Missa solemnis (Beethoven)

Missa solemnis D dur op. 123 Ludwiga van Beethovena byla skladatelem vytvořena mezi lety 1817 a 1823. Je považována za jedno z Beethovenových nejvýznamnějších děl a řadí se mezi nejznámější mše západní klasické hudby. Formálně patří do typu velkých slavnostních mší - missae solemnes. Sám Beethoven označil tuto skladbu v pozdějších letech života jako své nejvydařenější dílo a vrchol své tvorby. Jedná se o jeho druhou mši po Mši C dur, op. 86 z roku 1807.

Vznik mše

Kompozice tohoto díla je spjata s Beethovenovým přátelstvím s arcivévodou a kardinálem Rudolfem Janem Habsbursko-Lotrinským (1788-1831). Arcivévoda byl asi od roku 1808 skladatelovým žákem hry na klavír a komponování a jeho dlouholetým podporovatelem v materiálním ohledu. +more Proto Beethoven věnoval svému příteli několik ze svých nejvýznamnějších skladeb, například svou jedinou operu Fidelio. Poté, co Beethoven obdržel zprávu o Rudolfově jmenování arcibiskupem olomouckým, napsal:.

Biskupské svěcení v Olomouci v roce 1819 však proběhlo bez provedení této Beethovenovy mše, jelikož skladba daleko přesáhla rámec běžných mší a skladatele navíc vedla k více než čtyřem letům intenzivního bádání v oblastech teologie, liturgiky a dějin duchovní hudby, gregoriánského chorálu od Giovanniho Palestriny po Johanna Sebastiana Bacha a Georga Friedricha Händela a k většímu pochopení Božích záměrů. Mši skladatel napsal v Mödlingu, ve svém tamním letním domě, kde je dnes Beethovenův památník.

První uvedení

+moreJPG|náhled|Pamětní_deska_na_Kostel_svatého_Petra_a_Pavla_(Varnsdorf)'>kostele svatých Petra a Pavla ve Varnsdorfu, kde bylo kompletní dílo uvedeno poprvé jako celek.

Teprve v roce 1823, tři roky po plánovaném prvním uvedením mše, předal Beethoven svému příteli, kardinálu a arcibiskupovi olomouckému Rudolfu Janu Rakousko-Toskánskému, jemu věnovanou Missu solemnis. Části mše (Kyrie, Credo, Agnus Dei) byly poprvé provedeny nikoli v rámci liturgie, nýbrž při setkání Filharmonického spolku v Petrohradě 7. +more dubna 1824 a poté 7. května 1824 v c. k. Divadle u Korutanské brány ve Vídni. Jako součást liturgie zazněla celá Missa solemnis až v roce 1830 v kostele svatých Petra a Pavla ve Varnsdorfu.

Podle jiných zdrojů již v Petrohradu zazněla mše celá (označena jako "oratorium"), o měsíc později ve Vídni jen její části Kyrie, Credo a Agnus Dei (označeny jako "hymny"), protože celá mše by se nevešla do programu koncertu - šlo totiž především o premiéru Beethovenovy Symfonie č. +more 9 . Ve Varnsdorfu se tedy konalo první kompletní provedení díla na území Rakouského císařství a historicky první kompletní provedení v rámci liturgie.

Obsazení

Klasický +moreBD_. 28filharmonick. C3. BD. 29_orchestr'>symfonický orchestr s pozouny a kontrafagoty (2, 2, 2, 2 - 4, 2, 3, 0, tympány, smyčce) * čtyřhlasý smíšený sbor * čtyři sólisté (soprán, alt, tenor, bas) * varhany (s pedály).

Struktura

Beethovenova Missa solemnis je jako většina mší dělena do pěti vět:

Trvání

Provedení díla trvá přibližně hodinu a čtvrt (70-80 minut).

Reference

Literatura

Sven Hiemke: Ludwig van Beethoven. Missa solemnis. +more Bärenreiter, Kassel 2003, . * Wolfgang Rathert: Die Messen. In: Birgit Lodes, Armin Raab (Hrsg. ): Beethovens Vokalmusik und Bühnenwerke. Laaber, Laaber 2014, (Beethoven-Handbuch. Band 4).

Externí odkazy

[url=http://www. music-scores. +moreinfo/chor/Beethoven__Missa_solemnis/beethoven__missa_solemnis. htm]Hörbeispiele[/url] * [url=http://www. npr. org/templates/story/story. php. storyId=5202103]'Missa Solemnis,' a Divine Bit of Beethoven[/url] - National Public Radio o Beethovenově Misse solemnis (anglicky).

Kategorie:Skladby Ludwiga van Beethovena Kategorie:Mše (hudba) Kategorie:1823 v hudbě