Kostel Rozeslání svatých apoštolů (Litomyšl)

Kostel Rozeslání svatých apoštolů leží na Toulovcově náměstí (lidově „Na Špitálku“) v Litomyšli. Nejstarší zmínka o něm pochází z roku 1407, ale kostel je nejspíš mnohem starší. Byl součástí středověkého špitálu doloženého k roku 1347. Jedná se o gotickou stavbu menšího měřítka s barokními úpravami z 18. stol. a s neogotickou dostavbou z 19. stol. V současnosti spadá pod Římskokatolickou farnost - proboštství Litomyšl.

Historie středověkého špitálu

Počátky kostela ve 14. století

První zmínky o litomyšlském špitálu sahají k roku 1347 v souvislosti se založením litomyšlského biskupství a s následným přerozdělováním statků mezi biskupa a kapitulu, nicméně není jasné, kdy a kým byl špitál založen. Z této zmínky lze ale vyčíst, že špitál již delší dobu existoval. +more Založit ho mohl řád benediktinů nebo premonstrátů, kteří zde dříve postupně sídlili. Budova špitálu stála v severní části Toulovcova náměstí v místech dnešní budovy církve československé husitské č. p. 150 a rohového domu č. p. 151, její podoba dnes není známa.

Součástí špitálu byla kaple, později přeměněna na gotický kostelík. Nějakou dobu byl údajně se špitálem propojen společným klenutím.

15. století

+more_150_a_151. jpg|náhled'>Dům č. p. 150 a 151, původní umístění budovy městského špitálu Špitál byl v 15. století zřízen pro 22 chudých a nemocných, od r. 1440 pro 24 osob. Příjmy špitálníků byly velmi malé a tak spíše umírali hladem, než na nemoci.

Pro nakažlivé nemocné (konkrétně většinou pro malomocné) byla na počátku 15. století zřízena chalupa na předměstí Litomyšle s kapacitou 3 osoby.

Pro špitál byly velmi důležitým zlomem nadace, které roku 1407 založil Vavřinec Toulovec z Třemošné (též z Litomyšle), postava obestřená pověstmi kontroverzního charakteru. Daroval špitálu 17 kop ročně z výdělku svého dvora v Trusnově a o rok později přidal 6 kop ročně ze své vsi Mladočov. +more Sám přesně určil, na co půjdou jednotlivé části jeho příspěvku. Tato nadace byla dokonce potvrzena králem Václavem IV.

Obsazování špitálu fungovalo dle pravidla, že nemocní měli přednost před chudými a bylo-li třeba přijmout nového nemocného, byl propuštěn nejsilnější chudý. Existovalo i pravidlo, že kdyby byla mezi špitálníky žena svárlivá, nepokojná a nezbedná, měla být nahrazena ženou dobromyslnou, tichou, pokojnou a trpělivou. +more Mezi špitálníky fungovala rovnost majetku - co jednotlivec vyžebral, bylo rozděleno mezi všechny rovným dílem. Toulovec také žádal, aby nemocní nelehali v kostele a svým zápachem neobtěžovali ostatní návštěvníky.

Poslední zmínka o Toulovcovi pochází z roku 1412, kdy pravděpodobně zemřel. Počátkem roku 1413 je doloženo, že biskup Jan vydal odpustky těm, kdo se zúčastní pobožností za dobrodince špitálu. +more Toulovec byl pravděpodobně pohřben u oltáře ve špitálním kostele. U oltáře byl vymalován jeho nástěnný portrét z roku 1408 a obnoven 1511 a 1842.

Husitské povstání přežil špitál i kostel bez větších úhon, husité se soustředili hlavně na gotickou katedrálu Panny Marie stojící v místech dnešního prvního zámeckého nádvoří, kterou zbořili v roce 1425.

17. století

V následujících letech na špitál přispívala obec ze zisků ze svých obchodů i panská vrchnost (Vratislav z Pernštejna založil nadaci r. 1629). +more Obec usilovala o úroky na lidech a s nimi špitál postupně nabyl poměrně velký majetek a stalo se z něj špitálské panství a velkostatek, jehož jmění spravovalo město. Tímto se stal zásadním pro uchránění majetku města po třicetileté válce, kdy se předválečný zisk měst vracel do područí vrchnosti.

18. století

V roce 1761 již nebylo možné z důvodu změny finančních poměrů udržovat špitál z Toulovcovy nadace a proto byl počet špitálníků snížen na 12 osob.

19. století

Roku 1839 byl velkostatek do té doby zapsaný v zemských deskách pro špitál vtělen do zemských desek pro město se závazkem starat se o špitál. V této době se z něj stal pouze chorobinec bez stálého působiště, 12 chudých starších občanů bydlelo různě ve městě a dostávalo příspěvky z Toulovcovy nadace, ještě 500 let po jejím založení.

Kromě městského špitálu byl v jeho bezprostřední blízkosti také zámecký špitál založený roku 1667 pro 12 osob, českobratrský špitál a v době blížícího se moru v roce 1735 také přibyly tři chalupy pro nemocné. V roce 1847 byla v Litomyšli založena městská nemocnice, která na sebe převzala funkci špitálů.

Program záchrany architektonického dědictví

V rámci Programu záchrany architektonického dědictví bylo v roce 2003 na opravu památky čerpáno 400 000 Kč.

Stavební etapy kostela

Půdorys kostela Špitální gotický kostelík je doložený k roku 1407, ale pravděpodobně zde stál již ve 14. +more století. K roku 1446 je doložený výdaj na dvě sklená okna a v roce 1511 byl vydlážděn cihlami.

V 18. století prošel několika opravami a přestavbami - v roce 1705 k němu byla připojena vedle stojící sýpka, roku 1735 při opravě po požáru byl přistavěn sanktus se třemi zvony a po dalším požáru v roce 1775 byl vystavěn sanktus nový. +more V rámci barokizace při těchto úpravách přibyly mimo jiné barokní hlavice na příporách klenby, které zde však vydržely pouze do pozdější regotizace kostela. V roce 1814 proběhla další oprava po ohni.

Kostel v letech 1838 - 1842 prošel výraznou neogotickou přestavbou. Byla přistavěna kruchtová a věžní část.

Po letech chátrání byl v roce 1991 kostel částečně rekonstruován, tato rekonstrukce však byla dovedena k závěru až v roce 2001.

Exteriér

Gotická část

Jedná se o malou gotickou jednolodní stavbu tradičně orientovanou. Závěr má tvar pěti stran pravidelného osmiúhelníku a je podepřen čtyřmi opěráky o dvou ústupcích, další tři opěráky stejného tvaru jsou na severní a jižní straně lodi. +more Fasáda je hladká, bíle omítnuta kromě hřbetů opěráků. Hlavní římsa je pouze ze štuku a je omítnuta okrovou barvou.

Neogotická přístavba

Neogotická přístavba v místě kruchty má mírně rozšířený půdorys a navazuje na první gotický opěrák. Před průčelí je pak centrálně umístěna předsunutá věž s předsíní a portálem. +more Ta je rozčleněna do několika úrovní - spodní úroveň s dveřmi slouží jako vstup, v patře je okno umístěno na ose portálu. Nad ním probíhá hlavní římsa, v další úrovni bez oken zdivo dvakrát uskakuje a na zvonicové části se nachází okna na všech čtyřech stranách. Tato část je zakončena římsou stejné formy, jako je římsa hlavní.

Portál a okna

Jediný portál je pískovcový ve tvaru lomeného oblouku bez profilace. Lomená okna jsou dvojího typu. +more V závěru jsou tři okna (jedno v čele a dvě v bočních stěnách), jsou centrálně dělená a skládají z kružby ve tvaru trojlistu vepsaného do sférického trojúhelníku a ze dvou nosů. Ve stěnách lodi je umístěna dvojice oken, která jsou oproti oknům v závěru menší a bez vnitřního členění. Dvojice stejných oken je zabudována ve zdech kruchtové části kostela. Další menší okno stejné formy se nachází nad portálem a čtyři lomená okna bez vnitřního členění s dřevěnými lamelami jsou na věži. Střecha objektu je valbová, na věži je plechový stan.

Interiér

Pohled do presbytáře Vnitřní rozměry kostela jsou 13 m na délku, loď má šířku 7,66 m.

Klenba

Hlavní část lodi o obdélníkovém půdorysu je zaklenuta dvěma poli křížové klenby, v závěru o půdorysu vymezeném třemi stranami osmiúhelníku je klenba paprsčitá. Svorníky jsou kruhové, na svorníku v oblasti kněžiště je vyobrazena červená lilie, znak města Litomyšle. +more Žebra jsou hranolovitá a mírně vyžlabená a plynule přecházejí do přípor válcového profilu s ukončením v podlaze. Svorníky, žebra i přípory jsou šedě omítnuty, stěny i klenba jsou bílé.

Kruchta

Kruchta je podklenuta a nahoře zaklenuta plackovou klenbou s neogotickými oblouky, na její severní straně je umístěna sakristie taktéž s plackovou klenbou, na jižní straně se nachází schodiště. Do obou prostor vedou portály obdélného tvaru.

Podlahy

V oblasti kněžiště je vyvýšená dřevěná podlaha, ve zbytku objektu je kamenná dlažba.

Zařízení

Z původního zařízení se nic nedochovalo, zachovala se pouze část zařízení od neogotické přestavby v 19. století - varhany z roku 1840 a dřevěné kuželkovité zábradlí na kruchtě.

V současnosti je v oblasti kněžiště umístěna moderní dřevěná menza a na stěně moderní dřevěný kříž.

Galerie

File:Litomyšl - Kostel Rozeslání svatých apoštolů 03. jpg|Severovýchodní pohled File:Litomyšl - Kostel Rozeslání svatých apoštolů 01. +morejpg|Jihozápadní pohled File:Litomyšl - Kostel Rozeslání svatých apoštolů - věž. jpg|Věž kostela File:Litomyšl - Kostel Rozeslání svatých apoštolů - okno 01. jpg|Okno v lodi kostela File:Litomyšl - Kostel Rozeslání svatých apoštolů - okno 02. jpg|Okno v závěru kostela File:Litomyšl - Kostel Rozeslání svatých apoštolů - kruchta. jpg|Kruchta File:Litomyšl - Kostel Rozeslání svatých apoštolů - kruchta 02. jpg|Neogotické varhany a zábradlí na kruchtě File:Litomyšl - Kostel Rozeslání svatých apoštolů - klenba 02. jpg|Klenba File:Litomyšl - Kostel Rozeslání svatých apoštolů - klenba. jpg|Paprsčitá klenba v závěru kostela se svorníkem se znakem města File:Litomyšl - Kostel Rozeslání svatých apoštolů - detail. jpg|Detail napojení žeber na svorník.

Reference

Externí odkazy

Rozeslání svatých apoštolů Rozeslání svatých apoštolů (Litomyšl) Kategorie:Kulturní památky v Litomyšli