Kostel svatého Bartoloměje (Holedeček)

Historie

První písemná zmínka o kostele pochází z roku 1350. Místnímu faráři tehdy uložila pražská arcidiecéze vyhlásit v něm exkomunikaci rytíře Jaroslava ze Stránek. +more Rozsah farnosti nelze stanovit s jistotou. Je pravděpodobné, že měla stejný územní rozsah, jako když byla v roce 1812 obnovena a kdy do ní patřily Holedeč, Holedeček, Veletice a Stránky.

Do začátku husitské revoluce je známo několik jmen holedečských farářů. Poslední z nich byl roku 1416 kněz Hanuš, který přišel z Kolešovic. +more Patronátní právo vykonávali vždy rytíři s predikátem "z Holedeče" a rovněž "ze Stránek", sousední vesnice, kteří měli v Holedečku rovněž majetek. Holedečská farnost se ve středověku ve srovnání s jinými řadila mezi průměrně zajištěné. V letech 1384-1405 platila 12 grošů papežského desátku. Po husitských válkách fara zřejmě zanikla. Časově nejbližší zpráva po roce 1416 pochází až z roku 1626, kdy byl holedečský kostel filiálním k děkanskému kostelu Nanebevzetí Panny Marie v Žatci.

V roce 1787 se při kostele začaly vést matriky, roku 1788 byl kostel povýšený na lokálii a od roku 1812 byl opět samostatnou farností, k níž měli patronát, stejně jako k žateckému děkanskému kostelu, premonstráti ze strahovského kláštera.

Prvním farářem se stal P. Norbert Lehmann, který při kostele působil už jako lokalista. +more Lehmann se zapsal do dějin hudby, když za druhé Mozartovy návštěvy v Praze roku 1787 zachytil jeho improvizaci na varhany v klášteře na Strahově. Lehmann se postaral o inovaci mobiliáře kostela, v Holedečku nechal u křižovatky cesty na Měcholupy postavit výklenkovou kapli a založil farní archiv.

Údaj o požáru kostela v roce 1737 bez udání pramene uvádí ve své topografii Ernst Sommer, od něhož ho převzal Emanuel Poche. Že v té době v Holedečku skutečně hořelo ale dokládá poznámka v berní rule, podle níž byly v roce 1738 tři velké statky ve vsi osvobozeny od placení daně, protože vyhořely.

V archivu litoměřického biskupství je uložena farní kronika Holedečku z let 1826-1949. Obsahuje informace o některých stavebních úpravách církevního majetku: v roce 1826 byly postaveny schody z návsi ke kostelnímu návrší, 1832 byla stržena stará ohradní zeď kolem hřbitova při kostele a postavena nová a roku 1846 byla postavena farní budova čp. +more 16.

V roce 2013 kostel, areál starého hřbitova kolem něj a budovu fary zakoupila od církve obec Holedeč. :Duchovní správci kostela jsou uvedeni na stránce: Římskokatolická farnost Holedeček.

Stavební podoba

Dochovaná podoba pochází ze třicátých let 18. století, kdy byl kostel nově postaven. +more V exteriéru ani interiéru stavby se nenacházejí žádné viditelné stavební prvky, které by naznačovaly pozůstatky starší budovy. Poche uvádí, že byl kostel upravován ještě v roce 1789. Nelze to vyloučit, úpravy mohly souviset se zřízením lokálie rok před tím.

Jednolodní kostel je na severovýchodní straně uzavřen trojboce ukončeným presbytářem, u jehož severní strany stojí sakristie zaklenutá valenou klenbou. Před západní průčelí ukončené barokním štítem předstupuje v ose lodi hranolová věž. +more Fasádu člení pouze segmentově zakončená okna s barokním rámováním. Uvnitř plochostropé lodi se nachází dřevěná kruchta. Presbytář má plackovou klenbu na pilastrech, která v závěru přechází v konchovitý útvar.

Zařízení

Pohled do presbytáře kostela

Hlavní oltář s obrazem Umučení svatého Bartoloměje od chomutovského malíře Andrease Fridricha z roku 1803 byl spolu s kazatelnou upraven žateckým řezbářem F. Grundtem v letech 1797-1803. +more Na epištolní straně presbytáře je umístěna novodobá kopie pozdně gotické desky, na které jsou zobrazeni svatý Jan Evangelista, Kristus Trpitel a Panna Marie. V sedmdesátých letech dvacátého století k vybavení patřily sochy Nejsvětějšího Srdce Páně a Neposkvrněného početí Panny Marie na bočních oltářích. V presbytáři visel obraz svatého Norberta od kadaňského malíře J. Roitha z roku 1828. V současné době (2018) se v kostele nenacházejí a jejich osud není známý. Na bočních stěnách lodi jsou obrazy křížové cesty a novodobá kopie Sixtinské madony. K současnému vybavení patří také mramorová křtitelnice z roku 1788.

Varhany v pseudorománské dvouvěžové skříni zhotovil pražský varhanář Heinrich Schiffner v roce 1895. Měchy byly tehdy použity z předchozího nástroje.

Reference

Externí odkazy

[url=https://katalog. dltm. +morecz/web/chramy/484]Pořad bohoslužeb ve farním kostele sv. Bartoloměje, Holedeček (katalog biskupství litoměřického)[/url] * [url=https://bohosluzby. cirkev. cz/#;50. 28373;13. 56031;15;farn%C3%AD%20kostel%20sv. %20Bartolom%C4%9Bje%2C%20Holede%C4%8Dek;2000484]Bohoslužby ve farním kostele sv. Bartoloměje, Holedeček na webu církev. cz/bohoslužby[/url] * [url=https://www. nockostelu. cz/kostel/4258/]Program NOCI KOSTELŮ - Holedeček, kostel sv. Bartoloměje[/url].

Bartoloměje Holedeček Holedeček Bartoloměj Holedeček Kategorie:Kulturní památky v okrese Louny Kategorie:Holedeč