Vought SB2U Vindicator

Vought SB2U Vindicator (Mstitel) byl americký celokovový jednomotorový dolnoplošný dvoumístný palubní střemhlavý bombardér z druhé světové války.

Vývoj

Vznikl jako kombinace dvouplošníkové technologie a moderního jednoplošníkového typu. Jeho vývoj spadá až do roku 1934, kdy byla vypsána soutěž na tento druh stroje. +more Námořní letectvo stroj objednalo v říjnu 1934.

Prototyp letounu označený XSB2U-1 (SB = Scout and Bombing) byl zalétán 4. ledna 1936, testy byly zahájeny v červenci v Anacostii. +more Přestože první prototyp v srpnu havaroval, byl v říjnu podepsán kontrakt na 54 sériové stroje SB2U-1.

Po zavedení do služby v prosinci 1937 se ukázalo, že letoun SB2U-1 kvůli značné hmotnosti výzbroje zaostává za svými plánovanými parametry, takže bylo vyrobeno pouze 260 kusů všech verzí. Letouny SB2U-1 poháněly čtrnáctiválce Pratt & Whitney R1535-96. +more Hlavňovou výzbroj tvořil jeden pevný kulomet ráže 7,62 mm s 500 náboji a jeden pohyblivý stejné ráže s 600 náboji. Pod trupem byla vidlice pro svrhování pumy o hmotnosti 227 kg nebo 454 kg. Pod konci centroplánu byly instalovány závěsníky pro pumy do hmotnosti 227 kg. V březnu 1938 stroje obdržela letka VB-3 na letadlové lodi USS Saratoga (CV-3) a v dubnu následovala VB-2 na lodi USS Lexington (CV-2).

První SB2U-2 se změněnou výstrojí zařadila v srpnu 1938 do výzbroje letka VB-4 na lodi USS Ranger (CV-4).

Pro letectvo americké námořní pěchoty bylo určeno 57 strojů varianty SB2U-3. Prototyp verze -3 vznikl přepracováním posledního sériového SB2U-1, který byl zalétán v únoru 1939. +more Za pohonnou jednotku byl zvolen motor R1535-02 a nádrže v trupu byly vybaveny ochrannými obaly. Výzbroj tvořil jeden pevný a jeden pohyblivý kulomet ráže 12,7 mm. Dodávky letounů započaly v únoru 1941 a obdržely bojové jméno Vindicator. Po bitvě u Midway na jaře 1942 byly převedeny k výcviku.

Exportní variantu pro Francii poháněla motorová jednotka R1535-SB4-G a letouny vyzbrojené třemi kulomety Darne ráže 7,5 mm dostaly označení V-156-F. Francouzské stroje byly navíc vybaveny aerodynamickými brzdicími ploškami na křídle. +more Aéronavale stroje zařadilo na letadlovou loď Béarn, většina ze 40kusové dodávky splněné koncem roku 1939 však zůstala na pozemních letištích.

Stroje přeznačené na V-156-B1 obdrželo Spojené království v létě roku 1941 a dostaly zde bojové jméno Chesapeake. Byly vyzbrojeny čtyřmi pevnými kulomety v křídle ráže 7,62 mm. +more Podobně jako americké letouny brzy skončily u výcvikových jednotek.

Specifikace (SB2U-3)

Údaje podle Vought SB2U-1 Vindicator

Technické údaje

Osádka: 2 (pilot, střelec-radista-pozorovatel) * Rozpětí: 12,77 m * Délka: 10,36 m * Výška: 3,68 m * Nosná plocha: 28,36 m² * Hmotnost prázdného letounu: 2555 kg * Vzletová hmotnost: 3390 kg * Vzletová hmotnost s přetížením: 4273 kg * Pohonná jednotka: 1 × dvouhvězdicový vzduchem chlazený čtrnáctiválec Pratt & Whitney R-1535-02 Twin Wasp Junior * Výkon motoru: 820 k

Výkony

Maximální rychlost u země: 357 km/h * Maximální rychlost v 2900 m: 391 km/h * Cestovní rychlost: 244 km/h * Stoupavost u země: 5,4 m/s * Dostup: 7195 m * Dolet s pumou 454 kg: 1802 km * Maximální dolet: 3942 km

Výzbroj

2 × kulomet ráže 12,7 mm * 500 kg pum

Galerie

File:SB2U-1 NACA wind tunnel 24Sep1937. jpeg|Testy SB2U-1 v NACA během vývoje File:SB2U-3 on floats NAN7-62. +morejpg|Prototyp XSB2U-3 (BuNo 2044) vybavený plováky, 1939 File:SB2U-3 VMSB-231 Ewa 7Dec1941. jpg|Vought SB2U-3 jednotky VMSB-231 zničený při útoku na Pearl Harbor v roce 1941 File:SB2U-2 NMNA. jpg|Vought SB2U-2 Vindicator v U. S. National Museum of Naval Aviation v Pensacole.

Odkazy

Reference

Literatura

Externí odkazy

[url=https://web. archive. +moreorg/web/20080830052833/http://www. voughtaircraft. com/heritage/products/html/sb2u. html]SB2U[/url]@voughtaircraft. com - konstrukce, vývojové varianty a operační nasazení * [url=http://wp. scn. ru/en/ww2/b/566/3/0]Kamufláže letounu Vought SB2U Vindicator[/url].

Kategorie:Palubní letadla Kategorie:Americké bombardéry SB2U Vindicator