Suchoj Su-33
Author
Albert FloresSuchoj Su-33 je sovětský a ruský víceúčelový palubní stíhací letoun. Byl vyvinut z původního Su-27 a je určen pro operace z palub letadlových lodí. Letoun byl vyráběn v letech 1982 až 1993 a od té doby je ve službě u ruského námořnictva. Su-33 je vybaven moderními avionickými technologiemi a bojovými systémy, které mu umožňují efektivně bojovat jak vzdušnými, tak pozemními cíli. Letoun je schopen být vyzbrojen širokým spektrem různých typů střel a bomb. Su-33 se stal důležitou součástí ruského námořnictva a aktivně se účastnil bojových operací, včetně konfliktu v Sýrii.
Suchoj Su-33 (v kódu NATO „Flanker-D“) je ruský palubní víceúčelový stíhací letoun určený pro provoz na letadlové lodi. Je odvozen od letounu Suchoj Su-27. Kromě klasické výzbroje může nést protilodní střely typu Moskit a protizemní střely typu Ch-31. Letoun má velice podobné parametry jako Su-27, od tohoto stroje se liší zejména „kachními křídly“ před hlavní nosnou plochou, přistávacím hákem a zkrácenou zadní plochou.
Vývoj
Suchoj Su-33 na palubě letadlové lodi Admiral Kuzněcov v roce 1996 s americkými námořníky z lodi USS San Jacinto při návštěvě. +more Vývoj letounu začal v roce 1977 v souladu s plánem Sovětského svazu na stavbu flotily letadlových lodí, které jsou v ruské terminologii, z politických důvodů, známé jako těžké letadlové křižníky. Z velkého množství palubních letounů určených pro sovětské letadlové lodě byly vybrány tři typy: Su-27K, MiG-29K, Su-25UB a Jak-44. Zkoušky palubních letounů probíhaly na krymském letišti Novofjodorovka na Ukrajině. Zde bylo v roce 1980 vybudován zvláštní výcvikový komplex, známý též pod zkratkou NITKA, kde se nacvičovalo přistání pomocí záchytného systému s brzdícími lany. Technika vzletu se prováděla pomocí tzv. skokanského můstku. Ověřovaly se zde také metody navádění letounu na přistání včetně automatického přiblížení.
První vzlet letounu Su-27 byl proveden 28. srpna 1982. +more Délka vzletu činila 230 metrů a letoun opustil můstek při rychlosti 232 km/h. Hmotnost letounu byla 18 200 kg. Postupně pak byla vzletová hmotnost zvyšována až na 32 000 kg. První informace o existenci námořní verze Su-27 uvedl na podzim 1988 americký admirál William O. Studeman. Su-33 byl veřejně představen až v roce 1995. Ke skutečnému operačnímu zařazení letounů došlo v roce 1994 poté, co byly ukončeny státní zkoušky. Dnes operuje 24 letounů Su-33 ze základny na poloostrově Kola a z paluby těžkého letadlového křižníku Admiral Kuzněcov.
Konstrukce
sklopenými křídly Sériové Su-33 se vyrábějí ve výrobním závodě v Komsomolsku na Amuru. +more Drak letounu vychází z původního provedení Su-27, ale jeho aerodynamické schéma je doplněno vodorovnou přední plochou zavěšenou na modifikované části vírového přechodu křídla.
Oproti základní verzi je letoun vybaven hydraulikou pro složení křídel a VOP. Hlavní nohy mají menší kola a zesílenou vzpěru, která se stejně jako u základní verze zamyká do spodní části motorové gondoly. +more Přední podvozek má dvojitou montáž kol. Infračidlo bylo přemístěno na pravou stranu štítku kabiny. Na levé straně se nachází výklopná trubice pro tankování paliva za letu.
Vřeteno v zadní části trupu bylo z důvodu snížení rizika jeho úderu o palubu lodi zkráceno. Pod trupem je zavěšen sklopný přistávací hák čtyřhranného průřezu. +more Křídlo bylo vybaveno čtvrtým závěsníkem. Pilotní vystřelovací sedačka K-36 DM II je umístěna podobně jako u americké F-16 se zvětšeným sklonem dozadu. Letoun může být vybaven přídavnou palivovou nádrží o obsahu 1 500 litrů LPH podvěšenou na předním podtrupovém závěsníku. Délka vzletu z paluby TAKR silou motorů je 100 metrů a rychlost při odlepení dosahuje hodnoty 148 km/hod. Délka přistání za pomoci brzdících lan je 180 metrů. Přistávací rychlost 240 km/hod. První sériové verze byly vybaveny motory AL-31F. Novější série mají novější motory AL-35F.
Motory
Su-33 se připravuje na vzlet O pohon letadla se starají dva motory Saturn-Ljulka AL-31F (Izdělije 99), které pohánějí i Su-27. +more AL-31F je dvouproudový, dvouhřídelový motor s modulární konstrukcí a se společnou komorou přídavného spalování pro oba proudy. Každý motor dokáže vyvinout maximální tah 75,22 kN a při plné forsáži až 122,6 kN. Hmotnost motoru je 1 540 kg. AL-31F je spolehlivý v širokém rozmezí rychlostí a výšek letu.
Výzbroj
Základní výzbroj tvoří 30mm kanon GŠ-301 umístěný na pravém náběhu křídla a kombinace střel R-60, R-73, R-27 a R-77. Letoun může být vybaven protiradiolokačními střelami Ch-31 nebo protilodní střelou Moskit. +more Na letoun Su-33 je rovněž možné zavěsit jadernou bombu AN-52 o síle 20 kt TNT.
Palubní verze Su-27 má 12 závěsných bodů: * 8 podkřídlových * 2 podtrupové * 2 podgondolové
Varianty
Su-33 - základní verze (původně označovaná jako Su-27K) * Su-33UB - cvičně-bojová dvoumístná verze (původně označovaná jako Su-27KUB) * Su-33m - plánovaná modernizovaná verze s novými radiolokátory a motory s měnitelným vektorem tahu * Su-33MK - exportní verze Su-33m * J-15 - čínská bezlicenční kopie Su-33 vyráběná firmou Shenyang
Uživatelé
; * Ruské námořnictvo **Ruské námořní letectvo *** 279. nezávislý námořní útočný letecký pluk - základna Severomorsk-3, Murmanská oblast
J-15
J-15 (歼击机 - 15) je bezlicenční kopií letounu Su-33 vyráběnou firmou Shenyang v ČLR. Podobně jako Su-33 má J-15 hydraulicky skládaná křídla, zesílený podvozek, záchytný hák a zkrácené vřeteno. +more Většina technologií byla získána na základě prozkoumání prototypu Su-33 (T-10K-3), který ČLR koupila v roce 2001 na Ukrajině. Letoun je vybaven čínským palubním radarem a motory WS-10. První prototyp vzlétl 31. srpna 2009. První vzlet pomocí skokanského můstku byl uskutečněn 6. května 2010. Letoun je vyzbrojen čínskými raketami PL-8, PL-12 a YJ-83K.
Incidenty a nehody
17. červenec 2001: Suchoj Su-33 ruského námořnictva havaroval během airshow v Pskovské oblasti. +more Pilot zahynul. * 5. září 2005: Su-33 ruského námořnictva havaroval poté, co selhalo záchytné zařízení na palubě lodi Admiral Kuzněcov. Letadlo spadlo do vody a následně bylo zničeno hlubinnými bombami, aby se předešlo vylovení utajovaného vybavení. Pilot se stihl katapultovat a následně byl vytažen na palubu letadlové lodi.
Specifikace (Su-33)
Technické údaje
Posádka: 1 * Délka: 21,19 m * Rozpětí: 14,70 m * Výška: 5,90 m * Plocha křídel: 67,84 m² * Hmotnost prázdného letounu: 18 400kg * Maximální vzletová hmotnost: 33 000kg * Motor: 2× Saturn-Ljulka AL-31F, ** Maximální tah: 75,22 kN každý ** Tah s přídavným spalováním: 122,6 kN každý
Výkony
Maximální rychlost: 2 300 km / h (2,17 M) * Dolet: 3 000 km * Dostup: 17 000 m * Maximální přetížení: +8,0 g
Výzbroj
Hlavňová: 1 × automatický letecký kanón GŠ-30-1 ráže 30 mm (zásoba střeliva: 150 ks) * Rakety vzduch-vzduch: R-60 („AA-8 Aphid“), R-27 („AA-10 Alamo“), R-73 („AA-11 Archer“), R-77 RVV-AE („AA-12 Adder“) * Rakety vzduch-země: P-270 Moskit, Ch-31
Odkazy
Reference
Externí odkazy
[url=https://web. archive. +moreorg/web/20060717230634/http://www. sukhoi. org/eng/planes/military/su33/]Su-33 na Sukhoi. org[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20091010041938/http://www. defence. pk/forums/china-defence/35922-j-15-flying-shark-wow-2. html]Defence. pk[/url] * [url=http://video. google. com. au/videoplay. docid=-6220169371924193668&q=su-33&total=432&start=0&num=10&so=0&type=search&plindex=0]Su-33 - video[/url].
Kategorie:Sovětská a ruská stíhací letadla Kategorie:Čínská stíhací letadla Kategorie:Letadla Suchoj Kategorie:Čínsko-ruské vztahy Kategorie:Palubní letadla