Metro v Kyjevě

Metro v Kyjevě tvoří systém tří linek podzemní dráhy pod Kyjevem, hlavním městem Ukrajiny. Je to nejstarší systém svého druhu v zemi a třetí v bývalém SSSR. V provozu je kyjevské metro od roku 1960 a denně přepraví okolo 1,4 milionu lidí.

Charakter provozu

Kyjevské metro tvoří důležitý prvek v celé kyjevské městské dopravě. Podobně jako i v jiných městech bývalého východního bloku jej tvoří tři linky uspořádané tak, že v centru města tvoří přestupní trojúhelník. +more Úseky pod centrální částí města jsou hluboko založené, aby byly v případě války využitelné jako protiatomové kryty pro civilní obyvatelstvo.

Síť obsahuje tři linky o délce 67,4 kilometrů (z toho 6 kilometrů vede nad povrchem) na kterých se nachází 52 stanic.

Historie

První plány na vytvoření systému rychlé dopravy pod městem se datují k roku 1916, tehdy Americko-ruská obchodní společnost plánovala shromáždit velkou sumu finančních prostředků a vytvořit ještě v carském Rusku právě podzemní dráhu. Ve svém úsilí pokračovala i po rozpadu země, v krátkém období kdy byla Ukrajina nezávislá. +more Celý projekt vzal však za své s ustanovením sovětské moci.

V sovětských dobách se začaly první projekty metra objevovat už před druhou světovou válkou, ve spolupráci s experty z Moskvy. Dva roky po přesunutí hlavního města Ukrajiny z Charkova do Kyjeva předsednictví místního sovětu zpracovalo analýzu výstavby metra, které se mělo stát součástí přestavby města na moderní metropoli USSR. +more Přestože již realizaci na konci 30. let nestálo téměř nic v cestě, celý projekt musel být vzhledem k válečným událostem zrušen.

Po válce bylo město zničené a muselo být opraveno a přebudováno. V rámci této akce se tedy konečně začalo i s výstavbou podzemní dráhy; začalo se v srpnu 1949 a roku 1960 již byl první úsek slavnostně otevřen (jednalo se o prvních 5,2 km mezi stanicemi Vokzalna a Dnipro).

Tyto nejstarší stanice jsou dnes součástí linky spojující východ města se západem známé jako Svjatošinako-Brovarska. Roku 1965 linka překročila řeku Dněpr metromostem směrem do nových sídlišť na východě, prodlužovalo se také ještě i v letech 1968 a 1971. +more Na západní straně nové úseky do čtvrtí Svjatošyn a Bilyči zprovozňoval kyjevský dopravní podnik v letech 1963, 1971 a 2003.

V 70. letech se začala budovat i druhá, severojižní linka známá pod názvem Obolonsko-Teremkivska (dříve Kurenivsko-Červonoarmijska). +more Její první část měla sice jen tři stanice, rychle se však otevíraly další. V 80. letech dorazila až na sídliště Oboloň, ležící na sever od centra města. V letech 1981 a 1984 proběhlo také prodloužení jihozápadním směrem na sídliště Nova Zabudova.

Stávající dvě linky na konci 80. let doplnila ještě třetí, Syrecko-Pečerska. +more Stavební práce na jejím prvním úseku započaly roku 1981, první 3 stanice byly dokončeny po osmi letech. I tato linka překročila Dněpr, a to roku 1992, o dva roky později dorazila do nejnovějších sídlišť Poznjaky a Charkivsky Masyv. Přesto však hospodářská krize 90. let zasáhla stavbu metra i zde; některé stanice byly otevřeny až dodatečně s několikaletým zpožděním.

Na počátku 21. +more století je také obměňován i vozový park. Zpočátku existovala snaha zastarávající soupravy sovětského původu typu E a 81-71 nahradit modernizovanými vlaky - na jejich úpravách se podílela také i Škoda Transportation a ZREPS (opravny vozů metra, specializují se hlavně na moskevské metro), nakonec však byla pořízena pouze jedna prototypová souprava. Nové vlaky jsou typu 81-7021/7022 z Krjukovského závodu (Kremenčucká oblast), historicky první vyrobené na Ukrajině. Na prvních vagonech se začalo pracovat již v roce 2003.

V roce 2014 byl na několik dní provoz metra v souvislosti s demonstracemi pod názvem Euromajdan přerušen. Oficiálním zdůvodněním bylo "riziko teroristické akce". +more Provoz byl omezován postupně, nejprve byly uzavřeny centrální úseky pod historickým jádrem města a poté celá síť metra. Podilsko-Vyhurivské lince.

Výhledy do budoucnosti

V budoucnosti se počítá s vybudováním dalších linek: Podilsko-Vyhurivska (č. 4), Livoberežna (č. +more 5) a Vyšhorodsko-Darnycka (č. 6). Jejich otevření není stále jisté. Linka č. 4 má být otevřena po roce 2027. Linka č. 5 čeká na povolení pro výstavbu. Ostatní linky, které dnes již slouží veřejnosti, se mají rozrůst v horizontu roku 2022, zatím jako reálné se jeví rozšíření Syrecko-Pečerské linky do Vynohradaru na rok 2022.

Vozový park

Dnipro Celkový vozový park metra k roku 2019 je 821 vozů, z toho 803 vozů je v aktivním režimu. +more Celá síť je obsluhována třemi depy s názvy Darnycja, Charkivska a Oboloň.

Typy souprav

Linka Svjatošynsko-Brovarska požívá nejstarší vozy v celé síti a to vozy typu E a varianty Ež a Em. Od roku 2019 linka převzala renovované vozy japonské výroby EK-M. +more Linky Obolonsko-Teremkivska a Syrecko-Pečerska používají modernější soupravy série 81-71 (modifikace 81-7021/7022, 81-717. 5M/714. 5M a 81-553. 1/554. 1/555. 1 Slavutyč).

Délka souprav

Vozy jsou spojeny po soupravách ty mohou být až pěti vozové, protože stanice jsou stavěny pro pěti vozové soupravy, pouze stanice Dnipro dokáže pojmout 6 vozové soupravy, nástupiště stanice měří 124 metrů.

Do budoucna se počítá na lince Podilsko-Vyhurivské a Livoberežna provoz šesti vozových souprav.

Odbavovací systém

Oficiální předplacená karta kyjevského metra od roku 2015 V Kyjevském metru se používají turnikety pro vstup i výstup ze stanice. +more Cestující otevírá turniket pomocí předplacené či platební karty, koupeného žetonu, nebo jízdenky s QR kódem. Jízdné je 8 hřiven a dá se koupit buď u turniketu (tzv. žluté turnikety), či u automatu. Průchod turniketem je povolen, když indikátor svítí zeleně, rám otočného turniketu se otáčí ručně.

Do budoucna se počítá s vybavením výstupních turniketů o validátory dopravních karet pro výpočet ceny cesty v závislosti na vzdálenosti.

Jazyk

V SSSR bylo běžné, že na území převážně neruských oblastí byla právě ruština preferována jako sjednocovací jazyk. Jinak tomu však bylo právě v Kyjevě. +more Většina dokumentace k metru byla sice vyhotovena v ruštině, provoz metra však z pohledu cestujícího po svém otevření fungoval plně v ukrajinštině. K ukrajinským vznikly i alternativní názvy ruské, mezi oběma variantami se plynule přecházelo.

V 80. letech pak začala rusifikace, během níž docházelo k postupnému nahrazování ukrajinských názvů a hlášení ruskými. +more Tento proces se však zastavil v dobách perestrojky, zavedeny byly dvojjazyčné názvy i hlášení. Po rozpadu SSSR byla dokonce ruština vytlačena zcela. Na začátku 21. století se objevují místy i názvy přepsané do latinky, či v angličtině.

Současné problémy metra

Zatímco v zemích západní Evropy je hlavním problémem vandalismus a grafitti, v Kyjevě jsou to spíše bezdomovci a alkoholici, kteří se objevují ve stanicích a způsobují zde znečištění. Monitorování kamerovým systémem bylo zavedeno teprve až z obav před možnými teroristickými útoky.

Reference

Externí odkazy

[url=https://web. archive. +moreorg/web/20060709171640/http://metro. zarohem. cz/kyjev/]Rozsáhlá fotogalerie a popisky v češtině[/url] * [url=http://www. metro. kyiv. ua/]Oficiální stránky (ukrajinsky)[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20070814002622/http://www. metropoliten. kiev. ua/]Fanouškovské stránky (ukrajinsky)[/url] * [url=http://metros. hu/terkep/k/kijev. html]Mapa kyjevského metra na metros. hu[/url] *.

Kyjev Kategorie:Postaveno na Ukrajině 1960