Ludvík Paar

Technology

12 hours ago

Author

Ludvík Jan Křtitel Emanuel hrabě Paar (Ludwig Johann Baptist Emanuel Graf von Paar; 26. března 1817 Vídeň - 6. ledna 1893 Merano) byl rakouský a rakousko-uherský diplomat z vysoce postaveného šlechtického rodu. Celou kariéru strávil v diplomatických službách, zastával funkce vyslance v italských a německých zemích, působil také v severní Evropě (Švédsko, Dánsko), nakonec byl dlouholetým rakousko-uherským velvyslancem ve Vatikánu (1873-1888).

Životopis

Erb rodu Paarů Pocházel ze starého šlechtického rodu Paarů, narodil se jako nejmladší potomek knížete Jana Karla Paara (1772-1819), po matce Marii Aloisii (1783-1861) byl potomkem rodu Cavrianiů. +more Od mládí působil v rakouských diplomatických službách, k vyšším postům se dostal v 50. letech 19. století v italských zemích. Nejprve byl vyslancem v Sardinském království (1853-1857) a pak v Modenském vévodství (1857-1859), kde byl akreditován zároveň jako diplomatický zástupce pro Parmu. Itálii opustil po rakousko-sardinské válce a na postu vyslance přešel do Stockholmu (1859-1863). Poté působil v německých zemích, v letech 1864-1866 byl vyslancem v Hesensku, kde jeho mise skončila připojením této země k Prusku. Od prosince 1866 byl tři roky rakousko-uherským vyslancem v Dánsku, do Kodaně se pak vrátil ještě krátce v letech 1872-1873, mezitím zastával post vyslance v Saském království (1869-1872). Nakonec byl dlouholetým rakousko-uherským velvyslancem ve Vatikánu (1873-1888). Byl též c. k. komořím (1856) a tajným radou (1866). Za zásluhy byl nositelem Řádu železné koruny I. třídy (1866), několik vyznamenání získal také na zahraničních misích (papežský Řád Pia IX. , saský Řád Albrechtův nebo švédský Řád polární hvězdy). Proslul také jako sběratel umění, shromáždil hodnotnou sbírku autogramů slavných osobností. Mimo jiné získal do svého vlastnictví dětské housle Wolfganga Amadea Mozarta, které po jeho smrti potomci věnovali Mezinárodní nadaci Mozarteum.

Rodina

V Modeně se 14. června 1858 oženil s hraběnkou Mariannou Esterházyovou z Galanty (31. +more 5. 1834 - 1. 11. 1863 Stockholm), která zemřela již po pěti letech manželství ve Stockholmu. Měli spolu tři syny, nejstarší Ludvík Kazimír (1859-1912) byl bezdětný, Karel Ludvík (1863-1894) zůstal svobodný, prostřední Alfred Maria (1861) zemřel krátce po narození ve Stockholmu.

Ludvíkův nejstarší bratr kníže Karel Paar (1804-1881) byl majitelem velkostatků v Čechách (Bechyně) a dědičným členem rakouské panské sněmovny. Jejich švagrem byl dlouholetý diplomat a později předseda rakouské panské sněmovny hrabě František Serafín Kuefstein (1794-1871).

Děti

1. Ludvík Kazimír (1. +more 6. 1859 Salcburk - 11. 1. 1912 Vídeň), manž. 1886 Bettina Bibl (12. 7. 1865 Vídeň - 19. 11. 1922 Linec) * 2. Alfréd Maria (5. 8. 1861 Stockholm - 1. 12. 1861 Stockholm) * 3. Karel Ludvík (18. 10. 1863 Stockholm - 25. 10. 1894 Vídeň), svobodný a bezdětný.