Murmanská oblast

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

Murmanská oblast je federální subjekt Ruské federace. Nachází se na severozápadě Ruska a je obklopena Norskem na západě, Baltem na severozápadě, Barentsovým mořem na severu a Finským zálivem na jihu. Hlavním městem oblasti je Murmansk. Murmanská oblast je nejsevernější oblastí Ruska a zahrnuje poloostrov Kolský, který sahá až na 69. stupně severní šířky. Oblast má velmi drsné a arktické podnebí s dlouhými a studenými zimami a krátkými lety. Hospodářství oblasti je založeno převážně na těžbě nerostných surovin, zejména na těžbě niklu, železné rudy a uhlí. Důležitým průmyslovým odvětvím je také rybolov a zpracování ryb. Murmanská oblast je také důležitým přístavem na Severním ledovém oceánu a slouží jako významný spojovací bod mezi Ruskem a Evropou. Ve městě Murmansk se nachází největší vojenský přístav Severního loďstva Ruského námořnictva. Oblast má bohatou historii a je známá pro svou malebnou přírodu. Mezi její hlavní turistické atrakce patří Národní park Rusko - Finský záliv, vodopády Kivatskaja a mnoho dalších.

Murmanská oblast ( [Murmanskaja oblasť]) je oblast na severozápadě Ruska. Byla založena 28. května 1938. Má rozlohu 144 900 km². Má 724 452 obyvatel (2022). Hlavním městem je Murmansk. Oblast je součástí Severozápadního federálního okruhu.

Geografická poloha

Oblast se rozkládá na poloostrově Kola a jihozápadní část na přilehlé pevnině (Kovdorský okres). Z větší části leží za severním polárním kruhem. +more Hraničí v rámci Ruska s Karelskou republikou na jihu, s Norskem (kraj Finnmark) na severozápadě a s Finskem (provincie Laponsko) na západě. Pobřeží omývá na severu Barentsovo moře a na jihovýchodě Bílé moře.

Přírodní podmínky

Krajina u Kolského zálivu

Klima

Podnebí je v jižní části mírné přímořské a v severní části subarktické, zmírňované vlivem teplého Golfského proudu. Ten umožňuje celoroční splavnost okolních moří. +more Zima je dlouhá, ale ne příliš tuhá. Průměrná teplota v lednu dosahuje -8 až -13 °С. V zimě je charakteristická polární noc (10. prosince - 8. ledna) a v létě polární den (27. května - 18. července). Léto je krátké a chladné, průměrná teplota v červenci je 8 až 14 °C. Průměrné roční množství srážek je od 350 do 1000 mm (v horských oblastech).

Vodní zdroje

Říční síť je hustá. Řeky patří k úmořím Barentsova a Bílého moře a vyznačují se peřejemi a jsou bohatým zdrojem hydroenergie. +more V dávné minulosti byl celý poloostrov pokryt ledovcem. Poté, co ledovec roztál, zůstaly na zemském povrchu mnohé rýhy a prohlubně. Proto je v oblasti mnoho řek a jezer. Nejdelší řekou je Ponoj. Do Bílého moře dále ústí Čapoma, Strelna, Varzuga, Kolvica, Umba, Niva a Kovda. Do Barentsova moře ústí Tuloma, Kola, Teriberka, Voroňja, Rynda, Harlovka, Varzina a Jokanga. Největší jezerem je Imandra. Další jezera jsou Kovdozero, Umbozero, Lovozero, Jenozero, Kolvické jezero, Vjalozero, Kanozero, Sergozero, Horní Ondomzero, Babje, Čudzjavr.

Půdy a flóra

Půdy jsou většinou podzolové, bažinaté a tundrové. Severní část vyplňuje tundra (20 % rozlohy), jižněji je lesotundra a na samém jihu severská tajga. +more Více než 30 % oblasti je porostlé lesy. Stromy na severu oblasti jsou často zakrslé (bříza, osika), dobře se zde daří smrku, setkáme se i s borovicí. Tundra je pokryta kobercem mechů a lišejníků. Roste zde mnoho jahod, borůvek, brusinek a jiných bobulí. Téměř 37 % oblasti tvoří bažiny.

Na území oblasti se nacházejí Chibinské hory - vedle Uralu jediný horský masív v evropské části Ruska, kam se každoročně sjíždí velké množství příznivců alpinismu.

Fauna

Fauna není moc pestrá, přičemž ta vodní je bohatší než suchozemská. Často tu potkáme lišky, kuny, hranostaje, zajíce, ondatry a norky. +more Můžeme narazit i na polární lišku, vlka, rosomáka nebo ledního medvěda. Žijí zde losi, sobi, poletušky slovanské a lumíci. Z ptáků je zde možné potkat polárního kura, polární sovu, tetřeva. V lesích létají hýlové a sýkorky. Je zde také mnoho čajek a jiných mořských ptáků. Jsou zde rodiště ryb (treska, mořský okoun, platýs, sleď, zubatka, kambala. Nacházejí se zde Laplandská a Kandalakšská rezervace.

Important

Administrativní dělení

Murmanská oblast se dělí na 14 městských okruhů (z toho 7 uzavřených, (viz níže) a 6 rajónů:

* Kandalakšský rajón * Kovdorský rajón * Kolský rajón * Lovozerský rajón * Pečengský rajón * Terský rajón

Obyvatelstvo

Murmanská oblast začala být masivněji osidlována až ve 20. +more století. Zatímco v roce 1926 zde žilo 23 000 lidí, po 2 . světové válce to byl již dvacetinásobek. Svého vrcholu dosáhlo osídlení těsně před rozpadem SSSR, kdy zde žilo přibližně 1 150 000 obyvatel. V posledních letech jejich počet postupně klesal na 865 000 v roce 2006.

Dne 2. února 2022 spustila ruská vláda program Hektar v Arktidě, kdy nabízí svým občanům hektar půdy zdarma pro přesídlení, rozvoj ekoturistiky, zemědělství apod. +more Pozemek je nabízen na pět let bez placení, následně si jej budou ruští občané moci koupit, pronajmout a nebo vrátit. Rusko si od toho slibuje příliv nových lidí do arktických oblastí. Jednou z určených oblastí je právě Murmanská oblast.

Národnostní složení

	Sčítání 1926	Sčítání 1939	Sčítání 1959	Sčítání 1970	Sčítání 1979	Sčítání 1989	Sčítání 2002
Rusové	16 719	73,1 %	244 693	84,0 %	484 199	85,3 %	676 319	84,6 %	819 492	83,8 %	965 727	82,9 %	760 862	85,2 %
Ukrajinci	212	0,9 %	16 730	5,7 %	32 384	5,7 %	56 279	7,0 %	81 177	8,3 %	105 079	9,0 %	56 845	6,4 %
Bělorusové	121	0,5 %	4 039	1,4 %	19 996	3,5 %	29 449	3,7 %	34 330	3,5 %	38 794	3,3 %	20 335	2,3 %
Tataři	311	1,4 %	4 446	1,5 %	5 566	1,0 %	7 521	0,9 %	9 530	1,0 %	11 459	1,0 %	7 944	0,9 %
Sámové	1 708	7,5 %	1 755	0,6 %	1 687	0,3 %	1 715	0,2 %	1 565	0,2 %	1 615	0,1 %	1 769	0,2 %
Finové	1 697	7,4 %	4 317	1,5 %	1 197	0,2 %	751	0,1 %	710	0,1 %	590	0,05 %	426	0,05 %
Karelové	414	1,8 %	3 804	1,3 %	3 766	0,7 %	3 577	0,4 %	3 482	0,4 %	3 505	0,3 %	2 203	0,2 %
Ostatní	1 676	7,3 %	11 394	3,9 %	18 877	3,3 %	23 916	3,0 %	27 546	2,8 %	37 817	3,2 %	42 150	4,7 %

Sídla

Města jsou v následující tabulce vyznačena tučně, běžným písmem pak sídla městského typu. Hvězdičkou jsou označena tzv. uzavřená města.

Murmansk (Мурманск)	282 851
Severomorsk* (Североморск)	55 005
Apatity (Апатиты)	52 762
Mončegorsk (Мончегорск)	40 425
Kandalakša (Кандалакша)	29 047
Kirovsk (Кировск)	25 586
Oleněgorsk (Оленегорск)	19 533
Poljarnyj* (Полярный)	17 105
Kovdor (Ковдор)	15 525
Poljarnyje Zori (Полярные Зори)	14 209
Zapoljarnyj (Заполярный)	13 939
Murmaši (Мурмаши)	13 646
Sněžnogorsk* (Снежногорск)	12 995
Gadžijevo* (Гаджиево)	12 731
Nikel (Никель)	10 389
Kola (Кола)	9 431
Zaozjorsk* (Заозёрск)	9 154
Rosljakovo (Росляково)	8 928
Revda (Ревда)	7 831
Safonovo (Сафоново)	5 820
Viďajevo* (Видяево)	5 701
Zelenoborskij (Зеленоборский)	5 044
Moločnyj (Молочный)	4 679
Umba (Умба)	4 280
Alakurtti (Алакуртти)	3 424 (2010)

Ekonomika

Dobře rozvinutý rybářský, hornický, chemický průmysl a průmysl barevných kovů.

Průmysl

Větší podniky v oblasti: * Apatit (Апатит) (Kirovsk) - výroba koncentrátu apatitu. * Kandalakšský hliníkový závod (Кандалакшский алюминиевый завод) (Kandalakša) - výroba hliníku. +more * Kolská společnost pro těžbu a zpracování barevných kovů (Кольская ГМК) (Mončegorsk, Zapoljarnyj) -výroba niklu, výroba mědi, kyseliny sírové. * Murmanské síťové loďstvo (Мурманский траловый флот) (Murmansk) - produkce ryb.

Energetika

Výrobu elektrické energie zabezpečuje Kolská atomová elektrárna a hydroelektrárny na řekách Tuloma (podvodní), Niva, Paz, Kovda a Voroňja. Dále se zde nachází Kislogubská přílivová elektrárna.

Od roku 2019 je ve výstavbě tzv. Kolská větrná farma, která bude dokončena v polovině roku 2022 a bude se skládat z 57 větrných turbín. Bude to největší arktická větrná elektrárna.

Kolská hlubinná sonda

Unikátním objektem na území Murmanské oblasti je Kolská hlubinná sonda. Její hloubka převyšuje 12 km.

Turistika

V poslední době nabývá na významu ekologická turistika. Jsou to především zahraniční turisté, kteří si přejí strávit dovolenou v místech, kam dosud nevstoupila noha člověka (např. +more chata u Jokaňgy).

Doprava

Silnice

Oblastí prochází federální silnice M-18 (Kola) ze Sankt Petěrburgu přes Petrozavodsk, Murmansk na hranice s Norskem dlouhá 1068 km.

Celkem je v oblasti 2566 km silnic, z toho 2472 km s tvrdým povrchem, včetně II kategorie (106 km), III kategorie (628 km).

Železnice

Oblastí prochází železniční trať ze Sankt Petěrburgu do Murmansku (Murmanská železniční magistrála) s odbočkami do Kovdoru, Mončegorsku a Nikelu. Silná je nákladní doprava, v osobní převažuje dálková. +more Na některých vedlejších tratích není osobní doprava provozována.

Nerostné bohatství

Mezi základní nerosty těžené v oblasti patří apatit. Prakticky všechen apatit (cenná surovina pro tvorbu fosforového substrátu) se těží v Murmanské oblasti.

Na druhém místě je to pak železná ruda (10% ruské těžby) a rudy mědi a niklu. Také se těží ropa v šelfu Barentsova moře.