Terezie Eleonora z Ugarte

Hraběnka Terezie Eleonora z Ugarte, rozená říšská hraběnka ze Žďáru (německy Theresia Eleonore von Sahr, latinsky de Sara či de Sora, * zřejmě 1639 snad v Praze či ve Vídni - 30. ledna 1705 snad na svém zámku v Borovnici či v Kostelci nad Orlicí na tzv. starém zámku Zárubů z Hustířan). Pohřbena byla v kryptě poutního kostela Panny Marie Bolestné na vrchu Homoli u Borovnice.

Původ z rodu hrabat ze Žďáru a další příbuzní

Tato energická, podnikavá a upřímně zbožná dáma pocházela z významné a velmi zámožné katolické rodiny říšských hrabat Žďárských ze Žďáru, jež proslula svým dlouhodobým katolictvím a věrnou službou habsburským panovníkům, za což již od 1. poloviny +more_století'>16. století sklízela zasloužené plody vzestupu.

Jejím otcem byl Florian Jetřich, první říšský hrabě ze Žďáru (1598-1653), přední stoupenec Mariánského kultu v českých zemích, zakladatel lorety v Hájku u Prahy, vysoký královský úředník - např. pozdější dvorní maršálek českého královského dvora, velký palatin, údajně i místodržitel království, rada habsburských císařů a králů a ve Středních Čechách oficiální rekatolizátor těchto území ve 20. +more letech 17. století. Matkou byla (až přehnaně zbožná a přísná) Alžběta Korona Bořitová z Martinic (asi 1603/4-1649) z katolicky činorodé a slavné rodiny hrabat z Martinic, kteří v 17. století byli považováni za jednu z 10 nejvýznamnějších aristokratických rodin celého království. Terezie Eleonora byla mj. vnučkou defenestrovaného místodržitele a předního politika doby rudolfinské i za třicetileté války Jaroslava (II. ) Bořity z Martinic. Zároveň byla neteří neméně významných politiků následující doby - dlouhodobého Nejvyššího pražského purkrabího (tj. šéfa zemské vlády) Bernarda Ignáce hraběte z Martinic či kancléře českého krále hraběte Jiřího Adama z Martinic.

Vlivní sourozenci

Hraběnka přišla zřejmě na svět jako poslední dítě v bezmála 30letém manželství rodičů. Měla 5 (přeživších) sester, jež se provdaly do významných rodin (Nosticů, Šternberků, Caretto-Millesimů, Slavatů z Chlumu a Košumberka, Hýzrlů z Chodů, Švihovských z Rýzmberka, hrabat z Magnis či Myslíků z Hyršova) a dva bratry, z nichž se dospělosti dožil jen František Adam Eusebius. +more Tento bratr se stal druhým a zároveň i posledním říšským hrabětem ze Žďáru. Zemřel sice již v roce 1670, měl ale na většinu svých sester, včetně Terezie Eleonory značný vliv v otázkách náboženství. Podobně velký vliv na ní měla i sestra Marie Maxmiliána Eva Terezie, ovdovělá baronka Slavatová a posléze Hýzrlová z Chodů, která žila nedaleko od Borovnice - na hradě Košumberku u Luže. Ta mladší sestru Terezii Eleonoru mj. inspirovala ve výstavbě poutního areálu na Homoli podle vzoru lužského areálu na Chlumku.

Manželství s panem Petrem z Ugarte

Terezie Eleonora se provdala za zámožného barona a pozdějšího hraběte Petra ml. z Ugarte. +more Jeho rod pocházel ze severního Španělska (Baskicka) a za třicetileté války přišel do českých zemí z habsburského Nizozemí. Petr se dokázal uplatnit u dvora ve Vídni i na bojištích třicetileté války a dosáhl hraběcího titulu i generelátu. Terezie Eleonora byla jeho druhou chotí a měla s ním několik dětí - mj. syna, jenž předčasně zemřel a jedinou přeživší dceru Marii Maxmiliánu z Ugarte, provdanou baronku a posléze hraběnku Zárubovou z Hustířan. K té si Terezie Eleonora vytvořila blízké niterné pouto, které přispělo i k tomu, že se již jako vdova - v roce 1688 - odstěhovala z velkomezeříčského zámku a Vídně do malého (nově zakoupeného a vystavěného) zámku v Borovnici (na Kosteleckoorlicku), aby byla své dceři co nejblíže.

Hraběnka jako silná vdova

Po smrti manžela Petra hraběte z Ugarte spravovala místo nevlastního nezletilého syna obrovské panství Velké Meziříčí na Českomoravské Vysočině. Zde sídlila na honosném zámku, původně goticko-renesančním hradě Berků z Dubé. +more O majetek se starala údajně velmi pečlivě. Ve Velkém Meziříčí jí měšťané však příliš v lásce neměli, prosazovala totiž tvrdě a přísně svoji vládu a snažila se ve prospěch dědice hraběte z Ugarte omezovat Meziříčským jejich svobody a výsady, což vedlo k dlouhodobým těžkým sporům. Únava z těchto půtek zřejmě také přispěla k jejímu pozdějšímu odchodu na východočeský statek v Borovnici.

Přesídlení do Borovnice a závěr života

kostel Panny Marie Bolestné, místo posledního odpočinku hraběnky Terezie Eleonory. +more V Borovnici sídlila na malém neokázalém barokním zámku a snažila se panství rozšířit a pozvednout hospodářsky, nábožensky i kulturně. Na blízkém vrchu Homoli tak nechala vystavit poutní areál Panny Marie Bolestné, který se přiřadil k nejvýznamnějším poutním střediskům východních Čech. Pod Homolí založila a provozovala českou školu pro stovky dětí z okolních 10 vsí. Na panství opravovala a stavěla i jiné církevní stavby (např. kostel v Sudslavi).

Dožila se na dobu baroka solidního věku asi 66 let a zemřela, jak bylo již výše zmíněno, u své dcery 30. ledna roku 1705. +more Její portrét prý byl dlouho k vidění v kostelu v Sudslavi. Podle nových zjištění se však zřejmě ztratil, proto její podobu prozatím neznáme.

Literatura

Kategorie:Hraběnky Kategorie:Narození v roce 1639 Kategorie:Úmrtí v roce 1705 Kategorie:Ženy Kategorie:Žďárští ze Žďáru Terezie Eleonora Ugarte Kategorie:Úmrtí 30. +more ledna.