Nářečí norštiny
Author
Albert FloresNorská nářečí jsou mluvené formy norského jazyka, omezené na určité oblasti Norska. Nářečí mají v Norsku velkou prestiž. Nářeční nebo nářečně zabarvená mluva se často používá v rozhlase, literatuře, divadle apod. Existují literární díla psaná dialektem.
Norská nářečí se dělí do dvou velkých skupin: * východonorská nářečí , kam patří i skupina nářečí Trøndelagu , a * západonorská nářečí , ke kterým náleží i skupina severonorská .
Některá nářečí jsou vzájemně tak odlišná, že nemusí být pro obyvatele jiných oblastí dobře srozumitelná.
Východonorská nářečí mají následující rysy, kterými se liší od západonorských: * Pravidlo rovnováhy: Ve dvouslabičných slovech, jejichž první slabika byla ve staré norštině dlouhá, došlo k redukci druhé slabiky, v Trøndelagu zcela zanikla. U slov s historicky krátkou první slabikou k této redukci/zániku nedošlo. +more Např. v tvarech infinitivu (tzv. „rozštěpený“ infinitiv; viz #Infinitivní formy|Hlavní rysy): < (házet) vs. (číst). * Tzv. „tlusté l“ Retroflexní verberanta| - zvláštní hláska, poziční varianta (alofon) //, vzniklá z původní skupiny /rð/.
Vymezení oblastí
Mapa norských nářečí Mapa norských nářečí : : : : |
---|
Severonorská nářečí * Nordland * Troms * Finnmark
Východonorská nářečí * Telemark * Vestfold/Østfold * Akershus * Buskerud * Oppland/Hedmark
Trøndelagská nářečí * Møre a Romsdal * Trøndelag
Hlavní rysy
Infinitivní formy
Jedním z hlavních rozlišujících prvků norských nářečí je zakončení infinitivu. Podle toho, zda se užívá jediné zakončení, nebo více zakončení - tzv. +more rozštěpený infinitiv - se nářečí dělí na východní a západní.
Jediné zakončení (západní nářečí) * -a, např. å vera, å bita, obvyklé na jihozápadě Norska, včetně oblastí kolem Bergenu a Stavangeru; * -e, např. +more å være, å bite, obvyklé v Tromsu, Finnmarku, v oblasti Sogn a Fjordane a Møre a Romsdal, v jižních provinciích a několika dalších oblastech; * bez koncovky, obvyklé v některých oblastech Nordlandu.
Dvě různá zakončení (východní nářečí) * rozštěpený infinitiv, končí buď -a, nebo -e, obvyklé ve východním Norsku; * rozštěpený infinitiv s odpadáním koncovky (nepřízvučného -e), obvyklé v některých oblastech Trøndelagu.
Rozštěpená distribuce koncovek má kořeny ve slabičné délce sloves ve staré severštině. Staroseverská slovesa s krátkou slabikou si zachovala původní koncovky, které byly přízvučné. +more Slovesa s dlouhou slabikou buď koncovku zcela ztratila, nebo jejich zakončení bylo redukováno na -e.
Dativ
V některých nářečích se dochovaly tvary dativu (3. pádu) - původní germánský systém čtyř pádů byl zredukován na dva (nominativ a genitiv), současná norština vyjadřuje syntaktické vztahy převážně pomocí předložek a slovosledu. +more Dativ se ještě někdy používá severně od hlavního města Oslo, v Romsdalu a v okolí Trondheimu. Formy dativu se místně značně liší. Dativ se z nářečí postupně vytrácí, používají ho převážně starší generace.
Tlusté L
Dalším důležitým rysem, který odlišuje východonorská nářečí od západonorských, je existence tzv. „tlustého“ l (retroflexního ). +more Tento jev se vyskytuje ve východním Norsku a v přilehlých oblastech Švédska.
Jedná se o poziční variantu (alofon) //, která vznikla z původní skupiny /rð/. Později nahradila i původní [l] v některých pozicích, např. +more sol (slunce). V některých nářečích se tímto způsobem vyslovuje koncové -rd, např. bord (stůl).
Palatalizace
V severních oblastech, zahrnujících především trøndelagská a severonorská nářečí, se některé souhlásky vyslovují palatalizovaně („změkčeně“): . V oblasti na jih a jihozápad od Trondheimu se tak vyslovují ve všech pozicích, jinde jen v hlavní (přízvučné) slabice
Výslovnost /r/
Ve většině oblastí Norska se vyslovuje přední /r/, alveolární vibranta (jako v češtině). V oblastech jižního a západního Norska s centry Kristiansandem, Stavangerem a Bergenem se však vyslovuje uvulární („ráčkované“) /R/.
Odpadání -r v neurčitých plurálových formách
V některých oblastech odpadá koncové -r v tvarech množného čísla podstatných jmen bez určitého členu. * -r na většině území východního Norska, na jihozápadním pobřeží a na územích severně a východně od Stavangeru; * -r zcela mizí - jižní cíp Norska, pobřeží severně od Bergenu, vnitrozemí u Trondheimu; * -r mizí pouze v některých slovech - pobřeží okolo Trondheimu, většina území severního Norska; * -r zůstává v některých slovech a u pravidelných podstatných jmen ženského rodu - jedna pobřežní oblast v Nordlandu.
Měkké souhlásky
Jako „měkké“ souhlásky se v norštině označuje znělá výslovnost /p, t, k/ jako [b, d, g], např. skip (loď). +more Tato výslovnost je typická pro pobřežní pás mezi Stavangerem a Arendalem v jihozápadním Norsku.
%|Nářečí | %|západonorská | %|severonorská | %|východonorská | %|trøndelagská |
---|---|---|---|---|
left|Tlusté l | left|Ne, s výjimkou Møre a Romsdal | left|Ne, s výjimkou větší části Nordlandu, Bardu a Målselvu | left|Ano, s výjimkou Západního Telemarku | left|Ano |
left|Palatalizace | left|Ne, s výjimkou oblasti severně od Sognefjordenu | left|Ano | left|Ne, s výjimkou Hedmarku a oblasti severně od Opplandu | left|Ano |
left|Infinitiv | left|E-infinitiv: Agder, Møre a Romsdal A-infinitiv: Rogaland, Hordaland | left|E-infinitiv: v Nordlandu však koncovka odpadá u většiny sloves Rozštěpený infinitiv: Bardu, Målselv | left|Rozštěpený infinitiv: u některých sloves zakončení -a, u jiných -e | left|Rozštěpený infinitiv: u některých sloves zakončení -a nebo -å, u jiných koncovka odpadá |
left|Osobní zájmena já my | left| eg/e/i me/mi | left| æg/æ vi/ve | left| jeg/je vi/ve | left|značně rozdílné |
left|Slabý ženský rod určitý tvar jednotného čísla klokka (hodiny) | left|Většinou -o/-å (klokko/klokkå), -a v Agderu a Sogn a Fjordane | left|Většinou -a (klokka), kromě Nordlandu, kde se jednotlivá nářečí značně liší | left|-a | left|Většinou -a někdy -o/-å na pobřeží jižně od Trondheimského fjordu |
left|Silný ženský rod určitý tvar jednotného čísla boka (kniha) | left|Různé -a (boka) na jihu a severu -o/-å (boko/bokå) -e/-i/-æ/-ei (boke/boki/bokæ/bokei) ve vnitrozemí | left|-a (boka) | left|Většinou -a -e/-i/-æ/-ei v horských oblastech na západě | left|-a |
left|Uvulární R | left|Ano, s výjimkou oblasti severně od Sognefjordenu | left|Ne | left|Ne | left|Ne |
left|Měkké souhlásky | left|Ano, v Agderkystenu a ve větší části Rogalandu, jinak tvrdé souhlásky | left|Ne | left|Ne | left|Ne |