Nord Stream

Nord Stream, případně Severní proud ( - Severnyj potok a ), je soustava podmořských plynovodů na dně Baltského moře, které jsou určeny k přepravě zemního plynu z Ruska do Německa. Sestává ze dvou plynovodů - Nord Stream 1 (označovaný též prostě Nord Stream, dříve ) a Nord Stream 2 - z nichž každý má po dvou trubkách. Nord Stream 1 na ruské straně začíná ve Vyborgu nedaleko hranic s Finskem, Nord Stream 2 vede z osady Usť-Luga u estonských hranic. Z moře oba plynovody vycházejí v německém letovisku Lubmin na západním okraji Pomořanského zálivu.

Motivací pro výstavbu plynovodů bylo umožnění dodávek zemního plynu bez tranzitních rizik (dříve vybudované pozemní plynovody prochází územím třetích zemí). Nord Stream 1 byl spuštěn v roce 2011, zprovoznění dokončeného Nord Stream 2 bylo v roce 2022 zrušeno v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu. +more Již předtím byl Nord Stream terčem kritiky zejména ze strany Spojených států a Ukrajiny, ale též zemí střední a východní Evropy, z důvodu obav o energetickou bezpečnost a ohrožení politické stability v Evropě posilováním ruského vlivu. V září 2022 byly oba plynovody vážně poškozeny sabotáží.

Název plynovodu je inspirován anglickými názvy jiných významných podmořských plynovodů, jako jsou Blue Stream pod Černým mořem a Greenstream pod mořem Středozemním. Německé slovo v názvu pochází z původního německého názvu projektu (NEGP).

Nord Stream 1

+more75'>Trasa plynovodu Nord Stream 1 Prokázané rezervy zásob zemního plynu na základě The World Factbook (2014). Rusko má největší zásoby plynu na světě. Finsku švédského ostrova Gotland koncem března 2011.

Vlastníkem a provozovatelem plynovodu je Nord Stream AG, která sídlí ve Švýcarsku.

Historie

Původní projekt plynovodu pochází z roku 1997, kdy Gazprom a finská společnost Neste (později Fortum) založily společně společnost North Transgas, která později začala spolupracovat s německou plynárenskou společností Ruhrgas (později EON). +more Průzkum trasy a studie proveditelnosti byla provedena v roce 1998. Dne 8. září 2005 Gazprom, německý chemický koncern BASF a EON podepsaly základní dohodu o vybudování tohoto plynovodu. Za financování úvěru ve výši jedné miliardy euro, nabídnutého Gazpromu bankami Deutsche Bank a KfW, se zaručila německá vláda Gerharda Schrödera. Krátce poté, co nastoupila vláda Angely Merkelové, se stal Schröder předsedou dozorčí rady německo-ruského konsorcia pro výstavbu plynovodu, v němž Gazprom má podíl 51 %.

Po plynové krizi v roce 2009 se zvýšily i politické nátlaky, a jak Rusko, tak Německo začaly využívat naplno politický tlak s cílem realizovat stavbu plynovodu Nord Stream. Podle analytiků je z německého pohledu důležité, že podmořská přeprava plynu z Ruska posiluje energetickou bezpečnost Německa i jiných zemí jako jsou Česko a Rakousko.

9. dubna 2010 Rusko oficiálně zahájilo výstavbu plynovodu Nord Stream. +more Slavnostního ceremoniálu se zúčastnili ruský prezident Dmitrij Medveděv a německá kancléřka Angela Merkelová.

Plynovod Nord Stream byl do roku 2012 plně zprovozněn. První linka byla pomocí speciálních lodí položena do května 2011 a otevřena kancléřkou Merkelovou a tehdejším ruským prezidentem Medveděvem 8. +more listopadu 2011. Slavnostního ceremoniálu se zúčastnili také člen Evropské komise Günther Oettinger (komisař pro energetické otázky), premiéři Francie a Nizozemska, François Fillon a Mark Rutte a předseda představenstva Gazpromu Alexej Miller. Zprovoznění druhé linky, postavené v letech 2011-2012, se uskutečnilo 8. října 2012. Svou celkovou délkou 1224 km se Nord Stream 1 stal nejdelším podmořským plynovodem světa. V plánu je dále dobudování druhého dvojitého potrubí pro zdvojnásobení stávající kapacity. Také plynovody OPAL a NEL byly již dostavěny.

Problémy a kontroverze

Slavnostní otevření plynovodu Nord Stream 8. +more listopadu 2011. Zleva François Fillon, Angela Merkelová, Mark Rutte, Dmitrij Medveděv, Alexej Miller, Günther Oettinger a další osobnosti. .

Proti výstavbě plynovodu měly kromě Ukrajiny námitky také země v Pobaltí a Polsko, které Nord Stream 1 obchází, a proto se obávaly, že by mohly zůstat odříznuty od zdrojů plynu. Navíc přicházejí o zisk z tranzitních poplatků. +more Námitky těchto zemí ale nebyly vyslyšeny, protože souhlas těchto zemí nebyl zapotřebí. Plynovod vede po mořském dnu na výsostných územích Ruska, Finska, Švédska, Dánska a Německa. Nord Stream 1 byl také kritizován kvůli ekologickým dopadům, mj. na mořské dno. Odpůrci z řad ekologů tvrdili, že projekt porušuje zavedené ekologické normy, což je podle nich v rozporu s evropskou legislativou. Dalším důvodem kritiky bylo to, že Evropa je příliš závislá na Rusku a na jeho ochotě dodávat plyn do Evropy. Často se mluvilo o tom, zda Rusko nevyužívá plyn jako politickou zbraň.

Evropská unie požadovala, aby Rusko získalo kompletní souhlas všech zúčastněných zemí ještě před započetím stavby. Nord Stream 1 také konkuroval projektu Nabucco, který se nakonec neuskutečnil. +more Polští politici žádali, aby se raději postavil nový plynovod Jamal II, který by vedl přes Bělorusko a Polsko, a tak by obcházel Ukrajinu.

S projektem nakonec souhlasily všechny zúčastněné státy: Dánsko (22. října 2009), Finsko (5. +more listopadu 2009) a Švédsko (5. listopadu 2009). Rusko (18. prosince 2009) a Německo (21. prosince 2009) poté daly svůj definitivní souhlas. Některé protesty ekologů byly vyslyšeny, takže Finsko odminovalo své pobřeží, aby se plynovod mohl stavět.

První část plynovodu Nord Stream má kapacitu 55 miliard krychlových metrů za rok. Na Nord Stream 1 navazují v Německu plynovod OPAL, vedoucí do Česka, a plynovod NEL. +more Oba tyto plynovody by neměly bez projektu Nord Stream 1 smysl.

Nord Stream 2

Střední Evropy. +more Německo z Ruska dováží 50% až 75% zemního plynu. Druhý plynovod s názvem Nord Stream 2 se začal realizovat roku 2015 kvůli rostoucí spotřebě zemního plynu v Německu a očekávaným výpadkům produkce v Nizozemsku.

Historie

Dne 18. června 2015 podepsali zástupci rakouské společnosti OMV a ruského Gazpromu memorandum, podle kterého se Rakušané podílejí na výstavbě dvou dalších potrubí pod Baltickým mořem, tzv. +more projektu Nord Stream 2. Rozšíření plynovodu kopíruje již existující trasu plynovodu Nord Stream 1, odbočuje však do moře nedaleko pobřeží u ruského města Usť-Luga.

Na okraji hospodářské konference v Petrohradě bylo také oznámeno, že k uskupení firem, které se měly na této stavbě podílet, se připojily německá společnost EON a nizozemsko-britská společnost Shell. +more První z dvou potrubí mělo být postaveno a uvedeno do provozu do roku 2019. Téměř ve stejnou dobu bylo stavěno také druhé (celkově čtvrté) potrubí. Náklady projektu Nord Stream 2 velmi pravděpodobně přesáhnou náklady na jeho první fázi, které činily 7,4 miliardy eur. Obě nová potrubí mají přepravovat dalších 55 miliard m³ zemního plynu ročně do Evropské unie (EU). Existovaly domněnky, že od roku 2020 nemá být již žádný plyn z Ruska, určený pro Západní Evropu, přepravován přes dosavadní tranzitní Ukrajinu. Tyto eventuální následky výstavby plynovodu Nord Stream 2 byly předmětem intenzívních vyjednávání ze strany Evropské unie, především však mezi německou vládou a vládou Ruské federace o smluvním zabezpečení tranzitu plynu přes Ukrajinu. Jednání byla komplikovaná také proto, že platnost dosavadní smlouvy o dodávkách plynu ruskou společností Gazprom ukrajinské společnosti Naftogaz vypršela koncem roku 2019. Nakonec byla tato vyjednávání úspěšná a Ukrajině byl Ruskem smluvně zajištěn tranzit plynu do EU do roku 2024. V roce 2019 bylo přes Ukrajinu do EU dodáno 90 miliard m³ ruského plynu, což zajistilo Ukrajině ročně cca 3 miliardy eur tranzitních poplatků. Ukrajinské plynovody jsou však odborníky považovány za zastaralé.

Odhaduje se, že ruský plyn by byl díky potrubí Nord Stream 2 pro Německo levnější než od jiných dodavatelů. Gergely Molnar, analytik společnosti Wood Mackenzie v Londýně podle citace agentury Bloomberg odhadl, že přeprava Nord Streamem je pro Německo dokonce o 40 procent levnější než přes Ukrajinu. +more Jedním z argumentů pro podmořský plynovod z Ruska je také předpoklad, že lze očekávat pokles těžby plynu v Norsku a Nizozemsku. V době „velké energetické změny“ - tzv. Energiewende - a boje proti znečišťování ovzduší je zemní plyn pro Německo důležitý jako palivo pro moderní elektrárny.

Sankce proti projektu

V roce 2017 odsouhlasil Kongres Spojených států amerických zavedení sankcí proti Rusku, které postihovaly i evropské firmy spolupracující na zdvojení plynovodu Nord Stream. Tyto americké sankce kritizovali německá kancléřka Angela Merkelová a tehdejší předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker, kteří se obávali jejich negativního vlivu na energetické zásobování Evropské unie.

Začátkem roku 2019 bylo v orgánech Evropské unie dohodnuto řešení, které mělo urovnat spory o plynovod Nord Stream 2 v rámci EU a umožnit tento plynovod dostavět. Těmito opatřeními byl do určité míry omezen vliv ruského plynařského koncernu Gazprom na provoz plynovodu a naopak posílen vliv německé vlády a institucí EU. +more Stavba těchto dvou rour měla být původně dokončena do konce roku 2019. Určité zdržení stavby vzniklo zprvu kvůli stanovisku dánské vlády, která nesouhlasila s trasou plynovodu v blízkosti ostrova Bornholm, avšak koncem října 2019 po změně této trasy dala potřebné povolení.

V listopadu 2019 byla velká část potřebných prací, zvláště pokládání potrubí na mořské dno pomocí speciálních lodí (patřících nizozemským podnikatelům), už dokončena. Všechny státy, které leží na březích Baltického moře, daly potřebná zásadní povolení. +more Jako poslední to bylo Dánsko, které souhlasilo s tímto projektem v říjnu 2019. S ohledem na jisté aspekty ochrany přírody požadovalo Dánsko určitou změnu trasy (její prodloužení), což znamenalo další zdržení a prodražení stavby plynovodu. Nizozemská společnost Allseas pak krátkou dobu, pouze do prosince 2019, pokládala potrubí do hloubky 30 m a více pomocí speciálních lodí Pioneering Spirit a Solitaire. K dokončení plynovodu chybělo k tomuto datu jen asi 130 až 150 km rour, podle jiných údajů maximálně 160 km (tedy pouze 65 až 80 km trasy). V prosinci 2019 však pohrozily Spojené státy nizozemské společnosti Allseas silnými sankcemi, načež se její majitelé rozhodli obě lodě ze stavby odvolat.

Na jaře 2020 vyplula relativně malá ruská speciální loď Akademik Čerskij z přístavu Nachodka u Japonského moře. Začátkem května 2020 se dostala do území Baltského moře severovýchodně od německého ostrova Rujána, kde musela zakotvit. +more Poté připlula také druhá ruská loď Fortuna určená k pokládání potrubí v mělkých vodách, která zakotvila v Rostocku. Účelem případného nasazení obou lodí je dokončit zbývající část plynovodu od území jižně od dánského ostrova Bornholm do přístavního města Lubmin ve spolkové zemi Meklenbursko-Přední Pomořansko, práce však ani v prosinci 2020 nemohly kvůli americkým sankcím pokračovat.

Projekt Nord Stream 2 měl být podle změněného očekávání z roku 2019 dokončen v druhé polovině roku 2020. Kvůli rozsáhlým sankcím ze strany Spojených států to však nebylo možné. +more V lednu 2020 se vycházelo ze zpoždění až o jeden rok. V srpnu 2020 se Evropská komise ohradila proti sankcím USA a vzniklo očekávání, že by potrubím Nord Stream 2 mohl být již začátkem roku 2021 přepravován zemní plyn z Ruska. K 6. prosinci 2020 bylo však potrubí položeno na mořské dno jen na 94 % celé trasy. Ruské ministerstvo zahraničí protestovalo toho dne proti trvajícím snahám USA projekt Nord Stream 2 zcela zastavit. Ačkoliv německá spolková vláda tento projekt nadále podporovala a Rusko mĕlo v úmyslu pokračovat v pokládání potrubí pomocí vlastních lodí, byl termín dokončení projektu a tím jeho uvedení do provozu stále velmi nejistý. V prosinci 2020 bylo oznámeno, že ruská loď Akademik Čerskij zahájila práce na dokončení potrubí Nord Stream 2.

Certifikaci projektu Nord Stream 2 měla provést norská společnost Det Norske Veritas (DNV GL), která od roku 2012 pravidelně prověřuje i starší plynovod Nord Stream. Prověrky mĕly za cíl minimalizovat rizika projektu z hlediska bezpečnosti pro lidi a životní prostředí. +more Kvůli trvajícím americkým sankcím společnost prohlásila v listopadu 2020, že nemůže testovat ani ověřovat zařízení na plavidlech používaných ke stavbě plynovodu. Vzhledem k situaci, která trvala na počátku roku 2021, nebyla DNV GL schopna po dokončení výstavby potrubí vydat certifikát. Německá spolková země Meklenbursko-Přední Pomořansko, která má zájem na dokončení plynovodu Nord Stream 2, se poté rozhodla působit proti americkým sankcím a také přesvědčovat veřejné mínění prostřednictvím ekologické nadace, kterou zřídila spolu s Nord Stream AG.

Uvolnění sankcí

Podle odhadů měl být Nord Stream 2 dokončen v první polovině roku 2021. Jednu ze dvou linek podmořského potrubí bylo možno připojit k zařízením na souši koncem června 2021. +more Avšak teprve po v zásadě úspěšném jednání německé kancléřky Angely Merkelové s prezidentem Spojených států Joem Bidenem v červenci 2021 ve Washingtonu byly (jak se zdá jen předběžně) odstraněny politické překážky dokončení tohoto projektu. Tehdy bylo dohodnuto, že USA tomu již nebudou aktivně bránit. Německo a Rusko měly splnit určité podmínky, které mají umožnit Ukrajině, aby Nord Stream 2 rovněž akceptovala. Patřilo k tomu smluvní ujištění, že Rusko bude Ukrajině platit zhruba 2-3 miliardy dolarů jako roční poplatek za průtok plynu do EU přes její území do určité míry nezávisle na jeho objemu. To se již v zásadě stalo, koncem roku však ohledně Ukrajiny vznikla nová mezinárodní krize a plynovod Nord Stream 2 nadále není v provozu. Pozorovatelé mají za to, že by jeho uvedení do provozu mohlo vést ke snížení cen zemního plynu na trzích zemí Evropské unie.

Dne 10. září 2021 firma Gazprom oznámila, že výstavba plynovodu Nord Stream 2 byla dokončena. +more Zahájení komerčních dodávek plynu však ještě blokovalo chybějící rozhodnutí německého regulátora. V listopadu 2021 německý regulátor odložil schválení plynovodu Nord Stream 2, protože založení dceřiné společnosti Gazpromu pro zajištění jeho provozování nevyhovuje směrnici Evropské unie na dostatečné oddělení provozovatele plynovodu a dodavatelů plynu (kvůli zajištění nezávislosti, bezpečnostním rizikům a transparentnosti provozování plynovodu).

Na konci října 2021 schválila německá vláda kancléřky Angely Merkelové posudek, ve kterém bylo konstatováno, že „udělení certifikace neohrozí zásobování plynem Německa a Evropské unie“, že Gazprom „v podstatě nemá žádný vliv“ na objem dodávek plynu, ale „pouze poskytuje dopravní infrastrukturu pro dodavatele a zákazníky“. Ministerstvo tak ignorovalo argumenty proti plynovodu Polska a Ukrajiny, které se odkazovaly na to, že Rusko použilo plyn jako politický nástroj už v letech 2008 až 2009, 2014 a 2021. +more Posudek měl umožnit konečné schválení projektu německým regulátorem. Protože posudek dokládá naivitu německé vlády, byl dlouho utajován a teprve v říjnu 2022 poskytnut deníku Der Spiegel.

Zablokování projektu

Dne 22. února 2022, tedy dva dny před vstupem ruských vojsk na území východní Ukrajiny, oznámil německý kancléř Olaf Scholz (do té doby zastánce NS2) na stupňující se nátlak některých zemí v čele s USA, že vzhledem ke změněné bezpečnostní situaci je odložen schvalovací proces plynovodu Nord Stream 2.

Dne 12. října nabídl ruský prezident Putin, že zvýší Evropě dodávky zemního plynu skrze nepoškozený Nord Stream 2 anebo přes Turecko. +more Německo tuto nabídku s poukazem na předchozí politicky motivované zastavení dodávek přes Nord Stream 1 a tím i očekávanou nespolehlivost dodávek.

Zničení plynovodů v září 2022

Dne 26. září 2022 poklesl tlak v plynovodu Nord Stream 1 blízko sebe ve švédských a dánských vodách a později i v jednom ze dvou souběžných vedení plynovodu Nord Stream 2 ze 105 barů na 7 barů. +more Únik plynu ze tří míst plynovodů byl hlášen poblíž dánského ostrova Bornholm z švédská a dánská premiérka po objevení úniků hovořily o úmyslném činu. CIA údajně varovala Berlín před možností sabotáže plynovodů před několika měsíci, což ale nebylo oficiálně potvrzeno. Seismologové potvrdili poškození plynovodů explozemi, přičemž způsobení tak rozsáhlých škod v hloubce 70 až 80 metrů vyžadovalo speciální vybavení (potápěči a ponorka). Výsledky forenzní analýzy budou známy až později, protože rozsah a typ škod je nutné ověřit pod vodou na místě poškození. Německý vyšetřovací úřad pracuje se dvěma verzemi zodpovědnosti za útok -⁠ buď Ukrajina a síly s ní spojené nebo Rusko. Kvůli únikům plynu svolaly Dánsko a Švédsko dne 27. září krizové štáby. Čtvrtý únik plynu byl odhalen 29. září u Švédska. Švédská premiérka 10. října 2022 prohlásila, že Švédsko nebude sdílet výsledky vyšetřování výbuchů s Ruskem. Případná oprava plynovodů by trvala alespoň půl roku (tedy celou zimu 2022/2023) a není jisté, zda na ní bude mít Německo vůbec zájem. Podle šéfa firmy Gazprom Alexeje Millera potrvá oprava nejméně rok.

Jednou z teorií je, že poškození plynovodů provedlo Rusko jako výstrahu Evropské unii a USA, že může zničit jakoukoliv infrastrukturu kdekoliv na světě a tím omezit další podporu Ukrajiny ve válce Ruska proti Ukrajině. Představitelé západních tajných služeb oznámili, že v místě výbuchů byly na začátku týdne spatřeny lodě a ponorky ruského námořnictva, avšak jejich spojitost s výbuchy je nejasná, protože podle dánského vojenského představitele je ruská vojenská přítomnost na tomto místě velmi častá. +more K výbuchům došlo mimo teritoriální vody Dánska, takže útok nebyl na území členského státu NATO.

Poškození plynovodů povede k velkým škodám na životním prostředí, protože z něj uniká skleníkový plyn metan, který je 30krát silnější než CO2 v období 100 let a více než 80krát silnější v období 20 let. Odhadované uniklé množství odpovídá ročnímu provozu 1,3 milionů automobilů po dobu jednoho roku. +more V plynovodu Nord Stream 2 byl natlakovaný technický plyn, což je obvykle zemní plyn nižší kvality.

Dne 12. října 2020 nabídl Putin na energetickém fóru v Moskvě dostatečné dodávky plynu pro Evropu během podzimu a zimy 2022/2023 nepoškozenou větví plynovodu Nord Stream 2 nebo plynovodem přes Turecko. +more Německo, kam plynovody Nord Stream vedou, nabídku odmítlo s tím, že Rusko není spolehlivý dodavatel. Mluvčí německé vlády Olafa Scholze připomněla, že dodávky plynu skrze Nord Stream 1 ukončilo Rusko již dlouho před jeho poškozením z politických důvodů a vyloučila možnost použití neschváleného plynovodu Nord Stream 2.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

[url=https://vtm.zive.cz/clanky/jak-funguje-nord-stream/sc-870-a-218639/default.aspx]Jak funguje Nord Stream[/url], článek na Živě.cz

Kategorie:Plynovody Kategorie:Energetika Kategorie:Meklenbursko-Přední Pomořansko Kategorie:Teroristické útoky roku 2022 Kategorie:Evropa v roce 2022