Mše v Bolseně

Technology

12 hours ago

Author

Mše v Bolseně, také Bolsenská mše ( Messa di Bolsena) je název renesanční fresky, namalované v Římě v letech 1512-1514 italským renesančním umělcem Raffaelem Santim.

Freska vznikla jako součást výmalby Heliodorovy síně, třetího ze čtyř Raffaelových sálů v Apoštolském paláci ve Vatikánu, kterou u Raffaela objednal papež Julius II. +more Reflektuje události z bolsenského kostela svaté Kristýny, u jejíhož oltáře došlo k eucharistickému zázraku při mešní celebraci kanovníka Vyšehradské kapituly Petra z Prahy.

+more images (4)

Námět a ikonografie

Mše svatá v Bolseně

Při pouti českého kněze Petra z Prahy, kanovníka Vyšehradské kapituly, který si chtěl poutí do Říma v roce 1263 vyprosit osvobození od svých pochybností při transsubstanciaci, došlo v italské Bolseně k církevní události (tzv. Mše v Bolseně, sloužená v kostele svaté Kristýny Bolsenské). +more Během pozdvihování mu hostie v rukou začala krvácet, což uviděli všichni přítomní věřící, a povšimli si, že Kristova krev kape na oltářní menzu, vsákla se do oltářní pokrývky korporálu i do kamenné desky. Případ se stal předmětem církevního i světského zkoumání. ), která vyvracela pochybnosti dotyčného kněze o přítomnosti Krista v hostii. Kněz o tom podal zprávu papeži, který byl právě v blízkém Orvietu. Papež Urban IV. dal celou událost prozkoumat a roku 1264 ustanovil eucharistický svátek pro celou církev. Zavedení svátku zdůvodnil ve své bule Transiturus, kde rozvinul nauku o eucharistii jako oběti i jako hostině. Krátce nato papež zemřel, což rozšíření svátku opozdilo. Až Klement V. na koncilu ve Vienně (1311-1312) zavedení svátku připomenul. Teprve nástupce Klementa V. Jan XXII. zveřejněním buly Transiturus v klementinských dekretáliích se zasloužil o celocírkevní rozšíření Slavnosti Těla a Krve Páně. V letech 1357-1364 Bolsenskou mši zachytil malíř Ugolino di Prete Ilario na freskách v katedrále v Orvietu, tento vzor později použil Raffael Santi právě při malbě Mše v Bolseně v Heliodorově stancii Apoštolského paláce ve Vatikánu. Na tvorbě bohoslužebných textů pro slavnost se významnou měrou podílel teolog sv. Tomáš Akvinský. Klasická nauka o přepodstatnění je obsažena v jeho hymnu Lauda Sion Salvatorem (Sióne chval Spasitele) a dokládá způsob, jakým se složité teologické formulace dostávaly do povědomí křesťanské veřejnosti třeba ve formě umělecky hodnotné poezie. Dalšími texty složenými pro nově vzniklý svátek k užití při liturgii hodin (denní modlitbě církve obsažené v breviáři) a bohoslužbě jsou Adoro te devote, Verbum supernum prodiens (O salutaris hostia), Pange lingua gloriosi corporis mysterium (Tantum ergo) a Sacris solemniis (Panis angelicus).

Pro relikvii zvanou Plátno z Bolseny dal papež vystavět katedrálu Nanebevzetí Panny Marie v Orvietu, kde je korporál s krvavými skvrnami dosud uctíván jako relikvie a v gotickém věžovém relikviáři z let 1333-1337 je vystaven v tamní dómské klenotnici.

Ikonografie

Celebrující kněz je Petr z Prahy. Vpravo klečí papež +more'>Julius II. Čtyři kardinálové jsou Raffaele Riario, Tommaso Riario, Agostino Spinola a papežův synovec Leonardo Grosso della Rovere. Mezi švýcarskými gardisty se nachází autoportrét Raffaela Santiho. Vlevo mezi ženami je portrét nemanželské dcery papeže Julia II. , Felice della Rovere. Ostatní osoby jsou příbuzní papeže Julia II. a dokládají tak jeho kritizovaný nepotismus.

Galerie

File:Raffael 093. jpg|Oltář File:Raffael 092. +morejpg|Papež Julius II. File:Estancia de Heliodoro (Misa de Bolsena), detail. jpg|Felice della Rovere File:Raphael - Mass at Bolsena - Cardinal Raphaele Riario. jpg|Kardinál Rafael Riario File:Raffael 089. jpg|Raffaelův autoportrét (uprostřed) File:Raffael 090. jpg|Tři matky s dětmi.