PZL.23 Karaś

PZL.23 Karaś byl polský celokovový jednomotorový dolnoplošník s pevným kapotovaným ostruhovým podvozkem, užívaný jako lehký bombardér ve druhé světové válce.

Vznik

Vývoj letounu spadá do roku 1932, kdy Odbor letectva polského ministerstva obrany předal leteckému výrobci Państwowe Zaklady Lotnicze oficiální pokyn k zahájení prací na vývoji nového třímístného víceúčelového letounu. Samotné práce na projektu začaly roku 1931, přičemž jako základ sloužily plány celokovové konstrukce polského dopravního letadla PZL-13 pro šest osob. +more Ing. Prauss k pohonu svého letounu vybral britský hvězdicový motor chlazený vzduchem Bristol Pegasus II-M2 o maximálním výkonu 441 kW s dvoulistou dřevěnou vrtulí Szomański.

V roce 1932 Oddělení pro letectvo ministerstva obrany projekt přijalo a současně objednalo výrobu tří prototypů a jednoho draku určeného k pevnostním zkouškám.

Vývoj

+morejpg|vlevo|náhled'>PZL. 23A Karaś První prototyp třímístného letounu označený jako PZL-23/I Karaś vzlétl s pilotem J. Widawskim koncem srpna roku 1934, avšak zkoušky ukázaly řadu podstatných nedostatků. Nedostatečný byl výhled pilota i navigátora, prostor pro umístění bomb v trupu byl příliš těsný.

Druhý upravený prototyp PZL-23/II vzlétl v jarních měsících roku 1935 z letiště Okęcie ve Varšavě. Druhý vyrobený Karaś měl osu motoru v relaci k podélné ose trupu sníženu pro lepší výhled z kokpitu, ze kterého byla odstraněna skříň pumovnice a pod centroplán bylo umístěno kování pro instalaci závěsníků pum různé ráže do celkové hmotnosti 700 kg. +more Upraveny byly také křidélka a štěpné klapky, na náběžnou hranu centroplánu byly přidány sloty, které se však u pozdější produkce neinstalovaly. Z důvodu snížení čelního odporu byl upraven kryt motoru a přibylo bohatější prosklení trupu za kabinou pilota a podtrupové vany. Konstruktéři rovněž zvětšili výřez zadního střeliště a na kapotáž podvozku přidali přistávací reflektory. Havárie druhého prototypu u Wilanówa při pokusu o stoupavou zatáčku vedla v červenci 1935 k jeho ztrátě. imatrikulace SP-BMF), Pařížský aerosalon Zkušenosti z testování dvou prototypů se promítly ve tvarech i výkonech třetího PZL-23/III, který měl zvýšenu úroveň pilotní kabiny a nové hydraulické ovládání lafety kulometu radiotelegrafisty/střelce v zadním horním střelišti. Tento stroj byl ve druhém pololetí roku 1935 přijat polským vojenským letectvem a byla objednána sériová výroba pod označením PZL-23A Karaś, která byla na sklonku téhož roku zahájena.

Vzhledem k tomu, že licenční motory závodu Polskie Zaklady Skoda Pegasus IIM měly mnoho závad, bylo rozhodnuto instalovat silnější motor Pegasus VIII o výkonu 500 kW, který byl spolehlivější a v roce 1936 navíc vyzkoušený v třetím prototypu. Od poloviny roku 1936 byly vyráběny letouny pod typovým označením PZL-23B, které byly objednány v počtu 210 kusů. +more Většina těchto letounů byla vybavena radiostanicí Philips N1L/LR/T. Výzbroj byla shodná s verzí PZL-23A. Vlevo v trupu byl jeden synchronizovaný kulomet PWU vz. 33 ráže 7,92 mm, ve střelišti na zatažitelné lafetě na hřbetu trupu a ve vaně pod ním bylo uloženo po jednom pohyblivém kulometu Vickers F. Výroba PZL-23B byla ukončena v únoru 1938.

V průběhu produkce bylo experimentováno s různými typy vrtulí, výzbroje a také instalací pohonné jednotky Pegasus XX o výkonu 680 kW se stavitelnou kovovou vrtulí Hamilton. K experimentům posloužila i speciální verze PZL-42 z roku 1936, která měla dvojitou SOP a zatažitelnou podtrupovou vanu.

Ve stejném roce připravil Ing. H. +more Malinowski exportní verzi PZL-23. Vzhledem k omezení exportu licenčních motorů Pegasus byl letoun upraven pro zástavbu francouzské dvouhvězdicové čtrnáctiválcové pohonné jednotky Gnome-Rhône 14Kfs, dále byl prodloužen trup a upravena kabina. Nový letoun, který nesl označení PZL-43A, byl v počtu 12 strojů dodán do Bulharska. Do srpna převzalo bulharské vojenské letectvo dalších 33 PZL-43B se silnějším motorem Gnome-Rhône 14N-01. Stroje určené pro Bulharsko byly vyzbrojeny dvojicí pevných kulometů PWU vz. 36 ráže 7,92 mm v trupu a obvyklou dvojicí obranných kulometů.

Bojové užití

+morejpg|náhled'>PZL. 23A na varšavském letišti První jednotka polského letectva, 1. Pulk Lotniczy ve Varšavě, začala PZL-23A přebírat v polovině roku 1936. Všech 40 dodaných exemplářů zde u dvou eskader sloužilo s dvojím řízením jako cvičné. První PZL-23B byly dodány výcvikovému středisku v Dęblinu na podzim roku 1936. K 1. září 1939 bylo u bojových jednotek polského letectva dislokováno 118 strojů PZL-23B z celkem 210 vyrobených Karaśů obou variant. Dalších 5 PZL-43B z bulharské zakázky bylo u Eskadry 41. Dalších 35 PZL-23B se nacházelo v dílnách a 10 v rezervních skladech, 25 PZL-23A bylo u výcvikových jednotek. V bombardovací brigádě polského letectva bylo sdruženo pět letek PZL-23B a po jedné letce bylo přiděleno armádám Kraków, Karpaty, Poznaň, Pomorze a samostatné bojové skupině Narew, dvě byly začleněny v armádě Lódž.

Lerouny PZL-23B Karaś byly používány v době německé agrese do Polska v roce 1939, kdy k překvapení Němců jejich osádky statečně podnikaly nálety na postupující kolony Wehrmachtu. Avšak německá přesila byla velká a tyto stroje utrpěly devadesátiprocentní ztráty. +more Celkové ztráty PZL-23 dosáhly výše 112 letounů. Od 15. do 17. září 1939 bylo zbylých 30 strojů evakuováno do Rumunska.

Rumunské královské letectvo využilo do ledna 1943 na 10 Karaśů k průzkumu a bombardování na východní frontě v oblasti Krymu a na Donu, od léta 1943 do roku 1945 k výcviku.

Uživatelé

+moreKaras. September. 1939. jpg|vpravo|náhled'>Sestřelený PZL. 23 Karaś, září 1939 * Vlajka Bulharska Bulharské carství ** Bulharské letectvo (PZL. 43A/PZL. 43B) * ** Polské letectvo (PZL. 23A/PZL. 23B) * Rumunské království ** Rumunské královské letectvo (PZL. 23A/PZL. 23B).

Specifikace (P.23B)

Údaje podle Třípohledový nákres P.23B

Technické údaje

Osádka: 3 * Rozpětí: 13,95 m * Délka: 9,68 m * Výška: 3,85 m * Nosná plocha: 26,80 m² * Hmotnost prázdného stroje: 1775 kg * Vzletová hmotnost: 3520 kg * Pohonná jednotka: 1 × devítiválcový vzduchem chlazený hvězdicový motor PZL Pegaz VIII * Výkon pohonné jednotky: 500 kW (680 hp)

Výkony

Maximální rychlost u země: 274 km/h * Maximální rychlost ve výšce 3650 m: 319 km/h * Cestovní rychlost: 270 km/h * Minimální rychlost: 110 km/h * Maximální rychlost stoupání: 402 m/min * Praktický dostup: 7300 m * Dolet: 1260 km

Výzbroj

1 × synchronizovaný kulomet PWU wz.33 ráže 7,92 × 57 mm se zásobou 600 nábojů * 1 × pohyblivý kulomet Vickers F ráže 7,92 × 57 mm se zásobou 679 nábojů v hřbetním střelišti * 1 × pohyblivý kulomet Vickers F ráže 7,92 × 57 mm se zásobou 388 nábojů v dolním střelišti * 400-700 kg pum

Odkazy

Reference

Literatura

Externí odkazy

[url=http://wp.scn.ru/en/ww15/b/35/29/0]Kamufláže letounu PZL.23[/url]

Kategorie:Polské bombardéry Kategorie:Polská průzkumná letadla PZL.23