Kladsko

Kladsko ( [kuodsko], latinsky Glacium, Glacensis urbs), je okresní město na jihu polského Dolnoslezského vojvodství, centrum současného okresu Kladsko a historického Kladského hrabství. Město leží uprostřed Kladské kotliny na Kladské Nise. Žije zde obyvatel.

První zmínka o městu pochází od kronikáře Kosmy, který jej nazývá castellum Kladsko a uvádí, že v roce 981 byl jeho majitelem Slavník, otec svatého Vojtěcha. V Kladsku prožil své dětství první pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic, který je zde i pochován. +more Dominantou města je pevnost se systémem podzemních chodeb. Pro jeho historické památky a podobnost s českou metropolí se městu občas přezdívá Malá Praha.

Geografie

Největší město kladského okresu (Powiat Kłodzki), dřívější hlavní město Kladského hrabství. Leží v severovýchodní části Kladské kotliny na úpatí pohoří Góry Bardzkie (německy Warthagebirge) v nadmořské výšce okolo 290-360 m n. +more m. Nejnižším místem je ústí Ścinawki (čes. Stěnavy) v místní části Ustronie. Naopak nejvyšším bodem je úbočí hory Czerwoniak na jihu při hranicí s obcí Krosnowice.

Toponymie

První zmínka o městě pochází z roku 981 z Kosmovy kroniky, která se zmiňuje o castelum Kladsko. Jméno českého původu pochází od dřevěných klád, které sloužily buď jako opevnění pohraniční pevnosti nebo jako můstky v neprostupném terénu.

Ve vrcholném středověku němečtí kolonisté přejali původní název v německé formě Glatz, jež se nám poprvé připomíná k roku 1291. Podle pozdějších teorií německých nacionalistů mělo být město založeno Římany. +more Tuto domněnku měly potvrdit nálezy římských mincí a název města odvozený z latinského Glacium (čes. led). Do 19. století se objevovaly názory, že město založil Jindřich I. Ptáčník nebo Karel Veliký.

Polský název Kładzko zmínil poprvé polský spisovatel Józef Lompa v knize "Krótki rys jeografii Szląska dla nauki początkowej" vydané r. 1847 v Horním Hlohove. +more Po připojení města k Polsku byl užíván název Kładzko, později ve zpolonizované formě Kłodzko.

Symboly města

+morejpg|náhled|vlevo'>1. městská pečeť, kopie typáře Ve znaku města je stříbrný dvouocasý (český) lev se zlatou korunou v červeném poli. Tradice přisuzuje udělení znaku českému králi Přemyslu Otakarovi II. v polovině 13. století. Nejstarší vyobrazení znaku se dochovalo na 1. typáři městské pečeti z konce 13. století s latinským nápisem SIGILLVM CIVIVM GLATZENSIS CIVITATIS, v českém překladu Pečeť občanů Kladské obce. Kopie pečetidla je uložena ve sbírce kladského Zemského muzea.

Vlajka města vychází z barev a vlajky Kladského hrabství. Skládá se ze dvou podélných pásů - červeného dole a zlatého nahoře. +more Vlajka byla schválena radou města roku 1990. Je vyvěšována při setkání partnerských měst a při místních událostech.

Historie

Kladsko na Merianově plánu z roku 1650 Prvotní raně středověká osada v místě dnešního města vznikla na jedné z větví Jantarové stezky. +more Do konce 10. století oblast i hrad údajně ležely v autonomním slavníkovském knížectví. Právě první písemná zmínka v Kosmově kronice o Kladsku z roku 981 souvisí se smrtí libického knížete Slavníka, otce svatého Vojtěcha. Kosmovu zprávu je však nutno chápat tak, že v Kosmově době bylo Kladsko součástí českého státu.

V 11. století bylo Kladsko předmětem sporů mezi Přemyslovci a Piastovci, kteří jej dokonce roku 1003 nakrátko opanovali. +more Kladským mírem, který byl uzavřen mezi českým knížetem Soběslavem I. a polským knížetem Boleslavem III. Křivoústým roku 1137 se Kladsko stalo natrvalo součástí Čech. Od konce 12. století začala v podhradí vznikat trhová ves obývaná Čechy, severně od dnešního náměstí vznikalo německé osídlení. Dalším impulsem ke kolonizaci byl příchod řádu johanitů do Kladska roku 1169.

Kdy se z trhové vsi v podhradí stalo město, nevíme přesně, neboť lokační listina se nám nezachovala. Někteří historici soudí, že se tak mohlo stát už roku 1223. +more První zmínka o kladském rychtáři pochází z 29. března 1275. Jedná se tedy o vládu Přemysla Otakara II. Josef Žemlička ve své publikaci Přemysl Otakar II. král na rozhraní věků (s. 211-212) píše: "Městská obec převzata králem se formovala v příhraniční Žitavě (Zittau), v polovině 13. století se počal rozvíjet městotvorný proces v kladské kotlině, na předním místě obec pod hradem Kladsko. " Na kladském hradě řídili správu kraje královští purkrabí. Středověká lokace města mu dala půdorys, který byl s malými změnami zachován dodnes. Historické centrum města Kašna se sochou českého lva z konce 17. století Arnošta z Pardubic v kostele Nanebevzetí Panny Marie, Johannes Janda, 1870 Gotická madona v kostele Nanebevzetí Panny Marie, česká dřevořezba z let 1360-1380 Interiér kostela Nanebevzetí Panny Marie Barokní sousoší Korunování Panny Marie na mostě sv. Jana Radnice s renesanční věží, večer.

V roce 1310 založili Johanité ve městě farní školu, jejímž žákem byl mimo jiné i první pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic. Jeho přičiněním přišli roku 1350 z Roudnice nad Labem do Kladska Augustiniáni-kanovníci, kteří zde založili klášter Panny Marie, fundaci Arnošta z Pardubic a jeho bratří Smila a Viléma. +more Arnošt z Pardubic byl také roku 1344 donátorem oltářní archy, ze které se dochoval střední deskový obraz Kladské madony, který byl v roce 1902 prodán a je dosud ve Státních muzeích v Berlíně (Gemaeldegalerie).

Rozmach Kladska byl zastaven během husitských válek, kdy při přípravě obrany města byla pobořena předměstí. Ve stejné době ale bylo město rozšířeno až ke špitálu sv. +more Jiří (jižní část Frankenštejnského předměstí). K zadlužení města došlo v letech 1431-1437 za Půty III. z Častolovic, jemuž kladský kraj připsal císař Zikmund roku 1431. Ke konsolidaci poměrů Kladska přispělo až panování krále Jiřího z Poděbrad, který roku 1458 učinil hlavním městem Kladského hrabství. Od jeho zadlužených synů koupil hrabství i s městem roku 1501 Ulrich von Hardegg. Období prosperity města ukončila až třicetiletá válka.

Té předcházelo období napětí mezi panujícím rodem Habsburků a protestantským Českým královstvím. Roku 1562 byla většina obyvatel luterány a převzali také farní kostel. +more V té době ukončily ve městě činnost kláštery mendikantských řeholí františkánů a bernardinů (odnož františkánů). Z jejich klášterních budov se na čas staly špitály a zahrady posloužily jako hřbitovy pro obyvatele předměstí. Na počátku třicetileté války stálo město na straně krále Fridricha Falckého. Až v roce 1622, bylo jako jedna z posledních povstaleckých pevností dobyto Habsburky. Kladský hrad i s budovami kláštera augustiniánů-kanovníků byly při dobývání pobořeny, a proto byly nahrazeny stavbou moderní pevnosti s nárožními bastiony a věncem kasemat. Fortifikační práce provedl mezi lety 1680-1702 mistr Jakub Carove.

Po prohrané První slezské válce bylo roku 1742 Vratislavským mírem Kladské hrabství odtrženo od Čech a připojeno jako země s zvláštním postavením k Prusku. Pruský král +more_Veliký'>Fridrich II. Veliký oceňoval strategickou polohu města, proto přistoupil k celkové modernizaci a přestavbě pevnosti. Ačkoliv během sedmileté války byla roku 1760 pevnost a s ní i město dobyty zpět habsburskými vojsky, muselo být Prusům vráceno roku 1763 na základě Hubertusburského míru. Naposled byla pevnost obléhána Napoleonovými vojsky roku 1807.

Mezi léty 1862-1905 byly vybudovány železniční tratě spojující město s Vratislaví (Wrocław), Waldenburgem (Valbřich), Chudobou (Kudowa) a s Ústím nad Orlicí přes Lichkov. Mezi léty 1864-1874 byl vybudován velký nemocniční komplex v místní části Hassitz (Jurandów). +more V roce 1877 pozbylo město statutu pevnosti, což umožnilo svobodný stavební vývoj. Mezi léty 1880-1911 byly zbořeny městské brány a většina hradeb. Město se začalo rozrůstat na jih, východ i západ.

V meziválečném období byly postaveny další čtvrti kolem Starého města a v roce 1939 čítalo Kladsko 22 tisíc obyvatel. Během druhé světové války byl v pevnosti zajatecký tábor a pobočka koncentračního tábora Gross-Rosen. +more Na samém konci války bylo město opět prohlášeno pevností (Festung Glatz), která se měla bránit do poslední chvíle. Nakonec se tak nestalo a sovětská vojska obsadila město 9. května 1945 bez boje. Území bývalého Kladska spolu s městem připadlo rozhodnutím Spojenců Polsku, ačkoliv si oblast z historických i národnostních důvodů nárokovalo Československo. Vznikl tak Československo-polský spor o Kladsko, který vysídlením Němců a Čechů a přílivem Poláků z východu skončil, na nátlak SSSR, ve prospěch Poláků podepsáním mezistátní smlouvy v roce 1958.

Architektura a urbanismus

Urbanismus

Kladsko je příkladem dobře zachovalého středověkého městského půdorysu, sevřeného terénním reliéfem a obranným systémem hradu, později pevnosti. Nejstarší část města stojí na levém břehu řeky Kladské Nisy, na úpatí zámeckého návrší (Góra zamkowa). +more To je důvodem, proč se ve Starém městě vyskytují tak velké výškové rozdíly: mezi náměstím (Rynek) a hladinou řeky je to až 20 metrů, mezi pevností a řekou je to až 60 metrů. Výsledkem je strmý spád mnohých ulic, které jej překonávají často pomocí schodů. Staré město je od ostatních částí města odděleno pásem zeleně, která vyrostla v místech původního opevnění.

O málo mladší je místní část města na ostrově (wyspa Piasek), který byl ve středověku vytvořen písčitými nánosy zeminy mezi mlýnském náhonem (Młynówka) a Kladskou Nisou. Dominantou celého města je bastionová pevnost na výše zmíněné Górze Zamkowej a ještě menší pomocná pevnost na Owczej Górze. +more Také dříve samostatné vsi jako Ustronie, Jurandów, Leszczyny, Zagórze byl ve 20. století připojeny k městu, ale zachovaly si svůj původní půdorys lánových vsí.

Za hranicí historických předměstí na východě města byla v druhé polovině 20. století vystavěna panelová sídliště.

Pamětihodnosti

Kostel Nanebevzetí Panny Marie. Převážně pozdněgotický trojlodní kostel se dvěma hranolovými věžemi, založený při starší svatyni johanitů roku 1344 z iniciativy Arnošta z Pardubic. +more Chór zbudovala česká parléřovská huť do konce 14. století, síťové klenby a plášť byly dokončeny na počátku 16. století. Interiér i vybavení jsou převážně barokní. Uprostřed lodi je v dlažbě před hlavním oltářem bílá mramorová deska prvního pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic, do severní boční lodi je odsunuta původní gotická tumba s vápencovou sochou ležícího arcibiskupa, dílo parléřovské dílny z roku 1364. V chóru je klečící Arnoštova figura z bílého mramoru, kterou roku 1864 vytvořil sochař Johannes Janda. V jižní boční kapli sv. Jakuba se dochovaly fragmenty gotické nástěnné malby a dřevořezba madony s Ježíškem a ptáčkem ze 60. let 14. století z pražské parléřovské dílny, spojovaná s donací Arnošta z Pardubic. * Barokní pevnost na Hradním vrchu byla založena roku 1627 jako kasárna a roku 1680 opevněna. Jejím zbudováním byly překryty základy středověkého přemyslovského hradu a kláštera augustiniánů-kanovníků, založeného 23. října 1350 pražským arcibiskupem Arnoštem z Pardubic a jeho bratry Smilem a Vilémem. Klášter na Hoře Panny Marie byl zrušen roku 1595. Do roku 1702 práce vedl stavitel Jakub Carove. K zásadní přestavbě na dvoustupňovou pevnost s citadelou na vrchu přistoupil pruský král Fridrich II. Veliký po vítězství nad císařovnou Marií Terezií roku 1745; pevností prostupují prostory kasemat, a pod předpolím se nachází několik kilometrů dlouhá soustava klenutých podzemních chodeb. Tyto vojenské kasematy jsou údajně napojeny na středověké sklepy domů ve městě, tvoří však dva různé prohlídkové okruhy. Asi v délce 600 metrů jsou přístupné. * Kostel svatého Vojtěcha a svatého Jiří, původně kostel sv. Jiří při špitálu malomocných; první zmínka o kostele je z roku 1275. Jindřich starší z Poděbrad a Minsterberka při něm roku 1475 založil klášter františkánů observantů (bernardinů) a v kostele zřídil rodovou hrobku, která se nedochovala. Dnes klášter užívají klarisky. * Kostel Panny Marie Růžencové s klášterem františkánů (minoritů), původně gotická, v baroku přestavěná trojlodní bazilika se dvěma věžemi v západním průčelí, vnitřní zařízení je převážně z 80. - 90. let 19. století. Křížovou cestu v barokních kartuších na stěnách hlavní lodi, stejně jako fresku v refektáři kláštera, vymaloval pražský malíř Felix Antonín Scheffler. * Most gotický - kamenný most o čtyřech obloucích, zaznamenaný v písemných pramenech jako nový roku 1390; mohutná konstrukce na vnější straně středního pilíře sloužila pro gotickou kapličku. V barokní době osazeno zde šest kamenných sousoší (Pieta, Kalvárie s Marií Magdalénou u Kristových nohou, Korunování Panny Marie, sv. Václav ve zbroji, sv. Jan Nepomucký a sv. František Xaverský s trojicí pacientů, postižených morem). * Lví fontána - barokní pískovcová kašna s fontánou v podobě sochy českého dvojocasého lva z konce 17. století * Radnice - neorenesanční budova na základech původní renesanční stavby, ze které se dochovaly základy se sklepy, obvodové zdivo a městská věž z doby kolem roku 1540. * Muzeum Země Kladské - sídlí v barokním objektu bývalé jezuitské koleje, otevřeno od roku 1963. Ve třech patrech stálé expozice vystavuje mj. model rekonstrukce města v podobě kolem roku 1800, rekonstruovanou sochu z gotického náhrobku Arnošta z Pardubic, kalich a paténu z jeho hrobu, památky cechovních řemesel, velkou sbírku hodin a sbírku skla 19. -20. století z dolnoslezských skláren. * židovský hřbitov - převážně s hroby z 19. a první třetiny 20. století * Minieuroland - zábavní park na západním předměstí, a miniaturami významných světových historických památek, Prahu zastupuje miniatura Staroměstské radnice; otevřeno roku 2016.

Náboženství

V Kladsku mají zastoupení baptisté. Působí zde baptistický sbor, který se schází 1. a 3. neděli v měsíci v ulici Tetmajera 22.

Osobnosti

Narození

Karel II. +more z Lichtenštejna-Kastelkornu (1624 Kladsko - 1695 Olomouc), v letech 1664-1695 olomoucký biskup * Jan Jiří Heinsch (1647 Kladsko - 1712 Praha), český malíř * Michal Bedřich z Althanu (1682 Kladsko - 1734 Vác), církevní hodnostář a diplomat.

Věznění

Václav V. +more z Rybnika a Pštíny * Jiří Popel z Lobkovic * baron František Trenck * Karl Liebknecht.

Pohřbení

Hynek z Poděbrad (1452-1492), syn Jiřího z Poděbrad, diplomat a spisovatel; hrob v kostele sv. Jiří a Vojtěcha byl zrušen a překryt novou dlažbou v 19. +more století, ostatky z rodové hrobky přemístěny do kostela P. Marie * Arnošt z Pardubic (1297-1364), první pražský arcibiskup, pohřben v kostele P. Marie.

Partnerská města

Náchod, Česko, 1995 * Carvin, Hauts-de-France, Francie, 1980 * Bensheim, Hesensko, Německo, 1991 * Fléron, Lutych, Belgie, 1997 * Rychnov nad Kněžnou, Česko, 2008 * Limanowa, Polsko, 2018

Panorama Kladska z pevnosti

Odkazy

Reference

Literatura

Bartkiewicz Kazimierz: Dzieje Ziemi Kłodzkiej w wiekach średnich. Wrocław 1977 * Felcman, Ondřej a kolektiv: Kladsko, dějiny regionu. +more Hradec Králové 2012 * Gładkiewicz, Ryszard a kol. : Kłodzko - dzieje miasta. Kłodzko: Muzeum Ziemi Kłodzkiej 1998. * Musil, František: Kladsko, edice Stručná historie států. Libri: Praha 2007, * Dehio-Handbuch der Kunstdenkmäler in Polen. 1. Schlesien. Deutscher Kunstverlag München 2005, s. 452-460.

Související články

Železniční stanice Kłodzko Główne * Český koutek * Kladské nářečí * Československo-polský spor o Kladsko

Externí odkazy

[url=https://muzeum.klodzko.pl/]Muzeum Kladska[/url] * [url=https://polska-org.pl/504601,Klodzko.html] Kłodzko - Glatz[/url] na portalu polska-org.pl

Kategorie:Města v Dolnoslezském vojvodství Kategorie:Gmina Kladsko Kategorie:Okres Kladsko Kategorie:Český lev ve znaku Kategorie:Bývalá krajská města v Česku