Velká opera 5. května I. List pro novou operu a jevištní tanec, 1947, č. 6, s. 136-139) * O voicebandu (Hudební věda 7, 1970, č. 1, s. 96-99).
Odkazy
Literatura
Milan Kuna: Dvakrát zrozený: život a dílo Karla Reinera. Praha, H & H, 2008, * Československý hudební slovník osob a institucí II. +more (M-Ž), 1965, Státní hudební vydavatelství, Praha s. 410 * Čeněk Gardavský: Skladatelé dneška (Praha 1961) * Bogusław Schaeffer: Leksykon kompozytorów XX. wieku (Kraków 1963). * The New Grove Dictionary of Music and Musicians. Second Edition. (ed. John Tyrrell, 29 dílů, London 2001 * Jana Antonová, Hana Reinerová: Zasloužilý umělec Karel Reiner. Úplná bibliografie. (Městská knihovna v Praze, 2. vydání, Praha 1986) * Jaroslav Smolka: Česká hudba našeho století (Praha 1961, s. 84-86) * Matyáš, Jiří a kol. , Dějiny žateckého gymnázia. Schola zatecensis, Albis international Kristiny Kaiserové, Ústí nad Labem 2009, s. 145-146,.
Reference
Externí odkazy
[url=http://www. totheforepublishers. +morecom/reiner1. html]Rozbor skladby Hovory (en)[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20120309024517/http://www. atemporevue. cz/. go=kritiky]Jiří Slabihoudek: Úctyhodná vzpomínka na Jiřího Dvořáčka a Karla Reinera[/url] * [url=http://www. jewishmuseum. cz/en/apredmet. php. datum=06&rok=10]Circumcision outfit of the composer Karel Reiner, Židovské muzeum v Praze (en)[/url] * [url=http://www. czechmusic. org/cm2004/html/cz/autori/autor. 62. html]Životopis[/url] * [url=http://www. jewish-music. huji. ac. il/thesaurus252d. html. cat=9&in=9&id=777&act=view]Židovská univerzita v Jeruzalemu[/url].
Kategorie:Skladatelé klasické hudby Kategorie:Skladatelé 20. +more století Kategorie:Skladatelé mikrotonální hudby Kategorie:Čeští hudební skladatelé Kategorie:Čeští klavíristé Kategorie:Židovští hudební skladatelé Kategorie:Čeští Židé Kategorie:Vězni nacistických koncentračních táborů Kategorie:Přeživší holokaustu Kategorie:Narození v roce 1910 Kategorie:Úmrtí v roce 1979 Kategorie:Muži Kategorie:Vězni koncentračního tábora Terezín Kategorie:Narození 27. června Kategorie:Úmrtí 17. října Kategorie:Narození v Žatci Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Pohřbení na Vinohradském hřbitově.