Cesko.wiki Seznam drobných sakrálních památek v Českých Budějovicích
Author
Albert FloresSeznam drobných sakrálních památek v Českých Budějovicích obsahuje existující i zaniklé výklenkové kaple (kapličky), boží muka, křížky a sochy i sousoší světců včetně biblických postav umístěné v exteriérech na území Českých Budějovic. Větší sakrální památky (kostely a kaple) jsou v samostatném seznamu.
Výklenkové kaple
Výklenkovým kaplím podobná zděná boží muka jsou zařazena v samostatné kapitole. Zahrnuty nejsou hřbitovní náhrobky stylizované do podoby výklenkových kaplí. +more
. Objekt Obrázek Umístění Datum Galerie Popis a reference sv. Jana Nepomuckého kaplička u bašty Zátkovo nábřeží 158/16 . V nice klasicistní kaple je umístěna barokní socha svatého Jana Nepomuckého z roku 1708. Kaple je novější než socha nebo přestavěná. sv. Jana Nepomuckého kaple svatého Jana Nepomuckého Staroměstská 1756 Kapli nechal zřídit rychtář Josef Schmidt v květnu 1756. Před druhou světovou válkou se před kapličkou každoročně v květnu po svátku svatého Jana konaly mariánské oslavy. Socha byla po zbourání kaple v cca 60. letech 20. století přesunuta do Větrné ulice. sv. Jana Nepomuckého Suchomelská 270/7 Jižně od kříže u Suchomelu, u tehdejšího koryta Vltavy, dokládá mapa z roku 1783 výklenkovou kapli. Zanikla ve 20. století. sv. Jana Nepomuckého kaple svatého Jana Nepomuckého Dlouhý most ≤1796 V otevřené síňové kapli při zdi Lukeschova dvora u Dlouhého mostu byla po zániku špitálu u svatého Václava (1796) umístěna tamní socha Jana Nepomuckého z roku 1769. Kaple zanikla v letech 1940-1941 při bourání dvora. Socha přesunuta do ulice Na Sádkách. sv. Jana Nepomuckého kaple svatého Jana Nepomuckého Na Sádkách 1941 Vznikla pro sochu z roku 1769, která se do zbourání Lukeschova dvora u Dlouhého mostu (1940-1941) nadcházela v tamní výklenkové kapli. sv. Jana Nepomuckého kaple svatého Jana Nepomuckého Větrná 732/1 ≥1960 Kaple zřízená pro sochu z roku 1756 původně umístěnou na Staroměstské ulici. Na Zlaté stoce kaple Na Zlaté stoce × Na Sádkách ≤1890 Mělká klasicistní kaple. Kapli v těchto místech uvádí již III. vojenské mapování probíhající v 80. letech 19. století. Panny Marie Beránkovo nábřeží × P. J. Šafaříka Výklenková kaple s obrázkem Panny Marie zmizela po roce 1971 (t. r. zachycena na fotografii). Panny Marie Pomocné Rudolfovská 458/92 Kaplička se sochou Panny Marie Pomocné stála u Rudolfovské třídy v oblasti současné zemědělské školy. Zmiňována v letech 1787 a 1818. Zanikla. Kapli v těchto místech uvádějí ještě mapy z konce 19. století. Panny Marie Růžencové výklenková kaple jižně od Trägerova dvora Průhledová kaple na pahorku, současná klasicistní podoba s průhledem pravděpodobně vznikla před polovinou 19. století. 2018 opravena, 21. října požehnána farářem z Hluboké a zasvěcena Panně Marii Růžencové. Historicky na území Českých Budějovic, v současnosti v katastru Hrdějovic. u Budvaru výklenková kaple K. Světlé × Kněžskodvorská . Výklenková kaple s malbou žehnajícího Krista. Součást někdejší poutní cesty vedoucí od Trojice na Těšín. U Lesa výklenková kaple Zavadilka 2150 2000 Výklenková kaple ve zdi přípojkové skříně penzionu U Lesa. u Samot výklenková kaple Haklovy Dvory 2023 . Stavba na pomezí výklenkové a síňové kaple s dveřmi a obrazem Krista. Opravena 2011. Kapli v těchto místech uvádějí již Speciální mapy 1:75 000 třetího vojenského mapování z konce 19. století. u sv. Mikuláše výklenková kaple katedrála svatého Mikuláše 1912 Rozměrná výklenkové kaple vybudovaná v roce 1912 mezi opěráky katedrálního presbytáře pro sochu Krista klesajícího pod křížem. Krytá mříží. u transformátoru Haklovy Dvory 2212 19. stol. Ve výklenku stávala socha světce. 1932 byl za kaplí postaven transformátor. v Českém Vrbném výklenková kaple České Vrbné 2383 ≤1760 Při staré cestě do Českého Vrbného. Se zaskleným obrázkem Svaté Rodiny. Opravena někdy mezi lety 2005-2008. v Mladém výklenková kaple nám. Švabinského 954/4 Klasicistní. Za novější (1883) síňovou kaplí Panny Marie Lourdské. v Novém Vrátě výklenková kaple Hlinská 396/27 19. stol. Opravena 2018. Obrázek Madony. v Pětidomí Dobrovodská × Vodní Jedna z výklenkových kaplí poutní cesty na Dobrou Vodu. Zachycena na kresbě Jana Rafaela Schustera z roku 1960. Zbořena otáčejícím se sovětským tankem v roce 1968. v Suchém Vrbném výklenková kaple Dobrovodská 614/64 1768 Poslední dochovaná výklenková kaple z poutní cesty na Dobrou Vodu. Oprava v hodnotě 240 tisíc Kč byla dokončena začátkem listopadu 2020. v Třebotovicích Třebotovice 2403 Císařské povinné otisky stabilního katastru z roku 1872 uvádějí v místě současné síňové kaple (1862-1863) kamennou (pravděpodobně výklenkovou) kapli. Zanikla.
Boží muka
Zděná i kamenná boží muka a jim podobné sloupy (Mariánské, svaté Trojice).
| Objekt | Obrázek | Umístění | Datum | Galerie | Popis a reference |
|---|---|---|---|---|---|
| Bílá boží muka | Rudolfovská | ~1575 | Připomínána ještě počátkem 19. +more století. Zanikla. | ||
| kamenná u Lidické | boží muka | Lidická × Mánesova | Willenbergova veduta (1602), Wussinova veduta (1665) a prameny z 18. století uvádějí boží muka před Rožnovskou branou v oblasti současné křižovatky Lidické a Mánesovy ulice, tehdy u jižního břehu Krumlovského rybníka. Podle Paloušové pocházela pravděpodobně z konce 15. až ze 16. století. Podle Herolda u božích muk před Rožnovskou branou vítala městská rada v roce 1529 císaře Ferdinanda I. S rozrůstající se zástavbou na přelomu 19. a 20. století byla přesunuta do přilehlé zahrady Franze Pollaka (zastával post městského lékaře v letech 1883-1890). Další osud není znám, nedochovala se. | ||
| kamenná u Pražské | boží muka na Pražské | Pražská 961/81 | 1692 | Nechal zřídit Johann Reichenauer. V roce 1897 ohleduplně začleněna do fasády dvojice tehdy postavených domů. | |
| kamenná u Severní zastávky | boží muka u Severní zastávky | K. Světlé 2238/2 | 2. pol. 17. stol. | Naprosto výjimečný sloupek s bohatě zdobenou korintskou hlavicí, který snad původně nesl sochu, např. mariánskou. Později (jistě již roku 1907) jej kryla kaplice, po roce 2009 odcizená. | |
| kamenná u Trojice | boží muka na Pražské | Pražská 773/93 | . | Zanikla po roce 1953. Pocházela pravděpodobně z konce 15. až ze 16. století. | |
| kamenná u vojenského hřbitova | boží muka na Plavské | Plavská 2166/3 | U sloupových božích muk 29. ledna 1614 vítali budějovičtí obyvatelé a městská rada přijíždějícího císaře Matyáše a jeho choť Annu. Slavnostní řeč v latině pronesl městský písař Kodelik. Existovala již v roce 1575 a zachycena byla roku 1911. Zanikla kolem poloviny 20. století. | ||
| kamenná v zahradě | boží muka v zahradě | K. Šafáře 225/35 | . | Pravděpodobně novodobá. | |
| kamenný na Piaristickém | sloup se sousoším Nejsvětější Trojice | Piaristické náměstí | 1740 | Kamenný sloup nesoucí sousoší Nejsvětější Trojice od Josefa Dietricha. | |
| kamenný u Pekárenské | Mariánský sloup | Pekárenská × Pražská | ~1700 | Sloup v místě současného památníku Pařížské komuny původně nesl mariánskou sochu. Torzo sloupu zachováno na dvoře biskupství. | |
| zděná na Pražském předměstí | boží muka na Pražském | Čéčova 671/2 | . | Součást někdejší poutní cesty vedoucí od Trojice na Těšín. | |
| zděná na Vltavě | boží muka na Vltavě | Krčínova 1105/20 | ≤1760 | Opakovaně posunuta z důvodu stavební činnosti. | |
| zděná u Nejsvětější Svátosti | v klášteře | Rudolfovská 1980 | 1995 | V zahradě kláštera (za kostelem), autor ing. arch. František Petrlík . | |
| zděná u Voříškova dvora | boží muka na Pražském | V Oblouku 627/26 | . | Stavba na pomezí zděných božích muk a výklenkové kaple stojí v rohu ohradní zdi Voříškova dvora. |
Important
Kříže
Dřevěné, kované, litinové, kamenné, centrální hřbitovní, misijní. Zahrnuty nejsou náhrobní kříže. +more
Seznam obsahuje sochy umístěné v exteriérech. Výjimkou jsou sochy v interiérech, které původně stály v exteriéru, nebo u kterých z důvodu životních nebo nadživotních rozměrů lze původní určení pro exteriér předpokládat. +more
Křížová cesta obsahuje čtrnáct (výjimečně více) zastavení, která symbolizují nebo zpodobňují událost odsouzení až ukřižování Ježíše Krista. Na území Českých Budějovic se vystřídalo několik křížových cest v oblasti tehdejšího hřbitova kolem kostela (katedrály) svatého Mikuláše. +more Poutní cesta může rovněž obsahovat podobná zastavení, ale ta buďto nesouvisejí s ukřižováním Krista nebo nepředstavují ucelený komplet pašijových událostí. Cílem poutní cesty je poutní místo (které může být vybaveno křížovou cestou). Seznam kulturních památek v Českých Budějovicích
* Seznam kulturních památek v Českých Budějovicích (centrum)
* Seznam kulturních památek v Českých Budějovicích (náměstí Přemysla Otakara II. +more)
* Seznam kostelů a modliteben v Českých Budějovicích
* Seznam pomníků v Českých Budějovicích. Kategorie:Náboženské a církevní stavby v Českých Budějovicích
Kategorie:Boží muka v Jihočeském kraji
Kategorie:Sochy v Českých Budějovicích
Kategorie:Památky v Českých Budějovicích
Sakrální památky
Kategorie:Seznamy soch v Česku
Kategorie:Drobné sakrální stavby v Česku
České BudějoviceObjekt Obrázek Umístění Datum Galerie Popis a reference Aničky Hamlíkové křížek Husova 1833/125d ≥1947 Kříž obnovený po roce 2000, vandalizován. Nápis: Na paměť naší drahé Aničky Hamlíkové z Mahouše 3. 12. 1940 nešťastně zde zahynulé 6. 7. 1947. u sv. Anny kostel svaté Anny ≤17. stol. Kříž na Seminárním náměstí, pravděpodobně dřevěný, je doložen již v 17. století. Zanikl. Kalvárie Kalvárie Piaristické náměstí 1743-1744 Autor Josef Dietrich. Zhotoveno na objednávku Terezy Ajchlové či Aichlerové, podle pověsti zaplaceno z pokladu, který pes jejího manžela vyhrabal v lese. na Hravbách křížek Třebotovice-Ohrazení . Masivnější litinový kříž s mariánským reliéfem vsazený v neopracovaném kameni pod mladším soliterním dubem na polní cestě mezi vesnicemi na lokalitě Hravby. Kříž na této lokalitě uvádějí již vojenské topografické mapy v systému S-1952 1:25 000 z roku 1954. Na Humnech 1 Třebotovice × Kaliště Litinový křížek na kamenném soklu, který byl nahrazen křížkem z roku 2020. Kříž v těchto místech uvádí již III. vojenské mapování koncem 19. století. Na Humnech 2 kříž Třebotovice × Kaliště 2020 Novodobý zdobný litinový křížek na kamenném soklu nahradil původní skromnější kříž. Nápis „IN RI - Pochválen buď Pán Ježíš Kristus - ren. 2020“. Kříž v těchto místech uvádí již III. vojenské mapování koncem 19. století. Na Kostelní cestě kříž polní cesta Třebotovice-Dobrá Voda 1867 Vysoký kamenný kříž s letopočtem na tzv. Kostelní cestě vedoucí přímo z Třebotovic na Dobrou Vodu. na rozcestí kříž západní okraj Třebotovic . Vyšší litinový kříž na kamenném soklu uprostřed rozcestí mezi čtyřmi prosychajícími lipami. Kříž v těchto místech uvádí již III. vojenské mapování koncem 19. století. na Švábově hrádku kříž Švábův Hrádek ≤1825 Zachycen na fotografii z počátku 20. století. Zanikl. Další dva zaniklé stály na cestě dolů k sádkám. na vojenském hřbitově vojenský hřbitov 1797 Centrální dřevěný kříž. Odstraněn společně s náhrobky v roce 1957. Nezvěstný, pravděpodobně zanikl. na Zátkově nábřeží křížek Zátkovo nábřeží 10/2 1899 na Zlatém mostě 1 Zlatý most ≤1595 Nejspíš dřevěný s Kristem malovaným na plechu. 1890 žádal děkan Marek o náhradu rozpadajícího se kříže, nahrazen dosud existujícím litinovým z roku 1899. na Zlatém mostě 2 Zlatý most ≥1629. Koncem roku 1629 nařídila městská rada pekařům zřídit kříž na mostě. Existence kříže není spolehlivě doložena. pod Novými Třebotovicemi Nové Třebotovice - Dobrá Voda Křížek u hlavní silnice vedoucí lesem uvádějí již vojenské topografické mapy v systému S-1952 1:10 000 z roku 1959. před Pražskou branou 1 Pražská brána 1783 Zanikl. před Pražskou branou 2 Pražská brána 1819 Nástupce křížku z roku 1783. Zanikl. před Pražskou branou 3 Pražská brána . Nástupce křížku z roku 1819 byl vyroben z litiny a zachycují jej ještě fotografie z první poloviny 20. století. Zanikl. před Svinenskou branou 1 Svinenská brána 1709 O povolení k umístění křížku požádal Josef Herusch. Zanikl. před Svinenskou branou 2 Svinenská brána 1801 Nástupce křížku z roku 1709 nechala zřídit Josefa Ettmayerová, která při slavnostním svěcení rozdala 3000 mědirytů s jeho vyobrazením. Zanikl. Kovový (snad litinový) kříž na mostě zachycuje ještě fotografie z roku 1964. sv. Misie 1 kříž kostel sv. Vojtěcha 1949 Dřevěný misijní kříž. sv. Misie 2 kříž katedrála svatého Mikuláše 1949 Dřevěný misijní kříž, směrem do Kanovnické. u Branišovské křížek Branišovská 7/20 1879 S reliéfem Panny Marie. Nápisy „Pochválen buď Pán Ježíš Kristus“ na kříži a „15. [. ] August 1879“ na soklu. u Černé věže U Černé věže 70/2 ≥1945 Umístěn po druhé světové válce pod Černou věží na paměť všech padlých. V roce 1993 jej nahradila kopie sochy J. V. Jirsíka. u Dlouhého mostu staré č. p. 118 ≥1685 Podle Pamětní knihy Čtyř Dvorů z roku 1923: „R. 1685 6/8 dopustil se jakýs mušketýr vojska táhnoucího z Prachatic do Uher ohavného činu a byl budějovickým katem za Dlouhým mostem ve Čtyrech Dvorech sťat a upálen. Ono popravní místo jest dosud označeno křížem poblíž domu pí. Strnadové čp. 118, a dosud udržuje se pověst, že se tam kdysi popravovalo. “. u Fellingerova mlýna křížek České Vrbné 2397 8. 8. 1883 Iniciály K. B. připomínají Karla Bitzana, který zde od roku 1870 působil jako mlynář. Vandalizován. u Chromých Pražská 215/128 .
Sakrální sochy
Objekt Obrázek Umístění Datum Galerie Popis a reference sv. Achatius u kostela Obětování Panny Marie ~1745 Podle jednoho pramene měl soubor Dietrichových klášterních plastik z cca 40. let 18. století zahrnovat i sochu svatého Achatia. Během přesunu soch do nově vzniklé klášterní předzahrádky v letech 1982-1983 však nebyla nalezena. sv. Anna svatá Anna Piaristické náměstí 1741 Autor Josef Dietrich. V současnosti v zahradě pod Bílou věží, původně v aleji před vchodem do kláštera. sv. Auracián svatý Auracián katedrála svatého Mikuláše 1644 Štukovaná plastika od budějovického umělce Thomase Zeissela. Pravá nika ve štítu. sv. Dominik svatý Dominik Piaristické náměstí 1745 Autor Josef Dietrich. V současnosti v zahradě pod Bílou věží, původně před bočním vchodem do kostela. sv. Florián Pražská 1493/10 1855 Malovaná silueta světce od J. F. Mückeho umístěná nad vraty domu Karla Haase . Zanikla po roce 1957. Immaculata Immaculata Novohradská 1239/118 1727 Pískovcová socha původně umístěná u cesty na Římov (Plavská 1982/15), 1940 přesunuta před kostel Panny Marie Královny Andělů. Immaculata s dítětem Česká . Původně exteriérová socha Panny Marie v nevšedním zpodobnění (zeměkoule, had, Měsíc, dvanáct hvězd a Ježíšek) je v současnosti umístěna v nice na chodbě měšťanského domu v České ulici. sv. Jáchym podstavec sochy sv. Jáchyma Piaristické náměstí 1743 Autor Josef Dietrich. Socha odcizena, původně v aleji před vchodem do kláštera, zachoval se jen podstavec aktuálně umístěný pod sochou sv. Vincence. sv. Jan Nepomucký sv. Jan Nepomucký v nice Zátkovo nábřeží 158/16 1708 Barokní socha od neznámého autora umístěná v pozdější (nebo později upravené) klasicistní kapličce. Restaurována 1991. sv. Jan Nepomucký socha svatého Jana Nepomuckého nábřeží Malše u soudu 1723 Autor Josef Dietrich, kameník Zachariáš Horn. Sochu, původně umístěnou na Zlatý most, dal vyrobit koželuh Vít Gruber. Umístěna v červnu, vysvěcena 11. července děkanem J. W. Schwantlem . 1899 přemístěna do Krumlovských alejí, po dostavbě budovy soudu přesunuta na současné místo, ovšem orientovaná k soudu. K řece byla otočena roku 2002. sv. Jan Nepomucký Pražská brána V roce 1724 je uváděna obnova sochy na mostě před Pražskou branou. Po jejím pádu 1772 vznikla Hueberova socha z roku 1773. sv. Jan Nepomucký socha svatého Jana Nepomuckého Dominikánský klášter 1739 Autor Josef Dietrich. Sochu objednala na podzim 1739 Terezie Vetterová, vdova po hejtmanu dělostřelectva, pro areál Dominikánského kláštera. Památka nezvěstná, dochovala se fotografie sochy na neznámém místě. sv. Jan Nepomucký socha svatého Jana Nepomuckého Sady, u Rabenštejnu 1745 Socha z mušlového vápence, pravděpodobně totožná s dílem objednaným na náklady města, umístěným před Svinenskou bránu a vysvěceným 1. září 1745. Později byla přesunuta na Novohradskou ulici, odkud se v roce 1986 nebo 1987 dostala na nynější místo proti Rabenštejnské věži. Autorství je připisováno Josefu Dietrichovi „s největší pravděpodobností“. sv. Jan Nepomucký socha svatého Jana Nepomuckého Větrná 732/1 1756 Socha, pro kterou nechal rychtář Josef Schmidt v květnu 1756 zřídit výklenkovou kapli ve zdi svého dvora na Staroměstské ulici, byla po jeho zbourání přesunuta na současné místo. sv. Jan Nepomucký socha svatého Jana Nepomuckého Na Sádkách 1769 Podle nechal sochu umístěnou 16. května ve špitálním areálu u svatého Václava pořídit městský radní a špitální inspektor Karel Josef Weiss. Po zániku špitálu přenesena do výklenkové kaple Lukeschova dvora u Dlouhého mostu. Podle daroval sochu Adalbert Lanna jako vyjádření vděku českobudějovickému měšťanovi Františku Josefu Pachnerovi, od něhož koupil zámeček Poříčí v Boršově. Po zboření Lukeschova dvora se v letech 1940-1941 socha přesunula do ulice Na Sádkách. sv. Jan Nepomucký socha svatého Jana Nepomuckého kostel svaté Rodiny 1773 Autor Leopold Hueber. Původně na mostě u Pražské brány, později v dřevěné kapličce, od roku 1922 na současném místě. sv. Jan Nepomucký socha svatého Jana Nepomuckého u Nejsvětější Svátosti 1932 Autor Josef Křivánek. Vysvěcena 5. června, 1949 odstraněna a zakopána, v 90. letech 20. století vykopána. Z důvodu poškození byla namísto ní dočasně osazena socha zapůjčená z Temelína. sv. Jan Nepomucký Rudolfovská × Hlinská 1942 Sochu nechala umístit rodina Lexova. Kolem roku 1990 sražena nákladním automobilem, roku 1996 odstraněn i betonový podstavec při stavbě benzínky. Socha mohla být situována na místo starší sakrální památky, kterou v těchto místech uvádějí mapy z konce 19. století. sv. Jan Nepomucký u Nejsvětější Svátosti . Zapůjčená barokní socha původem z Temelína stála na zahradě kongregace od 90. let do roku 2001. sv. Jan Nepomucký socha svatého Jana Nepomuckého u Nejsvětější Svátosti 2001 Socha vznikla v ateliéru Břetislav Kafka, autor návrhu podstavce a umístění Ing.
Křížové a poutní cesty
.
Objekt Obrázek Umístění Datum Galerie Popis a reference křížová cesta 1 katedrála svatého Mikuláše Možnou existenci křížové cesty nastiňuje zmínka z roku 1678 o hoře Olivetské. křížová cesta 2 +morejpg|128px'>plánek katedrála svatého Mikuláše 1727-1767 Další křížová cesta vznikala 40 let, první tři zastavení dodal Josef Dietrich, později snad i čtvrté. Další (pravděpodobně) dvě Josef Slapský a zbývající Martin Brož. Cesta měla podobu kapliček se sochami (snad dřevěnými) a lemovala kostel. Zanikla 1871 se zrušením hřbitova. Zastavení na plánku vyznačena žlutě, nová zastavení dokončená v roce 1872 vyznačena červeně římskými číslicemi. křížová cesta 3 jedno zastavení katedrála svatého Mikuláše 1872 Nová křížová cesta měla podobu nástěnných obrazů lemovaných štukovou výzdobou a dvojicí pilastrů. Rozkládala se pouze na zdech v prostoru mezi katedrálou a děkanstvím. Kapličky postavil Martin Kapoun, výjevy namaloval Bartoloměj Czurn. Zanikla 1911. Dvojice sloupů je dochována v kapli z roku 1912 zřízené pro sochu Krista klesajícího pod křížem. poutní cesta na Dobrou Vodu kaplička České Budějovice-Dobrá Voda 1681 Nerealizovaný záměr děkana Bohrmana vytvořit křížovou cestu z Českých Budějovic na Dobrou Vodu inspiroval zbožné jednotlivce ke stavbě poutních kapliček. Stály mj. v Průmyslové ulici, v prostoru současného kolejiště, v Pětidomí a v Suchém Vrbném. Dochovala se pouze kaple z roku 1768 . poutní cesta na Těšín kaplička Trojice-Těšín . Část poutní cesty vedoucí od kostela svaté Trojici na Těšín u Hrdějovic probíhala katastrálním územím Českých Budějovic. Zachovala se zděná boží muka muka v Čéčově ulici a výklenková kaple na křižovatce s ulicí Karoliny Světlé . Existují další zastavení v katastru Hrdějovic. Odkazy
Reference
Související články