Rudolf Hrušínský nejstarší
Author
Albert FloresRudolf Hrušínský nejstarší byl český herec, který se proslavil zejména svým temperamentním chováním a výraznou osobností. Narodil se 17. dubna 1920 v Táboře do herecké rodiny Hrušínských. Od dětství se pohyboval ve filmovém prostředí, často ho lze vidět například ve filmu Kdyby tisíc klarinetů. Hrušínský vystudoval herectví a začal hrát v divadle, kde se mu dařilo a získal si oblibu u diváků. Později se rozhodl pro filmovou kariéru a získal řadu významných rolí. Na svém kontě má více než sto filmových rolí, mezi kterými patří i jedna z jeho nejznámějších rolí ve filmu Hoří, má panenko. Hrušínský se neomezoval jen na herectví, ale také se věnoval dabingu, moderování televizních pořadů a také režii. V roce 1997 mu byl udělen čestný titul národní umělec. Rudolf Hrušínský nejstarší zemřel 14. dubna 1994 v Praze. Jeho herecké výkony si však dodnes udržují popularitu a jeho jméno je spojováno s českým filmem a divadlem.
Životopis
Rodina
Narodil se v Dolní Liboci v rodině ševce Jana Böhma (* 16. června 1857) a Františky, rozené Doležalové (* 13. února 1869), která byla porodní bábou.
Původ jména
V roce 1913 mu nabídl ředitel malé divadelní společnosti V. Slavinský angažmá.
U divadla uvažoval o změně jména na jméno umělecké, chtěl se stát Otomarem Otovalským. Po odhalené krádeži hrušek na štaci Slavinského společnosti v Lužicích u Hodonína jej začali nazývat Rudolf Hrušovský, ze jména se později stalo Hrušínský, které pak od roku 1935 trvale používal.
Divadlo
Od společnosti Slavinského odešel k divadelní společnosti Josefa Muška, ale v letech 1916-1917 se účastnil první světové války na Balkáně, kde byl raněn.
Od února 1919 se stal členem divadelní společnosti Václava Červíčka-Budínského. Zde se seznámil se svojí budoucí manželkou Hermínou, která byla dcerou principála a ve společnosti také hrála. +more Rudolf zde nejen hrál, ale také začal režírovat.
V roce 1923 se seznámil s Karlem Želenským, členem Národního divadla, který jej doporučil do nové společnosti Svornost, ředitele Lachmanna, zahajující svou činnost v roce 1924 v pražské Bubenči. Společnost byla však z finančních důvodů na podzim 1924 zrušena. +more Po krátkém návratu do Budínského společnosti nastoupil v květnu 1926 v pražském Tylově divadle v Nuslích (které měla tehdy pronajato Sedláčkova společnost) a přivedl do souboru i svoji manželku. Pro divadlo také sestavil revue Že tě nedohoním.
Následovalo opět působení u Budínského a od října 1929 v divadle Akropolis na rozhraní pražského Žižkova Vinohrad, vedeném Karlem Třešňákem. Zde setrval Hrušínský až do listopadu 1933.
Následně působil několik měsíců ve Švandově divadle, v období říjen 1934 - červen 1935 v divadle Uranie, vedeném v tu dobu Josefem Bělským. Zde Hrušínský také režíruje, zvláště pohádky pro děti. +more O Vánocích 1934 uvedl pro děti svoji hru Hrbáčkův Štědrý den.
Od září 1935 se vrátil na jednu sezónu do divadla Akropolis a od roku 1937 byl členem souboru Osvobozeného divadla až do jeho rozpadu v listopadu 1938. Poté odešel k Járovi Kohoutovi do operety, odkud po měsíci odešel. +more Od roku 1939 do roku 1944 (do doby uzavření divadel) hrál v Divadle Vlasty Buriana.
Od začátku listopadu 1944 do začátku února 1945 byl zařazen jako dělník na pomoc průmyslu Protektorátu spolu s dalšími herci (např. Jaroslav Marvan, Hana Vítová, František Černý, Svatopluk Beneš, Vlasta Matulová a další).
Od května 1945 do září 1948 byl angažován v Divadle 5. května (Činohra 5. května).
Po zrušení Divadla 5. května odešel spolu s dalšími herci do Divadla státního filmu.
Rozhlas
Od roku 1935 spolupracoval na pozvání Jaroslava Hurta a Miloslava Jareše s rozhlasem (Radiojournal). Pracoval jako herec, podílel se na vzniku literárních pásem a dokumentárních pořadů. +more Jen v roce 1937 účinkoval ve sto padesáti relacích. Spolupracoval zde s režiséry Jaroslavem Kvapilem, Miloslavem Jarešem a dalšími.
Po válce napsal pro rozhlas několik her, např. Historka o huse v tramvaji, Kazimourovo zpravodajství, aj. +more, avšak k soustavné činnosti v rozhlase se již nemohl z důvodu postupující nemoci vrátit.
Film
Od roku 1937 vystupoval v českých filmech v menších rolích a v několika filmech se setkal i se svým synem Rudolfem, jako hercem i režisérem.
Manželka, syn
Při působení ve společnosti Václava Červíčka-Budínského (od roku 1919) se seznámil se svojí budoucí manželkou Hermínou („Mínou“) (1901-1989), herečkou, kterou si vzal 2. března 1920 v Žirovnici. +more Dne 17. října 1920 se jim narodil syn Rudolf, budoucí herec.
Rodokmen Hrušínských
{{rodokmen | | | | | | |}|-|-|. | |}|-|-|-|DAVAC|-|-|TOVAC| | | | | | | | | | | |DAVAC=+more_Vačkář'>Dalibor C. Vačkář (1906-1984) | TOVAC=Tomáš Vačkář (1945-1963) }}.
{{rodokmen | | | | |. |ONCER| |,|VACER| | | |}|-|-|-|RHSTA|-|(| | | | | | | | | |ONCER=Ondřej Červíček (1844-1928) | VACER=Václav Červíček (1875-1936) | RHSTA=Rudolf Hrušínský (1920-1994) }} {{rodokmen | | | | |. +more| |}|-|-|'| |}|-|-|-|HECER| | | | | | |`|JAHRU| |,|KRHRU| |HECER=Hermína Červíčková (1901-1989) | JAHRU=Jan Hrušínský (* 1955) | KRHRU=Kristýna Hrušínská (* 1985) }} {{rodokmen |HYMUS|-|+|JOMUS| | |ANBUD| | | | | | | | | | | | | |}|-|-|'| |:| | |HYMUS=Hynek Mušek (1812-1894) | JOMUS=Josefa Mušková (1845-1906) | ANBUD=Anna Budínská (1878-1958) }}.
{{rodokmen | | | | |!| | | | | | |}|-|-|'| | | | |!| |}|-|-|-|TEKOS| | | | | | |TEKOS=Tereza Kostková (* 1976) }}
Divadelní role, výběr
1920 Jiří Mahen: Nebe, peklo, ráj, Karel Fišar, Společnost Václava Červíčka-Budínského, režie Rudo Hrušínský * 1935 Jaroslav Durych: Svatý Václav, kníže Boleslav, divadlo Akropolis * 1935 Rudolf Medek: Plukovník Švec, titul. role, divadlo Akropolis * 1936 M. +more Faber: Kotrmelce mládí, Jeremiáš, ředitel gymnázia, divadlo Akropolis (v roli oktavána Hoffmana vystoupil jeho syn Rudolf Hrušínský) * 1937 V+W: Těžká Barbora, sýrař Krištof, Osvobozené divadlo, režie Jindřich Honzl * 1938 V+W: Pěst na oko aneb Caesarovo finále, První dragoun, První kameník, místodržící rada Václav Čehona, Osvobozené divadlo, režie Jindřich Honzl * 1940 F. F. Šamberk: Palackého třída 27, sluha Robert, Divadlo Vlasty Buriana * 1941 F. F. Šamberk: Jedenácté přikázání, statkář Florián Králíček, Divadlo Vlasty Buriana * 1943 Robert Neuner: Když kocour není doma. , Ludvík Marhold, osobní sluha, Divadlo Vlasty Buriana * 1946 E. Labiche: Pan Perrichon na cestách, Major Mathieu, Divadlo 5. května, režie František Salzer * 1946 Maxim Gorkij: Vassa Železnovová, Železnov, Divadlo 5. května, režie Alfréd Radok * 1947 Jiří Mahen: Ulička odvahy, Pilát, Divadlo 5. května, režie František Salzer * 1947 M. Rázusová-Martáková: Jánošík, starý Jánošík, Divadlo 5. května, režie František Salzer * 1947 William Shakespeare: Zkrocení zlé ženy, Nápadník, Divadlo 5. května, režie František Salzer.
Filmografie, výběr
1937 Karel Hynek Mácha, kritik Tomíček, režie Zet Molas (pseudonym Zdeny Smolové) * 1938 Zborov, Randák, režie J. A. +more Holman a Jiří Slavíček * 1939 Humoreska, člen maturitní komise, režie Otakar Vávra * 1940 Prosím, pane profesore. , tělocvikář, režie Zdeněk Gina Hašler * 1941 Pantáta Bezoušek, čeledín Václav, režie Jiří Slavíček * 1941 Z českých mlýnů, režie Miroslav Cikán * 1941 Těžký život dobrodruha, režie Martin Frič * 1942 Barbora Hlavsová, režie Martin Frič * 1943 Experiment, Jiří Slavíček, mlynář Ryšavý, režie Martin Frič * 1944 Jarní píseň, správce Kosa, režie Rudolf Hrušínský * 1946 Pancho se žení, Bebino Sanches, režie Rudolf Hrušínský a František Salzer * 1947 Poslední mohykán, návštěvník starožitníka, režie Vladimír Slavínský * 1948 Ves v pohraničí, Jiří Slavíček, režie Jiří Krejčík * 1949 Pan Novák, úředník, režie Bořivoj Zeman.
Odkazy
Reference
Literatura
Václav Holzknecht: Jaroslav Ježek & Osvobozené divadlo, SNKLHU, Praha, 1957, str. 142, 143, 227 * Kolektiv autorů: Česká divadla. +more Encyklopedie divadelních souborů, Divadelní ústav, Praha, 2000, str. 3, 40, 142, 425, 504, * Jaromír Pelc: Meziválečná avantgarda a Osvobozené divadlo, Ústav pro kulturně výchovnou činnost, Praha, 1981, str. 230 * Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV. , Academia, Praha, 1983, str. 655, foto 170 * Kolektiv autorů: Divadlo nové doby (1945-1948), Panorama, Praha, 1990, str. 36, 49, * Marie Valtrová: Kronika rodu Hrušínských, Odeon, Praha, 1994, str. 14, 15, 40, 42, 43, 52, 55-90, 98, 99, 103, 105, 160, 161, 164, 166-8, 382, 383, 385, 387,.
Externí odkazy
Kultura21. cz: http://www. +morekultura21. cz/literatura/4483-marie-valtrova-kronika-rodu-hrusinskych * Dabingforum. cz: http://dabingforum. cz/viewtopic. php. f=31&t=11541&start=0 * Tereza Herz: Jan Hrušínský: Sen o divadle: http://www. address. cz/data/www. sanquis. cz/articles/files/62_Sen_o_divadle. pdf * [url=http://www. kultura. cz/profile/34713-rudolf-hrusinsky-1897-1956]Kultura. cz, Rudolf Hrušínský (1897-1956) - životopis[/url].
Kategorie:Čeští herci Kategorie:Čeští divadelní herci Kategorie:Čeští divadelní režiséři Kategorie:Lidé Radiojournalu Kategorie:Narození 14. +more dubna Kategorie:Narození v roce 1897 Kategorie:Úmrtí 15. dubna Kategorie:Úmrtí v roce 1956 Kategorie:Muži.