Otto Klemperer

Otto Klemperer (14. května 1885 Vratislav, Německé císařství - 6. července 1973 Curych, Švýcarsko) byl německý dirigent a hudební skladatel. Jeho strýc byl pražský rabín Wilhelm Klemperer.

Rodina

Klempererův otec Nathan Klemperer se narodil v Praze a jeho dědeček Abraham Klemperer, učitel náboženství, je zde pochován. Matka pocházela ze starého židovského rodu Reéových. +more (Ze Španělska, odkud byli Židé na konci 15. století vyhnáni, přesídlil rod do Francie a po Bartolomějské noci odešel nejprve do Altony, náležící tehdy Dánsku, a poté do Německa. ) Otto se narodil roku 1885 ve Vratislavi. Otec v tehdy německé Vratislavi působil jako obchodník, ovšem mnoho peněz nevydělal. Měl však nesporné umělecké nadání, vášnivě četl, recitoval Goetha a Schillera a velmi dobře zpíval Schubertovy či Schumannovy písňové cykly. Otto byl však povahou podobný spíše pražskému dědečkovi, muži přísnému a ortodoxnímu.

Studium a angažmá

Studoval reálné gymnázium v Hamburku, v roce 1901 přešel na Hochovu konzervatoř ve Frankfurtu nad Mohanem, kde studoval klavírní hru u Jamese Kwasta a komponování u Ivana Knorra. Po roce studia odešel (1902) do Berlína. +more Na dirigentskou dráhu nepomýšlel. První vystoupení v roli dirigenta ve slavném činoherním divadle Maxe Reinharta považoval za pouhou epizodu, ale jeho profesionální dráhu ovlivnil Gustav Mahler, s nímž se třikrát setkal.

První angažmá získal Otto Klemperer v pražském Novém německém divadle (1907), také díky Mahlerovu doporučení, ale pobyl tu (na místě sbormistra a později kapelníka) jen tři roky, přestože ohlasy byly příznivé. Následovala angažmá v Hamburku (1910-1913) a Brémách (1913-1914), významné místo druhého kapelníka opery ve Štrasburku (1914-1917) a angažmá v Kolíně nad Rýnem (1917-1924). +more Zde konvertoval ke katolicismu, ovlivněn mj. přítelem, křesťansky orientovaným myslitelem Maxem Schelerem. Roku 1919 se oženil s pěvkyní Johannou Gaislerovou. Na scénu zdejšího divadla uvedl kromě klasických děl také Janáčkovu Jenůfu, Káťu Kabanovou a další operní novinky tehdejší doby.

Při následujícím angažmá ve Wiesbadenu (1924-1927) již o Klempererovi věděla celá hudební Evropa. Uskutečnil také první pohostinská vystoupení, kromě jiného v Moskvě a Leningradu.

Roku 1927 dostal nabídku stát se šéfdirigentem a uměleckým ředitelem berlínské opery „Am Platz der Republik“, která do dějin vešla jako „Krollova opera“. (Význam této scény pro hudební divadlo bývá srovnáván s významem, který má pro architekturu 20. +more století Bauhaus. ) Působili zde významní scénografové v čele s Ewaldem Dülbergem a hudebníci, kteří chtěli dělat kvalitní hudební divadlo nezatížené mašinérií běžného operního provozu. Během čtyř sezón uvedla Krollova opera 36 premiér včetně Stravinského Krále Oidipa, děl Paula Hindemitha, Ravela či Debussyho. V novém a svěžím nastudování se objevily i opery Mozartovy (v jedné z nich účinkovala též Jarmila Novotná). Velký ohlas měl Verdiho Falstaff a Wagnerův Bludný Holanďan. Ovšem politický tlak fašistické pravice a velká hospodářská krize přiměly vládu roku 1931 tuto ojedinělou scénu uzavřít. Krollova opera oficiálně patřila pod operu Unter den Linden, v níž měl Otto Klemperer následující krátké angažmá. Následovala ještě série koncertů po Evropě (Salcburk, Leningrad, Varšava aj. ) a Klempererovo angažmá ukončil nástup Hitlera. Po předchozích událostech další politický tlak Klemperera příliš nepřekvapil.

Životaběh Otto Klemperera od narození po rok 1933 je předmětem prvního svazku jeho biografie Otto Klemperer: his life and times: 1885-1933. Druhý svazek slavné biografie Otto Klemperer: his life and times: 1933-1973 sleduje dirigentovy osudy od doby, kdy byl emigrantem ve Spojených státech.

V roce 1933 odejel Otto Klemperer do USA. Stal se šéfdirigentem Los Angeles Philharmonic Orchestra. +more Pobyt ve Spojených státech ho také více přiblížil Arnoldu Schönbergovi. V Los Angeles působil do roku 1946, ale v roce 1939 vážně onemocněl a podstoupil operaci mozkového nádoru. Do konce války dirigoval již jen příležitostně.

Po návratu do Evropy v roce 1946 dostal Otto Klemperer pozvání Aladára Totha (*1898, †1968), maďarského muzikologa, milovníka Mozartova díla a ředitele opery. V Budapešti mohl pracovat se třemi orchestry a měl k dispozici skvělé pěvce. +more Tato kapitola je reprezentativně zaznamenána na gramofonových deskách. V období vrcholného stalinismu došlo k výrazné eskalaci protižidovských projevů a konflikt s komunistickým režimem přiměl Klemperera v roce 1950 k odchodu.

Poslední velký zlom nastal v roce 1951, kdy Klemperer podepsal smlouvu s Walterem Leggem a byl jmenován doživotním šéfdirigentem Philharmonia Orchestra v Londýně. (Pettitt uvádí, že doživotním šéfdirigentem byl O. +more Klemperer jmenován roku 1959: „V roce 1959 Legge opustil svou zásadu, že by orchestr neměl mít žádného stálého dirigenta, a jmenoval Klemperera »doživotním dirigentem«. “) Nastalo dvacet let intenzivní koncertní i nahrávací činnosti. V roce 1964 se orchestr přejmenoval na New Philharmonia Orchestra a jeho šéfem a prezidentem se stal Otto Klemperer („old Klemp“, jak mu hráči vtipně přezdívali).

Dlouho byl posledním žijícím příslušníkem „generace velkých dirigentů“. S publikem se rozloučil posledním koncertem 26. +more 9. 1971. V témže roce s ním Peter Heyworth, který je autorem důkladné dvousvazkové monografie, natočil rozsáhlý autobiografický rozhovor - portrét i bilanci zároveň.

Otto Klemperer se nakonec usadil ve Švýcarsku. Zemřel ve věku 88 let v Curychu +more_července'>6. července 1973 a je pohřben na hřbitově Oberer Freisenberg.

Odkazy

Reference

Literatura

BAKALA, Břetislav. [Dopis Břetislava Bakaly Josefu Vincourkovi] [rukopis]. +more 6. 2. 1926. 1 pohlednice. {Přijel si poslechnout [Artura] Toscaniniho, [Sergeje Aleksandroviče] Kusevického, [Otto] Klemperera a [Wilhelma] Fürtwanglera. Je nadšený. Včera byl v Metropolitní opeře a navštívil i [Otakara] Bartíka. Doufá, že se s Vincourkem uvidí v Brně. } * HEYWORTH, Peter Lorriman, ed. Conversations with Klemperer. London: Victor Gollancz, 1973. 128 s. ISBN 0-575-01652-3. * HEYWORTH, Peter, ed. Gespräche mit Klemperer. Frankfurt a. M. : S. Fischer, 1974. 278 s. ISBN 3-10-033501-5. * HEYWORTH, Peter. Otto Klemperer, Dirigent der Republik, 1885-1933. [Aus dem Englischen von Monika Plessner. ] Berlin: Siedler, 1988. 544 s. ISBN 3886801667, ISBN 9783886801664. * HEYWORTH, Peter. Otto Klemperer, his life and times. Cambridge: Cambridge University Press, 1984- [Originally published 1983. ] * HEYWORTH, Peter. Otto Klemperer: his life and times. 1st publ. Cambridge: Cambridge University Press, 1985-1996. 2 sv. ISBN 0-521-24488-9: Vol. 1: 1885-1933. 1985. 492 s. , fot. ISBN 0-521-49509-1 (Vol. 1). Vol. 2: 1933-1973. 1996. 486 s. , fot. ISBN 0-521-24488-9 (Vol. 2). * HEYWORTH, Peter. Otto Klemperer: his life and times. Vol. 1, 1885-1933. Cambridge: Cambridge University Press, 1996. 475 s. ISBN 0521495091, ISBN 978-0521495097. * HEYWORTH, Peter. Otto Klemperer: his life and times. Vol. 2, 1933-1973. Cambridge: Cambridge University Press, 1996. 486 s. ISBN 0521244889, ISBN 9780521244886. * KLEMPERER, Otto. Über Musik und Theater: Erinnerungen, Gespräche, Skizzen. 1. Aufl. Berlin: Henschelverl. , 1982. 153 s. * KLEMPERER, Otto. „Verzeiht, ich kann nicht hohe Worte machen“: Briefe von Otto Klemperer, 1906-1973. Mit einem Vorwort von Nuria Schoenberg-Nono, ausgewählt von Lotte Klemperer, herausgegeben von Antony Beaumont. München: Edition Text + Kritik, ©2012. 638 s. * KLEMPERER, Otto; OSBORNE, Charles, ed. and THOMSON, Kenneth, ed. Klemperer stories: anecdotes, sayings, and impressions of Otto Klemperer. With a foreword by Nicolai Gedda and introduction by Charles Osborne. London: Robson Books, ©1980. 96 s. * PETTITT, Stephen. Philharmonia Orchestra: a record of achievement 1945-1985. 285 s. London: Robert Hale, 1985. ISBN 978-0-7090-2371-5.

Externí odkazy

[url=http://www.frantisekslama.com/dirigenti]Dirigenti České filharmonie[/url] - vzpomínky Františka Slámy

Kategorie:Němečtí dirigenti Kategorie:Němečtí Židé Kategorie:Němečtí hudební skladatelé Kategorie:Židovští hudební skladatelé Kategorie:Narození 1885 Kategorie:Úmrtí 1973 Kategorie:Muži Kategorie:Narození ve Vratislavi Kategorie:Úmrtí v Curychu Kategorie:Narození 14. +more května Kategorie:Úmrtí 6. července.