Robert I. Parmský

Robert I. s rodinou Robert I. Parmský (9. července 1848, Florencie - 16. listopadu 1907, Lucca) byl hlava parmské větve Bourbonské dynastie a poslední vládnoucí vévoda v Parmě, Piacenze a Guastalle. Jedním z jeho mnoha potomků byla poslední rakouská císařovna a uherská královna Zita.

Původ

Narodil se z manželství parmského vévody Karla III. +more s Luisou Marií Bourbonskou. Matka byla po otci Karlu Bourbonském vnučkou francouzského krále Karla X. a po matce Marii Karolíně vnučkou krále obojí Sicílie Františka I. a pravnučkou císaře Leopolda II. Jeho otec přišel na svět z manželství etrurského krále Karla Ludvíka s Marií Terezou Savojskou a byl tak vnukem etrurijského krále Ludvíka I. , španělského krále Karla IV. a sardinského krále Viktora Emanuela I. .

Robert měl tři sourozence. Starší sestru Markétu (1847-1893), která se provdala za madridského vévodu a titulárního krále francouzského a španělského Karla Mariu Bourbonského, a dva mladší sourozence. +more Alice (1849-1935) se stala manželkou titulárního toskánského vévody Ferdinanda IV. a Jindřichovi (1851-1905) náležel titul hraběte z Bardi.

Vláda

Na vévodský stolec nastoupil poté, co byl jeho otec roku 1854 zabit. +more Bylo mu tehdy teprve šest let, proto fakticky vládla jeho matka Louisa Marie Terezie z Artois, sestra hraběte ze Chambord, jako regentka. Vévodkyně schvalovala některé z mnoha reakcionářských spolupracovníků svého muže, byla však překvapena mazziniovským hnutím z července 1854 a přešla na tvrdě represivní politiku, která vedla až k druhé válce za nezávislost.

Roku 1859, při vypuknutí druhé války za nezávislost, byl Robert ve svých jedenácti letech sesazen a jeho matka se raději rozhodla evakuovat rodinu do Lombardska-Benátska, v očekávání, že boje brzo skončí. Následoval smír z Villafranca, po němž Sardinské království, (po plebiscitu z roku 1860), anektovalo Parmské vévodství s městem Parmou i Toskánsko, aby tak vytvořilo větší společný útvar Italské království.

Život bez koruny

I přes ztrátu trůnu Robert a jeho rodina disponovali významným dědictvím, například soukromým vlakem čítajícím více než tucet vozů, vlastním zámkem ve Schwarzau am Steinfeld poblíž Vídně, sídlem Villa Pianore v Toskánsku a honosným zámkem Chambord ve Francii.

Robert I. zemřel ve Viareggiu roku 1907. +more Necelé čtyři měsíce po jeho smrti v roce 1907, bylo šest dětí z jeho prvního manželství shledáno právně nezpůsobilými, a byli svěřeni jeho vdově vévodkyni Marii Antonii. Přesto se Robertovým dědicem stal Eliáš, vévoda z Parmy (1880-1959), jeho mladší syn z jeho prvního manželství.

Někteří z jeho synů sloužili v ozbrojených složkách Rakouska jiní v armádě Belgie.

Rodina

Dne 5. +more dubna 1869 se na zámku San Martino u Luccy oženil s princeznou Marií Piou (1849-1882), dcerou bývalého krále obojí Sicílie Ferdinanda II. . Z manželství se narodilo 12 dětí, z nichž však polovina trpěla mentálním postižením, dvě zemřely krátce po narození, a porod posledního nepřežilo dítě ani matka. Následnictví pokračovalo po linii syna Eliáše Roberta.

Robertovou druhou ženou se pak 15. +more října 1884 na zámku Fischhorn v Zell am See stala dcera sesazeného portugalského krále Michala I. , Marie Antonie z rodu Braganzů. Marie Antonie dala život dalším 12 dětem, z nichž se nejvíce proslavila dcera Zita, která se provdala za pozdějšího rakousko-uherského panovníka Karla I. .

Děti s Marií Piou Bourbonskou

Maria Luisa (1870-1899) ∞ 1893 bulharský car Ferdinand I. +more Bulharský * Ferdinand Maria (5. března 1871 - 14. dubna 1871) * Luisa Marie (1872-1943), mentálně postižená * Jindřich Maria (1873 - 1939), mentálně zaostalý, titulární parmský vévoda (1907-39) * Marie Imakuláta (1874-1914), mentálně postižená * Josef Maria (1875 - 1950), mentálně zaostalý, titulární parmský vévoda (1939-50) * Marie Tereza (1876-1959), mentálně postižená * Marie Pia (1877-1915), mentálně postižená * Beatrice (1879-1946) ∞ 1906 hrabě Peter Lucchesi Palli * Eliáš Robert (1880-1959), titulární parmský vévoda (1950-59), vykonával funkci hlavy rodu i místo svých nemocných starších bratrů, ∞ 1903 arcivévodkyně Marie Anna Rakouská * Marie Anastázie (25. srpna 1881 - 7. září 1881) * August (*/† 22. září 1882), zemřel při narození společně s matkou.

Děti s Marií Antonií z Braganzy

Adéla Erika (1885-1959), jeptiška benediktinského řádu kláštera v Solesmes * Sixtus Ferdinand (1886-1934) ∞ 1919 Hedvika z La Rochefoucauld * František Xaver (1889-1977) ∞ 1927 Magdalena Bourbonsko-Bussetská * Františka Josefa (1890-1978), jeptiška benediktinského řádu kláštera v Solesmes * Zita Marie (1892-1989) ∞ 1911 pozdější rakouský císař Karel I. +more * Felix Maria (1893-1970) ∞ 1919 lucemburská velkovévodkyně Šarlota Lucemburská * Renato (1894-1962) ∞ 1921 dánská princezna Markéta Dánská * Marie Antonie (1895-1937), jeptiška benediktinského řádu kláštera v Solesmes * Izabela Marie (1898-1984) * Ludvík Karel (1899-1967) ∞ 1939 italská princezna Marie Františka Savojská * Jindřiška Anna (1903-1987), hluchoněmá * Kajetán Maria (1905-1958) ∞ 1931 princezna Markéta Thurn-Taxis (rozvedeno).

Reference

Externí odkazy

Kategorie:Narození 1848 Kategorie:Úmrtí 1907 Kategorie:Bourbon-Parma Kategorie:Parmští vévodové Kategorie:Rytíři španělského Řádu zlatého rouna Kategorie:Muži Kategorie:Narození 9. +more července Kategorie:Úmrtí 16. listopadu Kategorie:Narození ve Florencii Kategorie:Bourbonsko-parmští princové Kategorie:Španělští princové.