Michael Václav z Althannu

Michael Václav František hrabě z Althannu ( Michael Wenzel Franz Graf von Althann, Freiherr von Goldburg und Murstetten; 30. června 1630 Vídeň - 17. května 1686 Wölfelsdorf, Kladsko (dnes Wilkanów, Polsko)) byl český a slezský šlechtic z rodu Althannů. Zastával vysoké funkce ve správě korunních zemí habsburské monarchie, byl zemským nejvyšším sudím na Moravě (1675-1679) a zemským hejtmanem v Kladsku (1680-1686). Kromě toho se uplatnil jako diplomat a byl císařským vyslancem v Polsku a ve Švédsku. Vlastnil rozsáhlé statky ve východních Čechách a sousedním Kladsku (Králíky, Miedzylesie). Jeho potomstvo označované jako tzv. slezská větev Althannů vymřelo v roce 1810, zmíněný majetek pak přešel dědictvím na moravskou větev, jíž pak patřil do roku 1945.

Kariéra

Miedzylesie v Polsku) Pocházel z významného šlechtického rodu Althannů, narodil se jako nejmladší syn hraběte +more_z_Althannu'>Michaela Adolfa z Althannu (1574-1636) a jeho druhé manželky Marie Evy ze Šternberka (1605-1668), po matce byl mimo jiné bratrancem hrabat Václava Vojtěcha a Ignáce Karla ze Šternberka. Michael Václav (v dobové korespondenci současníků označovaný jen jako Václav - Wenzel) byl od mládí císařským komorníkem a díky příbuzenským vazbám později pronikl do zemské správy na Moravě. V letech 1675-1679 byl moravským nejvyšším sudím (tuto funkci zastával již v letech 1655-1658 jeho starší nevlastní bratr Michael Ferdinand z Althannu. Mezitím byl v letech 1678-1679 také císařským vyslancem v Polském království. Z Polska ještě nakrátko v roce 1679 odjel do Mohuče, kde byl jako zástupce císaře přítomen volbě nového mohučského arcibiskupa Anselma z Ingelheimu. Po návratu byl již jako majitel rozsáhlých statků na pomezí Čech a Kladska jmenován zemským hejtmanem v Kladsku a tuto funkci zastával až do smrti (1680-1686), zároveň se v roce 1680 stal císařským tajným radou. V letech 1682-1683 byl císařským vyslancem ve Stockholmu, kde měl důležitý úkol sjednat smlouvu mezi Švédskem a císařem Leopoldem I. Švédskou misi kvůli nemoci přijal jen s nechutí, nakonec zde ale strávil rok a půl. Ve svých diplomatických relacích ze Stockholmu zdůrazňoval své zdravotní problémy a nakonec byl na vlastní žádost odvolán. Na postu vyslance ve Švédsku jej nahradil František Antonín Berka z Dubé, který mimo jiné musel řešit Althannem zanechané dluhy ve výši přes 5 000 zlatých. Po návratu ze Švédska vykonával Althann nadále funkci zemského hejtmana v Kladsku a věnoval se také rozšiřování rodového majetku.

Rodinné a majetkové poměry

Zámek Wölfelsdorf (dnešní Wilkanów v Polsku) Jako nejmladší syn svého otce původně nezdědil žádné statky, až po předčasné smrti synů svého staršího bratra Michaela Ferdinanda převzal v roce 1677 rozsáhlý majetek na pomezí Českého království a Kladska. +more Byl majitelem fideikomisu Králíky a sousedního panství Mittelwalde (dnešní Miedzylesie v Polsku). Po návratu ze Švédska své statky v této oblasti rozšiřoval a v roce 1684 koupil panství Seitenberg (dnešní Stronie Śląskie v Polsku) s hradem Šnalenštejn. Jeho hlavním sídlem se stal nově postavený zámek Wölfelsdorf (dnešní Wilkanów v Polsku), kde také zemřel. Většinu jeho majetku zdědil nejstarší syn Michael Václav (1668-1738), vdova Anna Marie Alžběta, rozená Aspremont-Lynden, převzala do užívání panství Seitenberg.

V roce 1666 se oženil s hraběnkou Annou Marií Alžbětou Aspremont-Lynden (14. února 1646 - 4. +more února 1723) z belgického šlechtického rodu, její bratr Ferdinand Gobert Aspremont-Lynden (1643-1708) byl císařským polním maršálem. Z jejich manželství se narodilo osm dětí, synové dosáhli vysokého postavení v politice, církevní hierarchii a armádě, nejvýznamnějším z nich byl kardinál Michael Bedřich (1680-1734), místokrál v Neapoli. Dcery se provdaly do českých šlechtických rodin. Potomstvo:.

* 1. Marie Bonaventura (1667-1709), ⚭ 1690 Maxmilián Quido z Martinic (16. +more března 1664 - 30. června 1733), nejvyšší maršálek císařského dvora a nejvyšší hofmistr císařovny Eleonory Magdaleny Falcko-Neuburské * 2. Michael Václav (29. července 1668 - 25. července 1738), císařský tajný rada, státní a konferenční ministr * 3. Marie Filipína (1670 - 2. června 1706), ⚭ 1702 Ferdinand August z Lobkovic (7. září 1655 - 3. října 1715), vévoda zaháňský, 3. kníže z Lobkovic, diplomat, nejvyšší hofmistr císařovny Amálie Vilemíny Brunšvicko-Lüneburské * 4. Michael Karel (1671-1687) * 5. Marie Terezie (1673-1704), ⚭ 1695 Jan Leopold z Herbersteina (1655-1729), rada zemské komory ve Slezsku * 6. Marie Klaudie (24. listopadu 1674 - 27. září 1725), ⚭ 1696 Maxmilián Josef z Morzinu (1672-1706), císařský komoří * 7. Michael Ferdinand (1677-1733), císařský polní podmaršál * 8. Michael Bedřich (20. července 1680 - 20. června 1734), kardinál, biskup ve Vácu, místokrál v Neapoli.

Odkazy

Poznámky

Reference

Literatura

BAKEŠ, Martin: Diplomatem v půlnoční zemi. Zástupci Habsburků ve Švédském království mezi lety 1650 a 1730; Nakladatelství Academia, Praha, 2020; 680 s. +more ISBN 978-80-200-3040-5 * KUBEŠ, Jiří a kol. : V zastoupení císaře. Česká a moravská aristokracie v habsburské diplomacii 1640-1740; NLN, Praha, 2018; 638 s. ISBN 978-80-7422-574-1.

Externí odkazy

[url=http://w.genealogy.euweb.cz/althann/althann1.html]Rodokmen Althannů na stránkách genealogy.euweb.cz (Miroslav Marek)[/url]

Michael Václav Kategorie:Čeští šlechtici Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Slezští šlechtici Kategorie:Politici habsburské monarchie Kategorie:Diplomaté Rakouska Kategorie:Čeští tajní radové Kategorie:Císařští komoří Kategorie:Moravští sudí Kategorie:Hejtmani Kladska Kategorie:Narození 1630 Kategorie:Narození ve Vídni Kategorie:Narození 30. +more června Kategorie:Úmrtí 1686 Kategorie:Úmrtí 17. května Kategorie:Úmrtí v Kladsku Kategorie:Muži.