Cesko.wiki Prokopios z Kaisareie
Author
Albert FloresŽivot
Prokopios se narodil v bohatém přístavním městě Caesarei, které bylo administrativním centrem a sídlem správce provincie Palestiny. Patronem města byl křesťanský mučedník Prokopios, který zahynul v roce 303 za Diocletianova pronásledování křesťanů, a Prokopios dostal své jméno, v klasickém období neobvyklé, bezesporu po něm.
Pocházel ze zámožné rodiny, měl tedy i dobré vzdělání. Lze předpokládat, že navštěvoval proslulou řečnickou školu v Gaze, a osvojil si tu znalost klasické řecké literatury, je také možné, že studia dokončil na právnické škole v Berytu. +more Prokopiovým rodným jazykem byla řečtina, ovládal však i latinu a do jisté míry i perštinu a gótštinu.
Roku 526/527 byl přidělen jako poradce do štábu vojevůdce Belisara, velitele posádky města Daras. Prokopios obdivoval Belisara a byl po jeho boku, když po návratu z perské hranice potlačil v Konstantinopoli povstání Níká a zachránil tak trůn císaři +more'>Justiniánovi. Zúčastnil se také Belisarovy výpravy do Afriky, prodělal i italskou výpravu až do pádu Ravenny v roce 540.
Pak se vrátil do Konstantinopole, kde již natrvalo zůstal. V roce 542 zde zažil morovou epidemii, při níž zahynula pětina, či dokonce čtvrtina všech obyvatel města. +more Později se mu dostalo vysokých poct. Byla mu udělena hodnost ilustris a snad i patricius (patrikios), což znamenalo přiřazení mezi společenskou elitu. Nositel těchto titulů mohl zastávat různé úřady, avšak u Prokopia se nám v tomto směru nezachovaly žádné zprávy. Od návratu do Konstantinopole se především věnoval práci na svém historickém díle, v němž vylíčil dějiny Justiniánových válek.
Dílo
Prokopiův spis nazvaný prostě Knihy o válkách se původně skládal ze sedmi knih. První dvě líčily válku s Peršany, další dvě válku s Vandaly a konečně poslední tři válku s Góty. +more Každá z těchto tří částí byla koncipována jako samostatný celek a každá z nich také začínala líčením událostí, které válce předcházely. V bojích s Peršany se tak vrací k době smrti císaře Arcadia a ve válce s Vandaly až k době smrti jeho otce Theodosia I. , zatímco knihy o válce s Góty začínají líčením jednoroční vlády posledního západořímského císaře Romula Augustula.
Při vlastním popisu válek pak už Prokopios pokračuje v přísně chronologickém pořádku, přičemž při výkladu o událostech v Asii a v Africe sleduje podle Hérodotova vzoru dobu vlády jednotlivých panovníků, kdežto při líčení válek v Itálii příklad Thúkydidův a události vřazuje do jednotlivých let války, jak šly za sebou. Události jsou ve všech třech částech díla uvedeny až do roku 550, kdy Prokopios dílo zveřejnil. +more Později přidal k dílu ještě jednu knihu, kterou dovedl do roku 552. Tato kniha už není jen pokračováním předchozích knih o válce s Góty. Líčí v ní události ve všech částech říše souvisle a zároveň věnuje velkou pozornost i vnitřním poměrům, takže kniha se z historie jednotlivých válek mění v historii celé říše. Poslední knihu válek Prokopios dokončil roku 556.
Krátce nato začal pracovat na novém díle, věnovaném stavební činnosti. Tento spis je nazván O stavbách a má nesmírnou cenu při zkoumání dějin umění. +more Je to střízlivý popis jednotlivých staveb, jež dal Justinián zbudovat, ať už šlo o vojenské pevnosti, obnovu měst nebo chrámy a kostely s konstantinopolským chrámem Boží Moudrosti v čele. Je to dílo zaměřené na oslavu Justiniánovy vlády. Císař po úspěchu první knihy věnované konstantinopolským stavbám pověřil Prokopia, aby vypracoval další knihy o dalších stavbách z celé říše. Dochovalo se nám šest knih.
Prokopios zemřel asi roku 565 a své dílo zřejmě nedokončil. Nenacházíme v něm ani zmínku o oblasti, které Prokopios ve svých knihách o válce věnoval velkou pozornost: o Itálii. +more Je však také možné, že ji pominul záměrně, protože mu bylo zatěžko zahrnout chválou císaře za stavební činnost v zemi, která byla vedením jeho válek tak postižena a kde bylo tolik památek zpustošeno a zničeno.
Kromě spisů o stavbách napsal Prokopios ještě jedno historické dílo, jež však za jeho života nebylo zveřejněno a o němž se poprvé zmiňuje až autor jednoho encyklopedického slovníku z 10. +more století. Nazývá se většinou Anekdota (tj. nevydané dílo) nebo Historia arcana (Skryté dějiny) a obsahem se odlišuje od předchozích knih. Je to sžíravá, nenávistná a zničující kritika vlády a veškeré činnosti jak Justiniána, tak i Belisara a jeho ženy Antonie. Autor také neváhá líčit mládí císařovny Theodory jako herečky pochybné úrovně a proslulé kurtizány.
O Prokopiově autorství tohoto díla se vedly dlouho spory, dnes je však jisté, že ho skutečně napsal on. Většina faktů, které uvádí, má reálný historický význam. +more Datovat vznik tohoto posledního Prokopiova díla je nesnadné, usuzuje se však, že bylo napsáno v letech 558-559, tedy v době, kdy pracoval na oslavném díle o Justiniánových stavbách. Jeho Anekdota líčí odvrácenou stranu slavné vlády císaře Justiniána a podává svědectví o intelektuální a morální schizofrenii historika velké doby, který se vnitřně rozešel s mocnými, jimž musel sloužit.
Odkazy
Literatura
Prokopios z Kaisareie, Válka s Góty, Praha 1985 * Prokopios z Kaisareie, Válka s Peršany a Vandaly, Praha 1985 * Dostálová, R., Byzantská vzdělanost, Praha 1990
Související články
Externí odkazy
[url=https://web. archive. +moreorg/web/20051025040632/http://procopius. net/]Výňatky z Prokopiova díla (anglicky)[/url] * [url=http://penelope. uchicago. edu/Thayer/E/Roman/Texts/Procopius/Anecdota/home. html]Prokopiova Anekdota na LacusCurtius[/url] * [url=http://www. fordham. edu/halsall/basis/procop-anec. html]Anekdota, jiný angl. překlad[/url] * [url=http://penelope. uchicago. edu/Thayer/E/Roman/Texts/Procopius/Buildings/home. html]Prokopiovy "Stavby"[/url] * [url=http://www. gutenberg. org/browse/authors/p#a4712]Procopiova díla na[/url] Projekt Gutenberg.
Kategorie:Byzantští historikové Kategorie:Narození 6. +more století Kategorie:Úmrtí 6. století Kategorie:Muži.