Karel Sellner

Vnější val hradiště objeveného Sellnerem roku 1897 u Březovic Karel Sellner (23. října 1873 v Daliměřicích u Turnova - 25. února 1955 v Mladé Boleslavi) byl český učitel, archeolog, okresní školní inspektor a spisovatel, zejména historických románů a povídek.

Život

Dětství a studia

Karel Sellner se narodil 23. října v Daliměřicích u Turnova, jako druhorozený syn v početné rodině telegrafisty na turnovském nádraží Karla Sillnera a jeho manželky Barbory, rozené Ctiborové. +more O domácnost se staraly matka a babička. Otec Karla Sellnera pracoval v různých funkcích na tehdejší Turnovsko-kralupsko-pražské dráze. Několik let byl také přednostou stanice v Bezdězi.  .

Mezi lety 1879-1888 chodil do obecné školy. Ve třídě byl nejmladší, přesto ale vynikal a měl výborné výsledky. +more Nejvíce měl zájem o kreslení, vlastivědu a literaturu. Do této doby spadají jeho první literární a dramatické pokusy. Volný čas věnoval hlavně hře na housle, na klavír a čtení. Po absolvování školy nastoupil Sellner na učitelský ústav v Hradci Králové.  Zde na něho měli vliv profesoři Adolf Černý, Jan Duchoslav Panýrek, Raimund Vychodil a další. Maturoval s výbornými výsledky v roce 1892.

Pedagog

Po maturitě vyučoval na obecných školách v Loukovci a Násedlnici. Do Násedlnice Karel Sellner umístil děj své knihy Bohdar, která vypráví o pohanské době. +more Absolvoval kurzy hry na housle, kreslení, chemie, ale také polního hospodářství.

Nejoblíbenější obcí se Sellnerovi staly Březovice v Podbezdězí, kde působil mezi lety 1897-1901 jako učitel. Kromě jiných archeologických objevů zde na ostrohu mezi Žákovým dolem a Nosálovskou roklí objevil středověké hradiště, které později Eduard Štorch na jeho počest pojmenoval Sellnerovým hradištěm. +more Krajina v okolí Březovic a všechny pověsti sebrané Sellnerem hrají hlavní roli v řadě jeho prozaických děl, jako Tajemný rytíř, Daliboh z Myšlína, nebo Rychtář Ješek.

Zde se také Sellner seznámil se svou budoucí manželkou Zdeňkou, rozenou Hankovou, s níž se 29. listopadu 1902 oženil. +more Celý pobyt v Březovicích Karel Sellner hodnotil ve své kronice jako nejšťastnější období svého života. Byl také jedním z prvních, kdo se na svých toulkách seznámili s kočujícími cikánskými rodinami, způsobem jejich života i zvyky. V tomto období se rovněž seznámil s Janem Evangelistou Konopasem, kronikářem v Sudoměři. Přednášel také o historii kraje, sbíral staré pověsti a působil jako varhaník v Březovicích.

Na dalším působišti, v Kněžmostě, se mu 9. prosince 1906 narodil syn Karel. +more Ve škole v Kněžmostě, kde působil od roku 1901, Sellner zavedl nové způsoby a metody vyučování. Jeho zásluhou je především to, že volný sloh i volné kreslení byly uznány jako učební metody a okresní školní inspektor rozhodl, aby se ostatní učitelé zúčastnili vyučování těchto předmětů, vedených Sellnerem. Jeho osvětová činnost spadá hlavně do doby, kterou strávil v Bakově nad Jizerou. Od roku 1907 byl předsedou Budče učitelské v Mnichově Hradišti. Byl mluvčím učitelů v okresní radě.

V Podbezdězí organizoval od roku 1909 osvětové kurzy, které měly pomoci vytvořit z vesnických škol střediska lidového vzdělávání. Za pomoci starosty v Bělé pod Bezdězem uskutečnil první vzdělávací kurz osvětové práce o českých dějinách. +more Kurz byl komponován jako cyklus přednášek o českých dějinách od nejstarších dob až do revolučního roku 1848. O jeho přednášky byl obrovský zájem, návštěvnost dosahovala až 300 posluchačů. Spolu se známým archeologem Eduardem Štorchem přepracoval jeden z textů z přednášek do monografie První lidé v Čechách a s kolegou Františkem Hakenem vytvořil publikaci O vzniku a vývoji poddanství v Čechách. Jeho spolupracovníkem se stal i spisovatel Josef Aleš-Lyžec, povoláním učitel z Bosně.

První světová válka a Sellnerova albánská anabáze

I přes svůj věk a nedostatek učitelů musel 26. července 1916 nastoupit do armády. +more Hlavním důvodem pro jeho odvedení měla být jeho osvětová činnost, což Sellner sám uvádí v jedné ze svých knih. S ohledem na jeho věk v dané době (43 let) nebyl odvelen na frontu, ale do maďarského města Kecskemét a následně do Albánie k technickému praporu, který budoval a obnovoval silniční a železniční síť. Zážitky z Albánie se promítly hned do dvou knih - první z nich byl soubor pohádek a pověstí Pohádky májových večerů, který představoval Sellnerovo autorské pojetí místních příběhů a zvyklostí, tak jak je během svého pobytu zažil a jak mu o nich bylo od místních lidí vyprávěno. Ve druhé Sellnerově knize, věnující se pobytu v Albánii, která byla vydána pod názvem V tajemné zemi v roce 1925, autor podává poměrně obšírné svědectví o podmínkách života českých a dalších rakousko-uherských vojáků v horách severní Albánie a také o samotných místních lidech, jejich kultuře, zvyklostech a podmínkách jejich života (hlavně pak v kraji Mat, Mirdita a hlavně vesnicích Zejmen a Pllanë). V roce 1918 se Karel Sellner vrátil do Bakova nad Jizerou. Karel Sellner jako školní inspektorKarel Sellner v penzi.

Okresní školní inspektor

Po návratu z války byl 1. září 1919 v historicky první a také poslední volbě učiteli zvolen okresním školním inspektorem v Mladé Boleslavi. +more V tomto postavení se zasloužil o zlepšení sociálního postavení učitelstva, o stavbu nových škol, a o rozvoj vlastivědné práce na Mladoboleslavsku.

Celé učitelstvo vedl přátelsky, vážil si zkušeností starších, ale měl také rád odvahu mladých. Vytvořil typ demokratického inspektora, který předtím neměl obdoby. +more Byl přítelem dětí, ale zároveň i zkušenějším kolegou učitelů. Byl zastáncem pracovní školy a svobody dítěte. Bohužel můžeme ale říci, že tato teorie by byla v dnešní době jaksi nereálná, jak ze strany učitelů, tak i dětí. Jednou ze Sellnerových kladných schopností byla i ta, že pokud s někým nesouhlasil, řekl to dotyčnému tak, že ho ani neurazil, ani neponížil.

V roce 1926 založil regionální vlastivědný sborník Boleslavan, který přinášel osobní vzpomínky, medailony a krajovou literární a výtvarnou tvorbu. Sám byl vedoucím redaktorem a do Boleslavanu přispíval. +more Za první republiky se angažoval ve veřejné činnosti města Mladá Boleslav.

Penze a úmrtí

Pamětní deska na Karla Sellnera v obci Březovice Dne 8. +more října 1933 Sellner odstoupil z funkce školního inspektora. Mohl se tak naplno věnovat psaní knih a bádání v okolí. Po okupaci začala převládat jeho literární činnost a z veřejného života se stáhl. V roce 1941 napsal a ilustroval třídílnou rodinnou kroniku. Na 664 listech popsal svůj život, historii rodu Sellnerů. Po válce napsal čtvrtý díl této kroniky.

Oslava jeho 75. narozenin se konala v hotelu Grand v Mladé Boleslavi a byla zároveň posledním jeho veřejným vystoupením a poslední větší akcí, které se účastnil. +more Poslední zápis v kronice je ze 14. listopadu 1950. Zemřel 25. února 1955 v Mladé Boleslavi.

Politický postoj

Nebyl členem žádné politické strany, ale díky svým ideálům měl zřejmě nejblíže k sociální demokracii. Byl ovšem přesvědčeným demokratem, který vždy bojoval proti jakémukoliv tělesnému či duchovnímu nátlaku a útisku a omezování lidské svobody. +more Za své přesvědčení a myšlenky byl za Rakouska-Uherska, ale i za Protektorátu vyšetřován a šikanován. Po roce 1948 byla jeho díla označena jako nežádoucí a vyřazována z knihoven. Symbolické je také to, že pamětní deska na jeho domě v Mladé Boleslavi byla odhalena v roce 1968. Jeho odkazu se však začalo vzpomínat až po roce 1989. Udržoval přátelství i korespondenci s mnoha českými osobnostmi, například J. S. Macharem, Eduardem Štorchem, Antonínem Tomíčkem, Františkem Rajtrem a dalšími.

Zajímavé jsou také zápisy v kronice, týkající se smrti Jana Masaryka dne 13. března 1948, XI. +more sokolského sletu, nebo také pohřbu prezidenta Beneše.

V zápisu o smrti Jana Masaryka reaguje takto:

Památka

Sellnerovo hradiště, název archeologické lokality hradiště Doubravice-Nosálov, které Sellner během březovického pobytu objevil. Pojmenoval Eduard Štorch. +more * Čestné občanství obce Březovice. Uděleno roku 1947. * Pamětní deska na vile v ulici Boženy Němcové v Mladé Boleslavi, kde Sellner bydlel. Odhalena v roce 1968. * Sellnerova stezka, zelená turistická trasa z nádraží Bezděz do železniční stanice Skalsko. Vyznačena roku 2000. * Pamětní deska v obci Březovice na bývalé škole, ve které mezi lety 1897-1901 učil. Odhalena v roce 2012. * Ulice Sellnerova v Mladé Boleslavi v městské části Debř.

Dílo

Sellner své úsilí vložil hlavně do oblasti literární a pedagogické a do práce pro kraj, který měl velmi rád. Za svého života uskutečnil na 140 přednášek na 437 různých místech, především na Mnichovohradišťsku, Mladoboleslavsku, ale také v Praze nebo v Turnově. +more Jeho přednášky byly zaměřeny na historii, pedagogiku, psychologii a přírodovědu. Literární dílo mělo za účel osvětlit zajímavou a poutavou formou jednotlivé úseky českých dějin v kraji Sellnerova působení.

Beletrie

Bohdar (1924), povídka inspirovaná působením v Násedlnici; v edici Karavana třikrát pod názvem Osudná věštba (1972, 1976 a 1988, upravil Jan Petr Velkoborský) * V tajemné zemi (1925), cestopis z Albánie * Pohádky májových večerů (1925), pohádky z Albánie * Poslední (1928), povídka z pravěku, inspirovaná archeologickými nálezy u Březovic; další vydání 1945, upravené vydání 1998 * Václav Vrba (1930), román inspirovaný historií Jabkenicka v době protireformace * Tajemný rytíř (1931), povídka inspirovaná historií Podbezdězí v době Braniborů; upravené vydání 1994 * Z bezdězských lesů (1932), povídky z doby +more'>Karla IV. ; další vydání ve dvou svazcích 1995 * Tři bratři z Mydlovaru (1934), povídka z Polabí zasazená do 16. století; další vydání 2016 * Petrovský (1946), román inspirovaný historií Podbezdězí v době protireformace; upravené vydání 1996.

Drama

Rok na vsi (1927), hra o 4 scénách pro baráčníky, hudba Hugo Dohnal

Odborné

Popis soudního okresu Mnichovohradišťského (1908) * O vzniku a vývoji poddanství českého lidu (1909, 1911) * První lidé v Čechách (1910), soubor přednášek společně s Eduardem Štorchem * Obrazy se slovanského pravěku (1913) * Pověsti okresu Bělského (1913) * Geologický nástin Boleslavska (1921) * Umění v pravěku (1922), samostatně vydaný časopisecký článek * Přehled kulturních období v Čechách (1922) * Jablkynice: kousek historie a vzpomínka na velkého tvůrce moderní české hudby Mistra Bedřicha Smetanu (1925) * Podolec: několik kapitol z dějin Mladé Boleslavě (1926) * Svátky a slavnosti našeho lidu (1929) * Čechy a Lužice (1932) * Lužice a česká emigrace (1935?)

Almanachy a časopisy

Vlastivědný sborník okresu mladoboleslavského (1920-1924) * Kronika školství okresu mladoboleslavského (1923) * Dějiny obcí okresu mladoboleslavského (1926) * Boleslavan (1926-1938)

Odkazy

Poznámky

Reference

Literatura

Karel Sellner (ne)známý spisovatel - (autor Jakub Sellner, SPŠD Masná - studentská konference, Praha 2013) [http://slideplayer. cz/slide/1884900/] * Sellner Karel, Literární archív památníku národního písemnictví v Praze [url=http://www. +morebadatelna. eu/fond/2802/uvod/]] * Karel Sellner: Rodinná kronika 1. - 4. díl * Jana Slavíková: Dana Pazderníková: Karel Sellner významná osobnost Mladoboleslavska (Středoškolská odborná činnost, SPŠ [[Mladá Boleslav[/url]] 1982)[http://www. spsdmasna. cz/dokumenty/konference-karel-sellner-sellner-jakub-de3. doc].

Externí odkazy

http://www.obecbrezovice.cz

Kategorie:Čeští spisovatelé historických románů Kategorie:Čeští pedagogové Kategorie:Čeští školní inspektoři Kategorie:Členové Společnosti přátel Lužice Kategorie:Narození v roce 1873 Kategorie:Narození 23. +more října Kategorie:Narození v Daliměřicích (Turnov) Kategorie:Úmrtí v roce 1955 Kategorie:Úmrtí 25. února Kategorie:Úmrtí v Mladé Boleslavi Kategorie:Muži Kategorie:Pohřbení v Mladé Boleslavi Kategorie:Čestní občané obce Březovice.