Marrákeš

Marrákeš ( v marocké hovorové arabštině Mrrākeš, původně berbersky tamurt'n'Akkuc, „Boží země“) je město ve vnitrozemí Maroka na úpatí Vysokého Atlasu. Je hospodářským a kulturním střediskem jižní části státu. Se svými obyvateli je čtvrté největší město v zemi (po Casablance, Rabatu a Fèsu). Zároveň je jedním ze čtyř královských měst Maroka (kromě Marrákeše jsou to ještě Fès, Rabat a Meknes). Rozprostírá se v průměrné nadmořské výšce 468 m n. m. Marrákeš je dopravní křižovatkou centrálního Maroka - vlakové spojení má s městy Casablancou a Safi, nachází se zde mezinárodní letiště Menara.

Historie

Město bylo založeno v počátcích vlády Almorávidů mezi roky 1062 a 1070 (přesný rok není znám). Zpočátku mělo město pravděpodobně podobu tábora a trhu nebo opevněného města tvořícího se kolem tábora.

Město založil neúnavný válečník Júsuf ben Tášfín (يوسف بن تاشفين) (dynastie Almoravidů), jenž dobyl Maroko za dva roky a poté se zaměřil na Španělsko, kde porazil křesťanské krále a ustanovil marockou vládu nad Andalusií. Za jeho vlády byl vedle Marrákeše hlavní základnou také Fès. +more Až za vlády jeho syna, zbožného Alího ben Júsufa (علي بن يوسف), se stal hlavním centrem Marrákeš. V této době dochází k výstavbě nového města a královských paláců, lázní a mešit, na které se podíleli významní řemeslníci a architekti z Córdoby. V této době byly vybudovány i podzemní kanály (khettara), které dodávaly do města a do založených palmárií vodu. V letech 1126-1127 byl postaven první sedmikilometrový okruh hradeb nahrazující starý ochranný val z trní. Tyto hradby vytvořené z tzv. tabia (červeného jílu zpevněného vápnem) jsou dodnes městskými zdmi (ačkoliv již mnohokrát přestavěnými).

Ortodoxní a reformátorská dynastie Almohadů, jež nastoupila po Almoravidech, město vydrancovala během několika dní poté, co si jej v roce 1147 přivlastnila. Přesto však Marrákeš zůstal důležitým městem říše, jejíž moc se díky fenomenálnímu dobývání rozšířila až k Tripolsku (dnešní Libye).

náhled Nejbohatší období města začalo v roce 1148 s nástupem třetího sultána z dynastie Almohadů Jakúba al-Mansúra. +more Za jeho vlády byly ve městě vytvořeny kissarie, v nichž se prodávaly a skladovaly italské a orientální látky. Započaly práce na stavbě nové kasby. Do Marrákeše se sjelo velké množství básníků a učenců, mezi nimiž byl i Ibn Rušd (zvaný Averroes) - nejslavnější arabský středověký filozof (1126-1198). Asi nejvýznamnější stavbou postavenou za Mansúra byla ohromná mešita Kutubíja a její minaret.

Kolem roku 1220 se impérium rozpadlo a na marockém území proběhlo několik občanských válek. Během této doby se stal Marrákeš cílem loupení, chátrání a přestavování. +more Kromě krátkého období v letech 1374-1386, kdy město fungovalo jako centrum nezávislého Merenidského království, stál Marrákeš ve stínu města Fès, a to až do nástupu Saadů na počátku 16. století.

náhled Saadové obsadili Marrákeš v roce 1521. +more Během jejich vlády se dostalo Marrákeši posledního záblesku imperiální slávy. První panovníci z této dynastie získali zpět pobřeží Atlantiku, držené Portugalci, když Ahmad al-Mansúr porazil Portugalce v bitvě Tří králů. Následně vedl Mansúr dobyvačnou výpravu do Timbuktu, čímž získal kontrolu nad nejvýnosnějšími cestami karavan v Africe. Bohatství plynoucí z těchto nových území plynulo do stavby paláce El Badi, největší a nejhonosnější stavby ve městě. Padl však za oběť rivalitě mezi dynastiemi a až na výjimku mauzolea (saadské hrobky) byl srovnán se zemí Múláj Ismáílem, druhým sultánem dynastie Alaouitů, který dával přednost Meknesu před Marrákešem.

Za vlády Alaouitů byl rozvoj a význam města zanedbatelný. Marrákeš se stal přechodným sídlem sultánů, a to zejména z důvodu potřeby zavedeného centra na jihu země, které skýtalo ochranu před jižními kmeny.

Mezi 17. +more a 19. stoletím ztratil Marrákeš velkou část dřívějšího trhu a zaznamenal tak odliv obyvatelstva. Encyclopædia Britannica zaznamenala roku 1875 úpadek města takto: „Zeď, 25 nebo 30 stop vysoká a po každých 360 stopách přerušená čtvercovými věžemi, je tak zchátralá, že chodci, a na některých místech i jezdci, mohou procházet trhlinami tam i zpět. Mezi zdmi jsou obrovské otevřené prostory, z velké části zahlcené hromadami smetí a hnijících odpadků. “.

Posledními panovníky, jež vládli v Marrákeši před francouzským protektorátem, byli Múláj Hassan (1873-1894) a Múláj Abd al-Azíz (1894-1908). Při příjezdu Francouzů ve městě působil krátkodobý uchazeč o trůn, duchovní vůdce El Hiba. +more Po většinu koloniálního období však město bylo doslova v poddanství paši Thamiho el-Glaouiho, nejsilnější a nejpanovačnější osobnosti své doby.

Od získání nezávislosti změnilo město ráz vlnou přistěhovalců z Atlasu a jeho okolí, vlivem nových metod obhospodařování planiny Haouz a zejména značným rozvojem turismu. Roku 1978 byla ve městě založena univerzita. +more V roce 1985 byla medina zapsána na seznam světového dědictví UNESCO. V roce 1989 byl ve městě dostavěn působivý Palais des Congrès, hostící nejrůznější národní a mezinárodní akce.

Dne 8. září 2023 zasáhlo město silné zemětřesení, které mělo epicentrum zhruba 70 km jihozápadně od Marrákeše. +more Ve staré části města se zřítily některé budovy, historické centrum města bylo zcela zničeno.

Ekonomika

Marrákeš je turisticky nejnavštěvovanějším městem Maroka a na 5. místě v Africe (2,1 milionu turistů v roce 2013). +more Ekonomika města je založena zejména na turistice - v centru města (zejména na náměstí Djemaa El Fna) se tak soustřeďuje mnoho obchodníků, stánkařů a umělců. Rozvoji cestovního ruchu napomáhá i zápis na seznam kulturního dědictví UNESCO z roku 1985. Marrákeš hostí nejrůznější národní i mezinárodní akce. Ve městě jsou četná muzea.

Ve městě je zejména potravinářský, tabákový a textilní průmysl, přičemž průmyslová zóna stále roste a Marrákeš je nejdůležitějším obchodním, průmyslovým i administrativním centrem jižního Maroka. Kromě průmyslu jsou ve městě zastoupena i drobná umělecká řemesla. +more V okolí města se pěstují olivy, datle a pomeranče.

Sport

Ve městě se každý rok v lednu pořádá známý mezinárodní závod v maratonu, paralelně s ním se běží i závod v půlmaratonu. Marrákeš hostil 13. +more a 14. září 2014 Kontinentální pohár v atletice, kterého se v dresu evropského týmu zúčastnili i čeští oštěpaři Barbora Špotáková a Vítězslav Veselý. Měsíc předtím se v Marrákeši konalo 19. mistrovství Afriky v atletice a na stejném stadionu (Stade de Marrakech) se v prosinci 2013 i v prosinci 2014 uskutečnily některé zápasy (v obou ročnících i finálové utkání) mistrovství světa ve fotbale klubů, pořádaných v Marrákeši, Agádíru a Rabatu. Mezinárodní asociace atletických federací (IAAF) pořádala ve městě i svá mistrovství světa: v roce 1998 to bylo mistrovství světa v přespolním běhu a v roce 2005 mistrovství světa v atletice do 17 let.

Vývoj počtu obyvatel

Pamětihodnosti a turistické zajímavosti

Djemaa El Fna - náměstí v centru města s atrakcemi pro turisty (tržiště, zaklínači hadů, akrobaté, klauni, hudebníci, …) * Jardin Agdal - Agdalská zahrada, přibližně 3 kilometry široká, se zavlažovacím systémem studní. * Jardin Majorelle - malá botanická zahrada z dvacátých let +more_století'>20. století naplánovaná francouzským malířem Jacquesem Majorellem (1886-1962) * Koubba Almoravidů - maraboutská hrobka s kupolí. Jediná nepoškozená stavba z dob Almoravidů se základy veškeré marocké architektury. * mešita Kutubíja - téměř 70 m vysoký minaret a dominanta města. Výstavba začala v roce 1150, minaret byl dokončen za sultána Yacouba El Mansoura (1184-1199). Architektonické rysy, jež se později rozšířily po celém Maroku. * Medersa Ben Youssef - starobylá kolej pro studenty jež je součástí stejnojmenné mešity. * Mellah - židovská čtvrť. * Palác Bahia - sídlo postavené velkým vezírem Si Ahmedem Ben Moussou v devadesátých letech 19. století. * Palác El Badi - dnes už jen trosky paláce, jehož jméno v překladu znamená „Neporovnatelný“. * Muzeum Dar Si Said - Muzeum marockého umění obsahující sbírku berberských šperků, prací ze dřeva, aj. * Saadské hrobky - jedna z hlavních městských památek. Nejstarší hrobky datovány od roku 1557.

Soubor:Maroc Marrakech Jemaa-el-Fna Luc Viatour. JPG|Život na náměstí Djemaa El Fna Soubor:Medina of Marrakech (Nov. +more 2008). jpg|Část městského opevnění Soubor:MoroccoMarrakech Koutoubia mosqueFromGarden1. jpg|Mešita Kutubíja Soubor:Madraza Ben Youssef 02. JPG|Nádvoří medresy Ben Youssef Soubor:Tanneries (4). jpg|Nádrže v koželužně Soubor:MoroccoMarrakech townfromhill2. jpg|Novodobá zástavba.

Odkazy

Reference

Literatura

ELLINGHAM, Mark, GRISHBROOK, Don, McVEIGH, Shaun. Maroko: Turistický průvodce Rough Guides. Brno. Nakladatelství JOTA, s. r. o. 2001. .

Externí odkazy

[url=https://www. youtube. +morecom/watch. v=qeQD0AH3l0g]Video Tour v Marrakech na Youtube. com[/url] * [url=http://en. wikivoyage. org/wiki/Marrakech]Cestovní příručka[/url] na Wikivoyage * [url=https://www. nechybujte. cz/pravidla-ceskeho-pravopisu/Marr%C3%A1ke%C5%A1]Marrákeš[/url], Pravidla českého pravopisu, Lingea.

Kategorie:Města v Maroku Kategorie:Bývalá hlavní města Kategorie:Světové dědictví (Maroko) Kategorie:Obce v regionu Marrákeš-Safi