Cesko.wiki Kašmírština
Author
Albert FloresKašmírština je indoevropský jazyk, kterým hovoří část obyvatel Kašmírského údolí v indickém státě Džammú a Kašmír. Obvykle se řadí do skupiny dardských jazyků, které leží mezi jazyky indickými a íránskými. Vědci však nejsou zcela zajedno - kašmírština byla v historii hodně ovlivněna indickými jazyky a vykazuje s nimi mnoho společných rysů.
Kašmírština je jedním z 18 jazyků oficiálně uznaných indickou ústavou, avšak v domovském státě Džammú a Kašmír nemá postavení státního jazyka - tím je zde urdština s angličtinou.
Historie
Nejstarší literární památky jsou ze 14. století.
Minulá vláda na sklonku roku 2000 chystala zavedení výuky kašmírštiny na první stupně základních škol, spolu s dogri a paňdžábštinou. Vyhlásil to 18. +more listopadu 2000 tehdejší premiér Džammú a Kašmíru, Farooq Abdullah, a ministr školství Mohammad Shafi.
Abeceda a výslovnost
Starší kašmírské památky jsou psány písmem šáradá, které se podobá dalším indickým písmům vyvinutým z bráhmí. Dnes toto písmo používají již jen někteří kněží pro náboženské účely, sestavování horoskopů apod.
Muslimští Kašmířané preferují upravenou persko-arabskou abecedu, psanou stylem nastalík (نستلىق). Kašmířané vyznávající hinduismus se spíše přiklánějí k písmu devanágarí. +more Přestože je muslimů většina, na internetu získáme opačný dojem. Projevují se tu totiž hlavně hinduističtí vyhnanci (Kashmiri Pandits), používající devanágarí, případně různé způsoby přepisu do latinky.
Vláda Džammú a Kašmíru uznává jako jediné písmo pro kašmírštinu nastalík a vysluhuje si tím kritiku zejména z řad hinduistické diaspory. Vláda argumentuje tím, že nastalík je již po staletí (rozuměj od doby vpádu muslimů z Persie) svázán s kašmírskou kulturou, zatímco devanágarí je cizorodý prvek, zavlečený s hindštinou až v dobách britské Indie.
Kašmírštině chybí cerebrální afrikáty, které najdeme u ostatních dardských jazyků. Od indoárijských jazyků ji zase odlišuje bohatě rozvinutý systém sykavek (s, z, š, ž).
Přehled kašmírských písmen následuje (jsou uvedena zleva doprava v pořadí podle nastalíku, přestože toto písmo se píše zprava doleva; paralelně jsou uvedeny ekvivalenty v devanágarí):
| nastalík: | ب | پ | پھ | ت | تھ | ٹ | ٹھ | ث | ج | چ | چھ | ح | خ | د | ڈ | ذ | ر | ڑ | ز | ژ | ژھ | س | ش | ص | ض | ط | ظ | ع | غ | ف | ق | ک | کھ | گ | ل | م | ن | و | ہ | ے | ؠ |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| devanágarí: | ब | प | फ | त | थ | ट | ठ | ज | च | छ | ख़ | द | ड | र | ड़ | ज़ | च़ | छ़ | स | श | ग़ | फ़ | क़ | क | ख | ग | ल | म | न/ं | व | ह | य | य/- | ||||||||
| přepis: | b | p | ph | t | th | ţ | ţh | ś | j | č | čh | h | kh | d | ḑ | z | r | ṛ | z | c | ch | s | š | s | z | t | z | ʿ | gh | f | q | k | kh | g | l | m | n | v | h | y | ý |
| nastalík: | َ | ا/آ | ٔ | ٲ | ِ | یٖ | ےٚ | ے | ُ | وٗ | ٕ | ٳ | ۆ | و | ۄ | ۄا |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| devanágarí: | अ/- | आ/ा | ॳ/ऺ | ॴ/ऻ | इ/ि | ई/ी | ऎ/ॆ | ए/े | उ/ु | ऊ/ू | ॶ/ॖ | ॷ/ॗ | ऒ/ॊ | ओ/ो | ॲ/ॅ | ऑ/ॉ |
| přepis: | a | ā | ạ | ạ̄ | i | ī | e | ē | u | ū | ụ | ụ̄ | o | ō | ọ | ọ̄ |
Poznámky
Na rozdíl od arabštiny, která v písmu obvykle nezachycuje krátké samohlásky, kašmírština se bez rozlišení bohatého systému svých samohlásek neobejde. * Písmena پ, ٹ, چ, ڈ, ژ, گ, ہ, ے jsou rozšířením, které v původní arabské abecedě chybí. +more Arabské písmo se do Kašmíru dostalo přes Persii a písmena پ, چ a گ jsou z perského repertoáru. * Písmeno ک/k je i v arabštině, ale tam se pro něj obvykle používá základní tvar ك (kód 1603, ARABIC LETTER KAF), nikoli ک (kód 1705, ARABIC LETTER KEHEH).
Výslovnost
Rozdíl mezi ت/थ/t a ٹ/ट/ţ je ten, že ţ se vyslovuje s hrotem jazyka opřeným ne o zuby, ale o horní patro. Pro Čecha je rozdíl málo slyšitelný. +more * Obdobný rozdíl je mezi د/द/d a ڈ/ड/ḑ. * Písmeno ژھ/छ़/ch se vyslovuje jako c s přídechem (nikoli tedy jako české ch nebo č). * Písmeno ھ označuje přídechové h v některých přídechových hláskách. * Písmeno ہ/ह/h se čte [h]. * Písmeno ج/ज/j se vyslovuje [dž]. * Písmeno ے/य/y se vyslovuje [j]. * Písmeno ى۪/ý se vyslovuje jako [j]. (Ve dvojhláskách. Nebo signalizuje změkčení předcházející souhlásky. ) * Samohláska ạ odpovídá v IPA ə, tedy zvuku, který známe i v češtině, ačkoli ho neumíme zapsat. Vznikne, když vyslovíme názvy písmen b, t, k krátce (ne dlouze jako [bé], [té], [ká]). * Samohláska ọ odpovídá v IPA ɔ (nastavíme rty, jako bychom chtěli vyslovit a, ale vyslovíme o). Je to polootevřená zadní samohláska. * Samohláska ụ odpovídá v IPA ɨ, tedy zvuku mezi i a u. Je to zavřená střední samohláska, podobná např. výslovnosti ruského ы. * Vodorovná čárka nad přepisem samohlásky odlišuje dlouhou samohlásku od krátké. * Písmeno n za samohláskou se nevyslovuje plnohodnotně, ale nazalizuje předcházející samohlásku (tj. způsobuje její nosovou výslovnost). * Všechny samohlásky mohou být nazalizované (s nosovou výslovností). V písmu se nazalizace projeví připojením ن/n za samohlásku. * Při ohýbání slov dochází ke změkčování (palatalizaci) některých souhlásek. V latinském přepisu vyznačují někteří autoři palatalizaci apostrofem za změkčenou souhláskou. V kašmírském pravopisu zřejmě stejnému účelu slouží písmeno ے/y (ى۪. ) * Písmena ص/ss, ض/dd, ط/tt, ظ/zz, خ/kh, ح/hh, غ/gh, ع/ʿ, ف/f, ق/q, ث/ś, ذ/ź pocházejí z arabštiny a používají se zřejmě jen v etymologickém pravopisu přejatých slov. Hlásky, kterým odpovídají v arabštině, kašmírština nezná a přizpůsobila si tedy výslovnost svému fonetickému systému. Uvedená písmena se vyslovují po řadě [s], [z], [t], [z], [kh], [h], [g], [ʔ], [f/ph], [k], [s], [z].
Gramatika
Rod a číslo
Kašmírština má dva rody, mužský a ženský; přísudek se shoduje s podmětem v rodu, rodem se liší i přídavná jména. Podobně se rozlišuje jednotné a množné číslo.
Příklady: * سُہ گَو گَرٕ = Su gav garụ. = Šel domů. +more * سۄ گٔیہِ گَرٕ = Sọ gạyi garụ. = Šla domů. * مول چھُ تھۆد = Mōl čhu thod. = Otec je vysoký. * مٲج چھےٚ تھٔز = Mạ̄j čhe thạz. = Matka je vysoká.
Pád
Pádů má kašmírština 8, resp. 6 (tvary dativu se shodují s lokálem a tvary ablativu s instrumentálem; tyto pády se nicméně rozlišují záložkami, které se s nimi pojí).
* nominativ * dativ * ergativ * lokál * ablativ * instrumentál * genitiv * vokativ
Následující tabulka demonstruje pádové koncovky na podstatných jménech لڑکہٕ (chlapec) a کوٗر (děvče).
| Pád | Podstatné jméno | Záložky | |||
|---|---|---|---|---|---|
| mužský rod | ženský rod | ||||
| jednotné | množné | jednotné | množné | ||
| nominativ | لٔڑکہٕ = lạṛkụ = chlapec | لٔڑکہٕ = lạṛkụ = chlapci | کوٗر = kūr = děvče | کورِ = kōri = děvčata | |
| dativ | لٔڑکَس = lạṛkas = chlapci | لٔڑکَن = lạṛkan = chlapcům | کورِ = kōri = děvčeti | کورؠن = kōryan = děvčatům | (کیُٛتھ = kyuth) |
| ergativ | لٔڑکَن = lạṛkan = chlapec | لٔڑکَو = lạṛkav = chlapci | کورِ = kōri = děvče | کورؠو = kōryav = děvčata | |
| lokál | لٔڑکَس = lạṛkas = chlapci | لٔڑکَن = lạṛkan = chlapcích | کورِ = kōri = děvčeti | کورؠن = kōryan = děvčatech | پؠٹھ = pyaţh, نِش = niš, تَل = tal |
| ablativ | لٔڑکہٕ = lạṛkụ = chlapce | لٔڑکَو = lạṛkav = chlapců | کورِ = kōri = děvčete | کورؠو = kōryav = děvčat | پؠٹھ = pyaţh |
| instrumentál | لٔڑکہٕ = lạṛkụ = chlapcem | لٔڑکَو = lạṛkav = chlapci | کورِ = kōri = děvčetem | کورؠو = kōryav = děvčaty | سٟتؠ = sụ̄t' |
| genitiv | لٔڑکہٕ = lạṛkụ = chlapce | لٔڑکَن = lạṛkan = chlapců | کورِ = kōri = děvčete | کورؠن = kōryan = děvčat | اُنٛد = und, إنٛد = ụnd, إنٛز = ụnz, إنٛزٕ = ụnzụ |
| vokativ | لٔڑکا = lạṛkā = chlapče. | لٔڑکَو = lạṛkav = chlapci. +more | کوٗری = kūrī = děvče. | کورؠو = kōryav = děvčata. |
Osobní zájmena
U zájmen 3. osoby se rozlišuje, zda je dotyčná osoba blízko mluvčího a posluchače, zda je daleko, ale viditelná, nebo zda je mimo jejich dohled.
| Osoba | Vzdálenost | Jednotné číslo | Množné číslo |
|---|---|---|---|
| 1. | 1. +more | بہٕ = bụ = já | أسؠ = ạsý = my |
| 2. | 2. | ژٕ = cụ = ty | تۆہؠ = tohý = vy |
| 3. | blízký | یہِ = yi = on, ona | یِم = yim = oni, یِمہٕ = yimụ = ony |
| 3. | viditelný | ہُہ = hu = on, ہۄ = họ = ona | ہُم = hum = oni, ہُمہٕ = humụ = ony |
| 3. | vzdálený | سُہ = su = on, سۄ = sọ = ona | تِم = tim = oni, تِمہٕ = timụ = ony |
2. a 3. osoba množného čísla se také používá pro zdvořilostní označení jedné osoby a odpovídá českému vykání.
Slovesa
Příklad časování * گَژھُن = gachun = jít * بہٕ گَژھٕ = bụ gachụ = jdu * ژٕ گَژھ = cụ gach = jdeš * سُہ گَژھِ = su gachi = jde * أسؠ گَژھَو = ạsy gachav = jdeme * تۆہؠ گَژھِو = tohy gachiv = jdete * تِم گَژھَن = tim gachan = jdou
Záložky
Místo předložek (prepozic) používá kašmírština tzv. záložky (postpozice). +more Jak název napovídá, od předložek se liší tím, že se nekladou před slovo, ale za něj. Jejich funkce je podobná jako u předložek v jiných jazycích.
Příklad: * کِتاب چھُ میزَس پؠٹھ = Kitāb čhu mēzas pyaţh. = (doslova) Kniha je stole na.
Slovosled
Základní slovosled je SVO (podmět - sloveso - předmět). Sloveso je téměř vždy na druhé pozici ve větě, podobně jako např. +more v němčině.
Slovní zásoba
Běžné fráze
نَمَسکار = namaskār, سَلام = salām = dobrý den / na shledanou * تۆہؠ چھِوا وارَے؟ = tohy čhivā vāray . = jak se máte. +more * تۆہؠ کیٛا چھِو ناو ؟ = tohy kyā chiv nāv = jak se jmenujete. * کۆت چھِوٕ گَژھُن؟ = kot čhivụ gachun. = kam chcete jet. * * * کوتاہ دوٗر چھُ؟ = kōtāh dūr čhu. = jak je to daleko. * بِہِوحَض = bihiv haz = prosím, posaďte se * شُکرِیہَ = šukriyā = děkuji * * آہَن حَض = āhan haz = ano * نہَ حَض = na haz = ne * کٔہؠ چھَ = … kạhy čha. / کٕتِس چھِ؟ = … kụ̄tis čhi. = kolik stojí …. * اَکھ = ١ = akh = jeden * زٕ= ٢ = zụ = dva * ترٛےٚ= ٣ = tre = tři * ژور= ۴ = cōr = čtyři * پانٛژھ= ۵ = pānch = pět * شےٚ= ٦ = še = šest * سَتھ= ٧ = sath = sedm * ٲٹھ = ٨ = ạ̄ţh = osm * نَو = ٩ = nav = devět * داہ = ١٠ = dāh = deset * ژٔنٛدرٕوار = cạndrụvār = pondělí * بوموار = bōmvār = úterý * بۄدوار = bọdvār = středa * برَٛسوار = brasvār = čtvrtek * جُمعہ = jumāh / شۆکُروار = šokurvār = pátek * * بَٹہٕ وار = baţụvār = sobota * آتھوار = āthvār = neděle.
Vzorový text
Externí odkazy
[url=http://www. koshur. +moreorg/]Koshur. org[/url] - An Introduction to Spoken Kashmiri (anglicky) * [url=http://iils. org/publications. html]Omkar N. Koul, publikace o kašmírštině[/url] (anglicky) * [url=https://web. archive. org/web/20050513231716/http://www. ethnologue. com/14/show_language. asp. code=KSH]Ethnologue[/url] (anglicky) * [url=https://web. archive. org/web/20051216000459/http://tdil. mit. gov. in/KashmiriDesignGuideOct02. pdf]Kashmiri Design Guide[/url] (anglicky, PDF) * [url=https://web. archive. org/web/20050107195408/http://www. kalusa. org/hindi/editor/koshur. htm]Unicode Devanagari Kashmiri Typewriter[/url] (pomůcka pro editaci kašmírštiny v devanágarí) * [url=http://www. ancientscripts. com/kashmiri. html]Písmo šáradá[/url] (anglicky).
Kategorie:Kašmír Kategorie:Dardské jazyky Kategorie:Jazyky Indie Kategorie:Indoíránské jazyky