Petr Alcantara z Blümegenu
Author
Albert FloresPetr Alcantara Heřman hrabě z Blümegenu (19. září 1754 - 6. července 1813 Brno) byl moravsko-rakouský šlechtic. Od mládí působil ve státní správě na Moravě, kde byl nakonec nejvyšším zemským komořím (1811-1813). Vlastnil několik panství v Čechách, Dolním Rakousku a na Moravě. Jeho hlavním sídlem byl zámek Vizovice, kde soustředil bohaté umělecké sbírky. Zemřel jako poslední mužský potomek rodu Blümegenů.
Životopis
Pocházel ze šlechtického rodu Blümegenů, který se v předchozí generaci zařadil mezi významné politické klany habsburské monarchie. Narodil se jako druhorozený syn moravského zemského hejtmana Jana Kryštofa z Blümegenu (1722-1802) a jeho první manželky Marie Aloisie, rozené hraběnky Herbersteinové (1731-1767). +more Studoval práva, poté podnikl kavalírskou cestu po Evropě (Francie, Nizozemí) a po návratu se po vzoru otce a strýce Jindřicha Kajetána zapojil do veřejného života na Moravě. Od roku 1779 byl přísedícím zemského soudu, po odvolání otce a strýce z vysokých postů (1782) se jeho kariéra dočasně zastavila. Nakonec se ale stal na Moravě prezidentem apelačního soudu (respektive nejvyšším sudím; 1804-1811) a poté nejvyšším zemským komořím (1811-1813). Byl též skutečným tajným radou a komorníkem, za zásluhy obdržel Leopoldův řád.
Po strýci, královéhradeckém biskupovi Heřmanu Hanibalovi z Blümegenu, zdědil v roce 1774 panství Vizovice, Petrův otec Jan Kryštof měl ale doživotně vyčleněno užívání vizovického zámku (do roku 1802). Po starším bratru Františku Josefovi (1750-1794) převzal Petr Alcantara panství Dolní Adršpach a Biskupice, které získal otec druhým sňatkem se svou neteří Marií Antonií Blümegenovou, ovdovělou Libštejnskou z Kolovrat. +more Polovinu panství Dolní Adršpach přenechal v roce 1806 svému švagrovi hraběti Filipu Heisterovi. Téhož roku zdědil po bratranci Františku Jindřichovi (1756-1806) fideikomis Letovice, který byl nejstarším rodovým majetkem na Moravě. Jeho hlavním sídlem byl zámek ve Vizovicích, kde po vzoru předků rozšiřoval umělecké sbírky.
Po jeho smrti bylo rodové dědictví rozděleno na několik částí. Panství Vizovice zdědila Petrova manželka Marie Františka, rozená Stillfriedová (1756-1838), dáma Řádu hvězdového kříže, po ní pak její synovec Filip Stillfried. +more Fideikomis Letovice přešel na spřízněný rod Kálnokyů a panství Dolní Adršpach a Biskupce zdědili Schaffgotschové. Brněnské sídlo dům pánů z Lipé převzala Petrova nejmladší sestra Amálie (1767-1821) s manželem Josefem Hayekem.
Odkazy
Reference
Literatura
MAŠEK, Petr: Šlechtické rody v Čechách, na Moravě a ve Slezsku od Bílé hory do současnosti, díl I.; Praha, 2008; 673 s. ISBN 978-80-257-0027-3
Externí odkazy
[url=https://patricus.info/Rodokmeny/Bluemegen.txt]Rodokmen Blümegenů[/url]
Kategorie:Blümegenové Kategorie:Moravští šlechtici Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Hrabata Kategorie:Císařští komoří Kategorie:Čeští tajní radové Kategorie:Moravští sudí Kategorie:Moravští komorníci Kategorie:Nositelé Řádu Leopoldova Kategorie:Narození 19. +more září Kategorie:Narození 1754 Kategorie:Úmrtí 6. července Kategorie:Úmrtí 1813 Kategorie:Úmrtí v Brně Kategorie:Lidé z Brna Kategorie:Pohřbení v Letovicích Kategorie:Muži.