Serie A

{{infobox | titulek = Serie A | obrázek = | popisek = Logo soutěže | obrázek2 = | popisek2 =

| styl popisů = white-space: nowrap | styl dat = white-space: nowrap

| data1 = {{#if:{}|[url=://www.legaseriea.it/it }}

Serie A (oficiálně známá jako Serie A TIM') je nejvyšší [[Itálie|italská][Soubor:Serie A logo 2022.svg|150px|alt=Aktuální ročník]] Serie A 2023/2024}}

| popis2 = Země | data2 =

| popis3 = Konfederace | data3 = ' Federazione Italiana Giuoco Calcio (Italská fotbalová federace)

| popis4 = Datum založení | data4 = 1898 - Campionato Italiano di Football

| popis5 = První sezóna | data5 = 1898

| popis6 = Zánik | data6 =

| popis7 = Divize | data7 =

| popis8 = Konference | data8 =

| popis9 = Počet týmů v soutěži | data9 = 20

| popis10 = Stupeň v pyramidě | data10 = 1

| popis11 = Vyšší soutěž | data11 =

| popis12 = Nižší soutěž(e) | data12 = Serie B (2. fotbalová liga) Serie C (3. fotbalová liga)

| popis13 = Domácí pohár | data13 = Coppa Italia (Italský fotbalový pohár) Supercoppa italiana (Italský fotbalový superpohár)

| popis14 = Ligový pohár | data14 =

| popis15 = Evropské poháry | data15 = {{#if:{}|LM 2023/24 Neapol - od zákl. skupiny Lazio - od zákl. +more skupiny Inter - od zákl. skupiny Milán - od zákl. skupiny}}{{#if:{}| EL 2023/24 Atalanta - od zákl. skupina Řím - od zákl. skupina}}{{#if:{}| KL 2023/24 Fiorentina - od 4. předkola}}.

| popis16 = Mezinárodní poháry | data16 =

| popis17 = Úřadující mistr | data17 = Neapol

| popis18 = Poslední vítěz | data18 = Neapol (2022/23)

| popis19 = Nejúspěšnější klub | data19 = Juventus (36 titulů)

| popis20 = TV partneři | data20 =

| data21 =[/url]] fotbalová soutěž. Hlavním sponzorem soutěže je společnost Telecom Italia Mobile (TIM). +more Založena byla v roce 1929 a plynule navázala na předchozí italské celonárodní soutěže (hrané od roku 1898), jejichž vítězové mohou počítat tituly z nich získané. V Serii A hraje 20 týmů, 3 nejhorší sestupují do Serie B a nejlepší tým získá italský titul, takzvané Scudetto. Nejvíce ligových titulů má Juventus FC, který jich má po sezoně 2015/16 na kontě 36 (mimo odebrané z let 2005 a 2006).

Soutěž je tvořena celkem 20 týmy, z nichž první dva týmy postupují přímo do Ligy mistrů UEFA. Třetí tým pak postupuje do 4. +more předkola (play-off) této soutěže. Čtvrtý a pátý tým postupují do 4. předkola respektive 3. předkola Evropské ligy UEFA. Další místo ve 4. předkole Evropské lize zaujímá vítěz Coppa Italia, to může v případě kvalifikace finalistů do pohárů jiným způsobem připadnout šestému týmu v lize. V případě, že vítěz Coppy Italia se kvalifikuje do pohárů jiným způsobem, do Evropské ligy jde finalista. Ten se zařadí do 3. předkola a pátý tým v lize ho nahradí v předkole čtvrtém. Tři nejhorší týmy soutěže sestupují do Serie B, druhé nejvyšší soutěže. Vítěz soutěže má také právo startovat v italském superpoháru zvaném Supercoppa italiana, kde ho vyzve vítěz Coppa Italia.

V ročníku 2011/12 se rozhodlo o držiteli titulu tak, že poprvé od korupční aféry v roce 2006 a návratu ze Serie B se stal mistrem Juventus FC, který si tak oficiálně připsal již 28. vítězství v soutěži. +more V sezoně 2012/13 titul obhájil. Vicemistrem se stal SSC Neapol. Dominance Juventusu pokračovala i v sezoně 2013/14, kdy získal již třetí titul v řadě a celkově třicátý.

Historie

Počátky fotbalu v Itálii

Zakladatelé nejstaršího italského klubu, hrajícího primárně fotbal - Genoa CFC v roce 1893. +more Podobně jako do dalších zemí jižní Evropy (např. Turecko, Španělsko), přinesli fotbal i do Itálie přistěhovalci z Velké Británie. Prvním oficiálně založeným sportovním klubem, hrajícím z části fotbal, byl v roce 1893 janovský klub Genoa CFC. A podobně jako jinde, byla i zde expanza tohoto sportu velmi rychlá. V roce 1897 vznikla soutěž pořádaná přistěhovalci a v roce 1898 byla založena Italská fotbalová federace (FIGC). Jako sídlo si vybrala Turín a jejími členy se staly 4 severoitalské kluby - Genoa CFC, FBC Torinese, Internazionale Torino a Reale Società Ginnastica Torino. A tyto čtyři týmy se staly účastníky prvního oficiálního Italského fotbalové mistrovství v roce 1898, jehož vítězem a zároveň držitelem prvního oficiálního titulu pro mistra Itálie se stal Genoa CFC.

V následujících dvou ročnících (1899, 1900) se přidaly i další celky jako UC Sampdoria, AC Milán nebo Juventus FC. Genoa CFC dokázal vyhrát šest ze sedmi úvodních ročníků soutěže a jeho nadvládu dokázal narušit jen AC Milán (1901) a ukončit ji musel až Juventus FC (1905). +more V roce 1905 se také Italská fotbalová federace (FIGC) stala právoplatným členem FIFA.

Po neplánované pauze zapříčiněné I. světovou válkou obliba fotbalu v této zemi ještě vzrostla. +more Následkem bylo částečné oddělení soutěže pod CCI, čili svaz sdružující menší kluby. V sezoně 1921/22 tak máme dvě rovnocenné soutěže, které vyhráli FC Pro Vercelli 1892 (FIGC) a USD Novese (CCI). Následující sezonu byl tento exces ukončen a svazy i jejich soutěže sloučeny pod FIGC. V sezoně 1923/24 získal svůj 9. titul Genoa CFC a stanovil rekord platný až do roku 1958. V ročníku 1926/27 došlo k několika vážným sportovním přestupkům týmu Torino FC, zejména pak v zápase s Juventus FC, ze kterého se v roce 1906 odštěpil. Jako trest mu byl odebrán jeho první titul a místo italského mistra zůstalo poprvé neobsazeno.

Fotbalová éra před založením Serie A je specifická dominancí dvou klubů, které dohromady získali 16 titulů - Genoa CFC a FC Pro Vercelli 1892. Nikdo jiný nezískal více než 3 mistrovské tituly. +more Oba tyto týmy však titul v Serii A (1929 - dodnes) doposud nezískali.

Založení Serie A (1929 - 1943)

V létě roku 1929 se činovníci FIGC rozhodli, že skoncují s nejasnou strukturou fotbalových soutěží na území Itálie a sjednotí ho na klasický ligový formát. Ze dvou skupin soutěže Divisione Nazionale 1928-1929 postoupilo 18 nejlepších (z každé 9) týmů do nově vzniklé Serie A. +more Bylo rozhodnuto, že soutěž zůstane nadále otevřená a dva nejhorší týmy z ročníku sestoupí do Serie B a naopak. Nově vzniklý formát nejvíce ze všeho vyhovoval týmům ze severní části Itálie, zejména pak ze sousedících provincií Piemont a Lombardie. Čtyři nejslavnější kluby, které tyto provincie reprezentují (Juventus FC, Torino FC, AC Milán a FC Internazionale Milano), dohromady získali 56 titulů během prvních 70 ročníků Serie A a drží zde naprostou dominanci.

Juventus FC se jako první mohl pyšnit vítězstvím v 5 ročnících v řadě (Quinquennio d'oro), což bylo krátce po založení Serie A mezi lety 1931-1935. Během meziválečného období změnil klub FC Internazionale Milano název na Associazione Sportiva Ambrosiana (sloučením s Unione Sportiva Milanese). +more Pod tímto názvem získal 3 mistrovské tituly, které mu po rozdělení a opětovnému přejmenování v roce 1946 zůstaly zachovány. Během tohoto období měli také kluby ze severozápadu silnou konkurenci v týmu Bologna FC 1909, který získal 4× titul a dvakrát triumfoval ve slavném Mitropa Cupu (Středoevropském poháru).

Druhá polovina 20. století a úspěchy v evropských pohárech (1946 - 2000)

Sívori, Charles, Boniperti - hráči, kteří v klubu Juventus FC vyhrávali italskou ligu Po skončení II. +more světové války tentokrát nastává dynastie druhého z turínských klubů - Torino FC, který ovládl první čtyři poválečné ročníky. Na konci jeho éry opět stál největší rival Juventus FC, který se pozvolna blížil na čelo tabulky v počtu mistrovských titulů. Jeho chvíle nastala v roce 1952, kdy vyrovnal tým Genoa CFC a v sezoně 1957/58 se ziskem jubilejního 10. titulu osamostatnil v čele. Stejně tak, jak prestižní je v Itálii nosit na dresu nášivku Scudetto (pro mistra soutěže), je prestižní právo našít si nad logo hvězdu (Stella) za 10 titulů. A právě Juventus FC byl prvním vyvoleným a především vhodným týmem v Evropě pro nápad politika Umberto Agnelli, jehož myšlenka ovládla mnoho zemí, jako Turecko, Německo a další. Interkontinentálním poháru. Od roku 1955, kdy byly založeny evropské poháry, považujeme italské kluby jako jedny z nejlepších v Evropě. AC Milán zvítězil v sezoně 1962/63 v Poháru mistrů evropských zemí a dvěma triumfy ho následoval FC Internazionale Milano. V sezoně 1960/61 zase ovládlo AS Roma Veletržní pohár. Hned úvodní ročník Poháru vítězů pohárů ovládla ACF Fiorentina. Podobným stylem se pokračovalo celá 60. a 70. léta, kdy Italské kluby získali celkem 12 velkých mezinárodních trofejí, včetně Interkontinentálního poháru v podání FC Internazionale Milano (1964, 1965) a AC Milán (1969).

A právě v tomto období nastává v Serii A nejznatelnější odskok v dominanci velké trojky, čili FC Internazionale Milano a zejména pak AC Milán a Juventus FC. Tyto tři kluby jsou doposavad jediné, kterým se podařilo získat zlatou hvězdu za 10 mistrovských titulů. +more Po Juventusu se to podařilo nejprve, v roce 1966, týmu FC Internazionale Milano a v roce 1979 se přidal i AC Milán. Vzhledem k těmto faktům jsou 60. léta označována jako La Grande Inter, volně přeloženo nadvláda Interu v Itálii i v Evropě.

left| Juventus FC	20px20px20px	left| 1958, 1982, 2014
left| Inter Milán	⭐️⭐️	left|1966, 2024
left| AC Milán	20px	left| 1979

Ke konci 20. století se k životu probudil gigant jménem AC Milán. Počátek můžeme najít v roce 1986, kdy do povadlého AC přichází pozdější politická superstar Silvio Berlusconi, který jako prezident klubu získal obdiv i cenné trofeje. Během následujících sezon najdeme milánský klub pětkrát ve finále PMEZ a Ligy mistrů UEFA. Z toho hned 3× úspěšně. V domácí lize získává dalších 6 titulů a dostává se na kótu 16 vítězství. Zdatně mu konkuruje i Juventus FC, který byl prvním klubem, co zvítězil ve třech nejvýznamnějších evropských soutěžích (Pohár mistrů evropských zemí, Pohár UEFA, Pohár vítězů pohárů), čehož dosáhl v roce 1985 a je doposud jediným klubem, kterému se podařilo získat titul ve všech 6 mezinárodních soutěžích, jakých se může evropský klub účastnit (navíc Superpohár UEFA, Pohár Intertoto a Interkontinentální pohár). U dosažených úspěchů turínského klubu musíme zmínit i zisk druhé zlaté hvězdy Stella za zisk 20. mistrovského titulu, z roku 1982. Neopomenutelná je i naprostá dominance italských klubů ve druhé nejvýznamnější soutěži UEFA - Poháru UEFA. V období mezi lety 1989-1999 zaznamená Itálie neuvěřitelných 14 finálových účastí svých mužstev, z toho hned 8 vítězných. Nic podobného v dějinách mezinárodního fotbalu nenajdeme.

Nejnovější historie poznamenaná korupční aférou (2000 - dodnes)

+more_Milan_lifting_the_European_Cup_after_winning_the_2002-03_UEFA_Champions_League_-_20030528. jpg|náhled|AC_Milán_při_oslavách_vítězství_ve_finále_Liga_mistrů_UEFA_2002/03'>Ligy mistrů 2002/03, kde porazil Juventus FC Do nového tisíciletí vstupovala Serie se známkou jedné z nejlepších evropských soutěží, což vždy dokazovalo i postavení na žebříčku UEFA. V roce 2000 vydala FIFA žebříček nejlepších klubů 20. století a Itálie měla zástupce na sedmém (Juventus FC), děleném devátém (AC Milán) i děleném dvanáctém (FC Internazionale Milano) místě. Žebříček fotbalových historiků IFFHS posuzoval kontinenty zvlášť a možná proto se italské kluby umístily ještě výše. V hodnocení evropských klubů za 20. století se Juventus umístil na 2. místě, AC Milán na 4. místě a Internazionale na 6. místě, což dělá z italských klubů ty nejúspěšnější.

V Serii A se zatím dočasně usadili na trůnu římské kluby SS Lazio (2000) a AS Roma (2001), ale od sezony 2001/02 panuje nepřetržitě velká trojka. V Lize mistrů pošesté vítězí AC Milán, který ve finále ročníku 2002/03 poráží Juventus FC, s Pavlem Nedvědem v sestavě (pro trest však nemohl nastoupit), po penaltovém rozstřelu. +more Poprvé v historii soutěže se ve finále utkaly dva italské kluby a toto setkání znamenalo pro Juve již pátou finálovou porážku. Juventus FC Si spravil chuť v domácí lize, kde vítězí dvakrát za sebou (2002, 2003). korupční skandál odstoupivší předseda svazu.

Korupční aféra 2006

Rozvíjející se hegemonii Juventusu ještě jednou narušil AC Milán, který zvítězil v sezoně 2003/04. Poté pro následující dva ročníky znovu převzal mistrovskou "taktovku" Juventus. +more Jenže se nemohl radovat dlouho. V květnu roku 2006 začala italská Policie, na základě telefonních odposlechů, rozplétat jeden z největších fotbalových korupčních skandálů v historii. Vážně bylo zapleteno celkem šest klubů ze Serie A i Serie B. Obviněni byli Juventus FC, AC Milán, ACF Fiorentina, SS Lazio, Reggina Calcio a Atletico Arezzo (Serie B). První obětí byl předseda svazu FIGC Franco Carraro, který odstoupil z funkce. Krátce poté byly vyneseny tresty. San Bernabéu. Největší trest dostal Juventus FC. Mistru Serie A ze sezon 2004/05 a 2005/06 byl odebrán prvně zmíněný titul a z druhé sezony odečteno všech 91 získaných bodů. Tím pádem klesl na poslední místo soutěže a poprvé ve své historii sestoupil do Serie B. Navíc mu bylo znemožněno startovat v Lize mistrů 2006/07 a odečteno 30 bodů pro ročník 2006/07, kdy startoval v Serii B. AC Milán přišel o 44 bodů a klesl na pozici mimo účast v Lize mistrů 2006/07 a pro ročník 2006/07 přišel o 15 bodů. Ostatním týmům byly odečteny body v nadcházející sezoně a znemožněn start v evropských pohárech.

Ze vzniklé situace vytěžil nejvíce jediný nezapletený z velké trojky - FC Internazionale Milano. Na úvod mu připadl titul ze sezony 2005/06, kdy původně skončil na 2. +more místě. Ale hlavně přišel o největší soupeře pro následující roky. A naskytnutou možnost využil znamenitě. Jako třetí klub v historii dokázal 5× v řadě zvítězit v Serii A a postupně převzal i pozici nejsilnějšího italského klubu v evropských pohárech. Juventus se sice vrátil hned po první sezoně v Serii B, kterou vyhrál se ziskem 94 bodů (oficiálně 85 bodů, protože se mu u odvolací komise podařilo snížit trest ze 30 na pouhých 9 bodů), ale ne v takové síle, v jaké Serii A opouštěl. Síla Interu gradovala v sezoně 2009/10, kdy pod vedením José Mourinha popáté v řadě získal mistrovský titul (s počtem 18 se posunul před AC Milán) a potřetí v historii triumfoval v Lize mistrů UEFA. V prosinci ještě získal trofej pro Mistra světa klubů 2010.

V sezoně 2010/11 zvítězil AC Milán a dotáhl se na dělené druhé místo s FC Internazionale Milano. A poprvé od návratu ze Serie B se mohl radovat i Juventus FC, který v sezoně 2011/12 získal oficiální 28. +more titul. Téměř neohrožená dominance Juventusu trvá i díky krizi obou milánských klubů dodnes, protože dokázal obhájit titul i v sezónách 2012/13, 2013/14 a 2014/15, takže nyní má již 31 titulů Serie A 2014/15. V roce 2015 navíc dokázal Juventus postoupit až do finále Ligy mistrů UEFA, kde nakonec podlehl týmu FC Barcelona.

Vývoj podle počtu účastníků

1929/30 - 1933/34: 18 týmů * 1934/35 - 1942/43: 16 týmů * 1946/47: 20 týmů * 1947/48: 21 týmů * 1948/49 - 1951/52: 20 týmů * 1952/53 - 1966/67: 18 týmů * 1967/68 - 1987/88: 16 týmů * 1988/89 - 2003/04: 18 týmů * 2004/05: 20 týmů

Mistři

Celková statistika

Juventus FC 2005 - titul odebrán (korupční aféra 2006), 2006 - titul odebrán (korupční aféra v 2006) * Torino FC 1927 - titul odebrán z důvodu sportovních přestupků

%"|Klub	%"|Tituly	%"|Vítězné ročníky
20px Juventus	center |36	1905, 1926, 1931, 1932, 1933, 1934, 1935, 1950, 1952, 1958, 1960, 1961, 1967, 1972, 1973, 1975, 1977, 1978, 1981, 1982, 1984, 1986, 1995, 1997, 1998, 2002, 2003, 2005, 2006, 2012, 2013, 2014, 2015, 2016, 2017, 2018, 2019, 2020
+moresvg'>20px Inter	center |20	1910, 1920, 1930, 1938, 1940, 1953, 1954, 1963, 1965, 1966, 1971, 1980, 1989, 2006, 2007, 2008, 2009, 2010, 2021, 2024
20px Milán	center |19	1901, 1906, 1907, 1951, 1955, 1957, 1959, 1962, 1968, 1979, 1988, 1992, 1993, 1994, 1996, 1999, 2004, 2011, 2022
20px Janov	center |9	1898, 1899, 1900, 1902, 1903, 1904, 1915, 1923, 1924
20px Turín	center |7	1927, 1928, 1943, 1946, 1947, 1948, 1949, 1976
20px Boloňa	center |7	1925, 1929, 1936, 1937, 1939, 1941, 1964
20px Pro Vercelli	center |7	1908, 1909, 1911, 1912, 1913, 1921, 1922
20px Řím	center |3	1942, 1983, 2001
20px Neapol	3	1987, 1990, 2023
20px Lazio	center |2	1974, 2000
20px Fiorentina	center |2	1956, 1969
20px Cagliari	1	1970
20px Casale	center |1	1914
20px Novese	center |1	1922
20px Sampdoria	center |1	1991
20px Verona	center |1	1985

.

Nejvíce sezon v lize

Jedná se o kompletní seznam klubů, které se zúčastnily 92 sezon 1. italské fotbalové ligy od sezóny 1929/30 až do sezóny 2023/24 (tučně označené).

* 92 sezon: 20px Inter * 91 sezon: +moresvg'>20px Juventus, 20px Řím * 90 sezon: 20px Milán * 86 sezon: 20px Fiorentina * 81 sezon: 20px Lazio * 80 sezon: 20px Turín * 78 sezon: 20px Neapol * 77 sezon: 20px Boloňa * 66 sezon: 20px Sampdoria * 63 sezon: 20px Atalanta * 56 sezon: 20px Janov * 51 sezon: 20px Udinese * 43 sezon: 20px Cagliari * 33 sezon: 20px Verona * 30 sezon: 20px Bari, 20px Vicenza * 29 sezon: 20px Palermo * 27 sezon: 20px Parma * 26 sezon: 20px Triestina * 23 sezon: 20px Brescia * 19 sezon: 20px SPAL * 18 sezon: 20px Lecce, 20px Livorno * 17 sezon: 20px Catania, 20px Chievo * 16 sezon: 20px Ascoli, 20px Empoli, 20px Padova * 13 sezon: 20px Alessandria, 20px Cesena, 20px Como, 20px Modena, 20px Novara, 20px Perugia, 20px Benátky * 12 sezon: 20px Pro Patria * 11 sezon: 20px Foggia, 20px Sassuolo * 10 sezon: 20px Avellino * 9 sezon: 20px Reggina, 20px Siena * 8 sezon: 20px Cremonese, 20px Lucchese, 20px Piacenza, 20px Sampierdarenese * 7 sezon: 20px Catanzaro, 20px Mantova, 20px Pescara, 20px Pisa, 20px Varese * 6 sezon: 20px Pro Vercelli * 5 sezon: 20px Messina, 20px Salernitana * 4 sezony: 20px Casale * 3 sezony: 20px Crotone, 20px Frosinone, 20px Lecco, 20px Legnano, 20px Reggiana, 20px Spezia * 2 sezony: 20px Ancona, 20px Benevento, 20px Monza, 20px Ternana * 1 sezona: 20px Carpi, 20px Pistoiese, 20px Treviso.

Statistiky fotbalistů v Serii A

Nejvíce utkání

Pozice	Země	Hráč	Období	Kluby	Utkání
1.		Gianluigi Buffon	1995-2021	(168) Parma, (489) Juventus	657
2. +more		Paolo Maldini	1984-2009	(647) Milán	647
3.		Francesco Totti	1992-2017	(619) Řím	619
4.		Javier Zanetti	1995-2014	(615) Inter	615
5.		Gianluca Pagliuca	1987-2007	(198) Sampdoria, (165) Inter, (206) Bologna, (23) Ascoli	592
6.		Dino Zoff	1961-1983	(4) Udinese, (93) Mantova, (143) Neapol, (330) Juventus	570
7.		Samir Handanovič	2004-2006, 2007-	(182) Udinese, (3) Treviso, (1) Lazio, (380) Inter	565
8.		Pietro Vierchowod	1980-2000	(30) Como, (28) Fiorentina, (30) Řím, (358) Sampdoria, (21) Juventus, (16) Milán, (79) Piacenza	562
9.		Fabio Quagliarella	1999-	(55) Turín, (33) Ascoli, (277) Sampdoria, (73) Udinese, (34) Neapol, (84) Juventus	556
10.		Roberto Mancini	1981-2000	(30) Bologna, (424) Sampdoria, (87) Lazio	541

* Hráč psaný tučně je aktivní. * Hráč psaný kurzívou je aktivní ve 2. italské lize.

Nejvíce branek

Pozice	Země	Hráč	Období	Kluby	Zápasy	Branky
1.		Silvio Piola	1929-1954	(51) Pro Vercelli, (143) Lazio, (10) Juventus, (70) Novara	537	274
2. +more		Francesco Totti	1992-2017	(250) Řím	619	250
3.		Gunnar Nordahl	1948-1958	(210) Milán, (15) Řím	291	225
4.		Giuseppe Meazza	1929-1947	(197) Inter, (9) Milán, (10) Juventus	367	216
4.		José Altafini	1958-1976	(120) Milán, (71) Neapol, (25) Juventus	459	216
6.		Antonio Di Natale	2002-2016	(18) Empoli, (191) Udinese	445	209
7.		Roberto Baggio	1985-2004	(39) Fiorentina, (78) Juventus, (12) Milán, (22) Bologna, (9) Inter, (45) Brescia	452	205
8.		Ciro Immobile	2008-	(5) Janov, (27) Turín, (162) Lazio	322	194
9.		Kurt Hamrin	1956-1971	(8) Juventus, (20) Padova, (150) Fiorentina, (9) Milán, (3) Neapol	400	190
10.		Giuseppe Signori	1991-2004	(11) Foggia, (107) Lazio, (3) Sampdoria, (67) Bologna	344	188
10.		Alessandro Del Piero	1993-2012	(188) Juventus	478	188
10.		Alberto Gilardino	1999-2017	(3) Piacenza, (5) Verona, (50) Parma, (36) Milán, (52) Fiorentina, (19) Janov, (13) Bologna, (10) Palermo	514	188

.

Nejvíce branek vstřelil v sezoně 2007 - 2008 Alessandro Del Piero, když si připsal 21 branek. V sezoně 2008 - 2009 vstřelil nejvíce branek Zlatan Ibrahimovič, když se trefil 25 krát. +more Antonio Di Natale se mohl pyšnit titulem nejlepší střelec Serie A v sezoně 2009-2010 s 28 brankami. V ročníku 2011 - 2012 se stal nejlepším střelcem ligy s 28 góly Zlatan Ibrahimović. V sezóně 2012 - 2013 se stal nejlepším střelcem Edinson Cavani z Neapole, který vstřelil 29 branek.

Od sezony 2015 - 2016 drží rekord v počtě gólů v jedné sezoně Gonzalo Higuaín s 36 góly. Stejný počet gólů zaznamenal v sezoně 2019 - 2020 Ciro Immobile.

Nejvíce získaných titulů

Pozice	Země	Hráč	Kluby	Počet titulů
1.		Gianluigi Buffon	Juventus (2001/02, 2002/03, 2011/12, 2012/13, 2013/14, 2015/15, 2015/16, 2016/17, 2017/18, 2019/20)	10
2. +more		Leonardo Bonucci	Inter (2005/06), Juventus (2011/12, 2012/13, 2013/14, 2015/15, 2015/16, 2016/17, 2018/19, 2019/20)	9
2.		Giorgio Chiellini	Juventus (2011/12, 2012/13, 2013/14, 2015/15, 2015/16, 2016/17, 2017/18, 2018/19, 2019/20)	9
4.		Andrea Barzagli	Juventus (2011/12, 2012/13, 2013/14, 2015/15, 2015/16, 2016/17, 2017/18, 2018/19)	8
4.		Giovanni Ferrari	Juventus (1930/31, 1931/32, 1932/33, 1933/34, 1934/35), Inter (1937/38, 1939/40), Bologna (1940/41)	8
4.		Giuseppe Furino	Juventus (1971/72, 1972/73, 1974/75, 1976/77, 1977/78, 1980/81, 1981/82, 1983/84)	8
4.		Virginio Rosetta	Pro Vercelli (1920/21), Juventus (1925/26, 1930/31, 1931/32, 1932/33, 1933/34, 1934/35)	8
8.		Roberto Bettega	Juventus (1971/72, 1972/73, 1974/75, 1976/77, 1977/78, 1980/81, 1981/82)	7
8.		Alessandro Costacurta	Milán (1987/88, 1991/92, 1992/93, 1993/94, 1995/96, 1998/99, 2003/04)	7
8.		Ciro Ferrara	Neapol (1986/87, 1989/90), Juventus (1994/95, 1996/97, 1997/98, 2001/02, 2002/03)	7
8.		Stephan Lichtsteiner	Juventus (2011/12, 2012/13, 2013/14, 2015/15, 2015/16, 2016/17, 2017/18)	7
8.		Paolo Maldini	Milán (1987/88, 1991/92, 1992/93, 1993/94, 1995/96, 1998/99, 2003/04)	7
8.		Claudio Marchisio	Juventus (2011/12, 2012/13, 2013/14, 2015/15, 2015/16, 2016/17, 2017/18)	7
8.		Gaetano Scirea	Juventus (1974/75, 1976/77, 1977/78, 1980/81, 1981/82, 1983/84, 1985/86)	7

.

Statistika trenérů v Serii A

Nejvíce utkání

Pozice	Země	Trenér	Období	Kluby	Utkání
1.		Carlo Mazzone	1974-2006	(145) Ascoli, (71) Fiorentina, (55) Catanzaro, (68) Lecce, (90) Cagliari, (102) Řím, (4) Neapol, (106) Bologna, (34) Perugia, (102) Brescia, (15) Livorno	792
2. +more		Nereo Rocco	1947-1977	(137) Triestina, (204) Padova, (280) Milán, (136) Turín, (30) Fiorentina	787
3.		Giovanni Trapattoni	1974-2000	(36) Milán, (402) Juventus, (162) Inter, (21) Cagliari, (68) Fiorentina	689
4.		Nils Liedholm	1963-1997	(213) Milán, (30) Varese, (60) Fiorentina, (332) Řím, (9) Verona	644
5.		Giuseppe Viani	1947-1968	(40) Salernitana, (38) Lucchese, (76) Palermo, (179) Bologna, (306) Milán	639
6.		Fulvio Bernardini	1949-1971	(35) Řím, (187) Fiorentina, (77) Lazio, (136) Bologna, (146) Sampdoria	581
7.		Luciano Spalletti	1997-	(34) Empoli, (28) Sampdoria, (17) Benátky, (117) Udinese, (211) Řím, (76) Inter, (76) Neapol	559
8.		Francesco Guidolin	1993-2014	(10) Atalanta, (102) Vicenza, (186) Udinese, (129) Bologna, (90) Palermo, (38) Parma	555
9.		Gian Piero Gasperini	2007-	(232) Janov, (3) Inter, (22) Palermo, (266) Atalanta	501
10.		Luigi Ferrero	1939-1968	(30) Bari, (13) Vicenza, (78) Turín, (232) Fiorentina, (27) Lucchese, (52) Atalanta, (13) Lazio, (23) Inter, (37) S. P. A. L.	505

* Trenér tučně napsaný je stále aktivní.

Nejvíce získaných titulů

Pozice	Země	Trenér	Kluby	Počet titulů
1.		Giovanni Trapattoni	Juventus (1976/77, 1977/78, 1980/81, 1981/82, 1983/84, 1985/86), Inter (1988/89),	7
2. +more		Massimiliano Allegri	Milán (2010/11), Juventus (2015/15, 2015/16, 2016/17, 2017/18, 2018/19)	6
3.		Fabio Capello	Milán (1991/92, 1992/93, 1993/94, 1995/96), Řím (2000/01)	5
3.		Marcello Lippi	Juventus (1994/95, 1996/97, 1997/98, 2001/02, 2002/03)	5
5.		Carlo Carcano	Juventus (1930/31, 1931/32, 1932/33, 1933/34)	4
5.		Antonio Conte	Juventus (2011/12, 2012/13, 2013/14), FC Inter Milán (2020/21)	4

.

Odkazy

Reference

Související články

Coppa Italia * Supercoppa italiana * Serie B

Externí odkazy

[url=http://www.fotbalportal.cz/italie/serie-a/]Zpravodajství ze Serie A[/url]

Kategorie:Fotbalové ligové soutěže Kategorie:Italské fotbalové soutěže