Muzeum východních Čech

Muzeum východních Čech v Hradci Králové je krajská muzejní instituce sídlící v Hradci Králové. Zřizovatelem této příspěvkové organizace je aktuálně Královéhradecký kraj (2021).

V minulosti vystřídalo muzeum více zřizovatelů (město, kraj) a zejména názvů: Městské historické muzeum a Městské průmyslové muzeum pro severovýchodní část Království českého, Krajský vlastivědný ústav (od 1959), Krajské vlastivědné muzeum Zdeňka Nejedlého, Muzeum Zdeňka Nejedlého, Krajské muzeum východních Čech (1974-90, tehdy sloučeno s muzeem v Pardubicích). Současný název platí od roku 1991.

Muzeum má tři tematická sbírková oddělení - archeologické, historické a přírodovědecké. K tomu od roku 1993 spravuje Památník bitvy 1866 na Chlumu u Hradce Králové s Muzeem války 1866 a rozhlednou Chlum, které jsou pobočkou a oddělením muzea.

Muzeum je členem odborných organizací: Asociace muzeí a galerií České republiky (AMG), Český výbor Mezinárodní rady muzeí (ICOM).

V souhrnu muzeum uchovává na dva miliony sbírkových předmětů. Sbírky se dělí na patnáct podsbírek reflektujících široké spektrum zaměření muzea: archeologická, antropologická, militaria, staré tisky a specializovaný fond, numismatika, etnografie, hospodářství a technika, veřejný život a služby, kulturní život, bydlení-odívání, umělecký průmysl, hradecensia, geologická, botanická a zoologická.

Muzeum každoročně pořádá 10 až 15 krátkodobých výstav a organizuje řadu kulturních a společenských akcí. Největší zájem je o tzv. +more Muzejní adventní trhy, kterých se každý rok účastní kolem 10 tisíc lidí.

Muzeum je vědecko-výzkumnou organizací, která organizuje odborné konference a semináře a vydává periodické i neperiodické publikace. Muzeum vydává několik odborných recenzovaných časopisů. +more Jako první z nich začalo vydávat v roce 1958 časopis Práce muzea v Hradci Králové / Acta Musei Reginaehradecensis s. A).

Historie muzea

Počátky muzea

Muzeum bylo v Hradci Králové založeno v roce 1880. Sbírky byly v roce 1884 umístěny do někdejší kaple sv. +more Václava v domě č. 33 na Velkém náměstí. První zpřístupnění pro návštěvníky se konalo v neděli 1. února 1885. O rozvoj muzea a jeho sbírek se v té době zasloužil Ladislav Jan Pospíšil - nakladatel, tiskař a tehdejší náměstek starosty, který se zásadním způsobem rovněž zasadil o zbourání hradeb a rozvoj města. Muzeum se rychle etablovalo, shromažďovalo informace o městě a zároveň intenzivně působilo v oblasti regionálního archeologického výzkumu.

Přelomovým pro další desítky let se stal rok 1896, kdy byla instituce rozdělena na dva samostatné celky: Městské historické muzeum a Městské průmyslové muzeum pro severovýchodní část Království českého. Průmyslové muzeum přesídlilo do Odborné školy pro umělecké zámečnictví. +more Jak průmyslové muzeum, tak zámečnická škola v té době měly společného ředitele -⁠ Ladislava Haněla.

Historické muzeum vytvořilo v prostorách domu na Velkém náměstí expozici věnující se prusko-rakouské válce. Sbírky se však nadále rozrůstaly a dosavadní prostory již přestávaly stačit. +more Proto bylo rozhodnuto o stavbě samostatné muzejní budovy, jejíž podoba vzešla z návrhu Jana Kotěry (více viz níže).

Do nové budovy se na podzim 1913 nastěhovala knihovna a v listopadu téhož roku byl zpřístupněn přednáškový sál. Další aktivity znemožnila první světová válka. +more Sbírky byly instalovány do vitrín teprve na přelomu 20. a 30. let. Díky tomu mohly být zpřístupněny expozice umělecko-průmyslové, historická expozice, síň textilu, lapidárium (v suterénu) a také památky z 1. světové války. Průmyslové muzeum využívalo přízemí s prvním patrem, zatímco druhé patro patřilo historickému muzeu. Roku 1934 muzeum hostilo 15. sjezd Svazu československých muzeí. V letech 1933-41 stál v čele muzea arch. František Tichý, po němž na ředitelském postu následoval dr. František Hejl. V období druhé světové války přišlo o část ze svých sbírek - archiválie spolků a korporací, knihy, sochy, obrazy, památky z první světové války i sbírky Župního pedagogického muzea.

Přírodovědecké muzeum

Přírodovědecké muzeum na Malém náměstí Roku 1939 vzniklo v Hradci Králové Přírodovědecké muzeum Zemědělského ústavu pro kulturní a hospodářské povznesení severovýchodních Čech (samotný ústav vznikl v roce 1934), které získalo prostory ve staré radnici na Malém náměstí. +more Zpřístupněno bylo 2. července toho roku a disponovalo šesti výstavními prostorami. Jednalo se o tzv. "otevřené depozitáře", jimiž návštěvníky s výkladem provázel kustod. K dispozici byl i tištěný průvodce.

Prvním kustodem a ředitelem přírodovědeckého muzea se stal jeden z iniciátorů jeho vzniku Vítězslav František Hlaváč. Muzeum navíc bylo vybudováno zejména na jeho sbírkách (shromáždil přes 10 tisíc předmětů), které přestěhoval z Lázní Bohdaneč. +more Mezi další významné osobnosti, které přispěly tvorbou sbírek, patřili profesor Univerzity Karlovy František Ulrich zaměřující se na mineralogii, mykolog František Smotlacha i botanici K. Prokeš, V. Kavka, K. Krčan, E. Hadač či B. Válek. Do sbírek muzea se dostaly petrografická sbírka veterinárního rady J. Soukupa, kolekce motýlů někdejšího okresního hejtmana J. Wolfa i sbírky exotických motýlů a vycpanin vrchního soudního rady I. Srdínka. Právě Srdínkova kolekce se v 50. letech 20. století stala předlouhou pro 36 akvarelů s motýlí tematikou místního malíře Otakara Řípy.

Činnost muzea byla negativně ovlivněna okupací. V roce 1941 zmíněný Zemědělský ústav zanikl a přírodovědecké muzeum bylo převzato městem. +more Po druhé světové válce - konkrétně v roce 1946 - došlo ke sloučení Městského přírodovědeckého muzea s Městským uměleckoprůmyslovým muzeem do jedné organizace. Po druhé světové válce se proti Hlaváčovi postavil jeden z představitelů města a v roce 1947 situace vyústila v Hlaváčovo odvolání z funkce ředitele. Navíc následně proběhl spor o jeho sbírky.

V letech 1947 až 1957 byl hlavní postavou přírodovědeckého muzea RNDr. , PhDr. +more Vladimír Balthasar, Dr. Sc, entomolog, který byl vůbec prvním profesionálním muzejním pracovníkem v historii organizace. Balthasar se externě stal ředitelem tohoto muzea. V roce 1951 vzniklo při reorganizaci přírodovědecké oddělení, jehož se stal vedoucím (ředitelem) a zároveň zástupcem ředitele celé krajské organizace. Vzhledem ke svému zaměření se intenzivně věnoval budování entomologických sbírek a regionálnímu výzkumu Orlických hor. V muzeu působil do 30. 6. 1957, kdy odešel do důchodu.

Další fáze profesionalizace proběhla v letech 1957-1964, kdy bylo přírodovědecké oddělení vedeno dalším entomologem - RNDr. Adolfem Čejchanem. +more Ten se mj. zasloužil o vydávání odborného časopisu (Acta Musei Reginaehradecensis / Series A: scientiae naturales) a systematické rozšiřování odborné knihovny.

Zatímco zpočátku bylo přírodovědné muzeum spíše sbírkou rarit a kuriozit, od konce 60. let již jasně převládala snaha o systematické sbírky geologické, botanické, zoologické i speciální entomologické. +more Až do roku 1957 však byly vystavovány v budově někdejší radnice na Malém náměstí. V letech 1971-86 byla dokonce v Kotěrově budově instalována expozice „Příroda severovýchodních Čech“, která v té době patřila v Československu k průkopnicky pojatým přírodovědným expozicím. Odborné přírodovědné pracoviště však stále působilo na Malém náměstí. Z něj se do Gayerových kasáren přestěhovalo až v roce 1993.

V roce 2019 byla u příležitosti 80. výročí založení přírodovědeckého muzea uspořádána výstava a vydána publikace s názvem Příroda z depozitářů.

Organizační změny od 50. let 20. století

Mezitím se měnil zřizovatel muzea. V roce 1959 se z městské instituce stala instituce krajská, a navíc oficiálně i vědecké odborné pracoviště. +more Vzniklo například archeologické pracoviště, díky němuž mohlo být navázáno na tradici archeologických výzkumů z dob Ludvíka Domečky. Ovšem i její název, struktura a zaměření se v průběhu času proměňovaly (např. Krajský vlastivědný ústav (od 1959), Krajské vlastivědné muzeum Zdeňka Nejedlého či Muzeum Zdeňka Nejedlého v 60. letech 20. století). V roce 1969 se z historických sbírek oddělilo archeologické oddělení. Významným milníkem se stalo sloučení s muzeem v Pardubicích v roce 1974, po němž organizace využívala název Krajské muzeum východních Čech. Současný název Muzeum východních Čech v Hradci Králové se využívá od 1. ledna 1991, tedy od osamostatnění Východočeského muzea v Pardubicích. V roce 1993 se součástí muzea stal Památník bitvy 1866 (Muzeum války 1866) na Chlumu u Hradce Králové. V 90. letech bylo muzeum příspěvkovou organizací Ministerstva kultury ČR. Po zřízení krajských úřadů bylo v roce 2001 přeměněno v příspěvkovou organizaci Královéhradeckého kraje.

V roce 1992 získalo muzeum do své správy budovu Gayerových kasáren, kterou začalo využívat jako hlavní vědecko-výzkumné centrum své činnosti. Nejprve byly prostory stavby z konce 19. +more století zrekonstruovány a poté tam muzeum umístilo svá odborná pracoviště - přírodovědecké (v roce 1993 z budovy na Malém náměstí), historické a archeologické. Kromě vlastních depozitářů a kanceláří odborných pracovníků tu fungovalo fotopracoviště, restaurátorské a konzervátorské dílny, i servisní pracoviště. Jednalo se o stěžejní změnu v dějinách muzea, díky níž byly získány tolik potřebné prostory pro statisíce sbírkových předmětů. To umožnilo zásadně proměnit obsah expozic v Kotěrově muzejní budově na Eliščině nábřeží i ji na přelomu 20. a 21. století zrekonstruovat. Od roku 2019 je také budova Gayerových kasáren v generální rekonstrukci.

Ředitelé muzea

Ludvík Domečka (1895-1929), tajemník muzea a ředitel městských úřadů včetně Městského historického muzea * Ing. arch. +more František Tichý (1933-1941) * RNDr. František Hejl (1941-1945) * Ing. arch. František Tichý (1945-1949) * Karel Michl (1950-1958) * PhDr. Jaromír Loužil, CSc. (1958-1960) * PhDr. Vlastimil Květenský, CSc. (1960-1965) * RNDr. Adolf Čejchan (1966-1971) * Milan Koubek (1971-1981) * Jana Stárková (1981-1990) * PhDr. Zdeněk Zahradník (1990-1991) jako zastupující * RNDr. Petr Rybář (1990-1994) * PhDr. Zdeněk Zahradník (1994-2010) * Mgr. Naďa Machková Prajzová, Ph. D. (2011-2017) * doc. Mgr. Petr Grulich, Ph. D. (od 2017).

Další významné osobnosti v historii muzea

Ladislav Jan Pospíšil * Vítězslav František Hlaváč * Vladimír Balthasar * Karel Lohniský

Budovy

Historická budova muzea, Hradec Králové, Eliščino nábřeží * Gayerova kasárna, Hradec Králové * Muzeum války 1866, Chlum

Historická budova muzea

Muzeum sídlí v secesní muzejní budově, postavené v letech 1909 až 1913 architektem Janem Kotěrou na městském nábřeží (Eliščino nábřeží). Jedná se o architektovo vrcholné dílo a jednu z nejvýznamnějších památek české moderny vůbec.

Budova muzea je památkově chráněna od roku 1958. V roce 1995 byla budova vzhledem k zásadnímu postavení ve vývoji české architektury prohlášena národní kulturní památkou. +more Budova muzea v areálu Gayerových kasáren.

Budova v areálu Gayerových kasáren

Novorenesanční původně armádní budova pochází z let 1897-1898. Od roku 1992 slouží muzeu primárně pro vědecko-výzkumné potřeby. +more Jsou zde umístěny kanceláře většiny zaměstnanců a depozitáře pro většinu předmětů. V letech 2019-2021 prošla budova rozsáhlou rekonstrukcí.

Činnosti

Muzeum plní v hlavní činnosti několik aktivit.

* výstavní a vzdělávací - stále expozice, výstavy, akce pro veřejnosti * sbírkotvorná * vědecko-výzkumná - muzeum je zapsáno v seznamu výzkumných institucí (na základě rozhodnutí MŠMT), publikační aktivity * odborná expertní - pracovníci muzea zajišťují expertní a recenzní posudky, odborná vyjádření pro orgány státní správy a samosprávy, památkovou terénní činnost, mykologickou poradnu, regionální pracoviště pro tradiční lidovou kulturu, knihovny

Stálé expozice

Stálé expozice v minulosti

V 60. letech 20. století byla v muzeu instalována expozice feudalismu a kapitalismu.

Přírodovědecká expozice v 70. a 80. letech

V roce 1968 začala být instalována stálá expozice přírodovědného zaměření. Kvůli problémům se střechou však byly práce zastaveny a teprve po zajištění nezbytných oprav byla za šest týdnů roku 1971 dokončena. +more V prosinci toho roku byla zpřístupněna na tu dobu moderní přírodovědecká expozice představující geologii, botaniku i zoologii. Menší část byla věnována tématu ochrany přírody. Je považována za příklad zlomového moderního pojetí. Zaujímala plochu 200 m2. Instalována byla ve dvou výstavních sálech. V provozu byla do roku 1986.

Historické expozice v minulosti

V roce 1973 také fungovala expozice Nových dějin a současnosti 1850-1972. O rok později vznikla expozice Století proměn (k vidění v letech 1974 až 1989).

V roce 1990 byla zpřístupněna výstava Královéhradecká vojenská pevnost a k vidění byla až do 18. května 1999. +more Automobil Start v dřívější historické expozici.

Historické expozice před rekonstrukcí výstavní budovy (do 2017)

Královské město nad soutokem - od nejstarších dějin osídlení Královéhradecka přes vznik města po založení biskupství (zpřístupněno 18. 5. +more 2009) 2. místo v Národní soutěži Gloria musaealis v kategorii muzejní výstava roku 2009. * Od pevnosti k salónu republiky - architektura města od poloviny 18. století do vypuknutí druhé světové války: vznik bastionové pevnosti (inovace v roce 2016 - expozice Pevnost královéhradecká) + urbanismus v první třetině 20. století (zpřístupněno 2008).

Stálé expozice v současnosti

Historická expozice "Cesty města"

Expozice K salonu republiky Expozice "Cesty města" je historickou expozicí zaměřenou na dějiny města Hradce Králové. +more Její výstavba probíhala od ledna 2021. K dokončení mělo dojít v červnu 2021, po němž měl následovat zkušební provoz. Návštěvnický provoz byl na jaře 2021 očekáván od října 2021. Nakonec k otevření expozice došlo v pátek 3. 12. 2021 v 10 hodin.

Expozice je rozdělena do tří částí ve čtyřech výstavních sálech:

* K městu českých královen - 13. až 16. +more století - urbanistická výstavba města s modelem středověkého Hradce Králové, řemesla (1 sál) - 2. podlaží * K pevnosti - 17. století až 1866 (prusko-rakouská válka) období bastionové barokní vojenské pevnosti (1 sál) - 2. podlaží * K Salonu republiky - od prusko-rakouské války do poloviny 40. let 20. století (2 sály) - 3. podlaží.

Muzeum války 1866

V Muzeu války 1866

Stálou historickou expozici věnující se prusko-rakouské válce a bitvě u Hradce Králové v roce 1866 má MVČ u osady Chlum, kde proběhlo centrální střetnutí. Nová expozice od roku 2012.

Stálé expozice v přípravě a plánech

Přírodovědecká expozice * Archeologická expozice (Příběh krajiny, Příběh kultury, Příběhy lidí)

Výstavy

Výstavy v budově muzea

Výstavy v budově muzea v letech 2022-2024

Míla Fürstová: Taj jemnosti aneb Návraty domů (5. 4. +more - 27. 10. 2024) * Studentský design (25. 3. - 10. 4. 2024) - výstava 32. ročníku celostátní soutěžní přehlídky prací žáků a studentů středních a vyšších odborných škol s výtvarnými a uměleckořemeslnými obory * ASILI WATU - přírodní národy Afriky (1. 3. - 30. 4. 2024) - fotografická výstava v kavárně Muzeum * Co nenašli archeologové (8. 2. 2024 - 24. 3. 2024) - fenomén amatérských spolupracovníků východočeských archeologů napříč časem * Kouzlo hraček (10. 11. 2023 - 3. 3. 2024) * Merch, brandové předměty (30. 6. - 3. 9. 2023) * Památky prusko-rakouské války 1866 (30. 6. - 24. 9. 2023) * Jan Žižka - husité ve východních Čechách (23. 6. 2023 - 21. 4. 2024, prodlouženo do 5. 5. 2024) Výstava zachycuje průběh husitství ve východních Čechách. Kromě vojenství (ukázky zbraní jako palcát či pavéza) se instalace věnuje každodennosti (vybavení domácnost) a významu hnutí ve výtvarné kultuře (např. výjevy na kamnových kachlích). Výstava zároveň zachycuje husitství z pohledu umělců 19. a 20. století a jejich obrazů, grafik či soch. Soubor:JAN ŽIŽKA fotodokumentace 001. jpg|alt= Soubor:JAN ŽIŽKA fotodokumentace 010. jpg|alt= Soubor:JAN ŽIŽKA fotodokumentace 021. jpg|alt= Soubor:JAN ŽIŽKA fotodokumentace 016. jpg|alt=.

* Sto let je jen začátek, Český rozhlas 1923-2023 (19. 5. +more až 25. 6. , prodlouženo do 3. 9. 2023) * Detaily moderní architektury Hradce Králové na fotografiích Jiřího Zikmunda (12. 5. - 25. 6. 2023).

Vystaven je výběr 37 snímků architektonických detailů královéhradecké moderní architektury. Fotografie vznikaly jako součást dokumentace moderní architektury v Hradci Králové zpracovávané v rámci projektu Královéhradecký architektonický manuál (KAM), který nabízí databázi, dokumentaci a procházkové stezky po moderní architektuře města.

* Doteky Afriky (28. 4. - 3. 9. 2023)

Výstava prezentuje fotografie Martina Veselého a jeho dcery Anežky Veselé. Snímky zachycující tlapky a srst afrických zvířat byly pořízené v Zoo Dvůr Králové nad Labem. +more Součástí výstavy jsou i exponáty z přírodovědného oddělení MVČ a zápůjčky ze Zoo Dvůr Králové. Tyto předměty slouží jako edukační nadstavba výstavy pro rodiny s dětmi i školní skupiny. Zapojeny jsou taky audiovizuální prvky ve formě interaktivní projekce mapy Afriky a dotyková obrazovka s databází zvuků zvířat. Návštěvník má možnost využít haptických předmětů - odřezků kůží zvířat, kopyta zebry a rohu antilopy.

* Já, UPÍR, přistání povoluji! (2. 12. 2022 - 23. 4. 2023)

Výstava zachycující československé vojenské letectvo v Hradci Králové a Pardubicích v letech 1945-1992. První ucelená výstava na toto téma. +more * Četnické humoresky v Salonu republiky (15. 10. 2022 - 26. 3. 2023) Nejrozsáhlejší výstava věnovaná četnictvu v Česku již v názvu odkazuje na úspěšný televizní seriál, pro jehož děj a postavy jako inspirace posloužili četníci v Hradci Králové a okolí. Výstava porovnává hrdiny seriálu s jejich reálnými předobrazy a ukazuje fungování četnictva (primárního bezpečnostního sboru) za první republiky. * Život je teď 2022 - výstava fotografií (24. 6. - 28. 8. 2022) Výstava představuje fotografie seniorů z domova důchodců ve Dvoře Králové nad Labem v prostředí Národního hřebčína Kladruby nad Labem. Jedná se o výsledek čtvrtého ročníku projektu. V prvním ročníku vznikly fotografie přímo v domově důchodců, při druhém ročníku v Základní kynologické organizaci ve Dvoře Králové n. L a třetí ročník proběhl v prostorách Safari Parku Dvůr Králové. * Měnící se svět - výstava sezony (17. 6. 2022 - 12. 11. 2023) Archeologická výstava Měnící se svět nese podtitul Poslední lovci a první zemědělci (nejen) ve východních Čechách a zaměřuje se zejména na období doby kamenné, resp. její výsek (mezolit a neolit včetně tzv. neolitické revoluce). Výstava je rozdělena do čtyř částí a umístěna v Galerijním sále. Součástí jsou rovněž promítané 3D modely tehdejšího osídlení a krajiny * Marek Zákostelecký L+, souborná výstava loutek kostýmů a scénografie (1. 4. - 28. 8. 2022) Výstava představuje souborné dílo divadelního scénografa a režiséra Marka Zákosteleckého. Je možné zhlédnout loutky, kostýmy, scénografii, ale i užité grafiky, ilustrace a volnou tvorbu, které byly určeny především dětskému divákovi. Průřez prací Marka Zákosteleckého mapuje jeho více než třicetiletou tvorbu, která je z větší části spojena s Divadlem Drak v Hradci Králové. * Mistři svého řemesla (25. 3. - 26. 6. 2022, výstava prodloužena do 28. 8. 2022) Výstava navazuje na dvacáté výročí ocenění v oblasti tradičních lidových řemesel s názvem Mistr tradiční rukodělné výroby Královéhradeckého kraje (do roku 2017 Zlatý kolovrat), které uděluje Rada Královéhradeckého kraje od roku 2002. Kromě oceněných mistrů se soustředí také na materiály, s nimiž se v rozmanitých řemeslech pracuje - dřevo, kov, pletiva, sklo, textil, hlína a pečivo. * Ke kořenům - Ukrajina krojů a tradic (22. 3. - 29. 5. 2022) Benefiční výstava reprezentuje lidové kroje jednotlivých ukrajinských regionů z přelomu 19. a 20. století na fotografiích. Stranou nezůstaly ani nejvýznamnější liturgické a lidové svátky této země a také světové kulturní dědictví UNESCO, nacházející se na území Ukrajiny. Součástí výstavy je rovněž stručný přehled základních mezníků dějin ukrajinské státnosti. * Spoušť plná života - příroda míst narušených člověkem (18. 3. - 18. 9. 2022) Výstava Spoušť plná života Výstava představuje krajinné prvky, jako jsou lomy, pískovny, výsypky nebo odkaliště, kde je vnímán vliv člověka většinou negativně. Zde jsou ale představeny jako pozoruhodná místa k životu pro vzácné organismy. Rozmanitost narušených ploch, jejich oživení a různé osudy jsou ukázány na 15 konkrétních příkladech. Největší pozornost je věnována lomu Rožmitál u Broumova. * Plechová abstrakce (16. 2. - 3. 4. 2022).

Přehled výstav z let 2017 až 2021

KOMenský v KOMiksu: Kreslený život „Učitele národů“ (16. 7. +more - 31. 12. 2021) * Císař umění (10. 6. - 6. 11. 2021) * Rudolf II. Umění pro císaře (28. 5. - 7. 11. 2021) - hlavní sezónní výstava s představením běžně nepřístupných výtvarných děl (zejména ze soukromých sbírek) od dvorních umělců císaře Rudolfa II. , např. Hanse von Aachen, Bartholomea Sprangera, Matthiase Gundelacha, Josepha Heintze staršího, Roelandta Saveryho, Pietera Stevense, Dircka de Quade van Ravesteyn, Adriana de Vries, Aegidia Sadelera a Lucase van Valckenborch. * Poklady spolupráce - Když archeologie spojí síly s veřejností (5. 3. - 5. 9. 2021) * Století Karla Otčenáška (4. 12. 2020 - 6. 6. 2021) * Pražský groš - příběh nejslavnější české mince (10. 10. 2020 - 6. 6. 2021) * 1920-2020: století čsl. ústavnosti a demokratické armády (1. 8. 2020 - 1. 11. 2020) * SKLOLETÍ / 100 let sklářské školy v Železném Brodě (3. 7. 2020 - 25. 10. 2020) * Uprostřed Koruny české: Gotické a raně renesanční umění východních Čech (1250-1550) (7. 2. 2020 - 28. 6. 2020) * Okolo Hradce aneb Hradečáci na kole (1. 11. 2019 - 22. 3. 2020) * Kdo, když ne my, kdy, když ne teď (1. 11. 2019 - 5. 1. 2020) * Příroda z depozitářů - 80 let Přírodovědeckého muzea v Hradci Králové (1. 11. 2019 - 5. 1. 2020) * Operace Barium - 2. světová válka a Královéhradecko (1. 11. 2019 - 5. 1. 2020) * Tajemství ptačí sekery - raný středověk v jednom nálezu (1. 11. 2019 - 12. 1. 2020) * Muzejní nostalgie. 110 let budovy ve fotografii (19. 1. 2018 - 4. 3. 2018) * Houby živé, jedlé i jedovaté (5. 10. 2017 - 8. 10. 2017) * Královéhradecké regulační plány (30. 6. 2017 - 5. 11. 2017) * O motýlech a lidech (19. 5. 2017 - 24. 9. 2017) * Echoes - 100 let finského regionu a architektury (10. 5. 2017 - 18. 6. 2017) * Zemanský - paintings (27. 4. 2017 - 30. 6. 2017) * Velká vizita (24. 3. 2017 - 5. 11. 2017) - výstava o zdravotnictví a sociálně zdravotní péči v Hradci Králové * České loutkové divadlo třikrát jinak (10. 3. 2017 - 2. 4. 2017) * Fosilie Michala Potůčka (27. 1. 2017 - 23. 4. 2017) * Fashion, Dominika Cyprová (7. 1.

V roce 2016 procházela rekonstrukcí Galerie moderního umění v Hradci Králové, její předměty byly vystavovány v Muzeu východních Čech

Po většinu let 2018 a 2019 byla historická výstavní budova v rekonstrukci, a tak v ní neprobíhaly výstavy.

Online výstavy

Kvůli pandemii nemoci covid-19 bylo muzeum značnou část sezóny 2021 pro veřejnost uzavřeno. Pracovníci muzea proto připravili online digitální možnosti prohlídky výstav:

* 4 panoramatické prohlídky výstav (fyzicky instalovaných) ** 1920-2020: století čsl. ústavnosti a demokratické armády ** SKLOLETÍ / 100 let sklářské školy v Železném Brodě ** Uprostřed Koruny české (kulturní památky východních Čech ** Okolo Hradce aneb Hradečáci na kole * 3 online výstavy ** Vánoční ozdoby ** Svoboda přišla v máji - u příležitosti 75. +more výročí května 1945 ** Architekt Josef Gočár a Hradec Králové - u příležitosti 140. výročí architektora narození a 75. výročí jeho úmrtí * 4 multimediální digitální exkurze (kombinace výstavy a virtuální prohlídky vybraného místa) ** Malá procházka penězi napříč staletími ** Přírodověda v roušce ** Výlet za fosiliemi mladších prvohor ** Konzervátorské dílny.

Výstavy mimo prostory muzea

Muzeum také zajišťuje výstavní činnost mimo své vlastní výstavní prostory. Výběr z těchto výstav:

* Osudové listopady (14. 11. +more 2019 - 31. 12. 2019) - Lékařská fakulta UK v Hradci Králové * Papírová zeď 1989-2019 (11. 11. 2019 - 18. 11. 2019) - Ulrichovo náměstí v Hradci Králové * Velká cena Hradce Králové (16. 9. 2019 - 29. 9. 2019) - Ulrichovo náměstí v Hradci Králové * Od mnichovské dohody k protektorátu (1. 2. 2019 - 1. 3. 2019) - Galerie Suterén, Infocentrum města Hradec Králové * Čest práci, paní učitelko. Československé školství v proměnách 20. století (14. 12. 2018 - 27. 1. 2019) - Galerie moderního umění v Hradci Králové * Hradec Králové v dramatických letech 1968/1969 (28. 11. 2018 - 31. 1. 2019) - Univerzita Hradec Králové * Pod mořskou hladinou (29. 6. 2018 - 23. 9. 2018) - Galerie moderního umění v Hradci Králové - mimo výstavní budovu muzea kvůli rekonstrukci * Lide československý. Tvůj odvěký sen se stal skutkem (18. 10. 2018 - 2. 12. 2018) - Galerie moderního umění v Hradci Králové - mimo výstavní budovu muzea kvůli rekonstrukci * Houby (5. 10. 2018 - 6. 10. 2018) - zámek Pardubice - mimo výstavní budovu muzea kvůli rekonstrukci.

Sbírky

Mykologické položky Karla Čížka ve sbírkách Muzea východních Čech Nejpočetnější jsou entomologické sbírky, které patří k nejrozsáhlejším v Česku, a to hned po "zemských muzeích", tedy Národním muzeu v Praze, Moravském zemském muzeu v Brně a Slezském zemském muzeu v Opavě. +more Zasloužili se o to zejména entomologové Vladimír Balthasar a Adolf Čejchan, když působili jako vedoucí pracovníci této instituce. V roce 1990 čítaly na 350 tisíc záznamů a ještě v průběhu 90. let 20. století se dostaly na hodnotu přes půl milionu kusů.

Přírodovědecké sbírky mj. obsahují jeden z největších mykologických herbářů v Česku, jehož součástí jsou i sbírky mykologa Karla Čížka. +more Do mykologických sbírek patří také soubor kreseb a náčrtů s rukopisem monografie Zdeňka Schaefera.

Stav sbírek v roce 2022

Ke konci roku 2022 bylo evidováno 2 299 947 sbírkových předmětů s celkem 455 572 evidenčními čísly. Jejich členění dle jednotlivých podsbírek zobrazuje tabulka. +more

Stav sbírek v roce 2021

Ke konci roku 2021 bylo evidováno 2 191 580 sbírkových předmětů s celkem 441 133 evidenčními čísly. Jejich členění dle jednotlivých podsbírek zobrazuje tabulka. +more

Stav sbírek v roce 2020

Ke konci roku 2020 bylo evidováno 2 136 273 sbírkových předmětů s celkem 418 542 evidenčními čísly. Jejich členění dle jednotlivých podsbírek zobrazuje tabulka. +more

Stav sbírek v roce 2019

Ke konci roku 2019 bylo evidováno 1 775 440 sbírkových předmětů s celkem 408 316 evidenčními čísly. Jejich členění dle jednotlivých podsbírek zobrazuje tabulka. +more

Stav sbírek v roce 1973

Stav sbírek v roce 1973 zachytila publikace Muzea, galerie a památkové objekty v ČSR.

Přírodovědecké sbírky

mineralogické:12 tisíc ks, převážně ze SV Čech, paleontologické, petrografické, geologické, * botanické: 16 tisíc vyšších rostlin * zoologické: ** entomologické: 61 700, z toho brouci (Coleoptera) 47 000, motýli (Lepidoptera) 4 000, blanokřídlí (Hymenoptera) 6 000, ploštice (Heteroptera) 3 000 ** Hlaváčova sbírka měkkýšů (110 000) ** obratlovci: ryby (4 700), ptáci (2 000), plazi, obojživelníci

Historické sbírky

prehistorické (120 000; archeologický výzkum ve spolupráci s Archeologickým ústavem ČSAV v Praze) * středověká keramika a železa * iluminované kancionály české i latinské z 15. až 18. +more století * literární a hudební archiv včetně rukopisů hudebních skladeb z 16. až 18. století (10 tisíc položek) * numismatické (40 tisíc) * národopisné * kulturní historie města * sklo, keramika, umělecký průmysl * sbírka zbraní se zaměřením na prusko-rakouskou válku 1866.

Knihovny

30 tisíc svazků, 1500 brožovaných, 4000 separátů

Fotoarchiv

25 tisíc fotografií, 50 tisíc negativů

Vědecko-výzkumné projekty

Projekty řešené v roce 2019:

Archeologická témata

Středověké město ve východních Čechách * Zpracování eneolitické kamenné broušené industrie staré sbírky Muzea východních Čech v Hradci Králové * Vyhledávání, mapování a výzkum lokalit starší doby kamenné ve východních Čechách * Germánské osídlení východních Čech * Královéhradecko na přelomu střední a mladší doby bronzové

Historická témata

Závěr mincovnictví denárového období ve světle depotu z Rybné nad Zdobnicí * Sbírka skleněných negativů v Muzeu východních Čech v Hradci Králové * Reedice prací Ignáta Herrmanna "V pevnosti" a "Něco ze vzpomínek hradeckých" * Školní obrazy ve sbírce Muzea východních Čech v Hradci Králové * Podnikatelská rodina Sehnoutka-Steinský a jejich odkaz ve východočeském regionu * Kulturně-společenský život na Královéhradecku v 19. a 20. +more století - Historie ochotnických divadelních spolků * Josef Škoda - hradecký sochař * Prusko-rakouská válka 1866 * Současný stav lokací obranných bojů česko-slovenské branné moci a Stráže obrany státu s maďarskými a polskými teroristy a jednotkami Honvédu v říjnu a listopadu 1938 a lednu a březnu 1939 * Ferdinand II. Tyrolský * Zbrojnice ze zámku Opočno-zbrojnice ze sbírky Colloredo-Mannsfeldů.

Přírodovědecká témata

Březhradské písčiny - entomofaunistický průzkum lokality v letech 2018 a 2019 * Tektonika východních části české křídové pánve * Hnízdní biologie ptáků v přirozených stromových dutinách * Lignikolní druhy vybraných lužních lokalit Podunajské nížiny * Biodiverzita pavučinců (Cortinarius) ve východních Čechách * Výzkum a dokumentace rodu Taraxacum se specializací na sect. Palustria * Paprskoploutvé ryby permokarbonských pánví Českého masivu a jejich vztahy k fauně dalších evropských permokarbonských pánví

Knihovny

Součástí muzea je také knihovna, do roku 2021 rozdělená tematicky na dvě knihovny. Knihovna je součástí muzea od jeho počátku v roce 1896. +more Nejprve byla umístěna v budově bývalé odborné zámečnické školy. Od 1913 v budově muzea na Eliščině nábřeží. Základem bylo 213 svazků odborné literatury.

Společenskovědní knihovna

Knihovna je veřejně přístupná a evidována jako základní knihovna se specializovaným knihovním fondem. Zaměřuje se na historická témata česká a regionální a úžeji oborově zaměřené publikace odpovídající zaměření muzea jako takového (numismatika, archeologie, architektura, umění, muzejnictví, etnografie, řemesla a válka 1866. +more Služby jsou k dispozici pouze k prezenčnímu studiu.

V roce 1976 obsahovala asi 25 tisíc knihovních jednotek a odebírala 162 časopiseckých titulů.

Ke konci roku 2019 obsahovala 46 313 knihovních jednotek.

Knihovna se do roku 2022 nacházela v historické budově muzea na Eliščině nábřeží, poté byla přesunuta do opravené muzejní budovy v Gayerových kasárnách.

Přírodovědecká knihovna

Knihovna je veřejně přístupná a evidována jako základní knihovna se specializovaným knihovním fondem - zaměření na přírodovědecké obory jako je mykologie, botanika, zoologie, mykologie, geologie, paleontologie či entomologie).

Základem fondu je knihovna někdejšího přírodovědeckého muzea, které bylo připojeno k městskému historickému muzeu v roce 1946. Dnes se jedná o součást přírodovědeckého oddělení. +more Do roku 1993 byla umístěna v budově oddělení na Malém náměstí. Následně došlo k přesunu do Gayerových kasáren, kde sídlila až do počátku rekonstrukce objektu a poté opět po dokončení rekonstrukce.

Ke konci roku 2019 obsahovala 21 580 jednotek, z toho 6 437 monografií a 15 143 časopisů (cca 700 různých periodik).  

Ke konci roku 2020 obsahovala 21 690 jednotek, z toho 6 441 monografií a 15 249 časopisů.

Časopisy

Muzeum vydává několik odborných periodik i informační měsíčník.

Ocenění

Gloria musaealis

Gloria musaealis je národní soutěží muzeí. První ročník proběhl v roce 2003 s hodnocením za rok 2002. +more Tehdy nejlépe ze soutěže vyšly Vojenský historický ústav Praha a právě Muzeum východních Čech v Hradci Králové, které si odnesly po dvou cenách.

* 2020 - Cena Českého výboru ICOM - výstava „Uprostřed Koruny české: Gotické a raně renesanční umění východních Čech (1250-1550)“ * 2013 - II. místo v kategorii Muzejní výstava roku - výstava „Kotěra. +more Po stopách moderny…“; * 2009 - II. místo v kategorii Muzejní výstava roku - stálá expozice „Královské město nad soutokem“ (zpřístupněno 18. 5. 2009); * 2006 - Cena Gloria musaealis v kategorii Muzejní výstava roku - výstava „Chladná krása plátové zbroje“; * 2002 - III. místo v kategorii Muzejní výstava roku - výstava „Jan Kotěra 1871-1923, zakladatel moderní české architektury“; * 2002 - Cena Gloria musaealis v kategorii Muzejní publikace roku - publikace „Fotoalbum města Hradce Králové 1918-1945“.

Stavba roku Královéhradeckého kraje

2020 - čestné uznání - revitalizace Kotěrovy budovy Muzea východních Čech v Hradci Králové

Výroční ceny města Hradce Králové

2021 - laureát ceny Hradecká múza (významné kulturní počiny) - nová historická expozice Cesty města.

Ocenění odborných zaměstnanců

2005 - laureát ceny Hradecká múza (významné kulturní počiny) - Radek Bláha, archeolog * 2005 - laureát ceny Primus Inter Pares (výjimečné, dlouhodobé výsledky v oblasti kultury, vědy, výchovy či sportu) - Zdena Lenderová, etnografka

Návštěvnost

Návštěvnost Muzea východních Čech v Hradci Králové se skládá z návštěvnosti v hlavní historické budově, v Muzeu války 1866, rozhledny Chlum a dalších akcí. Pozitivně byla ovlivněna novými expozicemi či výročím 150 let od prusko-rakouské války a bitvy u Hradce Králové, naopak negativně uzavřením historické budovy z důvodů rekonstrukce. +more

Naučné stezky

Muzeum spravuje také tři naučné stezky, které se týkají bitvy u Hradce Králové, resp. prusko-rakouské války 1866:

* NS Centrální bojiště Chlum * NS Les Svíb * +more_1866_-_ústup_rakouské_armády'>NS Bitva u Hradce Králové 3. 7. 1866 - ústup rakouské armády.

Poslední jmenovaná spojuje historickou budovu a Muzeum války 1866 na Chlumu.

Odkazy

Reference

Literatura

KARASOVÁ, Daniela. Jan Kotěra, 1871-1923: the founder of modern Czech architecture. +more Prague: Municipal House, 2001, 411 s. . * ŠICHANOVÁ, Barbora. Jan Kotěra: Muzeum východních Čech v Hradci Králové [online]. Brno, 2007 [cit. 2015-04-28]. 43 l. Dostupné z: https://is. muni. cz/th/146731/ff_b/bakalarska_prace. pdf. Bakalářská diplomová práce. Masarykova univerzita.

Související články

Historická budova Muzea východních Čech * Seznam národních kulturních památek České republiky

Externí odkazy

[url=http://www. muzeumhk. +morecz/historie-stavby. html]Historie stavby muzea v HK[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20150924032440/http://www. hradeckralove. org/urad/mestske-historicke-a-prumyslove-muzeum]Městské historické a průmyslové muzeum[/url].

Kategorie:Muzea v okrese Hradec Králové Kategorie:Dějiny Hradce Králové Kategorie:Kultura v Hradci Králové Kategorie:Organizace v Hradci Králové Kategorie:Muzea založená roku 1880 Kategorie:Příspěvkové organizace Královéhradeckého kraje