Cesko.wiki Lilík mochyňovitý
Author
Albert FloresNákres lilíku mochyňovitého Lilík mochyňovitý (Nicandra physalodes) je jednoletá, až metr vysoká bylina a je považována za jediný druh monotypického rodu lilík. Pochází z jihoamerického Peru a do Evropy se dostal jako výsledek objevitelských výprav a pro své květy začal být pěstován ve šlechtických zahradách a parcích co okrasná rostlina. Je velmi citlivý na pokles teploty, již při +2 °C hyne.
.jpg)
Rozšíření
Ze svých vymezených stanovišť unikal postupně do volné přírody, kde za příhodných podmínek zplaňoval a nyní se vyskytuje jako plevel v Evropě, Severní a Jižní Americe, Makaronésii, Africe, Jihovýchodní Asii, Austrálii, na Novém Zélandu i na některých Tichomořských ostrovech. V místech svého původu roste na chudých andských svazích až do nadmořské výšky 2500 m i jako plevel mezi tamními kulturními rostlinami.
V přírodě dnešní České republiky byl tento neofyt poprvé pozorován roku 1853 a dodnes se v ní udržel. V současnosti se krátkodobě vyskytuje na teplejších územích státu, zejména v Polabí. +more Protože se občas pěstuje na zahradách jako nenáročná, ozdobná letnička, zplaňuje v okolích zahrádkářských kolonií a sídlišť. Roste tam v teplých, sypkých minerálních půdách v řídkých trávnících, návozech zeminy, příkopech, na hromadách kompostů a ojediněle se dostává i na pole jako plevel.
Popis
Květ lilíku Bylina s nevětvenou lodyhou vysokou 50 až 130 cm, která je slabě hranatá a ve spodní části bývá někdy chlupatá. +more Je střídavě porostlá lysými, tuhými, dlouze řapíkatými listy s čepelemi vejčitými až eliptickými, 5 až 15 cm dlouhými a 2 až 10 cm širokými, na okrajích nepravidelně zubatými, chobotnatě laločnatými nebo peřenosečnými a na vrcholu tupě špičatými.
Modré nebo modrofialové, 2 až 3 cm velké, oboupohlavné květy na dlouhých, svěšených stopkách vyrůstají jednotlivě z úžlabí listů. Pětičetné květy mají nafouklý, pohárkovitý, hluboce členěný, zelený kalich, který je vytrvalý a se zráním plodu zvětšuje. +more Koruna je zvonkovitá, mělce laločnatá, její vejčité plátky jsou modré nebo modrofialové, na bázi mají tmavší skvrny a často mívají bělavý střed.
Tyčinek je v květu pět, mají krátké nitky srostlé v hrdle koruny a nesou eliptické, podélně se otvírající prašníky. Semeník ze dvou plodolistů je druhotně dělen na tři až pět pouzder, která obsahují četná vajíčka. +more Nitkovitá čnělka je zakončená laločnatou bliznou. Kvete od srpna do října, květ je otevřen asi jen od 11 do 16 hodin a brzy po hmyzím opylení uvadá.
Plod je hnědá, kulovitá, vysychavá, nepukavá bobule o průměru 1,5 cm krytá suchým, vytrvalým kalichem. Obsahuje 20 až 100 kulovitých, slabě stlačených, světle hnědých semen velkých asi 1 mm, kterými se rostlina rozmnožuje.
Toxicita
Podobně jako jiné rostliny z čeledi lilkovitých obsahuje taktéž lilík mochyňovitý toxické látky, např. alkaloidy příbuzné hyoscyaminu nebo atropinu a glykosidní hořčinu nikandrin.
Význam
Dříve byl využíván v léčitelství, sloužil jako diuretikum a používal se při vyplavování písku z močových cest. Odvar se užíval i jako silné sedativum. +more Pro vysoký obsah toxických látek a následnou možnost otravy se k léčení již nepoužívá.
Občas se pěstuje jako okrasná letnička, především kvůli svým nápadným modrofialovým květům. Zralé, vysušené plody se využívají v suché vazbě. +more Rostlina vydává z listů do ovzduší látky odpuzující některý hmyz a pro tyto repelentní účinky se vysazuje i do skleníku.
Na východě tropické Afriky, v Keni, Ugandě a Tanzanii se stal silně se šířící invazní rostlinou, obdobně jako v Pacifiku na Havaji a Nové Kaledonii. Nejčastěji zapleveluje sojové plantáže.
Poznámka
Existuje i varieta s fialově naběhlou lodyhou, řapíky a kalichem, která je některými autory chybně považována za druh Nicandra violacea.
Galerie
Soubor:Nicandra physalodes 2008-09 sv006. jpg|Typický porost Soubor:20121008Giftbeere Altlussheim3. +morejpg|Listy, květy a plody Soubor:Nicandra physalodes fruits. jpg|Nezralé plody v kališích Soubor:Nicandra physalodes0. jpg|Zralé plody v kališích.