Walter W-IV

Národní technické muzeum 2020) Walter W-IV byl letecký motor vyráběný československou automobilkou Walter v letech 1923 až 1928. Jednalo se o licenci německého motoru BMW IV, který byl vyvinut na samém sklonku 1. světové války firmou Bayerische Motorenwerke GmbH (BMW) sídlící v Mnichově, ale nikdy tam nebyl vyráběn.

Vznik a vývoj

V případě motoru Walter W-IV šlo o zcela nový šestiválcový řadový motor, koncipovaný podobně jako předchozí typ. Byl konstrukčně dohotoven koncem války, avšak vyráběn nebyl. +more Mateřská továrna BMW jej za podmínek poraženého státu a při následném omezení letecké výroby v Německu nebyla schopna vývojově dokončit a nesměla motor vyrábět. Pro případnou sériovou výrobu nutně potřeboval důkladně dále konstrukčně propracovat a odzkoušet. Jinonická továrna zakoupila na tento motor licenci s tím, že pokračovala ve vývoji a ve zkouškách. V listopadu 1923 byly práce dokončeny a s novým motorem byla odjeta homologační zkouška. Poté byla spuštěna sériová výroba tohoto motoru. Licenci na výrobu těchto motorů (W-III a W-IV) zakoupilo Ministerstvo národní obrany a dalo ji továrně Walter, která po úpravách tyto motory vyráběla. Walter W-IV, šestiválcový řadový letecký motor.

Popis motoru

Stejně jako v případě motoru BMW IIIa se jednalo o výškový motor, tzv. překomprimovaný a předimenzovaný (tj. +more s kompresním poměrem vyšším než jaký by při provozu dovolovala odolnost paliva proti detonačnímu spalování a s větším zdvihovým objemem, než by byl třeba při běžně dosahovaných hodnotách středního ef. tlaku a střední pístové rychlosti k dosažení požadovaného výkonu; motor potom sice nebyl v nižších letových hladinách schopen pracovat na „plný plyn“, ale na druhou stranu si udržoval výkon do větší výšky, než je možné u běžně koncipovaného motoru s atmosférickým plněním).

Motor byl vybaven speciálním karburátorem a pilot reguloval výkon motoru dvěma plynovými pákami, normální plynovou pákou (pro „škrcený“ výkon v nižších letových hladinách) a pákou tzv. výškového plynu, kterou mohl používat teprve od nadmořské výšky kolem 2000 metrů - v této výšce již nehrozilo poškození motoru ani při plné, „neškrcené“, dodávce palivové směsi.

Motorová skříň byla dvoudílná, odlita z hliníkové slitiny. Válce ocelové a písty z hliníkové slitiny. +more Z chromniklové oceli Poldi Victrix byla kliková hřídel, která byla uložena 7 kluzných ložiscích vylitých kompozicí a v jednou kuličkovém ložisku. Ojnice kruhového průřezu byla rovněž z oceli Poldi Victrix. Pohon ventilů (2 na válec) zajišťoval vačkový hřídel umístěný nad válci a vahadélka. Elektromagnetické zapalování bylo typu Bosch nebo Scintilla, v každém válci byly umístěny dvě zapalovací svíčky.

V roce 1924 vznikla další verze tohoto motoru W-300, což byla speciální překomprimovaná varianta W-IV. Ta měla výkon 300 k (220,6 kW) při 1400 ot/min a byla určena pro speciální, závodní letoun Aero A-18c. +more Mimo montáže výkonnějšího motoru Walter W-IV úprava letounu pro závod spočívala v použití povrchového chladiče rozloženého na střední části horního a na téměř celém spodním křídle. Chladič splynul s povrchem křídla a nevytvářel škodlivý čelní odpor, což pak mělo největší podíl na zlepšení aerodynamiky letounu.

Motor Walter W-IV je součástí sbírek Národního technického muzea v Praze a Múzea letectva v Košicích.

Použití

Motorů Walter W-IV bylo mezi lety 1923 až 1928 postaveno alespoň 214 kusů (jiné prameny uvádějí počet 225). Byly montovány do celé řady letounů československé výroby, mj. +more Aero A-11, Aero A-29, Aero DH-50, Letov Š-19 či speciálu Aero A-18c upraveného pro rychlostní závody.

Letoun Aero A-18 byl nasazen do II. ročníku závodu o Cenu prezidenta republiky, který se konal 7. +more září 1924 a významného vítězství dosáhl pilot Josef Novák s letounem, který byl osazen upraveným motorem Walter W-IV (výkon zvýšen na 300 k, verze W-300). Josef Novák dosáhl za oba měřené okruhy Praha - Benátky - Říp - Praha průměrné rychlosti 263,427 km/h (v čase 45:33,2 min) a odsunul na 2. a 3. místo piloty Ježka a Vrecla, kteří startovali za Letov na typech Š-8 a Š-14. Dobový tisk uváděl typové označení Aero A-18b, zatímco v současnosti se spíše uvádí typ Aero A-18c. První cenu "presidentovu" Novák získal (na to stačil průměr 250 km/h), nikoliv vypsanou odměnu 200 000 Kč. K jejímu získání by potřeboval dosáhnout průměrné rychlosti 270 km/h. Josef Novák tak zopakoval své loňské vítězství (1923), kdy zvítězil na závodním speciálu Aero A-18b s motorem BMW-IIIa a dosáhl rychlosti 230 km/h. Šéfpilot továrny Aero Josef Novák vytvořil 21. března 1925 s letounem Aero Ae-18 čs. národní výškový rekord, když dosáhl výšky 8651 m, aby jej na stejném stroji 14. května pokořil novou hodnotou 9140 m.

Škpt. Alois Vicherek vytvořil s letounem Aero A-11 s motorem Walter W-IV +more_září'>13. září 1925 celkem 5 národních rekordů, a to rekord v trvání letu (13 h, 15 min. a 19 sek. ), rekord na vzdálenost (1900 km), rekord v rychlosti na 500 km (156,171 km/h), rekord v rychlosti na 1000 km (154,310 km/h) a rekord v rychlosti na 1500 km (152,412 km/h). A na půltucet rekordů v roce 1925 zaokrouhlil počet rotm. V. Svozil na III. leteckém závodu v rychlosti o cenu presidenta republiky 20. září, když se stejným typem letounu a motorem dosáhl rychlosti 195,680 km/h na 200 km s užitečným zatížením 500 kg. Na tomto závodu v kategorii C letadel se zatížením do 500 kg 2. místo obsadil svob. Bárta a za ním skončil rtm Procházka (všichni na Aero A-11). Pilot K. Manhalter 25. července 1926 vytvořil na tomto letounu několik národních leteckých rekordů. Na okruhu 100 km a na státním letišti v Praze vytvořil rekord v trvání letu 16:10:49,4 h na 2000 km, v rychlosti 157,12 km/h na 50 km, v rychlosti 155,7 km/h na 1000 km a v rychlosti 152,71 km/h na 2000 km. Za tyto výkony mu udělil Aeroklub RČs. čestnou vlajku s diplomem a čestným odznakem.

Letov Š-19 byl dopravní letoun pro pilota a čtyři cestující. Ve verzi označované Š-19W byl nainstalován motor Walter W-IV. +more V roce 1927 byly postaveny a imatrikulovány 4 letouny (OK-BALI, - BALK, -BALL a - BALN). Letouny byly provozovány Československými státními aeroliniemi.

Pro ČSA podepsalo Ministerstvo veřejných prací v roce 1924 na III. mezinárodní letecké výstavě v Praze kontakt na dodávku jednoho dopravního letounu Junkers F 13, který byl osazen motorem Walter W-IV. +more Uvažovalo se i o zakoupení licence, ale československé továrny v té době nebyly připraveny na komplikovanou stavbu celokovového letounu. Letoun původní imatrikulace D-431 pojmenovaný Steissvogel, krátce vlastně společností Junkers a dodaný do Československa v roce 1925 byl s imatrikulací L-BALH využíván ČSA do roku 1927. Potom jej zkoušelo československé letectvo ke zkouškám radiostanic a nakonec od roku 1931 s imatrikulací OK-ALH Moravský aeroklub. Letoun byl z leteckého rejstříku vyřazen 5. ledna 1934 po letecké havárii 7. září 1933 v Brně - Černovicích. Druhý letoun toho typu vlastnila od roku 1929 společnost Baťa resp. Baťova letecká společnost (BLS). Letoun létal s německou imatrikulací D-1608 až do osudné letecké havárie 12. července 1932, kdy na palubě tohoto stroje zahynul jak továrník Tomáš Baťa tak šéfpilot BLS Jindřich Brouček. muzeu letectví Košice.

Použití v letadlech

Aero A-11 * Aero A-18 * Aero A-29 * Aero DH-50 * Avia BH-3 * Farman F-62 Goliath * Junkers F 13 * Letov Š-19

Specifikace

Data dle

Technické údaje

Typ: čtyřdobý zážehový vodou chlazený řadový (stojatý) šestiválec, s přímým náhonem vrtule * Vrtání válce: 160 mm * Zdvih pístu: 190 mm * Celková plocha pístů: 1206 cm2 * Zdvihový objem motoru: 22 920 cm3 * Délka motoru: 1573 mm * Výška motoru: 1117 mm * Šířka motoru: 500 mm * Hmotnost suchého motoru s nábojem vrtule a příslušenstvím(tj. bez provozních náplní): 308 kg

Součásti

Rozvod: ventilový, OHC, vačkový hřídel je poháněn královským hřídelem * Karburátor: Walter Special * Předepsané palivo: směs benzínu a tech. benzolu v poměru 50÷50 * Zapalování: 2 × magnety Bosch ZH6 nebo Scintilla AG 6 * Mazání: tlakové, oběžné s jednou tlakovou, pístová pumpou * Pohon: dvoulistá dřevěná vrtule s převodem 1:1 * Chlazení: vodou

Výkony

Výkon: ** nominální, jmenovitý: 240 k (176 kW) při 1400 ot/min ** maximální, vzletový: W-IV 280 k (206 kW) při 1450 ot/min, W-300/W-IV spec. 300 k (221 kW) * Kompresní poměr: 9,18:1 * Spotřeba paliva: 230 g·h−1·k−1 / 313 g·h−1·kW−1 * Spotřeba oleje: 16 g·h−1·k−1 / 21,8 g·h−1·kW−1 * Specifický výkon: 10,5 k/l (7,7 kW/l) * Specifická hmotnost: 1,28 kg/k (1. +more75 kg/kW).

Galerie

Soubor:Aero A-11 (1924). jpg|náhled|Aero A-11 (1924) Soubor:Aero A-18 a pilot Jan Novák (1924). +morejpg|náhled|Aero A-18b a pilot Jan Novák vítězí 7. září v II. závodu v rychlosti o cenu presidenta republiky(1924) Soubor:Aero A-18 b s motorem Walter W-300 (W-IV spec. ). jpg|náhled|Aero A-18b s motorem Walter W-300 (W-IV spec. ) Soubor:Aero A-18C a Walter W-IV (Kbely 1). jpg|náhled|Aero A-18c s povrchovým chladičem rozprostřeným na zkrácených křídlech (Letecké muzeum Kbely) Soubor:Aero A-18C a Walter W-IV (Letecké muzeum Kbely). jpg|náhled|Aero A-18c a Walter W-IV (Letecké muzeum Kbely) Soubor:Aero DH-50A (L-BALG) s motorem Walter W-IV (1925). jpg|náhled|DH-50A (L-BALG) s motorem Walter W-IV (1929) Soubor:Avia BH-3 s motorem Walter W-IV (Letectví, May 1924). jpg|náhled|Avia BH-3 s motorem Walter W-IV (Letectví, květen 1924) Soubor:FarmanGoliathCSA. jpg|náhled|Farman Goliath ve službách ČSA Soubor:Bata Brouček 195. jpg|náhled|Junkers F 13 a Tomáš Baťa Soubor:Letov Š-19 boarding. jpg|náhled|V letounu Letov Š-19W seděl pilot v otevřeném kokpitu za kabinou cestujících Soubor:Letov Š-19W s motorem Walter W-IV (Letectví 1933, No. 12, p. 362). jpg|náhled|Letov Š-19W s motorem Walter W-IV (Letectví 1933, No. 12, p. 362).

Odkazy

Reference

Literatura

ČÍŽEK, Martin. Letadla zrazeného nebe - Československá letadla v roce 1938. I. vyd. Praha: Naše vojsko, 2015. 255 s. . S. 41-45, 222-223

Související články

Akciová továrna automobilů J. Walter & spol. * BMW * Josef Novák * Alois Vicherek

Externí odkazy

[url=https://web.archive.org/web/20190803070237/http://www.walterjinonice.cz/]Walter Jinonice[/url] na

* [url=http://www. vrtulnik. +morecz/ww9/walter-motory. htm]Akciová továrna automobilů Josef Walter a spol. [/url] na vrtulnik. cz * [url=http://airmuseum. netkosice. sk/motor_walter_iv. html]Walter W-IV[/url] na airmuseum. netkosice. sk.

W-IV