Wolfgang z Mansfeldu

Wolfgang (III.) hrabě z Mansfeldu (též Volf z Mansfeldu, 1575 - 15. května 1638, Vídeň) bylněmecký šlechtic, důstojník a vyslanec, později sloužil u císařské armády. Stal se polním maršálem a tajným radou. Vlastnil panství Šluknov a Lipovou v Čechách.

Rodina

Byl synem hraběte Bruna II. +more z Mansfeldu-Vorderortu z rodové linie Bornstedt a jeho manželky Kristýny, rozené hraběnka z Barby a Mühlingenu.

Měl mladšího bratra Bruna a Filipa z Mansfeldu, kteří později oba vstoupili do císařských služeb.

V roce 1618 se Wolfgang oženil se Žofií Schenkovou z Tautenburgu, ovdovělou hraběnkou ze Solms-Sonnenwalde, s níž měl pět dětí.

Život

V císařských službách se zúčastnil tažení proti Turkům do Uher a vyznamenal se při obléhání Ostřihomi v roce 1605.

Během sporu o julišsko-klevské následnictví sloužil na straně saského kurfiřta jako vyslanec ve Francii. Když došlo v roce 1610 k otevřeným bojům, sloužil v saské vojenské službě. +more Poté byl dočasně ve službách hesenského guvernéra Darmstadtu. Později se vrátil do saských služeb a byl vyslancem saského kurfiřta po zvolení Ferdinanda II. římským císařem.

Na počátku třicetileté války v roce 1620 císaři přivedl pomocná vojska ze Saska v Lužici a kromě jiného se účastnil obléhání Budyšína. +morejpg|vlevo|náhled|Šluknov_(zámek)'>Zámek Šluknov Poté vstoupil do císařských služeb a v roce 1623 byl jmenován velitelem Rábu. Za prokázané služby obdržel severočeská panství Šluknov a Lipovou.

V roce 1624 vedl spojenecké španělské oddíly k jednotkám v Itálii. Po návratu z Itálie měl čest nést císařské jablko při korunovaci císaře Ferdinanda uherským králem.

V roce 1627 konvertoval ke katolicismu a v témže roce mu císař daroval Rothenburg v Sasku-Anhaltsku.

V roce 1628 působil jako císařský komisař na českém sněmu v Praze. Stal se také guvernérem arcibiskupství v Magdeburgu a biskupství v Halberstadtu, kde prošel přísně protireformačním učením. +more V Magdeburku toleroval pouze katolíky a dokonce chtěl přejmenovat město na Marienburg, zde však narazil na odpor císaře. Zvedl novou císařskou armádu o síle 20 000 mužů se shromaždištěm poblíž Ulmu.

V bitvě o Magdeburg byl nasazen do zvláště těžké operace. Po dobytí a zničení města zde byl jmenován velitelem. +more Během této doby však bylo vypleněno jeho vlastní panství a po bitvě u Breitenfeldu musel postoupit svůj zámek Švédům.

V roce 1632 švédská vojska obléhala Magdeburk, kde se Mansfeld úspěšně bránil až do doby, než se obléhatelé stáhli před blížícím se Pappenheimem. Na počátku roku 1633 se Mansfeld s pouhými 2 000 muži stáhl kvůli nedostatku potravin a ještě předtím nechal vyhodit do povětří opevnění.

Poté se vrátil do svého úřadu v Rábu a byl jmenován polním maršálem, císařským komorníkem a od roku 1632 císařským radou.

Wolfgang z Mansfeldu zemřel 15. +more května 1638 ve Vídni. Panství Šluknov a Lipovou po jeho smrti připadla jeho synovi Karlu Adamovi (1629-1662), ten však zemřel ve věku 33 let bez potomků, po jeho smrti proto připadlo šluknovské a lipovské panství jeho sestře Žofii Anežce provdané z Ditrichštejna a po ní jejímu synovi Filipu Zikmundovi.

Reference

Literatura

Ludwig Ferdinand Niemann: Geschichte der Grafen von Mansfeld. Aschersleben, 1834 S. +more 244-247 * Österreichische-National-Enzyklopädie. Bd. 6 Wien, 1837 S. 548 * Constantin von Wurzbach: Mansfeld, Wolf Graf. In: Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich. 16.  Theil. Kaiserlich-königliche Hof- und Staatsdruckerei, Wien 1867, s.  402 f.

Externí odkazy

[url=http://www. univie. +moreac. at/Geschichte/wienerhof/wienerhof2/datenblaetter/mansfeld_w1. htm]Kurzbeschreibung auf Projekt Wiener Hof[/url] * [url=http://www. worldhistory. de/wnf/navbar/wnf. php. oid=9705&sid=]Genealogische Hinweise[/url].

Kategorie:Narození v roce 1575 Kategorie:Mansfeldové Kategorie:Saští politici Kategorie:Osobnosti třicetileté války Kategorie:Generálové Kategorie:Úmrtí v roce 1638 Kategorie:Muži Kategorie:Polní maršálové Kategorie:Šluknovské panství