Karel Toman

Technology

12 hours ago

Author

Karel Toman, vlastním jménem Antonín Bernášek (25. února 1877 Kokovice - 12. června 1946 Praha), byl český básník, novinář a překladatel z francouzštiny, představitel tzv. generace anarchistických buřičů.

Život

Narodil se v rodině rolníka a starosty Františka Bernáška (1845) a Rosalie rozené Horové (1857-1906). Měl jednoho nevlastního bratra Josefa (1873), z prvního manželství otce s Marií rozenou Platilovou (1849-1873), a čtyři vlastní sourozence: Františka (1879-1952), Marii Černou (1889-1965), Aloise (1893) a Jaromíra (1897-1966). +more Roku 1915 se oženil a Annou Wagenknechtovou (1891-1957), se kterou měl dva syny: Jaromíra a Prokopa.

Studoval na gymnáziu ve Slaném, od tercie navštěvoval arcibiskupský konvikt v Příbrami, kde roku 1896 odmaturoval. Ve stejném roce odešel do Prahy a začal studovat práva na Právnické fakultě Univerzity Karlovy. +more Studium nedokončil, postupně zastával několik úřednických míst.

V Praze se seznámil s anarchistickými buřiči sdruženými kolem časopisu Nový kult. Postupně uskutečnil několik cest po Evropě, během kterých navštívil Německo, Nizozemsko, Anglii a Francii. +more Ze svých cest psal reportáže do českých anarchistických časopisů, v časopisech Niva, Lumír a Lípa publikoval své překlady a literární kritiky. V roce 1911 získal místo kopisty v Zemském archivu, které zastával až do roku 1917. Během první světové války pracoval jako redaktor Národních listů, po válce zastával místo v knihovně Národního shromáždění a spolupracoval s Lidovými novinami.

Roku 1925 odešel kvůli srdečnímu onemocnění do penze. Zemřel 12. června 1946 v Praze.

Ocenění

V lednu 1946 byl spolu s Fráňou Šrámkem jmenován národním umělcem * Rozloučení se zesnulým umělcem se konalo za přítomnosti členů vlády v Národním muzeu v Praze; je pohřben ve vyšehradském Slavíně * V pražské čtvrti Břevnov, kde Toman v závěru života bydlel, byla po něm v roce 1947 pojmenována ulice, dříve nazvaná K Ladronce. Nově pojmenovanou ulici předal tehdy břevnovským občanům Jaroslav Seifert

Citát

Dílo

Básně

Toman byl lyrický básník, který patřil k demokratickému proudu české literatury; nejčastěji bývá řazen do tzv. generace anarchistických buřičů. +more Tvorba shrnuje zkušenosti z tehdejšího společenského dění, soustředí se především na sociální hnutí, první světovou válku, revoluce.

Byl básníkem zkratkovitého slohu: bezprostřední prožitek stylizovaný tímto způsobem soustřeďuje v sobě rozpornou složitost života. Přitom i v melodických, písňově komponovaných verších má každé jednotlivé slovo značnou významovou samostatnost, stojí s okolními ve vztahu významového napětí. +more Tak Tomanovo dílo spojuje emocionalitu a přístupnost s významovým bohatstvím a dynamikou moderní lyriky.

* Pohádky krve (1898) - ovlivněno symbolismem a dekadencí, erotické motivy; zaměřeno především k vnitřním problémům člověka vymaňujícího se z pout měšťanské společnosti a její morálky. * Torzo života (1902) - vyjádření bolesti a krize člověka, který zápasí o své osvobození; život je viděn ve dvojím ostrém lomu, bolesti a rozkoše; tragický ráz milostných veršů * Melancholická pout (1906) - obdoba Torza života; inspirace z cest po Evropě (Vídeň, Berlín, Holandsko, Anglie, Paříž) * Sluneční hodiny (1913) - barvité a konkrétní záběry přírody; země zdrojem utrpení i obnovované víry a naděje; objevují se biblické narážky, odmítání moralismu. +more Reakce na soudobé politické události, prohlubují snahu zachytit prožitek prověřený časovým odstupem * Verše rodinné a jiné (1918) - odráží zde společenské dění v období 1. světové války. Toman sleduje, jak se válka a společenské převraty promítají do osudu obyčejných lidí. Z hlediska těchto lidí hodnotí významné společenské události * Měsíce (1918) - příroda v koloběhu roku; 12 básní - každá o jednom měsíci v roce; oslava domova, společenství lidí, tradice života, české historické tradice (upálení Jana Husa v Červenci); hutná metaforičnost * Hlas ticha (1923) - obdoba Veršů rodinných a jiných; reakce na domácí společenské rozpory v prvních letech republiky; verše o revolučním Rusku. * Stoletý kalendář (1926) - poslední Tomanova sbírka. Do popředí zde vstupuje napětí domova a tuláctví.

Ukázka z díla

„Kdo ticho miluješ a samotu

a v lesích hlubokých a v míru sněžných polí

nasloucháš rytmu života,

zde někdy neslyšíš

hlas hlubin?

Zní z dálky karneval vražd, krve, umírání.

Mlčení země bolí.

Však dole

tep srdce chvěje se a skrytý pramen z temnot

dere se k světlu.

A píseň mladých vod

tvé srdce opije a hlavu štěstím zmámí,

že v zoufalství snad, ve víře však nejsme sami.“

(Karel Toman, Měsíce, Únor)

Zhudebnění díla

Báseň Emě zhudebnil Petr Ovsenák z folkového dua Nestíháme. Písnička vyšla na krátkém albu Nestíháme (2006) a na sampleru 50 miniatur (2007).

Další dvě básně Mým snem jsi prošla a Siesta zhudebnila brněnská kapela Zabásnění v albu Perspektiva (2022).

Překlady

Narození - Charles-Louis Philippe; in: 1000 nejkrásnějších novel. č. +more 42. Praha: J. R. Vilímek, 1913 * Toník - Guy de Maupassant; přeložili Karel Toman a Antonín Veselý; ilustrovali V. Rottembourg a Ch. Morel. Praha: J. R. Vilímek, 1913. * Otec Perdrix - Charles-Louis Philippe. Praha: Pražská akciová tiskárna, 1918 * Strýc Benjamin - Claude Tillier. Praha: Přítel knihy, 1927 * Osení - Colette. Praha: František Borový, 1931 * Pouta - Colette. Praha: F. Borový, 1931 * Sido - Colette. Praha: F. Borový, 1931 * Petr Nozière - Anatole France. Praha: F. Borový, 1935.