Severoněmecká nížina
Author
Albert FloresStředoevropská nížina (zelená oblast) Severoněmecká nížina je jedna z velkých krajinných oblastí rozkládající se na území Německa kolem 52,5 stupně severní šířky. Je součástí Středoevropské nížiny , která se rozkládá od Belgie a Nizozemí na západě po Polsko na východě a od Dánska a Švédska na severu po Středoněmeckou vysočinu - nízké pohoří, které ji ohraničuje na jihu.
Charakteristika
Severoněmecká nížina je především polnohospodářskou oblastí. Pěstují se zde obilniny, brambory, průmyslové plodiny, krmiva - pícniny). +more Na severu se chová dobytek a prasata. V některých částech se pěstuje ovoce a zelenina (Hamburg, Berlín), tabák a luštěniny. V některých částech se těží ropa a zemní plyn, v jiných uhlí. Průmyslové střediska jsou poblíž námořních přístavů, podél středoněmeckého průplavu a řek.
Podnebí
Severozápad je ohraničen pobřežím Severního moře a na severovýchodě pobřežím Baltské moře, což vede k odlišným klimatickým podmínkám. Pobřeží Severního moře podléhá severozápadním a jihozápadním větrům. +more Pobřeží Severovýchodního Německa, až po hranici u Visly u Lübeckého zálivu, je ovlivněno kontinentálním, respektive východním, podnebím.
Zima u Severního a Baltského moře trvá cca od začátku prosince do začátku května. Zima v severním Německu se nevyznačuje ani sněhem, ani slunečným počasím. +more Dny jsou téměř šest měsíců spíše vlhké, výskytují se šedivé husté mlhy a ojediněle jsou dny deštivé.
Léto u Severního moře se poměrně liší od lokalit u Baltského moře. U Severního moře se vyskytuje spíše chladný vánek a poměrně časté jsou zatažené deštivé dny. +more Zatímco v západním Pomořansku , na ostrově Rujána nebo na ostrově Uznojem svítí slunce celé léto, počasí je obvykle mírně větrné a silné bouřky jsou ojedinělé. Tento rozdíl v počasí má na svědomí poslední doba ledová, jejíž období zanechalo před 7 000 až 9 000 lety ve východních severoněmeckých nížinách výraznou stopu.
Geologie, krajina a půdy
Geologicky je Severní nížina součástí Severoněmecké pánve. Svrchní sedimenty půdy byly ovlivňovány opakovaným střídáním dob ledových a meziledových v poslední době ledové, ve čtvrtohorách. +more Spodní vrstvy mají z důvodu nalezišť soli, zemního plynu a ropy, částečně i důlní význam. Složení půdy se v jednotlivých oblastech liší podle toho, zda byla oblast v poslední době ledové ještě pokryta ledem a zůstala jako kopcovitá mladá moréna, nebo zda byla periglaciálními procesy přetvořena a stala se rozsáhlejší starou morénou.
Pobřežní oblasti se skládají z holocenních mořských a říčních bažin a lagunových krajin, na kterou navazují pleistocenní mladé i staré morénové krajiny v různých formách a stádiích zvětrávání.
V geomorfologicky severovýchodní části (mladá moréna) se nachází velké množství jezer jako pozůstatky poslední doby ledové. Ustupující ledovce zde roztály cca před 13 000 až 16 000 lety. +more Naproti tomu povrchová struktura v severozápadním Geestu (Dolní Sasko a západní Šlesvicko-Holštýnsko) je výrazně víc zvětralá a zarovnaná (stará morénová půda), poslední zalednění se datuje před cca 13 000 lety.
Nejvýznamnější řeky jsou Rýn, Ems, Weser, Labe a Havola, které ústí do Severního moře. Pouze malá oblast patří do povodí Odry a Lužické Nisy a vlévá se do Baltského moře.
Galerie
Soubor:Haupteinheitengruppen Tiefland Westteil. png|alt=|Západní část severoněmecké nížiny Soubor:Nordostdeutsches Tiefland. +morejpg|alt=|Východní část severoněmecké nížiny Soubor:Deutschland Naturraeumliche Grossregionen. png|alt=|Hranice severoněmecké nížiny.