Věznice Butyrka

Věznice Butyrka ( Бутырка, Бутырская тюрьма) je věznice v Tverském okresu v centru Moskvy v Rusku. V carském Rusku sloužila jako ústřední tranzitní věznice. V éře Sovětského svazu (1917-1991) zde bylo vězněno mnoho politických vězňů. Od roku 2022 je Butyrka stále největší moskevskou vazební věznicí. Přetrvávajícím problémem je její přeplněnost.

Dějiny

Pevnost Butyrka byla vystavěna zřejmě v průběhu 17. století poblíž Butyrské městské brány (Бутырская застава / Butyrskaja zastava). +more Tehdejší stavba byla navržena architektem Matvejem Kazakovem během regentské vlády Kateřiny II. Veliké a byla postavena roku 1782 na místě věznice jako pevnost. Věže staré pevnosti v době panování Petra I. Velikého sloužily jako vězení pro rebelující strelce, později pro stovky účastníků polského Lednového povstání z roku 1863, a také pro členy hnutí narodniků roku 1883 a účastníků Morozovova povstání z roku 1885. Věznice Butyrka byla věhlasná svými brutálními podmínkami, a jakýkoli protest byl násilně potlačen.

Během únorové revoluce moskevští vzbouření dělníci osvobodili z Butyrky všechny politické vězně. Po říjnové revoluci již Butyrka zůstala politickým vězením a pro mnoho odsouzených byla přestupní stanicí do gulagů. +more V době bolševických čistek bylo v Butyrce (s kapacitou 1000 vězňů) údajně až 30 000 vězňů, tzn. 275 osob v cele s 25 lůžky. (Joszef Lengyel, 1938).

Podle organizace Memorial bylo po druhé světové válce až do Stalinovy smrti v roce 1953 na 7000 osob v Butyrce zastřeleno. Z toho byla asi tisícovka Němců, kteří byli po zpopelnění v tehdy jediném moskevském krematoriu pohřbeni v masových hrobech na Donském hřbitově.

Životní podmínky

Varlam Šalamov v jedné ze svých povídek píše, že na Butyrce je v létě nesmírné horko; Eduard Limonov ve svém dramatu Smrt v policejním voze s tím jednoznačně souhlasí. Říká, že s pádem sovětského režimu se přeplněnost stala skutečným problémem; v celách určených pro deset lidí je více než sto vězňů. +more Většina z nich jsou politicky nespolehliví podřízení z Kavkazu. Jelikož problém představují epidemie, dozorci se snaží zaplnit cely výhradně lidmi s AIDS nebo s tuberkulózou; to však problém příliš neřeší, protože mnoho vězňů užívá drogy a na každé cele je nanejvýš jedna jehla. Vězni jsou navíc k soudu přiváženi v přeplněných policejních vozech, takže jsou zdraví vězni vystavováni tuberkulóze.

Butyrka má svůj vlastní slang: dozorcům se říká "menty" (rusky менты), vězňům "pacany" (пацаны) a brát drogy je "vmazaťsja" (вмазаться). Hojně se používá slovo "chuj" (хуй). +more Od roku 1995 je zde povolena televize.

Významní vězni

Fabijan Abrantovič, katolický kněz a aktivista za nezávislost z Běloruska * Anna Abrikosová, jeptiška dominikánského řádu a významná osobnost katolické církve v Rusku * Andrej Alexejevič Amalrik, ruský historik a známý disident 60. let; autor knihy „Přežije Sovětský svaz rok 1984. +more“ * Władysław Anders, polský generál a předseda vlády * Valerij Asratjan, sériový vrah, popravený v roce 1996 * Isaak Babel, spisovatel, zabit roku 1940 * Aron Baron, ukrajinský anarchista * Mieczysław Boruta-Spiechowicz, polský generál a jeden z vůdců protikomunistické opozice v 70. letech 20. století. * Alichan Nurmuchamedovič Bukejchanov, kazašský politik * Walerian Czuma, polský generál * Felix Dzeržinskij, zakladatel a velitel ruské Čeky * Vladimir Fjodorovič Džunkovskij, ruský politik * Juli-Joel Edelstein (hebrejsky: יולי-יואל אדלשטיין, rusky: Ю́лий Ю́рьевич Эдельште́йн) je izraelský politik. Jeden z nejvýznamnějších odpůrců v Sovětském svazu, od roku 2013 předseda Knesetu. * Leonid Ivanovič Fjodorov, uznávaný biskup ruské řeckokatolické církve * Rašid Chán Kaplanov, ministr školství a financí Ázerbájdžánské demokratické republiky * Jevgenija Ginzburgová, autorka knih Journey into the Whirlwind a Within the Whirlwind; matka spisovatele Vasilije Aksjonova; její knihy vyprávějí o jejím zatčení během čistek v roce 1937 v Kazani, kde pracovala jako vedoucí pracovnice místních orgánů Komunistické strany Tatarstánu * Filipp Gološčokin, sovětský politik a stranický vůdce, krátce vězněn v Butyrce, poslán do Kujbyševa, kde byl v říjnu 1941 zastřelen * Sergej Golovkin, sériový vrah a poslední člověk, který byl v Rusku popraven * Dmitrij Grigorovič, konstruktér letadel * Vladimir Gusinskij, ruský mediální magnát * Werner Haase, jeden z osobních lékařů Adolfa Hitlera, zemřel v zajetí v roce 1950 * Heinrich Hitler, oblíbený synovec německého diktátora Adolfa Hitlera, který zemřel po několikadenním mučení v roce 1942 * Bruno Jasieński, polský básník a futurista, zabit v roce 1938 * Jelena Karpuchinová, mistryně světa v moderní gymnastice z roku 1967, která se narodila v roce 1951 a první dva roky až do matčina propuštění v roce 1953 žila v Butyrkách * Alexandr Kokorin, ruský fotbalista * Sergej Koroljov, ruský konstruktér raket a kosmických lodí * Walter Linse, německý právník zabývající se lidskými právy, unesený v americkém bloku Berlína v červenci 1952, popraven 15. prosince 1953 * Alexandr Litviněnko, bývalý důstojník ruské Federální bezpečnostní služby (FSB) * Zygmunt Łoziński, katolický biskup v Minsku * Sergej Magnitskij, právník, jehož smrt v roce 2009 ve věznici Matrosskaja Tišina vedla v roce 2009 k přijetí ruského zákona zakazujícího věznění daňových zločinců a také k přijetí Magnitského zákona americkým Kongresem v roce 2012 * Nestor Machno, ukrajinský anarchista * Pavel Mamajev, ruský fotbalista * Vladimir Vladimirovič Majakovskij, básník * Günther Merk, SS-Brigadeführer a válečný zločinec, popraven v lednu 1947 * Leopold Okulicki, polský generál, poslední velitel Armiji Krajowej, zabitý v Butyrkách v roce 1946 * Konstantin Päts, prezident Estonské republiky, když byla v roce 1940 okupována Sovětským svazem * Nikolaj Nikolajevič Polikarpov, sovětský letecký inženýr * Jevgenij Polivanov, sovětský lingvista, orientalista a polyglot, který byl popraven v roce 1938 * Jemeljan Pugačov, pretendent ruského trůnu a vůdce kozáckého povstání v letech 1773-1774 * Varlam Tichonovič Šalamov, spisovatel a sovětský disident; napsal Kolymské povídky * Kazys Skučas, litevský politik a generál litevské armády * Alexandr Solženicyn, nositel Nobelovy ceny, spisovatel a disident, autor knih Souostroví Gulag a Jeden den v životě Ivana Děnisoviče * Jelena Stasovová, ruská komunistka * Karlo Štajner, jugoslávský komunistický aktivista a spisovatel * Baruch Steinberg, vrchní rabín polské armády * Lev Sergejevič Těrmen, průkopník elektronické hudby, vynálezce thereminu a elektronické odposlouchávací štěnice * Sergej Treťjakov, avantgardní dramatik 20. let 20. století; údajně se skočil z vězeňského schodiště, aby se vyhnul popravě * Augustinas Voldemaras, někdejší litevský premiér, který v tomto vězení zemřel po okupaci Litvy Sovětským svazem v roce 1940 * Augustin Vološin, bývalý prezident Karpatské Ukrajiny, zemřel v Butyrce v roce 1945 * Helmuth Weidling, generál německého wehrmachtu a poslední berlínský velitel, zemřel ve vazbě v roce 1955 * Jonas Žemaitis, litevský generál, velitel litevských protisovětských partyzánských jednotek po druhé světové válce, zastřelen v roce 1953.

Externí odkazy

[url=http://www. butyrka-sizo. +moreru/]Oficiální stránky věznice Butyrka[/url] (rusky) * [url=https://web. archive. org/web/20071225091711/http://www. agentura. ru/infrastructure/specprisons/butirka/]Článek o Butyrce[/url] z deníku Rossijskaja gazeta (rusky) * [url=https://web. archive. org/web/20080110115804/http://www. cdi. org/russia/johnson/7209-4. cfm]Anglická zpráva BBC o Butyrce na Johnson’s Russia[/url] * [url=http://de. rbth. com/lifestyle/2014/03/09/stars_und_stories_aus_dem_butyrka-gefaengnis_28423. html]Stars a Stories z věznice Butyrka[/url] na Russia Beyond the Headlines: Aktuálně z Ruska.

Kategorie:Stavby v Moskvě Kategorie:Věznice v Rusku Kategorie:Popraviště Kategorie:Vzniklo 1782