Cesko.wiki Seznam titulárních říšských knížat
Author
Albert FloresTato stránka představuje seznam titulárních, tedy nevládnoucích či alespoň nestavovských knížecích rodů, jmenovaných panovníky Svaté říše římské. Titulární knížata neměla žádná politická práva ve smyslu říšských zákonů. V některých případech ale mohlo jít i o (téměř) suverénní panovníky jak uvnitř říše, tak za jejími hranicemi. Z řad suverénů jsou v následujícím seznamu vypsáni jen ti, kteří nedrželi svá léna v říšské Itálii (italští říšští suveréni jsou pojednáni v článku Seznam světských říšských knížat a knížectví). V seznamu jsou dále také duchovní knížata, pokud se jejich knížecí titul vázal (také) na výslovně udělenou osobní knížecí hodnost (ad personam) a nikoli (jen) jako titul svázaný s duchovním úřadem. Tučně je označeno jméno rodu či jméno území, na něž se vázal říšský knížecí titul. V některých případech uplynul nějaký čas mezi vlastním povýšením do knížecího stavu a vystavením knížecího diplomu. Není-li uvedeno jinak, vztahují se zde uvedená data ke dni vystavení diplomu.
Seznam knížecích rodů
Následující seznam titulárních knížat Svaté říše římské není pravděpodobně kompletní. Již v roce 1986 si německý historik Thomas Klein postěžoval, že "dodnes" (tedy do jeho současnosti) neexistuje žádný kompletní seznam říšských knížecích nobilitací. +more Ani v současnosti (2017) patrně žádný takový nebyl ještě sestaven. Následující seznam vychází z části z archivní pomůcky k archivnímu fondu šlechtických nobilitací ve Všeobecném správním archivu (Allgemeines Verwaltungsarchiv) Rakouského státního archivu ve Vídni (pomůcku sestavil genealog Karl Friedrich von Frank), kde se ovšem nachází jen část konceptů všech knížecích nobilitačních diplomů. Dále je seznam doplněn o údaje z některých genealogických příruček (např. Gothajský almanach), soupisů nobilitačních diplomů či privilegií (Gnadenakte) a také z ojediněle se vyskytujících zpráv a zmínek v literatuře. Jednotlivé zdroje seznamu eviduje poznámkový aparát.
Vysvětlivky: * B - Bezprostřední knížata (nebyla ovšem říšskými stavy) * S - (Polo)Suverénní knížata mimo Svatou říši římskou * V - Knížata, dosazená na svůj post volbou a tedy nedynastická (volení panovníci a knížata ad personam) * Ad personam - osobní knížecí titul, který zaniká smrtí vyznamenaného * Ž - v současnosti (2017) žijící rod * Primogenitura - titul je dědičný pro prvorozeného syna, není-li uvedeno jinak, syn přebírá otcův titul, až po otcově smrti
| Knížecí erb | Datum udělení | Jméno knížete, event. knížecího rodu či knížectví | Typ udělení titulu | Vymření rodu či vyhasnutí knížecího titulu | poznámka | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| +morejpg'>30px | 1369 (4. června) | Francesco Sassi dela Tosa | Pro veškeré potomky | . | Titul říšského knížete byl rodu znovu udělen (patrně obnoven) 25. ledna 1798 (viz níže) | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| 30px | 1414 (28. dubna) S V | Giorgio Adorno, panující janovský dóže | Ad personam. | 1430. | Dóže Giorgio Adorno byl v r. 1415 v benátské občanské válce sesazen. * Potvrzení titulu vévody (na základě dóžecí hodnosti) pro Svatou říši římskou. | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| 30px | 1425 (21. dubna) | kníže z Krku * Mikuláš Frankopan, kníže z Krku, hrabě z Vinodolu, Moruše etc. | Pro veškeré potomky | 1527 | Bán chorvatský a dalmátský * Říšské potvrzení chorvatského knížecího titulu * Rod se až do roku 1430 nazýval Frangipani * Ostrovní knížectví Krk vůbec neleželo ve Svaté říši římské, ale v Chorvatsku, potažmo v Uhrách spojených s Chorvatskem reálnou unií * Titul s právem suveréna pečetit červeným voskem | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| 30px | 1459 (31. července) | 25px kníže z Minstrberka * Viktorin z Poděbrad | Pro veškeré potomky | 1500 | Titul vyhasl již s prvním knížetem * Od 5. srpna 1459 spolu s povýšením Minsterberského knížectví/vévodství na říšské "pravé vévodství a knížectví" a Kladska na říšské "pravé hrabství" * Minstrbersko bylo jediným říšským knížectvím ve Slezsku a jedním z mála říšských knížectví, které nebylo říšsky bezprostřední | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| 30px | 1462 (7. prosince) | 25px kníže z Minstrberka * bratři Jindřich a Hynek z Poděbrad a Kunštátu | Pro veškeré potomky | 1647 | Spolu s potvrzením dříve uděleného totožného titulu Viktorinovi * Od 5. srpna 1459 spolu s povýšením Minsterberského knížectví/vévodství na říšské "pravé vévodství a knížectví" a Kladska na říšské "pravé hrabství" * Minstrbersko bylo jediným říšským knížectvím ve Slezsku a jedním z mála říšských knížectví, které nebylo říšsky bezprostřední * Vlastní Minstrbersko rod definitivně ztratil r. 1569, na jeho status říšských knížat to však nemělo vliv, navíc udržel vládu v "jen" českém Knížectví olešnickém | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| 30px | 1486 (9. dubna) | 25px knížectví Chimay * Charles de Croÿ, hrabě de Chimay | Pro veškeré potomky | 1527 | V mnoha směrech podivná nobilitace: Knížectví Chimay nebylo nikdy ve své historii bezprostřední ani nemělo práva říšských stavů. Povýšení na knížete ze Chimay se navíc neuskutečnilo z rukou císaře Fridricha III. , ale z rukou jeho syna Maxmiliána I. , římského krále a zároveň panujícího burgundského vévody. Nebylo ale zvykem, aby římský král udílel knížecí tituly za života císaře a tedy v době, kdy byl jen spoluvládcem. * Knížectví bylo a je zároveň knížectvím v rámci Habsburského Nizozemí i dnešní Belgie. V jeho držbě se skrz dědictví vystřídaly různé rody jako zemská knížata. Říšskými knížaty ze Chimay však byli jen ti, kterým byl tento titul výslovně císařem udělen (tj. rod Croÿ a dále rod Hénin-Liétard, viz níže). * Titul vyhasl již s prvním knížetem, který přežil své syny | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| 30px | 1517 (27. září) | Imre Perényi de Siklós | Pro veškeré potomky | 1569 | První kníže byl uherského palatinem. | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| 1518 (25. února) | Mikuláš II. Radziwiłł | Pro veškeré potomky | 1542 | Titul obdržel v Innsbrucku jako výraz díku za zprostředkování habsbursko-jagellonské nástupnické smlouvy. * Zároveň s knížecím titulem rodové statky Goniądz a Meteliai povýšeny na litevská vévodství * Titul uznán na Litvě téhož roku | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| 30px | 1540 (27. června) S | Jan Zápolya, panující kníže sedmihradský, abdikovaný král uherský a charvátsko-slavonský | Pro veškeré potomky | 1571 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| 30px | 1545 | knížectví Épinoy * vikomt Hugue de Melun | Pro veškeré potomky | 1598 | Starobylý francouzský rod, doložený již v 10. století, původem z Île-de-France * Titulární knížectví Épinoy nebylo říšsky bezprostřední a nacházelo se na území Hrabství Artois, součásti Habsburského Nizozemí | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| 30px | 1547 (10. prosince) | Mikuláš "Černý" Radziwiłł herbu Trąby a bratranec Mikuláš "Sirotek" | Pro veškeré potomky | Ž | Titul uznán na Litvě r. 1549 a v Polsku Aktem Lublinské unie r. 1569 * Zároveň s knížecím titulem byly statky Mikuláše Černého: Ňasviž a Olyka a statky Mikuláše Sirotka: Biržai a Dubingiai povýšeny na litevská vévodství | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| 30px | 1553 | kníže z Melfi * Don Marcantonio Doria del Carreto | Pro veškeré potomky | 1958 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| 30px | 1563 (23. května) | kníže z Hilstu * Francois Charles d'Affaytadi, baron de Ghistelles, pán d'Hilst | Pro veškeré potomky | 1831 | Rod původně z Neapolska, usazený ve Flandrech o okolí Antwerp * Titulární knížectví Hilst (Hasselt) nebylo říšsky bezprostřední a nacházelo se na území Knížecího biskupství Lutych | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| 30px | 1566 (diplom nevydán) | Peter (II. ) Erdődy | Pro veškeré potomky, viz pozn. | 1567 | Pro brzkou smrt knížete nevydán diplom ani nedošlo k uznání titulu v Uhrách. Knížecí titul proto smrtí prvního knížete odumřel a synové Petra II. získali r. 1580 již jen říšský hraběcí stav. | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| 30px | 1594 (6. srpna) B | Charles Philippe de Croÿ, markýz d'Havré | Pro veškeré potomky | 1684 | Rod držel ve svém vlastnictví až do roku 1664 říšské bezprostřední 22px panství Fénétrange (Vinstingen) v Lotrinsku, roku 1664 přešlo panství sňatkem na jinou větev rodu (vévody z Havré), protože poslední mužský člen rodu, vévoda a kníže Ernst Bogislaw, se dal jako evangelický biskup kamminský na duchovní dráhu a panství se zřekl. | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| 30px | 1595 (28. ledna) S | Zikmund Báthory, panující kníže sedmihradský | Pro veškeré potomky | 1613 | Spolu s obléněním Sedmihradským knížectvím jako habsburským lénem a udělením slezských vévodství Opolí a Ratiboř * Manžel arcivévodkyně Marie Kristýny * Titul vyhasl již s prvním (bezdětným) knížetem | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| 30px | 1600 | purkrabí Abraham z Donína | Pro veškeré potomky | 1719 | Pán stavovského panství Wartenberg ve Slezsku, zemský fojt v Horní Lužici a komorní rada ve Slezsku * Knížecí titul mu byl udělen za úspěšné vedení císařského poselstva do Moskvy v l. 1597-1600. * Abraham sám knížecí titul vnitřně nepřijal a neužíval, tak začal činit až po otcově smrti r. 1613 syn Karel Hanibal. Když ale ten r. 1633 zemřel, jeho syn Ota Abrahama knížecí titul opět přestal užívat. Tato rodová linie purkrabích z Donína (v knížecím stavu) vymřela po meči synem Oty Abrahama, Karlem Hanibalem (II. ) r. 1719. * S predikátem Hoch- und Wohlgeboren od 15. července 1627 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| 30px | 1610 (2. června) | Ercole a Giovanni Ottavio Gonzagové di Guastalla (bratři) | Pro veškeré potomky | 1640. | Nevládnoucí členové guastallské větve rodu Gonzagů, Ercole byl vojákem ve službách mantovského vévody Francesca IV. , svého vzdáleného příbuzného | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| 30px | 1620 (3. prosince) | hrabě François Thomas Perrenot de Granvelle, řečený d'Oyselet, hrabě z Cantecroy, baron z Villeneuve | Pro veškeré potomky | 1607 | Choť nemanželské dcery Rudolfa II. , Charloty (též Karoliny), markýzi d'Austria * S možností zdědit titul i v ženské linii | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| 30px | 1621 (31. prosince) S | Gábor Bethlen de Iktár panující sedmihradský kníže | Ad personam | 1629 | Titul získal za usmíření se s císařem | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| 30px | 1622 (16. srpna) | kníže z Rocelly * Don Fabricio Carafa della Spina, kníže z Roccelly, markýz z Castelvetere, hrabě z Grotterie | Primogenitura | 1695 | 12. března 1720 titul přenesen na mladší linii potomků prvního knížete Fabricia (viz níže) | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| 30px | 1623 (22. března) | kníže z Marnay * Charles Emmanuel de Gorrevod, markýz z Marnay, vévoda z Pontevaulx | Pro veškeré potomky | 1712/1755 (M/Ž) | Guvernér Limburského vévodství * Povoleno dědění titulu i v ženské linii a jeho přenesení sňatkem (viz níže Bauffremont) | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| 30px | 1623 (28. března) | hrabě Eitel Fridrich, kardinál Hohenzollernsko-Sigmaringenský | Ad personam | 1625 | Člen papežské misijní komise (kongregace) pro šíření víry (de Propaganda Fide) a kardinál-kněz, od 18. dubna 1623 kníže-biskup osnabrücký * Knížecí titul získal spolu s bratrem a příbuzným, vládnoucími hrabaty | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| 30px | 1623 (12.
Nepravá říšská titulární knížataSvatá říše římská Ve Svaté říši římské přiznal císař některým cizím knížatům právo svůj knížecí (vévodský) titul užívat také v říši. Neznamenalo to však udělení říšského knížecího titulu. +more
Francie
PruskoCísař Karel VII. +more Bavorský, který trůnu dosáhl jen díky finanční a vojenské pomoci Francie, a který vedl proti Marii Terezii válku o dědictví rakouské, přislíbil krátce po své frankfurtské korunovaci (24. ledna 1742) pruskému králi Bedřichu II. Velikému, že veškeré šlechtické tituly, které pruský král již udělil či v době Karlovy císařské vlády ještě udělí svým vlastním poddaným, budou automaticky uznány jako tituly říšské. To se týkalo i titulů knížecích. Od nástupu Františka I. na říšský trůn (13. září 1745) toto již nadále nebylo uznáváno a i říšská platnost titulů vydaných v Prusku před Františkovým nástupem je v následujících letech až do zániku říše sporná.
Itálie
OdkazyReferenceLiteraturaKLEIN, Thomas, Die Erhebungen in den weltlichen Reichsfürstenstand 1550-1806, s. 137-192, in Blätter für deutsche Landesgeschichte, 122/1986, [url=http://periodika. +moredigitale-sammlungen. de/bdlg/Blatt_bsb00000326,00152. html]dostupné online[/url] * GRITZNER, Maximilian, Fürsten des Heiligen Römischen Reiches, Bauer und Raspe, Nürmberg, 1887, 2 svazky, 559 a 903 s. , (německy), [url=http://gdz. sub. uni-goettingen. de/dms/load/toc/. PID=PPN822387263]svazek 1 (A-L) online[/url] [url=http://gdz. sub. uni-goettingen. de/dms/load/toc/. PID=PPN822821737]svazek 2 (M-Z) online[/url]. Související článkySeznam světských říšských knížat a knížectví * Říšský kníže Externí odkazy[url=http://heirsofeurope. blogspot. +morecz/p/reichsfursten. html]Seznam světských říšských knížat na blogu Heirs of Europe (anglicky)[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20140405063050/http://www. mindserpent. com/American_History/religion/pope/holy_roman_empire/hreprins. htm]Seznam světských říšských knížat na webu Mindserpent[/url]. Kategorie:Seznamy knížecích rodů Kategorie:Svatá říše římská |
