Kostel z polních kamenů
Author
Albert FloresKlášterní kostel Panny Marie, klášter Zinna, kolem roku 1230 Kostel z polních kamenů je sakrální stavba postavená z kamenů, které na různé vzdálenosti přepravil ledovec v dobách ledových, či z kamenů, které byly, zvláště na severovýchodě Německa, přesunuty z polí k okrajům cest a lesů. V základech staveb a podezdívkách mohou být použity také bludné balvany. Kvůli svým často velmi silným stěnám jsou tyto kostely nesprávně označovány jako opevněné kostely. Povětšinou jsou kostely postavené z polních kamenů zároveň vesnické kostely. Známým příkladem je klášterní kostel Panny Marie v klášteře Zinna.
Rozšíření
Kostely z polních kamenů se vyskytují jen v oblastech, kde doba ledová zanechala dostatek úlomků hornin a které jsou zároveň chudé na výskyt domácího materiálu, tedy přírodního lomového kamene. V Německu jsou to Šlesvicko-Holštýnsko, Meklenbursko-Přední Pomořansko, Dolní Sasko, Sasko-Anhaltsko, Braniborsko (včetně Berlína) a v dalších částech Evropy: Skandinávie, Polsko, Finsko a Baltské státy. +more Převládajícími horninami jsou obvykle žula, rula nebo křemenec a používají se jak opracované na kvádry, tak neopracované (často jen rozdělené na polovinu).
Historie
Kostely z polních kamenů byly většinou postaveny během pozdně románského a raně gotického období. Často jsou jednoduché architektury a povětšinou se zároveň jedná o vesnické kostely. +more Nejstarší kostely pocházejí z 11. století. Vrchol výstavby kostelů z polních kamenů přišel na konci 12. století. Tomuto období dominovalo pečlivě provedené kvádříkové zdivo. V pozdní fázi výstavby kostelů z polních kamenů na konci 16. století se ve zdivu zvýšil podíl nekvádrových kamenů a cihel (takzvané smíšené zdivo). Uvedené časové rozpětí se v severním Německu posunulo s postupem německé východní kolonizace a s ní spojené christianizace. Vrchol výstavby těchto kostelů tak přišel v Braniborsku ve 13. století. V rámci historismu byly (velmi zřídka) stavěny ještě na počátku 20. století v novorománském slohu.
Galerie
Soubor:Feldsteinmauerwerk_Giesensdorf. jpg|Vesnický kostel v Berlíně-Giesensdorfu, kolem 1250/1300 Soubor:Zixdorf_Church. +morejpg|Vesnický kostel v německém Zixdorfu, 13. /14. století Soubor:1024 Wilsdruff, Jakobikirche, Südseite-6798. jpg|Kostel v německém Wilsdruffu, polovina 12. století Soubor:Tyrvään-vanha-kirkko. jpg|Kostel ve finské Vammale, 1510 Soubor:08-04-01-i3 Hjarup kirke (Kolding). JPG|Kostel v dánském Koldingu Soubor:Gudniki, kościół św. Andrzeja Boboli (01). jpg|Kostel v polských Gudnikách, 14. století.
Odkazy
Reference
Literatura
Heinrich Ehl: Norddeutsche Feldsteinkirchen. Westermann, Braunschweig u. +more a. 1926. * Hans Riediger, Bernd Köhler: Feldsteinkirchen, Burgen und Herrensitze im Gebiet des Limes Saxoniae. Perten-Druck, Reinbek 1968. * Viola Pfeifer: Feldsteinkirchen im Fläming. Ein kunsthistorischer Führer. Druckhaus Berlin-Mitte, Berlin 1997, ISBN 3-930541-18-1. * Hillert Ibbeken: Die mittelalterlichen Feld- und Bruchsteinkirchen im Fläming. Berlin-Verlag Spitz, Berlin 1999, ISBN 3-8305-0039-4. * Ralf Gesatzky (Ed. ): Erhaltung und Instandsetzung von Feldsteinkirchen in Mecklenburg. Thomas Helms Verlag, Schwerin 2001, ISBN 3-931185-68-0. * Ernst Badstübner: Feldsteinkirchen des Mittelalters in Brandenburg und Mecklenburg-Vorpommern. Hinstorff, Rostock 2002, ISBN 3-356-00942-7.