Podhoří (přírodní rezervace)

Podhoří je přírodní rezervace v Praze. Nachází se na severním okraji čtvrti Podhoří v městské části Praha-Troja. Zahrnuje území skalních srázů na pravém břehu Vltavy mezi Bohnickým údolím a začátkem ulice Na Farkách. Přírodní rezervace je krajina polí a lesů a je součástí přírodního parku Drahaň-Troja spolu s přírodními památkami Havránka, Jabloňka, Zámky a dalšími. Jedná se nejcennější chráněné území v Trojské kotlině. Strmé skalní srázy s převýšením až 100 metrů nad údolím Vltavy a velký rozdíl mikroklimatu a mikroreliéfu umožnily vznik unikátních společenství. Dodnes se zde zachoval původní přírodní charakter, přestože okolí bylo osídleno již v dávné minulosti Kelty (keltské oppidum).

Přírodní rezervace se nachází v Praze na pravém břehu Vltavy mezi ústím Bohnického potoka a začátkem ulice Na Farkách. Oblast je součástí přírodního parku Drahaň-Troja a spadá pod katastrální území Bohnice - Praha 8 a Troja - Praha 7. +more Překrývá se s chráněným územím Kaňon Vltavy u Sedlce. Geomorfologicky je území řazeno do provincie Česká vysočina, Poberounské soustavy, Brdské podsoustavy, celku Pražská plošina, podcelku Kladenská tabule a zde do okrsku Zdibská tabule. Nadmořská výška se pohybuje mezi 178 až 270 metry.

Historie

Poloha Na Farkách byla osídlena od eneolitu přes dobu bronzovou až po dobu halštatskou. Koncem starší doby bronzové bylo sídliště poprvé opevněno. +more V minulosti zde byl těžen v malých lomech kámen.

Na místě historických osad se v současnosti nachází archeopark, který byl postaven Botanickou zahradou Prahy.

Přírodní poměry

Geologie

PR tvoří skály pravého břehu kaňonovitého údolí Vltavy poblíž ústí Bohnického potoka. Vystupuje zde jeden z velkých skalních profilů se 100metrovým převýšením. +more Tvoří ho horniny mladších starohor se zdaleka viditelnými žílami kyselých vyvřelin. Pevné břidlice svrchního proterozoika tvoří převážnou část území. V některých místech v břidlicích jsou dioritové porfyrity a tonality- alkalické vyvřeliny. Zaříznutou roklí protéká Podhořský potok, který dělí území Podhoří na dvě části: * jižní část s mírnějšími úklony svahů (pod výšinným sídlištěm Na Farkách); * severní část (Kalvárie) se strmějšími úklony skal s hlubokými erozními rýhami.

Značně velká diverzita rostlinných společenstev v území je vyplývá z rozdílnosti chemického složení hornin, přičemž svažitý reliéf převažuje nad plochým. Zdejší půdy jsou převážně vápnité a živné.

V nejsevernější části chráněného území se nachází pozůstatek lomu, který vznikl v souvislosti s výstavbou nouzových staveb u břehu Vltavy. Lom ukončil činnost pravděpodobně již počátkem století. +more Probíhala zde těžba křemenného dioritového porfyritu a drob. Těžba mohla souviset i s regulací břehů Vltavy počátkem dvacátého století.

Flóra

Dnes celkový charakter území určují rozsáhlé skalní stepi a xerotermní křoviny nebo porosty zakrslých dubů, v nichž se roztroušeně objevuje i dřín obecný (Cornus mas) a v poslední době se šířící višeň turecká (Prunus mahaleb). Takže v pohoří se vyskytují útržky kyselých xerotermních doubrav.

Na území přírodní rezervace podhoří najdeme řadu vzácných a chráněných druhů rostlin.

Na skalách rostou druhově bohatá společenstva: *Tařice skalní (Aurinia saxatilis); *Kostřava sivá (Festuca pallens) - hercynské skalní vegetace je hlavní vegetační jednotkou přírodní rezervace podle Botanickému zhodnocení území (Z Plánu péče o přírodní rezervaci Podhoří); *Mařinka psí (Asperula cynanchica); *Česnek šerý (Allium senescens); *Rozchodník bílý (Sedum album); *Tařinka horská (Alyssum montanum); *Mochna písečná (Potentilla arenaria).

Na vrcholových plošinách skal jde převážně o zástupce druhů: trýzel škardolistý (Erysimum crepidifolium), kostřava walliská (Festuca valesiaca), dub letní (Quercus robur).  Najdeme v PR Podhoří i kakostu krvavého (Geranium sanguineum), třemdavu bílou (Dictamnus albus) spolu s reliktní třešní křovitou (Prunus fruticosa), a druhově bohatší stepní společenstva jako zvonek jemný (Campanula gentilis), jestřábník bledý (Hieracium schmidtii), locika vytrvalá (Lactuca perennis (Festuca valesiaca)), řimbaba chocholičnatá (Pyrethrum corymbosum) nebo kokořík lékařský (Polygonatum odoratum). +more Z dalších druhů je možné zmínit čistec přímý (Stachys recta), chrpa latnatá (Centaurea stoebe) a pryšec chvojka (Euphorbia cyparissias).

Fauna

Nejznámějšími obyvateli přírodní rezervace jsou teplomilní zástupci hmyzu, vzácné druhy nosatců, krasců, tesaříků a mandelinek. Dále zde lze potkat i užovku podplamatou (Natrix tesselata), ještěrku obecnou (Lacerta agilis) a ještěrku zelenou (Lacerta viridis), která je kriticky ohroženým druhem a v Česku je chráněna zákonem.

Podhoří je dále osídleno představiteli ptáků, zejména kalousem ušatým (Asio otus), výr velký (Bubo bubo), a malými zpěvnými ptáky jako ťuhýk obecný (Lanius collurio), sedmihlásek hajní (Hippolais icterina) nebo slavík obecný (Luscinia megarhynchos), kteří hnízdí ve křovinách.

Navíc zde můžeme pozorovat teplomilná společenstva i bezobratlých živočichů (např. zobonosky (Attelabus), krytonosce (Ceutorhynchus) či motýly (Lepidoptera)), kteří zde sídlili dávno před člověkem. +more Při aktuálním průzkumu bezobratlých byly vybrány bioindikační skupiny pavouci a motýli. V lokalitě bylo zjištěno 32 druhů pavouků, ale celkový odhad bude nepochybně vyšší. V případě motýlů bylo zjištěno celkem 73 druhů okruhu macrolepidoptera.

Z ostatních skupin tu sídlí blanokřídlí, kteří patří k nejpočetnějším řádům hmyzu, dále brouci, ploštice a rovnokřídlí. Výskyt přástevníka kostivalového (Euplagia quadripunctata) nevyžaduje zvláštní management kromě zachování otevřené krajiny s dostatkem živných rostlin, keřů z čeledi růžovitých. +more Druhy (Apatura ilia) batolec červený, (Apatura iris) batolec duhový a (Iphiclides podalirius) otakárek ovocný patří mezi ohrožené. Nicméně případný zvláštní management není třeba upravovat.

Ochrana přírody

Podhoří je PR chráněná Magistrátem hlavního města Prahy. Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) přiřadil rezervaci do 4. +more kategorie - území pro péči o stanoviště/druhy.

Předmětem ochrany jsou skály na právem břehu údolí Vltavy s břidlici a žíly vulkanických hornin proterozoika s velkou diverzitou skalních společenstev a druhů skalních stepí a křovin a se stanovišti chráněných a ohrožených druhů rostlin a živočichů. Hlavními body péče jsou zachování rostlinných společenstev a dlouhodobé a postupné zlepšování jejich stavu. +more Za primární nutno považovat udržení bezlesí na skalních stepích s výskytem ojedinělých skupin keřů.

Cíle ochrany: * Zabránění sukcese, zarůstání území křovinami a lesními porosty; * Podpoření druhové skladby suchých trávníků pravidelnou péčí (redukcí křovin, pastvou, příp. sečí); * Podpoření druhové pestrosti stanovišť různými a časově odstupňovanými managementovými zásahy: * kosení mozaikovité s časovým odstupem; kosení a pastvu provádět v období plánu péče v různých termínech.

Pro udržení hodnotných společenstev je vhodným způsobem hospodaření pastva ovcí a koz spolu s různými typy kosení.

Je nutné provádět monitoring a eliminaci nepůvodních druhů (zejména akát, pajasan), omezit fragmentaci PP Podhoří zástavbou jak v ochranném pásmu tak i v přírodní rezervaci, a citlivě usměrňovat návštěvnost. Zejména horní části skal jsou silně navštěvované, s čímž souvisí i zvýšené množství odpadků. +more Řešením by mohlo být nabídnutí jiné alternativy - vymezení návštěvnicky přijatelných míst, např. hřiště ZŠ Dolákova (jsou tam odpočívadla, ohniště a lavičky).

Turismus

Podhořím vede pěší červeně značená turistická trasa 0005 z Prahy-Troje do Kralup nad Vltavou.

Oblast poskytuje řadu výborných vyhlídkových bodů, zejména hradiště Na Farkách, Podhorská vyhlídka a vyhlídka nad Bohnickým údolím. Hradiště na Farkách či Nad Pohořím leží mezi jihozápadním okrajem bohnického sídliště a vltavským údolím. +more Oblast je významná tím, že je jedním z míst pravěkého osídlení, ale dlouhodobé působení zemědělského obdělávání a splachy z povrchu výrazně poškodily stopy zdejšího osídlení. Při pohledu do vltavského údolí je odtud možné pozorovat panoramatický výhled a tok řeky v délce více než 3 km. Odtud je v pěší dostupnosti areál Botanické zahrady hlavního města Prahy, Pražské Zoo a Trojský Zámek.

Je možné vystoupat od Vltavy z oblasti Podhoří na vrch Palírka se stejnojmennou usedlostí nebo se jedním z pražských přívozů přeplavit z oblasti PR Podhoří na levý břeh Vltavy (V Podbabě).

Galerie

Image:Vltava, čtvrť Sedlec a PR Podhoří. jpg|Z bohnické vyhlídky Image:PR Podhoří2. +morejpg|Severní část Image:PR Podhoří. jpg|Ústí Černé rokle Image:PR Podhoří1. jpg|Jižní část (ostrožna Na Farkách).

Reference

Externí odkazy

Podhoří Kategorie:Chráněná území v Pražské plošině Kategorie:Chráněná území v Česku vyhlášená roku 1982 Kategorie:Skalní útvary v Praze Kategorie:Skalní útvary v Pražské plošině Kategorie:Přírodní park Drahaň-Troja Kategorie:Životní prostředí v Bohnicích Kategorie:Životní prostředí v Troji