Slovenská menšina v Česku

Technology

12 hours ago

Author

Slovenská menšina v Česku je článek na české Wikipedii, který se zabývá slovenskou menšinou, která žije v České republice. Článek poskytuje informace o historii a současnosti slovenské menšiny v Česku, včetně migrace Slováků do této země, příchodu slovenských pracovníků během komunistické éry a následném zavedení normalizace. Dále článek popisuje současný stav slovenské menšiny, včetně počtu Slováků žijících v Česku, oblastí, ve kterých je slovenská menšina koncentrována, a jejich jazykové situace. Důraz je kladen i na kulturní aspekty, jako jsou folklorní tradice, literatura, hudba a divadlo slovenské menšiny. Článek se také zabývá vybranými organizacemi a institucemi, které se starají o podporu slovenské menšiny v Česku, a legislativou týkající se menšinových práv. Rovněž je zde zmíněna spolupráce mezi Českou republikou a Slovenskem v oblasti ochrany menšinových práv a kultury. Celkově článek Slovenská menšina v Česku poskytuje ucelený přehled o slovenské menšině v České republice včetně historického kontextu, současných trendů a kulturního dědictví.

Slovenská menšina v Česku představuje jednu z početně významnějších národnostních menšin na území Česka. Při Sčítání lidu, domů a bytů 2021 se ke slovenské národnosti přihlásilo 162 578 osob (vyplnění národnosti nebylo povinné).

Demografie

+morejpg|vlevo|náhled|Alexander_Dubček_a_Václav_Havel_v_Listopad_1989'>listopadu 1989 Geografické usídlení etnika v Česku je celoplošné, ale se zřetelnými regionálními rozdíly. Větší míra koncentrace Slováků je v Moravskoslezském (42 357), Ústeckém (21 172), Jihomoravském (15 452), Středočeském (14 191), Karlovarském kraji (13 655) a v Praze (17 406), naopak nejnižší je ve venkovských oblastech ve vnitrozemí.

V uvedených krajích se jedná převážně o Slováky a jejich potomky, kteří osídlovali pohraničí po roce 1945; značnou měrou šlo o reemigranty z Rumunska, Maďarska a Zakarpatské Ukrajiny. Do měst (např. +more Praha, Ostrava, Karviná) pak směřovala migrace za prací (na stavby, do těžkého průmyslu apod. ). V 60. a 70. letech 20. století přišla do Prahy tzv. „úřednická migrace“ do řad stranického aparátu a armády.

V roce 1991 čítala menšina na území dnešní ČR 314 000 osob. Po rozdělení Československa došlo k výraznému snížení počtu, stále však Slováci zůstali nejpočetnější národnostní menšinou (zahraničního původu). +more Od 90. let směřuje významná migrace Slováků do největších českých měst za studiem a prací.

Podle údajů ze sčítání lidu z 26. března 2011 se v Česku hlásilo k slovenské národnosti 193 190 osob (1,47 % populace). +more Slovenská národnost tak po národnosti české (67,7 %) a moravské (5 %) tvořila třetí největší skupinu obyvatelstva podle národnosti. Podle údajů z 31. května 2011 žilo v Česku 78 977 cizinců se státním občanstvím Slovenska, mající zde trvalý či jiný typ pobytu, což je stavělo na druhé místo po občanech Ukrajiny (115 496).

Moravští Slováci

V roce 1939 požadovala moravská kolaborantská organizace Národopisná Morava připojení jihovýchodní Moravy ke Slovenské republice s tím, že místní obyvatelé, tzv. Moravští Slováci, jsou také Slováci. +more Tato aktivita měla podporu na Slovensku a slovenská vláda vznesla vůči Německu požadavek na připojení části Moravy ke Slovensku. Německo však slovenskému požadavku nevyhovělo.

Moravští Slováci se za (národnostní) Slováky vesměs nepovažují, hlásí se zpravidla k české, případně moravské národnosti.