Kostel svatého Václava (Nusle)

Technology
12 hours ago
8
4
2
Avatar
Author
Albert Flores

Kostel svatého Václava v Nuslích je římskokatolický farní kostel. Neoklasicistní kostelík byl postaven v roce povýšení Nuslí na město (1898) jako součást školního areálu ve Svatoslavově ulici v Nuslích. Nachází se na nároží ulic Vladimírova a Pod Vilami 333/1 čelem do přilehlého parčíku v městské části Praha 4-Nusle.

...
...
...

Historie

Původně neoklasicistní kaple sv. Václava byla povýšena na farní kostel roku 1903, poté, co bylo samostatné město Nusle vyňato z farní příslušnosti k Michli. +more Vznikla zde vlastní farnost a kostel sv. Václava se stal farním. Do té doby byla kaple součástí I. nuselské měšťanské školy chlapecké a dívčí v těsné blízkosti (v nuselské Svatoslavově ulici).

Po požáru v roce 1962 prošly interiéry kostela v letech 1967-1968 celkovou úpravou; autorem návrhu, který více respektoval liturgická usnesení druhého vatikánského koncilu byl architekt Jaroslav Čermák (plastika sv. Václava v červené barvě nad kněžištěm). +more Po roce 1989 byl interiér kostela znovu upraven a kostel získal nové zvony.

V roce 1997 byl na věž kostela zavěšen nový zvon "Sv. Václav" z dílny Rudolfa Pernera v Pasově.

Zvláštností kostela je pozoruhodná výmalba světoznámého českého malíře Jana Kristoforiho znázorňující také Kristovu smrt na kříži o patnácté hodině odpolední v oblacích (1998). Od téhož mistra pochází i 14 zastavení křížové cesty (2000), která zdobí hlavní loď chrámu (moderní obrazy 1 až 7 na epištolní straně, 8 až 14 na evangelní straně chrámového prostoru). +more Mezi léty 1962 a 2000 nahrazovala původní křížovou cestu, nevratně poničenou žhářem, pseudogotická "cesta" zapůjčená z filiálního kostela svatého Pankráce. Interiér nuselského kostela svatého Václava byl restaurován v roce 1998 díky Magistrátu hl. města Prahy.

Za pozornost stojí také varhany z přelomu 19. a 20. +more století, které velmi utrpěly při požáru chrámu v roce 1962 a byly nákladem farníků restaurovány firmou "Igra". Tehdejší náhradní nová skříň však nevyhovovala moderním požadavkům a proto byly v roce 1999 na kůru přemístěny a opět restaurovány (rekonstruovány).

V kostele působili např. Mons. +more Alois Tylínek, P. Benedikt Hudema a P. Zbigniew Krzysztof Ponichtera nebo po první světové válce katecheta A. B. Bíca. Páter Alois Tylínek, papežský komoří a osobní arciděkan, vězeň koncentračních táborů v Terezíně a Dachau, náměstek primátorů Karla Baxy a Petra Zenkla, oslavil také v chrámu sv. Václava, za velkého zájmu nuselských občanů, slavnostní mší a „slyšením“ v červenci 1957 padesáté výročí svého vysvěcení na kněze. Tehdy byla nuselská farnost součástí II. pražského vikariátu (jeho sídlem) od roku 1990 patří do III. pražského vikariátu.

Od roku 2020 se udílení svátosti biřmování v chrámu sv. Václava účastnil pan biskup Václav Malý.

V památnou neděli 28. května 2023 vedl slavnost biřmování v nuselském kostele sv. +more Václava apoštolský nuncius Svatého Otce v ČR pan arcibiskup Jude Thaddeus Okolo.

File:Alois_Tylínek_(1884-1965).jpeg|Mons. Alois Tylínek File:P Benedikt Hudema v AG Praha Foto 2018.png|P. Benedikt Hudema

Současnost

Interiér kostela, pohled na oltář Kostel je pravidelně využíván, správcem farnosti je P. +more Piotr Henryk Adamczyk. Při kostele svatého Václava působí farní klub v přístavku vpravo od hlavního vchodu do chrámu (případně na faře v blízké Svatoslavově ulici v Nuslích). Filiálním kostelem nuselské farnosti je kostel sv. Pankráce v ulici Na Pankráci, kde jsou rovněž pravidelné bohoslužby.

V kostele sv. Václava je obnovena tradice „Adventních rorátů“ (od 30. +more11. do 21. 12. od 6. 30 hod. ), vánoční mše svaté na Štědrý den (24. prosince od 16. 00 h) a půlnoční vigilie (Půlnoční mše svatá od 24. 00) . Slavnost Narození Páně na Hod Boží Vánoční (mše svatá na První svátek Vánoční). Děkovná pobožnost (Svátek svaté Rodiny 29. 12. , sv. Silvestr 31. 12. ) na konci kalendářního roku a také Nový rok (Svátek Matky Boží Panny Marie), jako významný svátek Mariánský. Rovněž 6. leden jako Svátek Zjevení Páně (Tři králové), spojený s následnou nedělí, svátkem Křtu Páně. Pozoruhodný je i další lednový svátek Mariánský 18. ledna, "Panny Marie, Matky jednoty křesťanů". Poté Hromnice 2. února, jako slavnost Uvedení Páně do chrámu (a za týden 11. února další Mariánský svátek Panny Marie Lourdské), volně spojená s pohyblivou Popeleční středou (v roce 2024 se kryje se svátkem sv. Valentýna 14. února), uvozující dobu postní, 46 dní před Hodem Božím Velikonočním (40 postních dnů a neděle).

A také tradice Velikonoční se Svatým týdnem, do nějž může přináležet i 25. březen, Svátek Zvěstování Panny Marie archandělem Gabrielem (Květná neděle, první den "Svatého týdne", se svěcením „kočiček“, ratolestí; Zelený čtvrtek, jako pátý den "Svatého týdne" v předvečer velikonočního "tridua" (Památka Večeře Páně, odchod z Večeřadla na hoře Sijón v Jeruzalému do Getsemanské zahrady pod Olivetskou horou; v biskupských katedrálách probíhá při dopolední mši svěcení olejů) s umýváním nohou; Velký Pátek, křížová cesta a obřady; Bílá sobota, velikonoční vigilie, vzkříšení se svěcením ohně; Nedělní slavnost Zmrtvýchvstání Páně; Velikonoční Pondělí-mše sv. +more; krom toho ještě úterní mše sv. "Svatého týdne" u sv. Václava a středeční u sv. Pankráce). Následuje Velikonoční oktáv končící Bílou nedělí Božího milosrdenství. Liturgická barva oktávu je bílá. Po Svátku Nanebevstoupení Páně, připadajícím vždy na čtvrtek čtyřicet dní po Velikonocích, navazují novénou Svatodušní svátky, svátek Nejsvětější Trojice a Boží Tělo. A následné dva pátky v liturgickém mezidobí, Slavnost Nejsvětějšího srdce Ježíšova i mariánský pohyblivý, Slavnost Neposkvrněného srdce Panny Marie, přeložený na následnou sobotu (z původního 22. srpna, kde je nyní "pevný" Svátek Panny Marie Královny). Nelze opomenout pevný mariánský svátek "Navštívení Panny Marie" (Magnificat) začátkem prázdnin 2. července, přestože jméno Marie již tam není v civilním kalendáři. Nově se připomíná jako závěr Mariánského měsíce 31. května (Visitatio Beatissimae Mariae Virginis), může se však "sejít", připadne-li poslední květnový den na neděli (jako v roce 2020), se "Slavností seslání Ducha Svatého". Mezi pevné svátky patří i 16. červenec, jímž je slavnost Panny Marie Karmelské (slavená procesím na horu Karmel nad přístavem Haifa). K nepohyblivým svátkům Páně patří 6. srpen, "Svátek Proměnění Páně na hoře Tábor", "Slavnost Nanebevzetí Panny Marie" 15. srpna a rovněž svátek Panny Marie Královny 22. srpna. Nastává doba poutí na konci léta. V září máme hned tři stabilní Mariánské svátky, 8. 9. Narození Panny Marie, 12. 9. Jména Panny Marie (jediná "Marie", která nám "zbyla" v občanském kalendáři) a 15. 9. Panna Maria Sedmibolestná, uctívaná zejména jako patronka Slovenska. A důstojně oslaven bývá i svátek patrona chrámu svatého Václava, 28. září, také zpěvem Svatováclavského chorálu, nejen jako den české státnosti. Liturgická barva je červená, neboť "Vévoda české země kníže náš" je též mučedníkem.

Významná je také Slavnost Ježíše Krista Krále (vždy v neděli před první nedělí Adventní; v roce 2023 26. listopadu), oznamující začátek nového liturgického roku. +more Ten začíná první nedělí Adventní (v roce 2023 3. prosince). Čtvrtá neděle Adventní pak navozuje svátky Vánoční (v roce 2023 byla zároveň Štědrým dnem). V čase adventním nalezneme také velký Mariánský svátek slavený 8. prosince, jímž je "Slavnost Panny Marie počaté bez poskvrny prvotního hříchu", založená na učení "Immaculata conceptio" rodiči Panny Marie sv. Annou a sv. Jáchymem, které římskokatolická církev uznává již od středověku.

Prostor kněžiště zdobí původní kamenná křtitelnice a od roku 2000 polychromované sochy svatého Václava s praporcem a Panny Marie s Ježíškem. Monochromatická socha Matky Boží se též nachází od roku 2023 na levé straně za hlavním vchodem do kostela.

Zpovědní místnost u sv. Václava se nachází na straně epištolní, za vchodem do sakristie. Za ní najdou farníci i návštěvníci bohoslužeb i toalety s umyvadly.

Proti západnímu průčelí chrámu je od roku 1925 bezejmenný trojúhelníkový parčík mezi ulicemi Pod Vilami a Svatoslavova, sloužící k odpočinku. V prostoru je od roku 2023 rovněž nová lavička s "knihobudkou". +more Na parčík ze západu navazují Jiráskovy sady na Náměstí Generála Kutlvašra u Nuselské radnice. Tam měl být, podle projektu, který zpracoval Jaroslav Čermák v roce 1947, uprostřed parku u Nuselské radnice, postaven nový děkanský katolický kostel Panny Marie Lasalettské. Po roce 1948 již nemohl být projekt realizován a vybrané prostředky na stavbu byly předány Nuselské farnosti u sv. Václava. V nuselské ulici Pod Vilami, proti parčíku právě nad chrámem sv. Václava, postavil v roce 1926 pro svou ženu Marii postupně dvě čtyřpodlažní činžovní vily v japonském stylu prasynovec herce Vlasty Buriana architekt Otakar Burian (Nusle čp. 696 a Nusle čp. 747 dokončenou 1927), jež byly základem vilové části Nuslí, vedoucí k ulici Nad Nuslemi a parku Na Jezerce.

Nejbližšími stanicemi MHD jsou „Nuselská radnice“ (autobus 193, tram. 18 a 19) na Táborské a „Horky“ (tram. +more 11 a 14) na Nuselské třídě.

Průměrná nadmořská výška základů chrámu svatého Václava v Nuslích u hl. schodiště je 210 metrů n.m.

Reference

Externí odkazy

[url=http://www.farnostnusle.websnadno.cz/]Stránky farnosti[/url] * [url=https://mapy.cz/zakladni?x=14.4426018&y=50.0613870&z=18&source=base&id=1702849]Informace o kostele na mapy.cz[/url]

Václava Nusle Václava Nusle Václava (Nusle) Václava Nusle

5 min read
Share this post:
Like it 8

Leave a Comment

Please, enter your name.
Please, provide a valid email address.
Please, enter your comment.
Enjoy this post? Join Cesko.wiki
Don’t forget to share it
Top