Kazimierz Przerwa-Tetmajer

Život

Pocházel ze šlechtické rodiny s velkými kulturními tradicemi. Jeho otec Adolf Tetmayer (nebo Tettmayer) von Przerwa byl poslancem Haličského zemského sněmu. +more Gymnáztum vystudoval v Krakově, kam se s rodinou přestěhoval, a zde také v letech 1884-1886 studoval filosofii na Jagellonské univerzitě. Jako redaktor působil střídavě ve Lvově, Krakově, Varšavě a v Zakopaném a spolupracoval s varšavským Tygodnikiem Ilustrowanym, s Kurierem Warszawskim a s krakovským "Czasem". Kazimierz Przerwa-Tetmajer v roce 1893 Cestoval po Itálii, Švýcarsku, Francii a Německu a seznámil se s tehdejšími uměleckými a myšlenkovými proudy. V Heidelbergu působil jako osobní sekterář Adama Krasińského. Navštěvoval také Tatry a Podhalí.

Po roce 1918 se usadil natrvalo ve Varšavě. Roku 1921 se stal prezidentem Společnosti polských spisovatelů a novinářů (Towarzystwo Literatów i Dziennikarzy Polskich). +more Byl přesvědčen, že umění je jediná trvalá hodnota. Za své dílo obdržel několik vyznamenání, roku 1934 se stal čestným členem Polské literární akademie.

Od roku 1924 přestal být v důsledku duševní choroby literárně i společensky činný. Choroba se postupně zhoršila tak, že žil díky sociální pomoci a zemřel téměř opuštěn v důsledku onemocnění hypofýzy a chudokrevnosti. +more Pochován byl nejprve na Powazkowském hřbitově ve Varšavě, později na Hřbitově zasloužilých v Zakopaném. Leona Wyczółkowského Przerwa-Tetmajer je jedním z nejtypičtějších básnických představitelů počátků hnutí Mladé Polsko. Po začátcích v duchu pozitivismu vystihl v 90. letech velmi dobře nálady své generace ve své dekadentní, krajně individualistické ale i impresionistické, erotické a melancholické lyrice. Inspiračním zdrojem byla pro něj tatranská příroda, folklór a odbojné tradice horalů, což skvěle zpodobnil v cyklech svých povídek. Méně zdařila byla jeho díla ze současnosti a jeho dramatická tvorba.

Výběrová bibliofrafie

+moredjvu|page=7|náhled'>Vydání čtvrtého svazku Básní z roku 1900 Tetmajerův hrob v Zakopaném * Illa (1886), báseň v próze. * Allegoria (1887), báseň. * Poezje I. (1891, Básně I. ), první svazek osmidílného cyklu poezie se silnými sociálními akcenty. * Poezje II. (1894, Básně II. ), druhý svazek osmidílného cyklu poezie s filosofickými tématy. * Ksiądz Piotr (1896, Kněz Petr), novela. * Anioł śmierci (1898, Anděl smrti), román. * Poezje III. (1898, Básně III. ), třetí svazek osmidílného cyklu poezie. * Melancholia (1899, Melancholie), sbírka básnických próz. * Otchłań (1900, Propast), fantasie psychologická. * Poezje IV. (1900, Básně IV. ), čtvrtý svazek osmidílného cyklu poezie. * Panna Mery (1901, Slečna Mery), román. * Zawisza Czarny (1901, Záviš Černý), dramatická fantazie o hrdinovi Bitvy u Grunwaldu Závišovi Černém z Gabrowa. * Hasła (1901, Hesla), básnická sbírka. * Na skalnym Podhalu I. -V. (1903-1910, Na skalném Podhalí I. -V. ), pětidílný povídkový cyklus (jednotlové díly 1903, 1904, 1906, 1908 a 1910, souborné vydání 1914), napsaný s folklórní autentičností, nářeční stylizací a věrným vystižením psychiky svobodomyslných horalů s jejich drobnými dramaty a tragédiemi. * Zatracenie (1905, Zatracení), román. * Poezje V. (1905, Básně V. ), pátý svazek osmidílného cyklu poezie. * Poezje VI. (1906, Básně VI. ), šestý svazek osmidílného cyklu poezie. * Bajeczny świat Tatr (1906, Pohádkový svět Tater), národopisný spis. * Poezje współczesne (1906, Současné básně), básnická sbírka. * Rewolucja (1906), divadelní hra. * Z wielkiego domu (1908, Z velikého domu), satirické obrázky ze života haličské aristokracie. * Król Andrzej (1908, Král Ondřej), fantastický román. * Maryna z Hrubego (1910), historická próza o rolnickém povstání Kostky Napierského roku 1651 na Podhalí, první díl románu Legenda Tater. * Janosik Nędza Litmanowski (1911, Jánošík Nouze Litmanowski), druhá část románu Legenda Tater s lidovým mstitelem pojmenovaným podle Juraje Jánošíka, který trestá šlechtu za nelidské týrání vzbouřených horalů. Jméno zbojníkovo je autorovou licencí, neboť v doslovu o tom říká: Dal jsem mu jméno Jánošíka, chtěje vytvořit polského Jánošíka - protože skutečný Jánošík byl Slovák. * Gra fal (1911, Hra vln), fantastický román. * Romans panny Opolskiej z panem Główniakiem (1912, Román šlechtičny s venkovským učitelem), satirický román. * Legenda Tatr (1912, Legenda Tater), souborné vydání próz Maryna z Hrubego a Janosik Nędza Litmanowski, česky také jako Tatranští hrdinové. * Poezje VII. (1913, Básně VII. ), sedmý svazek osmidílného cyklu poezie * Koniec epopei I. -IV. (1913-1917, Konec epopeje I. -IV. ), čtyřdílný románový cyklus z napoleonských válek. * Tryumf (1916, Triumf), povídky. * Judasz (1917), tragédie. * Aforyzmy (1918, Aforismy). * Poezje VIII. (1924, Básně VIII. ), poslední osmý svazek osmidílného cyklu poezie.

Filmové adaptace

Romans panny Opolskiej (1928), polský němý film, režie Władysław Lenczewski. * Balada o Vojtovej Marine (1964), slovenský televizní film, režie Martin Ťapák. +more * Janosik (1973), polský televizní seriál na motivy románu Legenda Tater, režie Jerzy Passendorfer. * Janosik (1974), filmová verze televizního seriálu z roku 1973, režie Jerzy Passendorfer. * Mysliwy (1974), polský televizní film, režie Krzysztof Wierzbianski. * Krutá ľúbosť (1978), slovenský film na motivy povídky Sivé oči, režie Martin Ťapák. * Legenda Tatr (1995), polský film, režie Wojciech Solarz. * Trzy upadki świętego (2018), polský film podle povídky O ludzkiej biedzie, režie Jacek Januszyk.

Česká vydání

Kněz Petr a jiné povídky, Praha: Jan Otto 1898, přeložil František Josef Pavlišta. * Anděl smrti, Praha: +more_Vilímek'>Josef R. Vilímek 1901, přeložil František Josef Pavlišta. * Propast, Praha: Josef R. Vilímek 1902, přeložila Pavla Maternová. * Melancholie, Praha: Josef Svoboda 1903, přeložil Karel Rieger, sbírka novel, listů z cest, dramat a jedné bajky s nádechem pesimismu a melancholie. * Na skalném Podhalí, Praha: Jan Otto 1908, přeložil František Vondráček, tři svazky, znovu 1920-1921. * Zatracení, Hradec Králové: Bohdan Melichar 1911, přeložil František Vondráček. * Z velikého domu, Praha: Zář 1911, překladatel neuveden. * Na skalném Podhalí, Praha: Antonín Svěcený 1913, přeložil František Homolka, výbor. * Tatranští hrdionové, Praha: Josef R. Vilímek 1914, přeložil František Vondráček. * Poezie I. , Praha: Jan Otto 1915, přeložil František Kvapil, první část výboru autorových básní, obsahuje Kresby a problémy, Jak tančil Janošík s císařovnou, Tatry a Nálady a reflexe. * Poezie II. , Praha: Jan Otto 1916, přeložil František Kvapil, druhá část výboru autorových básní, obsahuje Michal Angelo, Různé básně, Erotika a Z Italie. * Román šlechtičny s venkovským učitelem, Praha: Alois Hynek 1919, přeložil Jan Břežan, znovu 1941. * Legenda Tater, Praha: Melantrich 1953, přeložil Jaroslav Janouch.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

[url=http://aleklasa. pl/liceum/biografie/kazimierz-przerwa-tetmajer]Kazimierz Przerwa-Tetmajer - AleKlasa[/url] * [url=https://poezja. +moreorg/wz/Przerwa-Tetmajer_Kazimierz/]Kazimierz Przerwa-Tetmajer - poezja. org[/url] * [url=https://culture. pl/pl/tworca/kazimierz-przerwa-tetmajer]Kazimierz Przerwa-Tetmajer - Cultiure. pl[/url] *.

Kategorie:Polští spisovatelé Kategorie:Polští básníci Kategorie:Polští dramatici Kategorie:Narození v roce 1865 Kategorie:Narození 12. +more února Kategorie:Úmrtí v roce 1940 Kategorie:Úmrtí 18. ledna Kategorie:Úmrtí ve Varšavě Kategorie:Mladé Polsko Kategorie:Nositelé Řádu Františka Josefa Kategorie:Nositelé Řádu znovuzrozeného Polska Kategorie:Muži.