Matyáš Borbonius z Borbenheimu

Technology

12 hours ago

Author

Matyáš Borbonius z Borbenheimu, vlastním jménem Matěj Burda (24. srpna 1566 Kolinec - 16. prosince 1629 Toruň), byl český lékař a humanistický spisovatel.

Život

Narodil se jako Matěj Burda, byl poddaným Václava Vintíře z Vlčkovic. Postupně prošel řadou městských škol, přes Sušici, Klatovy, Prahu, Louny, Rakovník, Kolín, Chrudim až po Velké Meziříčí, kde nižší vzdělání roku 1590 dokončil a jako Matthias Borbonius zde začal učit. +more Jako učitel také působil na moravských školách v Napajedlech, Znojmě, Jihlavě a také slezském Brzegu. Poté získal bakalariát na tehdy existující latinské velkomeziříčské luteránské akademii a začal se věnovat lékařství, zejména na lékařské fakultě univerzity ve švýcarské Basileji, kam v roce 1596 doprovázel Jana z Vartenberka. Studia zvládl díky předchozí přípravě za necelý rok a po návratu působil ve službách Žerotínů. Poté, co se roku 1598 oženil s Kateřinou Leofartovou, odešel provozovat lékařskou praxi do Litoměřic a byl tzv. zhostným listem propuštěn z poddanství. Po smrti první manželky mu připadl dům v Mladé Boleslavi, kde se znovu oženil s Annou Hyttychovou.

Několikrát mu bylo nabídnuto místo učitele na pražské univerzitě, to však kvůli svému českobratrskému vyznání a požadavku celibátu odmítal, ačkoli i tak se podílel na její reformě a byl také u toho, když Čeští bratři získali Betlémskou kapli. Roku 1609 byl jmenován českým zemským lékařem a přestěhoval se na Nové Město pražské, kde roku 1612 získal i měšťanské právo. +more Jako lékař byl Matyáš Borbonius velmi vyhledávaný, léčil např. Annu, manželku císaře Matyáše, nebo univerzitního rektora Martina Bacháčka z Nouměřic. Uznání si získal také tím, že v roce 1614 dokázal vyléčit Polyxenu z Lobkovic, a to koupelemi v Karlových Varech a podáváním „chebských kyselek“ (minerálních vod, stál tak za vznikem dnešních Františkových Lázní). Kromě lékařské praxe provozoval lékárnu na Václavském náměstí a byl veřejně činný. V roce 1618 se zúčastnil deputace měšťanů Nového Města k defenzorům království a po začátku protihabsburského povstání se stal novoměstským obecním starším.

Proto byl po porážce povstání na Bílé hoře roku 1621 uvězněn a odsouzen k trestu smrti. Až na přímluvu svých známých pacientek, Polyxeny z Lobkovic a Marie Magdaleny Trčkové z Lípy, mu byl trest císařskou milostí změněn na doživotní uvěznění, které si měl odpykávat ve vlastním domě. +more Ostatní majetek, lékárna i knihovna byly zkonfiskovány, ale o dva roky později vráceny. Matyáš Borbonius postupně také obnovil lékařskou praxi, léčil např. rodinu Vchynských či Pavla Michnu z Vacínova. Přesto odmítl přestoupit na katolickou víru a nakonec roku 1628 jako řada jiných Českých bratří raději odešel do exilu. Přes Žitavu a Lešno se dostal až do Toruně, kde se stal osobním lékařem budoucího krále Vladislava. Zde také zemřel.

Dílo

Literárně činný byl Matyáš Borbonius už ve Velkém Meziříčí. Napsal řadu básní, přičemž za sbírku Caesares… z roku 1595 získal od +more'>Rudolfa II. povýšení do šlechtického stavu, přídomek „z Borbenheimu“ a titul poeta laureatus. Napsal několik vzdělávacích spisů pro mládež (Hovory na cestě, Iter Helveticum) i odborných o zimnici (De herbe tertiana), vodnatelnosti (De hydrope), dně (disertace De medicorum, ut vocant, opprobrio podagra, theses) nebo lékařských autoritách (Theoria medica). Zkušenosti s léčbou Polyxeny z Lobkovic shrnul v díle Problemata. Svůj vlastní život zachytil ve dvou denících.