Luca Antonio Predieri

Luca Antonio Predieri (13. září 1688 Bologna - 3. ledna 1767 tamtéž) byl italský hudební skladatel a houslista.

Život

Narodil se 13. září 1688 v Bologni do hudební rodiny. +more Giacomo Maria Predieri (1611-1695) byl varhaník a hudební skladatel, Antonio Predieri (1650-1710) zpěvák, Angelo Predieri (1655-1731) zpěvák a skladatel a Giacomo Cesare Predieri (1671-1753) hudební skladatel. Hru na housle studoval Abondia Biniho a Tomasa Antonia Vitaliho, kontrapunkt u Giacoma Cesare Predieriho, Angela Predieriho a Giacoma Antonia Pertiho. Ve věku 16 let byl členem orchestru baziliky sv. Petra v Bologni.

Jako operní skladatel debutoval 28. října 1710 operou La Partenope v divadle Teatro Marsigli-Rossi, u příležitosti otevření divadla. +more Na základě úspěchu jeho oper a oratorií se stal v roce 1716 členem Filharmonické akademie (Accademia Filarmonica di Bologna) a v roce 1723 stanul v jejím čele. Kromě toho byl hudebním ředitelem (maestro di capella) v chrámech San Paolo Maggiore, Madonna di Galliera, Santa Maria della Vita a konečně i v katedrále sv. Petra. Do roku 1737, kdy opustil Bolognu, zkomponoval 25 oper, 5 oratorií a mnoho církevních skladeb i světských instrumentálních děl.

Jeho opery byly známy i ve Vídni. V roce 1731 tam měla premiéru jeho opera Amor a v roce 1735 opera Il sogno di Scipione komponovaná na objednávku k narozeninám cisaře +more'>Karla VI. Po smrti Antonia Caldary v prosinci roku 1736, jej dvorní kapelník císaře Karla IV. Johann Joseph Fux pozval do Vídně jako svého asistenta. Po Fuxově smrti v roce 1741 vykonával povinnosti prvního kapelníka ačkoliv oficiálně jím byl jmenován až v roce 1746. U vídeňského dvora pak sloužil až do roku 1751, kdy odešel do důchodu. Podržel si však svůj plat i titul, ačkoliv povinnosti kapelníka převzal Johann Georg Reutter.

V roce 1765 se vrátil do rodné Bologni, kde také 3. ledna 1767 zemřel ve věku 78 let. +more Jeho syn Giovanni Battista Predieri (1725-1765) pokračoval v rodinné tradici a stal se rovněž varhaníkem a hudebním skladatelem.

Dílo

Ačkoliv jeho opery byly většinou zapomenuty a mnohé partitury ztraceny, jeho chrámová hudba a některé árie jsou stále hrány.

Opery

La Partenope (libreto Silvio Stampiglia, Bologna, Teatro Marsigli-Rossi, 1710) * La virtù in trionfo o sia La Griselda, dramma per musica, libreto Tomaso Stanzani podle Apostola Zena, Bologna, Teatro Marsigli-Rossi, 1711) * La Giuditta (libreto Francesco Silvani, Ancona, Teatro La Fenice, 1713) * Lucio Papirio (libreto Antonio Salvi, Pratolino, Villa Medici, 1714 * Astarte (libreto Apostolo Zeno and Pietro Pariati, Řím, Teatro Capranica, 1715) * Il pazzo per politica (libreto Giovanni Battista Gianoli, Livorno, Teatro San Sebastiano, 1717) * Il duello d'amore e di vendetta (dramma giocoso, libreto Francesco Salvi, Livorno, Teatro San Sebastiano, 1718) * La fede ne' tradimenti (libreto Girolamo Gigli, Florencie, Teatro della Pergola, 1718) * Merope (libreto Apostolo Zeno a Pietro Pariati, Livorno, Teatro San Sebastiano, 1718) * Anagilda, libreto Girolamo Gigli, Turín, Teatro Carignano, 1719) * Il trionfo della virtù (libreto Francesco Pecori, Florencie, Teatro della Pergola, 1719) * Il trionfo di Solimano, ovvero Il trionfo maggiore è vincere se stesso (libreto Francesco Pecori, Florencie, Teatro della Pergola, 1719) * La finta pazzia di Diana (dramma pastorale, Florencie, Teatro della Pergola, 1719 * Astarto (dramma per musica, libreto Apostolo Zeno a Pietro Pariati, Florencie, Teatro della Pergola, 1720) * Tito Manlio (libreto Matteo Noris, Florencie, Teatro della Pergola, 1720) * Sofonisba (libreto Francesco Silvani, Řím, Teatro Alibert, 1722) * Scipione (libreto Apostolo Zeno, Řím, Teatro Alibert, 1724) * Cesare in Egitto (libreto Giacomo Francesco Bussani, Řím, Teatro Capranica, 1728) * Astianatte (libreto Antonio Salvi, Alexandrie, Teatro Soleri,1729) * Eurene (libreto Claudio Nicola Stampa, Milán, Teatro Regio Ducal, 1729) * Ezio (libreto Pietro Metastasio, Milán, Teatri Regio Ducal, 1730) * Alessandro nell'Indie (libreto Metastasio, Milán, Teatro Regio Ducal, 1731) * Scipione il giovane (libreto Giovanni Francesco Bortolotti, Benátky, Teatro San Giovanni Grisostomo, 1731) * Amor prigionero (libreto Metastasio, Vídeň, 1732) * Il sogno di Scipione (libreto Metastasio, 1735, Vídeň) * Zoe, libreto Francesco Silvani, Benátky, Teatro San Cassiano, 1736) * Gli auguri spiegati (libreto Giovanni Claudio Pasquini, Laxenburg, 1738) * La pace tra la virtù e la bellezza (libreto Metastasio, Vídeň, 1738) * Perseo (festa di camera, libreto Giovanni Claudio Pasquini, Vídeň, 1738) * Astrea placata, ossia La felicità della terra (festa di camera, libreto Metastasio, Vídeň, 1739) * Zenobia (libreto Metastasio,Vídeň, Favorita Palace, 1740) * Armida placata (pasticcio, spolupráce Georg Christoph Wagenseil, Johann Adolph Hasse, Giuseppe Bonno a Girolamo Abos, libreto Giovanni Ambrogio Migliavacca, Vídeň, 1750, u příležitosti narozenin císařovny Alžběty Kristýny Brunšvicko-Wolfenbüttelské

Oratoria

Santi Cipriano e Giustina martiri (Bologna, chrám Maria della Vita, 1712) * L'Adamo (text Girolamo Melani, Bologna, chrám La Madonna di Galliera, 1723) * La caduta di Gerusalemme (Bologna, chrám Santa Maria della Vita, 1727) * San Pellegrino Laziosi (Bologna, chrám La Madonna di Galliera, 1729) * Gesù nel tempio (Bologna, chrám Santa Maria della Vita, 1735) * Il sacrificio d'Abramo (text Francesca Menzoni-Giusti, Vídeň, 1738) * Isacco figura del Redentore (Vídeň, 1740)

Chrámová hudba

Kromě níže uvedeného Predieri zkomponoval mnoho mší, antifon a žalmů pro kostely v Bologni a pro císařský dvůr ve Vídni * Stabat Mater (pro smíšený sbor, dvoje housle, violu, violoncello, kontrabas a varhany) * Lamentace pro Pašijový týden: ** Mercoledì Santo (soprán a basso continuo) ** Giovedì Santo (kontraalt a basso continuo) ** Venerdì Santo (soprán a basso continuo) * Moteta: Dulcis plaga, Ecce dies, Super astra in corde meo, Tuba canit (pro zpěv a orchestr) * Te Deum (smíšený sbor a orchestr) * Inno alla Beata Vergine Maria (hymnus pro smíšený sbor a orchestr) * Ave Maris Stella (smíšený sbor a orchestr; 3 verze komponované v letech 1738, 1740, 1746) * Magnificat (smíšený sbor a orchestr; 3 verze komponované v letech 1739, 1740, 1746) * Missa Sanctissimi Francisci (mše pro smíšený sbor, 2 trubky, 2 housle a 2 pozouny, 1746) * Missa Nativitatis (vánoční mše pro smíšený sbor, trubky a housle, 1747)

Instrumentální hudba

Koncert b-moll pro housle a smyčcový orchestr * "Quel ruscel che tra sassi si frange" (kantáta) * "Or che Lidia adorata" (kantáta) * Sonáty pro cembalo G-dur, C-dur a D-dur * Sinfonia B-dur

Literatura

Roman Ortner: Luca Antonio Predieri und sein Wiener Opernschaffen. Notring, Wien 1971.

Externí odkazy

[url=http://www. radioswissclassic. +morech/de/musiker/kuenstler/1298909c71705e959292a9e42dad20853bd4d2/biography]Životopis[/url] * [url=http://www. allmusic. com/artist/luca-antonio-predieri-mn0002149397/biography]Životopis na Allmusic[/url] * [url=http://www. urfm. braidense. it/cataloghi/msselenco_en. php. Scatola=55&Progressivo=6]Katalog skladeb v Biblioteca Nazionale Braidense, Milán[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20150924093533/http://www. operone. de/komponist/predieri. html]Seznam oper[/url].

Kategorie:Italští hudební skladatelé Kategorie:Italští operní skladatelé Kategorie:Italští houslisté Kategorie:Barokní skladatelé Kategorie:Skladatelé klasické hudby Kategorie:Skladatelé chrámové hudby Kategorie:Narození 1688 Kategorie:Narození 13. +more září Kategorie:Narození v Boloni Kategorie:Úmrtí 1767 Kategorie:Úmrtí 3. ledna Kategorie:Úmrtí v Boloni Kategorie:Muži.