Nářečí norštiny

Norská nářečí jsou mluvené formy norského jazyka, omezené na určité oblasti Norska. Nářečí mají v Norsku velkou prestiž. Nářeční nebo nářečně zabarvená mluva se často používá v rozhlase, literatuře, divadle apod. Existují literární díla psaná dialektem.

Norská nářečí se dělí do dvou velkých skupin: * východonorská nářečí , kam patří i skupina nářečí Trøndelagu , a * západonorská nářečí , ke kterým náleží i skupina severonorská .

Některá nářečí jsou vzájemně tak odlišná, že nemusí být pro obyvatele jiných oblastí dobře srozumitelná.

Východonorská nářečí mají následující rysy, kterými se liší od západonorských: * Pravidlo rovnováhy: Ve dvouslabičných slovech, jejichž první slabika byla ve staré norštině dlouhá, došlo k redukci druhé slabiky, v Trøndelagu zcela zanikla. U slov s historicky krátkou první slabikou k této redukci/zániku nedošlo. +more Např. v tvarech infinitivu (tzv. „rozštěpený“ infinitiv; viz #Infinitivní formy|Hlavní rysy): < (házet) vs. (číst). * Tzv. „tlusté l“ Retroflexní verberanta| - zvláštní hláska, poziční varianta (alofon) //, vzniklá z původní skupiny /rð/.

Vymezení oblastí

Mapa norských nářečí Mapa norských nářečí : : : :

Západonorská nářečí: * Aust-Agder * Vest-Agder * Rogaland * Sogn a Fjordane * Møre a Romsdal

Severonorská nářečí * Nordland * Troms * Finnmark

Východonorská nářečí * Telemark * Vestfold/Østfold * Akershus * Buskerud * Oppland/Hedmark

Trøndelagská nářečí * Møre a Romsdal * Trøndelag

Hlavní rysy

Infinitivní formy

Jedním z hlavních rozlišujících prvků norských nářečí je zakončení infinitivu. Podle toho, zda se užívá jediné zakončení, nebo více zakončení - tzv. +more rozštěpený infinitiv - se nářečí dělí na východní a západní.

Jediné zakončení (západní nářečí) * -a, např. å vera, å bita, obvyklé na jihozápadě Norska, včetně oblastí kolem Bergenu a Stavangeru; * -e, např. +more å være, å bite, obvyklé v Tromsu, Finnmarku, v oblasti Sogn a Fjordane a Møre a Romsdal, v jižních provinciích a několika dalších oblastech; * bez koncovky, obvyklé v některých oblastech Nordlandu.

Dvě různá zakončení (východní nářečí) * rozštěpený infinitiv, končí buď -a, nebo -e, obvyklé ve východním Norsku; * rozštěpený infinitiv s odpadáním koncovky (nepřízvučného -e), obvyklé v některých oblastech Trøndelagu.

Rozštěpená distribuce koncovek má kořeny ve slabičné délce sloves ve staré severštině. Staroseverská slovesa s krátkou slabikou si zachovala původní koncovky, které byly přízvučné. +more Slovesa s dlouhou slabikou buď koncovku zcela ztratila, nebo jejich zakončení bylo redukováno na -e.

Dativ

V některých nářečích se dochovaly tvary dativu (3. pádu) - původní germánský systém čtyř pádů byl zredukován na dva (nominativ a genitiv), současná norština vyjadřuje syntaktické vztahy převážně pomocí předložek a slovosledu. +more Dativ se ještě někdy používá severně od hlavního města Oslo, v Romsdalu a v okolí Trondheimu. Formy dativu se místně značně liší. Dativ se z nářečí postupně vytrácí, používají ho převážně starší generace.

Tlusté L

Dalším důležitým rysem, který odlišuje východonorská nářečí od západonorských, je existence tzv. „tlustého“ l (retroflexního ). +more Tento jev se vyskytuje ve východním Norsku a v přilehlých oblastech Švédska.

Jedná se o poziční variantu (alofon) //, která vznikla z původní skupiny /rð/. Později nahradila i původní [l] v některých pozicích, např. +more sol (slunce). V některých nářečích se tímto způsobem vyslovuje koncové -rd, např. bord (stůl).

Palatalizace

V severních oblastech, zahrnujících především trøndelagská a severonorská nářečí, se některé souhlásky vyslovují palatalizovaně („změkčeně“): . V oblasti na jih a jihozápad od Trondheimu se tak vyslovují ve všech pozicích, jinde jen v hlavní (přízvučné) slabice

Výslovnost /r/

Ve většině oblastí Norska se vyslovuje přední /r/, alveolární vibranta (jako v češtině). V oblastech jižního a západního Norska s centry Kristiansandem, Stavangerem a Bergenem se však vyslovuje uvulární („ráčkované“) /R/.

Odpadání -r v neurčitých plurálových formách

V některých oblastech odpadá koncové -r v tvarech množného čísla podstatných jmen bez určitého členu. * -r na většině území východního Norska, na jihozápadním pobřeží a na územích severně a východně od Stavangeru; * -r zcela mizí - jižní cíp Norska, pobřeží severně od Bergenu, vnitrozemí u Trondheimu; * -r mizí pouze v některých slovech - pobřeží okolo Trondheimu, většina území severního Norska; * -r zůstává v některých slovech a u pravidelných podstatných jmen ženského rodu - jedna pobřežní oblast v Nordlandu.

Měkké souhlásky

Jako „měkké“ souhlásky se v norštině označuje znělá výslovnost /p, t, k/ jako [b, d, g], např. skip (loď). +more Tato výslovnost je typická pro pobřežní pás mezi Stavangerem a Arendalem v jihozápadním Norsku.

%|Nářečí	%|západonorská	%|severonorská	%|východonorská	%|trøndelagská
left|Tlusté l	left|Ne, s výjimkou Møre a Romsdal	left|Ne, s výjimkou větší části Nordlandu, Bardu a Målselvu	left|Ano, s výjimkou Západního Telemarku	left|Ano
left|Palatalizace	left|Ne, s výjimkou oblasti severně od Sognefjordenu	left|Ano	left|Ne, s výjimkou Hedmarku a oblasti severně od Opplandu	left|Ano
left|Infinitiv	left|E-infinitiv: Agder, Møre a Romsdal A-infinitiv: Rogaland, Hordaland	left|E-infinitiv: v Nordlandu však koncovka odpadá u většiny sloves Rozštěpený infinitiv: Bardu, Målselv	left|Rozštěpený infinitiv: u některých sloves zakončení -a, u jiných -e	left|Rozštěpený infinitiv: u některých sloves zakončení -a nebo -å, u jiných koncovka odpadá
left|Osobní zájmena já my	left| eg/e/i me/mi	left| æg/æ vi/ve	left| jeg/je vi/ve	left|značně rozdílné
left|Slabý ženský rod určitý tvar jednotného čísla klokka (hodiny)	left|Většinou -o/-å (klokko/klokkå), -a v Agderu a Sogn a Fjordane	left|Většinou -a (klokka), kromě Nordlandu, kde se jednotlivá nářečí značně liší	left|-a	left|Většinou -a někdy -o/-å na pobřeží jižně od Trondheimského fjordu
left|Silný ženský rod určitý tvar jednotného čísla boka (kniha)	left|Různé -a (boka) na jihu a severu -o/-å (boko/bokå) -e/-i/-æ/-ei (boke/boki/bokæ/bokei) ve vnitrozemí	left|-a (boka)	left|Většinou -a -e/-i/-æ/-ei v horských oblastech na západě	left|-a
left|Uvulární R	left|Ano, s výjimkou oblasti severně od Sognefjordenu	left|Ne	left|Ne	left|Ne
left|Měkké souhlásky	left|Ano, v Agderkystenu a ve větší části Rogalandu, jinak tvrdé souhlásky	left|Ne	left|Ne	left|Ne

Reference

Literatura

Externí odkazy

Kategorie:Norština