Cesko.wiki Státní kulturní majetek
Author
Albert FloresStátní kulturní majetek bylo označení kategorie státního majetku s charakterem kulturního statku v Československu v letech 1946 až 1958. Potřeba vyjasnit tuto kategorii státního majetku a upravit rámec hospodaření se objevil po roce 1945, kdy byly vydány konfiskační Benešovy dekrety, konkrétní právní úprava pak proběhla zákonem č. 137/1946 Sb., o Národních kulturních komisích pro správu státního kulturního majetku, vymezení zůstalo v platnosti až do vydání zákona o kulturních památkách č. 22/1958 Sb.
Koncept státního kulturního majetku byl definován v § 3 zákona 137, členil ho na tři skupiny, jednak (a) přírodní památky (a území) a archeologické lokality, dále (b) nemovité stavební majetky (včetně např. parků k nim náležejících) a (c) hodnotný mobiliář (ať již jednotlivosti, nebo sbírky). +more Národní kulturní majetek měl být „určen“ ministrem školství (v dohodě s ministrem zemědělství, pokud by se jednalo o zemědělský majetek, pokud by se jednalo o státní kulturní majetek na Slovensku, tak v dohodě).
Se existencí státního kulturního majetku byla úzce spojená vždy jedna centrálně fungující organizace, která zajišťovala jak přejímání, odbornou správu (Národní kulturní komise a poté Státní památková správa, pouze v letech 1951-1952 došlo k částečné decentralizaci, při ministerstvu existovala správa státního kulturního majetku a správu částečně převzaly krajské národní výbory), ta jediná měla možnost majetek zcizovat.
Nemovitý státní kulturní majetek ve správě NKK a jejich nástupců
První objekty
První objekty vybrané a určené pro NKK byly vybírané primárně mezi majetky konfiskovanými podle Benešova dekretu 12/1945 Sb. Jednalo se o soubor 48 objektů, svěřených rozhodnutím ministra 1. +more května 1947, NKK poté formálně přebírala objekty od Národního pozemkového fondu v následujících letech. * Jindřichův Hradec * Frýdlant * Horšovský Týn * Blatná * Švihov * Hrubý Rohozec * Nové Hrady * Pernštejn * Šternberk * Buchlov * Náměšť nad Oslavou * Litomyšl * Opočno * Velké Losiny * Bučovice * Telč * Náchod * Libochovice * Mnichovo Hradiště * Klášterec nad Ohří * Plumlov * Bruntál * Jemniště * Krásný Dvůr * Hořovice * Veltrusy * Jaroměřice * Milotice * Buchlovice * Slavkov * Vizovice * Dobříš * Kozel * Dačice * Liblice * Valtice * Lysice * Ratibořice * Velké Březno * Kynžvart * Rožmberk * Sychrov * Žleby * Hrádek u Nechanic * Lednice * Loučná (Vízmberk) * Bouzov.
* Červená Lhota * Moravský Krumlov
Dodatečně vybrané
Po roce 1948 bylo vybráno dalších sedm objektů, které stát získal již konfiskačními dekrety. * Rájec * Bítov * Lemberk * Kladruby * Bečov * Kroměříž * Kuks
Městské paláce
Nostický palác * palác Kinských
Zákony o revizi pozemkové reformy
Po roce 1945 došlo k vydání několika zákonů, které pokračovali v pozemkové reformě. Těmi zákony připadl státu další kulturní majetek, některé objekty z tohoto majetku byly svěřeny NKK do správy. +more Největší skupinu tvořily objekty konfiskované podle zákona č. 142/1947 Sb. , několik objektů podle zákona č. 46/1948 Sb. * Bílina.
* Nelahozeves * Orlík * Roudnice * Častolovice * Český Šternberk * Doudleby * Kostelec nad Orlicí *Žďár nad Sázavou *Zbraslav *Vysoký Chlumec *Stránov *Sázava *Rychnov nad Kněžnou *Mělník *Maleč *Nové Město nad Metují *Kost *Koloděje nad Lužnicí *Klenová *Jezeří *Chlumec nad Cidlinou *Kunštát *Lnáře
* Vranov nad Dyjí - konfiskován podle dekretu 12/1945, konfiskace zrušena a provedena až roku 1945 podle zákona 142/1947
* Kokořín
* Boskovice 46/1948 * Křimice 46/1948
* Nové Hrady, konfiskován podle zákona č. 142/1947, přebíráno NKK od MNV, který objekt (mimozákonně) převzal již v roce 1945
Objekty ve státním a veřejném vlastnictví před rokem 1945
Národní kulturní komise převzala i několik objektů, které byly ve veřejném vlastnictví již před rokem 1945. Především se jednalo o čtyři objekty konfiskované a zakoupené již za první republiky, které NKK předalo ministerstvo zemědělství roku 1950, pak Karlštejn a Kozí hrádek. +more * Křivoklát * Kratochvíle * Zákupy * Ploskovice.
* Karlštejn * Kozí hrádek
Objekty rodiny Schwarzenbergů
Podle tzv. lex Schwarzenberg získal stát další objekty, čtyři z nich určeny za státní kulturní majetek * Hluboká * Český Krumlov * Ohrada * Třeboň
Nepřevzaté, nespravované přímo
Bechyně - NKK převzala 13. dubna 1950, nicméně záhy využívalo Ústředí vědeckých pracovníků pro rekreaci * Hořín (požádáno, nepřiděleno) * Kačina konfiskována až podle zákona 142/1947, převzato již dříve (navrhováno mezi prvními objekty), oficiálně až v roce 1950, přes odpor NKK umístěno Zemědělské muzeum * hrad Přibyslav (požádáno, nepřiděleno)
Reference
Literatura
Charvátová, Ema. Správa a využití státního kulturního majetku. +more Zprávy památkové péče 1953, roč. 13 (2), s. 33-53. * Uhlíková, Kristina. Národní kulturní komise 1947-1951. 1. vyd. Praha: Artefactum, 2004. 254 s. , [12] s. obr. příl. Fontes historiae artium; 11. ISBN 80-903230-8-1.