Cesko.wiki Násedlnice
Author
Albert FloresNásedlnice je malá vesnice, část obce Kněžmost v okrese Mladá Boleslav. Nachází se asi čtyři kilometry jihozápadně od Kněžmostu. Násedlnice je také názvem katastrálního území o rozloze 4,14 km².
Historie
Vznik obce lze patrně historicky spojit s nedalekou Studénkou, kde je doložena existence tzv. velké tvrze a románského kostela, minimálně z přelomu 12. +more a 13. století. První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1398. kdy na zdejší tvrzi sídlil Mikuláš Odkolek z Násedlnice. Vesnice je uváděna jako „nákolní stanice“. Rod Odkolků drží ves s tvrzí do roku 1454, kdy jejich majetek přechází, jako odúmrť, do rukou královské komory a odtud je postoupen Herešovi z Chlumu. Ten vzápětí prodal Násedlnici významnému majiteli kosteckého panství, Janu Zajíci z Házmburka. Část obce se později dostala do rukou Hrzánů z Harasova, ale již v roce 1456 je zpět v držení Jana Zajíce. Zánik tvrze lze odhadovat do druhé poloviny 16. století, kdy byli majiteli Vančurové z Řehnic, kteří ji opět připojili ke Studénce. Za třicetileté války se Násedlnice stala majetkem Albrechta z Valdštejna a je následně i se Studénkou připojena k panství mnichovohradišťské větve Valdštejnů. Tak tomu bylo až do pozemkové reformy ve 20. letech 20. století.
Dnes není známa žádná stopa po tvrzi. Dle výzkumů z počátku 20. +more století (J. V. Šimák) se násedlnická tvrz nalézala na nepatrném pahrbku v blízkosti rybníka Volšáku na severozápadní straně vsi, mohla však stát i v místech pozdějšího barokního hospodářského dvora, jemuž dodnes dominuje mohutná sýpka z 18. století. Nedaleko obce severovýchodním směrem se nalézalo malé hradiště z doby laténsko-halštatské, což může mít souvislost s nálezem několika bronzových předmětů v prostoru U kovárny. Asi již od pozdního středověku se v okolí Násedlnice nalézalo několik rybníků, z nichž se dochovaly názvy Studénský, Volšák, Hrubý, Pátek, Koprnický. Tři největší jsou zakresleny v Müllerově mapě Čech z počátku 18. století. K postupnému rušení rybníků docházelo v průběhu 19. století, v souvislosti s potřebou získání orné půdy. Zbytky rybničních hrází jsou místy dodnes patrné, zvláště v případě rybníka „Koprnického“ či blízko osady Zájezdy. V místech rybníků se dosud nalézá velmi bonitní půda vhodná např. k pěstování cukrové řepy. Problematickým pozůstatkem likvidace rybníků místy zůstávají odvodňovací drenáže, které dnes působí kontraproduktivně přílišným vysušováním. V obci se rovněž nalézá nevelká obdélníková kaple z konce 19. století, renovovaná 1923. Roku 1936 byla z hospodářských přebytků velkostatku v obci zbudována kamenná dlažba, včetně hlavních zemědělských cest v okolí, o rok později hřbitov, projektovaný stavitelem Trávníčkem.
Odraz v kultuře
Na počátku 20. století krátce působil v obci jako učitel spisovatel Karel Sellner, který do Násedlnice situoval svůj román Bohdar. +more Specifická lokace Sellnerova románu pravděpodobně přispěla inspirací Vladislavu Vančurovi ke vzniku novely Markéta Lazarová. Tvrz Roháček vyskytující se v tomto díle je autorem nejspíše rovněž situována do Násedlnice.
Od závěru padesátých let 20. století až do smrti v Násedlnici působil známý regionální malíř Karel Šturc, který byl zároveň obecním kronikářem. +more V letech krátce po roce 1989 došlo za nejasných okolností ke ztrátě násedlnické obecní kroniky, obsahující cenné záznamy o životě obce a regionu, zvláště z přelomu 19. a 20. století a světových válek.
