Stanisław Przybyszewski

Stanisław Feliks Przybyszewski (7. květen 1868, Łojewo (Inowrocław), Prusko (dnes Polsko) - 23. listopad 1927, Jaronty (Inowrocław), Polsko) byl polský dekadentní a expresionistický spisovatel, dramatik a básník, člen hnutí Mladé Polsko. Svá díla psal německy i polsky.

Život

Stanisław Feliks Przybyszewski byl synem učitele. Byl problémovým studentem střední školy, vystřídal několik škol a nakonec maturoval v roce 1889 na německém gymnáziu v Toruni. +more Poté odešel do Berlína, kde studoval nejprve architekturu a později lékařství. Zde se seznámil s filosofií Friedricha Nietzscheho a se satanismem. Rovněž se aktivně účastnil berlínského bohémského života. V této době k jeho přátelům patřili například Edvard Munch, Richard Dehmel a August Strindberg, se kterými se setkával ve vinárně Zum schwarzen Ferkel (U černého selete na bulváru Unter den Linden). V roce 1892 byl redaktorem berlínského polsky psaného socialistického týdeníku Gazeta Robotnicza. V roce 1895 byl spoluzakladatelem časopisu Pan a publikoval též v časopisu Die Fackel, který vydával Karl Kraus .

V Berlíně žil se svou družkou Marthou Förder, se kterou měl tři děti (třetí až v době, kdy už byl ženat). 18. +more dubna 1893 se oženil s norskou pianistkou a spisovatelkou Dagny Juel a v letech 1894-1898 žil střídavě v Berlíně a v rodném městě své ženy Kongsvinger v Norsku. Měli spolu dvě děti: syna Zenona (nar. 28. září 1895) a dceru Ivu (nar. 3. října 1897).

V roce 1896 byl zatčen pro podezření z vraždy své družky Marthy Förder. Po zjištění, že spáchala sebevraždu otravou oxidem uhelnatým, byl propuštěn. +more Jejich tři děti byly umístěny do různých sirotčinců.

manželé Stanisław a Dagny Przybyszewski, asi 1897-1898Na podzim 1898 se manželé Przybyszewští přestěhovali do Krakova, kde se Stanisław Przybyszewski stal záhy vedoucí osobností místní skupiny mladých pokrokových umělců Mladé Polsko (Młoda Polska) a pracoval jako redaktor časopisu Życie, který byl jejich platformou. +more Vydávání časopisu bylo ale dalšího roku zastaveno pro problémy s cenzurou a problémy finanční.

Při návštěvě u básníka a dramatika Jana Kasprowicze ve Lvově se zamiloval do jeho ženy Jadwigy. Ta opustila manžela a dcery a v roce 1899 spolu odešli do Varšavy. +more Dagny Juel Przybyszewska odjela v roce 1900 do Paříže a v roce 1901 byla zastřelena svým milencem v Tbilisi. Przybyszewski měl dále vztah s malířkou Anielou Pająkównou, se kterou měl dceru Stanisławu Przybyszewskou (1901-1935), pozdější spisovatelku a dramatičku, autorku známé divadelní hry Případ Danton.

V roce 1905 Stanisław Przybyszewski a Jadwiga Gąsowska přesídlili do Toruně, kde se Przybyszewski léčil z alkoholismu (bojoval s ním celý zbytek života). Dne 11. +more dubna 1905 se vzali. V roce 1906 odcestovali do Mnichova. Tato cesta byla zpočátku hrazena z prodeje rukopisu divadelní hry Śluby (Sňatky). Během první světové války ale vydávání jeho děl vázlo a Przybyszewski se proto uchyloval k psaní účelových politických brožur. V letech 1917-1918 spolupracoval s expresionistickým časopisem "Zdrój", který vycházel v Poznani. Po skončení války žil krátce v Československu. Do Polska se vrátil v roce 1919. Pokoušel se pracovat jako ředitel divadla v Poznani. Jako autor německých válečných brožur byl ale odmítnut. Pracoval jako překladatel z němčiny pro polskou poštu, od roku 1920 pan v Gdaňsku, kde měl též polské knihkupectví a pomáhal se založením polského gymnázia. Poté se pokoušel zakotvit v Toruni, Zakopaném a Bydhošti. Od roku 1924 pracoval pro prezidentskou kancelář ve Varšavě. Obdržel vyznamenání Krzyż Oficerski Řádu Polonia Restituta (Order Odrodzenia Polski) a byl komturem tohoto řádu.

Ačkoli ve svých předcházejících dílech odmítal křesťanství a v některých spisech se dokonce hlásil k satanismu, v říjnu 1926 se opět přihlásil ke katolické církvi a vyjádřil lítost nad svým dosavadním životem. V roce 1927 se vrátil do rodného kraje, kde záhy zemřel.

Dílo

+more1898. jpg|vpravo|náhled'>titulní strana časopisu Życie 1898 * Die Totenmesse, 1895, * Zur Psychologie des Individuums (1892) K psychologii individua - eseje ** I Chopin und Nietzsche ** II Ola Hansson * 1894, Černá mše * De Profundis, (1895) * Vigilien, (1895), Vigilie * Homo sapiens (1896), románová trilogie s autobiografickými prvky: ** Über Bord, Přes palubu ** Unterwegs, Cestou ** Im Maelstrom, V Malstromu * Nad morzem 1898 (česky vyšlo již 1897) * Satans Kinder (1897) Děti Satanovy - román * Die Synagoge des Satan, německy 1897; Synagoga szatana, polsky 1899 * Epipsychidion (1900) * Androgyne (1900) * Totentanz der Liebe (1902), obsahuje čtyři dramata: ** Dla szczęścia (něm. Das grosse Glück) (1897) Pro štěstí ** Das goldene Vliess (1901) Zlaté rouno ** Die Mutter ** Die Gäste * Schnee (1903) Sníh - drama * Erdensöhne (1905) Synové země - trilogie * Gelübde (1906) Slib * Śluby (1907) Sňatky - drama * (1912) Hlubina - drama * (1912-1913) Silný člověk * Dzieci nędzy (1913-1914) Děti bídy * Polen und der heilige Krieg (1915) * Von Polens Seele. Ein Versuch (1917) * Der Schrei (1918) Křik - román * (1924) Království bolestné - román * Mściciel (1927) Mstitel - drama * Moi współcześni (1928) Moji současníci - paměti.

česky vyšlo

Jeho díla byla často překládána do češtiny. Měl vliv např. +more na Stanislava Kostku Neumanna, jeho obdivovatelem byl F. X. Šalda. * Epipsychidion, Moderní revue, 1897 * U moře, Moderní revue, 1897 * Cestou, přeložil Karel Kamínek, Karel Stanislav Sokol, asi 1898 * Satanovy děti, přeložil Milan Fučík, Grosman a Svoboda, asi 1901 * Přes palubu (trilogie Homo sapiens, díl 1. ), přeložil Alfons Breska, Kamilla Neumannová, 1905 * Malstrom trilogie Homo sapiens, díl 3. , přeložil F. R. Dlouhý, Kamilla Neumannová, 1905, další vydání pod názvem V Malstromu * Pro štěstí, přeložil Adolf Černý, Jan Otto, 1908 * Synové země, přeložil Jaroslav Ráček, Kamilla Neumannová, 1909 * Androgyne, přeložil Karel Boleslav Jirák, Kamilla Neumannová, 1910 * Satanova synagoga, přeložil Sarus Omans, Praha: R. Brož 1911 * Cestou, přeložil Karel Kamínek, Kamilla Neumannová, 1913 * Silný člověk trilogie přeložil Stanislav Minařík, František Borový, asi 1914 (další vydání 1928) * Soud, přeložil Bedřich Beneš Buchlovan, Kamilla Neumannová, 1917 * Křik, přeložil Bořivoj Prusík, Nakladatelské družstvo Máje, 1918 [url=http://kramerius5. nkp. cz/uuid/uuid:344f3240-f214-11e3-a2c6-005056827e51]Dostupné online[/url] * Děti bídy, přeložil Stanislav Minařík, Kvasnička a Hampl, 1918 * Vigilie, přeložil a vydal František Uvíra, 1927 * Chopin a národ, přeložil R. J. Vonka, Vladimír Žikeš, 1929 * Křik, přeložila Anetta Balajková, Odeon, 1978 * Satanova synagoga, Brno: Yetti 1993. * Království bolestné, přeložil Jaroslav Radimský, Herrmann a synové, 1996, * Paměti, korespondence (výbor), vybrala a přeložila Jasna Hloušková, Aurora, 1997,.

Odkazy

Založeno především na článku v anglické wikipedii s přihlédnutím k článku polskému a německému a dalším zdrojům.

Poznámky

Literatura

Související články

Dekadence

Externí odkazy

[url=http://univ.gda.pl/~literat/stachp/index.htm]medailon[/url] * [url=https://web.archive.org/web/20081006125730/http://www.culture.pl/en/culture/artykuly/os_przybyszewski_stanislaw]životopis[/url]

Kategorie:Polští spisovatelé Kategorie:Polští básníci Kategorie:Polští dramatici Kategorie:Mladé Polsko Kategorie:Narození 1868 Kategorie:Úmrtí 1927 Kategorie:Muži Kategorie:Úmrtí 23. +more listopadu Kategorie:Narození 7. května.