Penitenciární pedagogika

Penitenciární vzděláváníPenitenciární pedagogika je obor, který se zabývá problematikou výchovy a vzdělávání odsouzených osob ve výkonu trestu odnětí svobody. Spadá do odvětví speciální pedagogiky.

Cíle penitenciární pedagogiky

Cílem penitenciární pedagogiky je všestranné rozvíjení odsouzené osoby, reedukace a náprava vězně. Je ovlivněna faktory délkou věznění a bezpečnostním opatřením související s daným typem věznice.

Penitenciární pedagogika jako právní věda

Penitenciární pedagogika je výsledkem spojení dvou oblastí penologie a pedagogiky. Nápravný charakter penitenciární pedagogiky je spjatý s právní vědou. +more Současný zákon č. 169/1999 Sb. stanovuje, že účelem trestu odnětí svobody je vést odsouzené takovým způsobem, aby vedli po propuštění soběstačný život v souladu se zákonem, chránili společnost před pachateli trestných činů, a aby se snižovala recidiva.

Výchovný proces penitenciární pedagogiky v ČR

; 1. Počáteční pedagogicko-psychologická diagnóza : Vypracuje se zpráva o novém vězni, který podstupuje lékařské a další vyšetření. +more 2. Pedagogické plánování : Vypracuje se individuální „program zacházení“ na základě zprávy o vězni. Jde o plánování pozitivních výchovně vzdělávacích aktivit s ohledem na délku trestu, jeho osobnosti a příčiny trestné činnosti. Aktivity by měly podporovat kladné postoje a dovednosti a potlačovat ty špatné, které ho přivedly do vězení. 3. Regulace výchovného působení : Probíhá průběžné hodnocení výchovně vzdělávacích aktivit. Jejich splnění vede k tomu, jak bude věznice zacházet s odsouzeným. 4. Výsledná pedagogická diagnóza : Vězeň úspěšně dokončí všechny své výchovně vzdělávací aktivity a splní tak své zvolené cíle v programu zacházení.

Program zacházení jako součást vzdělávání českých vězňů

Podle vyhlášky č. 345/1999 Sb. +more se program zacházení dělí na několik aktivit: * pracovní aktivity - možnost získat pracovní praxi, úklidové práce, brigádnická činnost * vzdělávací aktivity - formální např. učební obor Obrábění kovů, neformální např. jazykové kurzy * speciálně výchovné aktivity - učení se zvládat konfliktní situace, spadá sem např. sociální výcvik, psychoterapie, pohybová terapie, arteterapie, trénink zvládání agresivity * zájmové aktivity - odreagování od frustrace nebo agrese, spadají sem např. sportovní aktivity, šachy, stolní tenis, společenské hry, hudební kroužek, apod. * část utváření vnějších vztahů - setkání s rodiči, partnery, příbuznými, přáteli a dalšími, kteří se nacházejí mimo věznici.

Vězeň má na výběr kombinaci aktivit, a tak nemusí vykonávat všechny. Na resocializaci, výchově a vzdělávání vězňů se podílí všechny aktivity programu zacházení.

Možnosti vzdělávání českých vězňů

Vězni mají na výběr 3 typy vzdělávání podle vyhlášky č. 345/1999 Sb. +more: # vzdělávání organizované či realizované středním odborným učilištěm - učební obory např. Obráběč kovů, strojírenské práce, dřevařská výroba nebo práce ve stravování, výuka probíhá přímo v prostorách věznice a odsouzené není potřeba převážet do jiných míst # vzdělávání vedené či kontrolované zaměstnanci oddělení výkonu trestu - školení, kurzy, semináře nebo přednášky # vzdělávání v korespondenčních kurzech a v základních, středních, vyšších odborných nebo vysokých škol České republiky Na základě vyhlášky č. 345/1999 Sb. se může odsouzený rovněž rozvíjet při využívání dalších možností v omezené době: * využíváním knihovny věznice * odběrem tisku, knih a publikací * podílem na vydávání vlastního časopisu odsouzených * sledováním rozhlasových a televizních pořadů * účastí na dalších aktivitách vzdělávání a zájmové činnosti zprostředkovaných věznicí.

Školská vzdělávací střediska ve věznicích v ČR

Vzdělávací aktivity probíhají ve školských vzdělávacích střediscích, které jsou přímo ve věznicích. Existují školská vzdělávací střediska Heřmanice, Pardubice, Plzeň, Rýnovice, Světlá nad Sázavou, Valdice, Všehrdy, Kuřim a Stráž pod Ralskem.

Jedna z věznic je např. Věznice Valdice, která nabízí vzdělávací aktivity a mezi formální patří doplnění si základního vzdělání a vyučení se ve tříletém učebním oboru Obrábění kovů. +more Nabídku neformálních aktivit má kroužky cizích jazyků (anglického, německého, španělského a francouzského), kurzy výchovy k občanství, sociálně právní poradenství, kurzy drogové problematiky, vědomostní soutěže, kvízy, besedy k vybraným tématům apod. ).

Historie penitenciární pedagogiky v České republice

V historii měl trest různé podoby. Nejdříve se jednalo o odplatu, poté izolaci, dále odstrašení a nakonec o nápravu vězně.

Jedním z prvních českých reformátorů, který zdůrazňoval výchovnou úlohu, byl František Josef Řezáč (1819-1879), kaplan v pražské Svatováclavské trestnici. Například prosazoval, aby byly věznice bezpečné, zdravotně nezávadné, se školou, kaplí a spravedlivým vnitřním řádem, závazným pro trestance i personál. +more Ačkoli tyto návrhy zveřejnil již v roce 1852, praktického naplnění došly až krátce před jeho smrtí vybudováním na tehdejší dobu moderní věznice na Borech.

Po vzniku Československé republiky v roce 1918 se zkvalitňovaly a vydávaly vězeňské předpisy a řády pro věznice. Také se zlepšovaly vězeňské ústavy. +more V roce 1949 vznikl Sbor uniformované vězeňské stráže, který počas výkonu ve vězeňských zařízení obstarával správní a strážní zaopatření. Za vlády KSČ zneužívali vězně na stavby a těžbu.

Postupem času se na trest pohlíželo více humanisticky. Roku 1966 vznikl Ústav pro výzkum metod nápravně výchovné činnosti, který se později nazýval Výzkumný ústav penologický. +more Zabýval se samotným odsouzeným, převážně jeho osobností a jak by bylo možné vězně napravit. Významná osobnost z Výzkumného ústavu penologického byl český penolog doc. PhDr. Jiří Čepelák, CSc. , který usiloval o to, aby byly jeho výsledky z výzkumů využity v praxi. V roce 1993 byla vězeňská pravidla z Evropy aplikována i v České republice. Roku 1993 se přeměnil Sbor nápravné výchovy na Vězeňskou službu České republiky, která funguje i dnes.

Počátky penitenciární pedagogiky v zahraničí

Základy penitenciární pedagogiky uvedl Charles Lucas ve své práci zvané De la réforme des prisons et la théorie de l enpfisonment, která byla vydaná v Paříži roku 1839. Vladimir Iljič Lenin spolu s dalšími autory usilovali o nápravu odsouzených formou právní a mravní výchovy a vymezili sovětskou nápravněpracovní pedagogiku. +more Jednalo se o převýchovu odsouzeného. Penitenciární pedagogika se objevila i v Polsku, pod názvem resocializační pedagogika. Jednalo se o výchovu společensky nepřizpůsobených osob, které měli poruchu chování.

Můžeme říci, že penitenciární pedagogika se rozvíjela v různých zemích odlišným tempem, přičemž na to měl vliv rozvoj speciální pedagogiky a penitenciární a právní vědy.

Reference

Externí odkazy

Kategorie:Speciální pedagogika Kategorie:Vězeňství