Cesko.wiki Vláda Heinricha Clam-Martinice
Author
Albert FloresVláda Heinricha Clam-Martinice byla předlitavská vláda, úřadující od 20. prosince 1916 do 22. června 1917. Sestavil ji Heinrich Clam-Martinic poté, co skončila předchozí Druhá vláda Ernesta von Koerbera.
Dobové souvislosti a činnost vlády
Vláda Heinricha Clam-Martinice nastoupila v situaci, kdy se v Rakousku-Uhersku množily krizové projevy vyplývající z prodlužující se účasti monarchie na světové válce. V rozmezí několika týdnů koncem roku 1916 jednak skončila několikaletá vláda Karla Stürgkha (po zabití předsedy vlády při atentátu), jednak zemřel císař +more'>František Josef I. , který byl po více než půl století stabilním prvkem mocenského systému monarchie. Dočasně existující vláda Ernesta von Koerbera se pokoušela o mírné změny a oslabení vlivu armádní byrokracie na civilní vládní záležitosti, ale skončila kvůli nedůvěře lidí okolo nového panovníka Karla I. i původního nástupce trůnu Františka Ferdinanda d'Este (zabitého při atentátu v Sarajevu roku 1914) vůči Koerberovi. Heinrich Clam-Martinic měl důvěru nového dvora. V prvních měsích jeho vlády se vyvíjela vojenská situace příznivě a centrální mocnosti plánovaly vytvoření polského státu, včetně autonomie pro Halič, což by ovšem znamenalo posílení německého vlivu ve zbytku Předlitavska. Český svaz coby sdružení českých poslanců Říšské rady se ještě v lednu 1917 vyjádřil loajálně k monarchii a odmítl plány dohodových velmocí na osvobození Čechoslováků. Vláda mezitím spustila některé mírné reformy. V rámci amnestie došlo k propuštění respektive zmírnění trestu u některých politických vězňů a v civilních otázkách byl oslaben vliv armádní byrokracie. V únoru 1917 nicméně došlo v Rusku k revoluci, která v Předlitavsku vedla k zesílení sociálního neklidu a tlaku na obnovení parlamentního života (Říšská rada byla od roku 1914 trvale odročena).
V dubnu 1917 se vláda rozhodla svolat parlament a rezignovala na své původní plány ještě před obnovením parlamentního života provést vládním nařízením ústavní změny (němčina jako úřední jazyk, odloučení Haliče, posílení němčiny v soudech a školách). S obnovením parlamentního života (první schůze Říšské rady se konala 30. +more května 1917) ovšem ožily i státoprávní, etnické a ideologické spory uvnitř Předlitavska. Čeští poslanci například na zahajovací schůzi parlamentu ohlásili program transformace monarchie na federaci národnostních států, včetně požadavku na spojení českých zemí a Slovenska. Sílilo i dělnické stávkové a protestní hnutí. Vláda tak musela opětovně řešit otázku jak přežít v situaci fragmentovaného politického spektra. Na Říšské radě se rychle vytvořila většina neněmeckých národností včetně Poláků a Čechů. Tato většina se postavila proti vládě a kabinet Clam-Martinice proto v červnu 1917 rezignoval a nahradila ho vláda Ernsta Seidlera, za níž se rozpory a odstředivé síly v monarchii zesilovaly.