Tomáš Trávníček

Technology

12 hours ago

Author

Tomáš Trávníček (21. prosince 1918 Benešov - 13. července 2008) byl český a československý lékař, vysokoškolský učitel, politik Komunistické strany Československa a poslanec Sněmovny lidu a Sněmovny národů Federálního shromáždění za normalizace.

Biografie

V roce 1937 začal studovat na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy. +more Po uzavření českých vysokých škol v roce 1939 byl až do roku 1942 vězněn v koncentračním táboře Oranienburg-Sachsenhausen. Po návratu byl aktivní v protinacistickém odboji. Po válce mu byl udělen Československý válečný kříž a vojenská medaile Za zásluhy 1. stupně. V roce 1947 dokončil studia medicíny a promoval. Pak pracoval ve Fyziologickém ústavu. Od roku 1963 dlouhodobě působil jako přednosta Ústavu patologické fyziologie. V roce 1965 byl jmenován profesorem. Zastával i post proděkana, v letech 1955-1961 děkana Lékařské fakulty a v letech 1961-1962 působil jako prorektor Univerzity Karlovy. Specializoval se na obor experimentální hematologie. Podílel se na založení Společnosti pro patologickou a klinickou fyziologii při České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně, jejímž prvním předsedou byl. Publikoval četné odborné studie a vysokoškolské učebnice.

Členem KSČ byl od roku 1938. V letech 1953-1968 byl členem Krajského výboru KSČ ve Středočeském kraji, přičemž po téměř celou dobu byl i členem předsednictva KV KSČ.

Jeho politická kariéra vyvrcholila po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa za normalizace. +more_sjezd_KSČ'>14. sjezd KSČ ho zvolil kandidátem Ústředního výboru Komunistické strany Československa. Za člena ÚV KSČ ho zvolil 15. sjezd KSČ, 16. sjezd KSČ a 17. sjezd KSČ. Od roku 1971 byl místopředsedou Ústředního výboru Národní fronty, od roku 1974 zastával i post člena předsednictva Světové rady míru. Roku 1973 mu byl udělen Řád Vítězného února, v roce 1978 získal Řád republiky a roku 1978 obdržel Zlatou medaili míru. Kromě toho dvakrát získal vyznamenání Za zásluhy o výstavbu.

Po federalizaci Československa usedl do Sněmovny lidu Federálního shromáždění. Mandát nabyl až dodatečně v prosinci roku 1969. +more Uvádí se jako vedoucí katedry na Fakultě všeobecného lékařství Karlovy university v Praze a předseda vědecké společnosti Jana Evangelisty Purkyně v oblasti patologické fyziologie. Byl rovněž také členem komise pro školství a vědu při byru ÚV KSČ pro řízení stranické práce v českých zemích. V oficiální biografii u příležitosti jeho nástupu do parlamentu se zmiňuje jeho politická orientace během pražského jara: „. ve své dosavadní politické a veřejné činnosti [se] osvědčil jako vzdělaný marxista a vždy důsledně hájil čistotu marxisticko-leninského světového názoru. Také on čestně obstál v našem nedávném složitém politickém vývoji a prokázal své vysoké politické a morální kvality. “.

Ve volbách roku 1971 přešel do Sněmovny národů (volební obvod Praha-město). Mandát obhájil ve volbách roku 1976 (volební obvod Praha 1 a 7), volbách roku 1981 a volbách roku 1986. +more Ve Federálním shromáždění setrval až do ledna 1990, kdy rezignoval na poslanecký post v rámci procesu kooptace do Federálního shromáždění po sametové revoluci.